Mě vadí nedostatek dostupných informací o daném HW (v tomto případě procesoru). To je základ. Potom si vyberu podle toho, jak to chci používat. Když si vezmu ten příklad s tím bulldozerem, přesně jsem věděl, do čeho jsem v roce 2013 šel a za velmi levný peníz dostal, co jsem potřeboval. Slouží dodnes v FreeBSD, 8 jader, kompilace portů a systému stále ve velmi přijatelném čase. Včetně toho ffmpeg, které během kompilace kodeků testovalo (dneska už to tam nevidím) rychlost kódování s různými volbami kompilace a vybralo tu pro daný stroj nejrychlejší. Stále je to použitelný stroj i na noční kódování do h265. Každopádně ten procesor se chová přesně dle očekávání.
Když si vezmu R7 1700, tak podle testů je "tam" něco 16x a něco 8x. Nebo možná nestíhá dekodér. Při testů výkonu podle počtu procesů to stoupá lineárně do 8 procesů, potom to roste (ale pomaleji) do 16x procesů a potom už jen plochá křivka. SMT přidává 50% výkonu navíc. Jenže nevím, jaký je přesný počet interních jednotek. A nevím to ani dnes před rozhodováním o dalším cpu.
U nových procesorů už tyto informace nejsou. Je hromada čipů včetně interního "scheduleru" pro OS, který se neumí vyrovnat s 32+ procesory. Nevíte, jestli to funguje líp nebo hůř než nativně v os. Nevím, jak je to s propustností pamětí apod. Jsou už jenom marketingové informace.
Benchmarky ovlivněné nejen teplotou jsou až někde nad tím. Nemá smysl řešit lepší chlazení, když CPU stejně nestíhá tahat data po sběrnici. +-1% na chlazení stejně asi nikoho příliš nezajímá.