Hlavní navigace

Mozilla slaví 20. výročí: snaží se o lepší internet a zdaleka nejen Firefoxem

24. 1. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Mozilla
Před 20 lety bylo oznámeno otevření kódů Netscape Navigatoru a položeny základy projektu Mozilla, organizace, která do značné míry položila základy otevřeného a bezplatného webu tak, jak jej známe dnes.

Zavzpomínejme

Pamětníkům jistě netřeba připomínat doby, kdy internetové prohlížeče (a v širším kontextu další související produkty, které původní balík Netscape zahrnoval) byly placenými programy. Posledním z velkých mohykánů, který si za to nechal platit, byla Opera. Někdy kolem roku 2006 přišla s možností získat licenci pomocí promo kódu, kdy pokud jste přitáhli k Opeře tuším několik desítek dalších lidí, dostali jste licenci zdarma. Dnes už je Opera dávno bezplatným produktem a hraje minoritní roli.

V roce 1998 ale byla situace zcela odlišná od dnešní. Světu vládl Microsoft, resp. platforma „Wintel“, tedy spojení procesorů x86 (zejména od Intelu) a operačních systémů Windows. Důležitým tahem Microsoftu bylo zahrnutí internetového prohlížeče Internet Explorer zdarma do Windows, s čímž přišly již Windows 95 a později, právě v roce 1998 vše Microsoft dotáhl „k dokonalosti“ s Windows 98, které již plně integrovaly Internet Explorer 4 jako pevnou součást operačního systému. Tímto jednoduchým krokem získal Microsoft zcela převažující podíl na trhu internetových prohlížečů dosahující v určitém období až k téměř absolutní hodnotě 100 %.

Společnost Netscape tak víceméně logicky dospěla na začátku roku 1998 k rozhodnutí svůj prohlížeč Navigator uvolnit bezplatně, a stejně tak i zdrojové kódy. Štěbetali si o tom vrabci na střeše už řadu týdnů předtím, nicméně klíčovým se stal 23. leden 1998. O den později zaregistroval Jamie Zawinski z Netscape doménu Mozilla.org a začala se psát nová kapitola internetové historie.

Čtěte: Pavel Cvrček: Jak bych to v Mozille (ne)dělal lépe

Vláda Microsoftu byla tehdy samozřejmě enormně silná a trvalo ještě mnoho let, než Mozilla se svým prohlížečem nakonec prorazila. Odborná veřejnost jej zaregistrovala ještě během vývojových verzí, kdy se jmenoval Firebird, ale kvůli kolizi názvu s databázovým systémem došlo nakonec k přejmenování na Firefox a verze 1.0 vyšla 9. listopadu 2004.

Postavení se na vlastní nohy

Mozilla strávila první roky své existence jako morální následník Nestscape v určité závislosti na chlebodárcích typu AOL (America OnLine vlastnila Netscape). Kdyžy AOL značně zredukovala tuto spolupráci, musela se v roce 2003 nově vzniklá Mozilla Foundation postavit na vlastí nohy. Tehdy přišel počátek konce velkého balíku Mozilla Suite (na nějž navazuje projekt Seamonkey) a vznikly dílčí aplikace Firefox a Thunderbird. Ty začala Mozilla nabízet světu přímo.

Snahy o web všude

Pokud mi dovolíte přeskočit řadu let vývoje projektů jako Firefox a Thunderbird, rád bych na tomto místě vzpomněl věc, která se s Mozillou táhne celé roky a kterou osobně považuji za strategii, jež jednoho dne dojde k vítězství. A tím je používání webových aplikací v takové podobě, kdy se tváří jako nativní / zkompilované.

