Hlavní navigace

Názor k článku Modrá Twibright Ronja: konstrukce citlivého přijímače od Kiwi - Aha, nějak jsme si nerozuměli, máte na mysli...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 29. 7. 2016 2:55

    Kiwi (neregistrovaný)

    Aha, nějak jsme si nerozuměli, máte na mysli tepelný šum pracovního odporu. Známým faktem je, že celkový tepelný šum v libovolném RC obvodu se jeví na kondenzátoru jako stálá veličina, nezávislá na R. Ovšem s frekvencí se mění jeho spektrální hustota. Takže volbou velkých R lze stáhnout šum ve vyšších frekvencích na úkor nižších. To má ale smysl za předpokladu, že dolní frekvence propustného pásma zesilovače je o hodně vyšší než 1/RC, jinak si zesílíme i ten nízkofrekvenční šum, který bude vlivem velkého R o hodně silnější, protože směrem k nižším frekvencím od 1/RC se bude blížit hodnotě 4kTR. Ale to nijak nesouvisí speciálně s fotodiodou ani fotonásobičem. I když samozřejmě to má vliv na volbu jejich pracovního odporu.
    Proudový signál z fotodiody bude muset být převeden na napěťový, což se dá nejjednodušeji provést pracovním odporem. Čím větší bude, tím větší napětí dostaneme, tím lepší šumové poměry v oblasti nad 1/RC (viz výše), ale tím menší šíře pásma pro přenášenou informaci (shora ji omezuje 1/RC).
    Teď mi nějak není jasné, co měl zmiňovaný pan Hobbs na mysli, zda to o omezení šíře pásma kvůli velkému R, což mi připadá zřejmé, nebo to o vlivu R na spektrální hustotu tepelného šumu, což opravdu asi na první pohled jasné není, ale uvědomíme-li si, že jde o šum s normálním rozdělením, tak jeho stažení "odintegrováním" do úzké oblasti nízkých frekvencí také snad určitý smysl dává.
    Transimpedanční zesilovač tu doporučujete přece právě proto, abychom si rozvázali ruce od nekompromisní volby "buď vysoký bitrate s velkým šumem, nebo naopak": chceme co nejvyšší cut-off při co nejnižším šumu. Takže ani zde mi ta poznámka není moc jasná.

    Napěťový zesilovač je zavedený terminus technicus pro zesilovač s velkým vstupním odporem a malým výstupním odporem. Pokud popisuji jeho zisk, pak 6 dB odpovídá zesílení A=Uout/Uin=2 a nikoli 4. Pokud by byla řeč o zisku transimpedančního zesilovače, bylo by to stejně (nebo přesněji, chcete-li, bylo by to v dBΩ, ale poměrově stejně, 6 dBΩ jako dvojnásobek, tedy virtuální dvouohmový pracovní odpor); takže žádné biliony, ale miliony - to je to, nač jsem narážel. Ale to jistě víte taky.