Hlavní navigace

Názor k článku Vyjádření ministra informatiky k otázce softwarových patentů od Jiří Mareček - Vážený pane ministře, jako většina čtenářů Vaší odpovědi mnoha...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 18. 5. 2004 19:34

    Jiří Mareček (neregistrovaný)

    Vážený pane ministře,

    jako většina čtenářů Vaší odpovědi mnoha jednotlivostem ve Vašem vysvětlení nerozumím. Budu předpokládat, že to nebyl úmysl a pokusím se Vám přiblížit obecný lidský pohled na ochranu čehokoli, co jeden člověk vymyslel "proti neschválenému využívání" jiným člověkem. Záměrně nepoužívám termín "duševní vlastnictví", protože si myslím, že postrádá obsah.

    Příklad: jakákoli intelektuální schopnost (tedy to co se v minulosti naučil nebo co je schopen člověk vymyslet) je jednotlivci k ničemu bez společenských souvislostí. Dokonce i jakékoli vlastnictví čehokoli velmi cenného. Trosečník, byť vysoce inteligentní a vzdělaný, je na tom na pustém ostrově hůř než jeho sousedka opice i jen z pohledu jeho šancí na přežití, pokud nevlastní nic než např. cár hadru jako bederní roušku a bednu zlata k tomu.

    V minulosti se lidé velmi dobře obešli bez ochrany toho, co vymysleli. Dokonce je možné ne-ochranu považovat za základ jejich polidštění. Postupně se všechny opice, napodobující své trochu chytřejší bratry, naučily nejen napodobovat, ale i vymýšlet. Bez toho, aby mohly napodobovat, by se jim to nepovedlo nikdy. Pokud by těch pár chytřejších z nich již kdysi v historii přišlo na nápad, že si nechá "patentovat" to či ono co vymyslely, nikdy by se nemohly "rozmnožovat", nikdy by chytřejších opic nezačalo přibývat. Vymřely by. Nikdy by z nich nepovstali lidé.

    Všechno, co lidé využívají a má opravdu smysl, vzniklo a bylo všeobecně rozšířeno díky spolupráci. Všeobecné spolupráci. Všechny zákonné normy, které původně měly zajistit existenční prostředky pro ty, kdo něco vymysleli, jsou dnes již jen nástrojem proti spolupráci. Tedy pro ti té všeobecné zcela určitě.

    Informatika je obor, který je zcela absolutně založen na spolupráci, a to jak ve smyslu předmětu své činnosti (informovat nelze bez spolupráce), tak ve smyslu prostředků pro informování (počítačových a síťových technologií a programů, které jsou vrcholem spolupráce).

    Jako ministr informatiky byste měl vědět, že právě patentová ochrana byla v minulosti příčinou mnoha nesmyslných koncepcí, prosazených jen silou moci a peněz těch, kdo na ně vlastnili práva. Ochrana spolu s chybnými koncepcemi znepřístupnila pro všeobecné vyžití i progresivní prvky. Příkladem za všechny je koncepce osobního počítače, jehož mnoho nectností nám znepříjemňuje život ještě mnoho let poté, co vznikl první, primitivní kus. Trh ovládl mocí svého tvůrce (nebo spíše mocí zaměstnavatele tvůrců, abychom byli přesní).

    Všechny nejprogresivnější technologie jsou volné, svobodné (včetně standardů pro Internet). Jakmile někdo změní statut nějaké technologie, vystavuje se dokonce nebezpečí vyřazení z těchto standardů (např. GIF, nyní asi i JPEG). Silné společnosti se snaží ovládnout Internet svou mocí a penězi, stále to ale nestačí, proto chtějí softwarové patenty. Nechtějí spolupráci, chtějí Internet vlastnit. Chtějí vlastnit nejprogresivnější informační médium jako celek. A volné šíření informací tak zaměnit za řízenou manipulaci. A informace podrobit firemní a zájmové a cenzuře.

    Kromě toho je míra zisku těch, kdo vlastní patentová práva na technologie v životně nejdůležitějších oborech - a těmi dnes jsou jednoznačně farmacie a informatika - zcela zjevně tak obrovská, že i toho, kdo má pochybnosti o mých vývodech, by mohlo napadnout, že tu určitá souvislost mezi ochranou a neomezenou mocí být musí. Tedy že přinejmenším není nutné do měšce nejbohatších z podobných oborů již nic "přihazovat" další ochranou a naopak je nutné ochranu - aspoň přiměřeně - snížit tak, aby destruktivní moc gigantů v oboru zeslábla. Pokud nebude ochrana zrušena vůbec. V minulosti tak moudří vládci vždycky ovlivňovali moc zpupných poddaných. Pokud sami nebyli zpupní. Pokud byli moudří.

    A ještě jedno konstatování - spolupráce není možná bez sdílení - všeho, co je ke spolupráci třeba. V informatice jsou to programy. Patenty na programy znemožní jejich sdílení. Perspektivně i těch, které jsou dnes volné, svobodné (spekulativním patentováním cizí myšlenky). Bez svobodných programů éra rozvoje informatiky skončí. Skončí svoboda šíření informací, svoboda jejich sdílení. Bude značně omezena svoboda vůbec, protože základní svoboda, svoboda projevu, ztratí svůj nejprogresivnější prostředek sdílení a sdělování, tedy informatiku, Internet.

    Na závěr ještě varování - ti, kdo si nejsou jisti a doufám, že patříte alespoň mezi ně, by si měli uvědomit, že právní stav, nastolený zavedením softwarových patentů, již nikdy nebude možné zrušit. I kdyby to chtěli všichni poslanci EU a všichni ministři a komise. Totiž jednoduše vyčíslitelná "ztráta" těch, kdo své bohatství založí nebo přiživí softwarovými patenty, bude "tak obrovská", že všechny parlamenty a všichni ministři a komise couvnou - prostě na to, aby vyplatil takové parazity, nikdo nebude mít peníze. Zákony o patentech na software nelze "spustit na zkoušku".

    Jiří Mareček