Asi jen málokdo (z běžné veřejnosti myslím prakticky nikdo, zde na rootu věřím většina čtenářů) si vzpomene na projekt Prism. Šlo zhruba v rozmezí let 2007 až 2010 o snahu obalit webové stránky tak, aby vypadaly jako běžná aplikace a mohly tak být v operačním systému spouštěny. V podstatě dát webovým (HTML, JS, CSS) aplikacím „Firefoxí interpret“, mohu-li to takto volně říci. Mozilla Prism (dříve WebRunner) stavěl na XULRunner, což už samo o sobě znamená, že dnes by tato konkrétní technologická cesta nebyla možná. Prism poté skončil a nebyl plnohodnotně nahrazen nějakým navazujícím projektem. Technicky bychom mohli říci, že dnes s HTML5 / AJAX / CSS3 (případně též WebAssembly či WebGL) je nahraditelnost Prismu a používání webových nástrojů k tvorbě nativně se tvářících aplikací snadnější než kdykoli dříve.

Cestu využívání webových technologií jako v operačním systému nativní technologie zkusila Mozilla ještě jednou. Projekt (primárně mobilního) operačního systému Firefox OS dotáhla asi nejdál, jelikož i na českém trhu bylo možné si zakoupit chytrý telefon s Firefox OS (Alcatel One Touch Fire E u T-Mobile). Také se systém dostal do některých UltraHD TV modelů od Panasonicu, plánovalo se jeho nasazení v chytrých hodinkách či dokonce automatických pračkách. Mozilla si zde zahrála na velkého vizionáře, bohužel však pro ni neměl trh valného zájmu, jelikož všechny válcovala konkurence v podobě OS Android. Blíže věci kolem Firefox OS shrnul Ben Francis, tehdejší vývojář Firefox OS v Mozille. Osobně jsem měl možnost telefon s Firefox OS několik týdnů používat, šlo o dle mého názoru velmi slibné řešení, které se však nepodařilo dotáhnout do podoby OS konkurenceschopného Androidu (to by byla odhadem až verze Firefox 3.0, na kterou nedošlo) a navíc bohužel smluvní partneři telefony s Firefox OS dost odflákli (Alcatel tedy rozhodně, bezejmenné malé výrobce z Číny či Indie soudit nemohu).

Mozilla se poté už jen soustředila zejména na vývoj Firefoxu pro Android, včetně na soukromí uživatelů zaměřenou variantu Firefox Focus. Nutno jí ke cti ale přičíst, že v souboji s Androidem si vylámali zuby i daleko bohatší rváči, čímž myslím hlavně Microsoft a jeho fiasko s Windows Phone / Windows Mobile, které firmu stálo několik miliard dolarů.

Mozilla ale není jen Firefox, případně v určité době i Thunderbird. Organizace stojí i za projekty jako Bugzilla, programovací jazyk Rust ad.

Důležitost Mozilly pro internet a budoucnost

Osobně jsem toho názoru, že Mozilla je jednou z nejdůležitějších firem pohybujících se v internetovém prostředí hned z několika důvodů. Především vždy hrála alternativu, oproti které se museli chtě-nechtě větší hráči porovnávat či přímo vymezovat. Ať již to byl svého času Microsoft s Internet Explorerem, nebo nyní Google s Chrome.

Z technického hlediska je ale ještě důležitější, že Mozilla dává velké peníze na vlastní vývoj klíčových technologií, díky čemuž není svět internetových prohlížečů unifikovanou nudou pod křídly Webkitu / Chromia a jejich odnoží – to píši při plném vědomí toho, že přechod na společné standardy u Firefoxu 57 je vlastně svým způsobem takovou dílčí unifikací.

UX DAy - tip 2

Označení některého z webových prohlížečů jako nejlepšího je velmi ošemetné a rozhodně zcela subjektivní (a stejné platí i pro e-mailové klienty případně další aplikace), takže toto nechávám zcela na vaší vlastní volbě. Dovolím si ale obecně tvrdit, že Mozilla nikdy nebude hrát roli největšího hráče na trhu. Z její povahy instituce, která dává drtivou většinu věcí světu zdarma a v otevřené podobě a která ze získaných financí sama podporuje různé další projekty, toto ani není možné. Ale o to důležitější je její existence pro svět, kde mají být zachovány určité univerzální standardy, nikoli opět pomalu směřovat do světa polouzavřeného na technologiích daného výrobce. Vzpomeňme doby Microsoft DHTML a JScript či Adobe Flash. Vrátit je asi nechce nikdo.

Tak Mozillo, hodně štěstí do dalších 20 let existence…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.