Hlavní navigace

Nahradí těžba kryptoměn webovou reklamu?

27. 10. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V nadpisu je zjednodušeně nastíněna otázka, kterou si v těchto týdnech klade většina provozovatelů webů, stejně jako čtenářů. Webová reklama nikdy neměla na růžích ustláno, ale znamená to, že je těžba kryptoměn adekvátním nástupcem?

Může za to The Pirate Bay?

Hlavní podíl na nově získané pozornosti pro těžbu kryptoměn javascriptovým kódem vloženým v stránce a počítaným na straně návštěvníka webu má The Pirate Bay. Svého času jeden ze suverénně nejnavštěvovanějších webů planety se od monstr-procesu s jeho zakladateli a provozovateli před zhruba 5 až 10 lety potýká s problémy částečně technickými, z velké části ale právními a finančními. Zlaté doby velkých výdělků pomocí reklamy jsou pryč, a tak The Pirate Bay před časem testovala a vlastně stále testuje možnosti výdělku právě pomocí těžby kryptoměn.

Nejde přitom jen o „pirátskou zátoku“. Těžba kryptoměn se objevuje i na řadě jiných webů a jejich počet neustále roste. Zčásti právě proto, že se těžba ukazuje jako zajímavá možnost minimálně přivýdělku, zčásti je však těžba na stránky vložena bez vědomí provozovatele někým jiným za použití bezpečnostní díry a web tak nic netušíce slouží k těžbě kryptoměn někomu jinému (fotbalista Cristiano Ronaldo by mohl vyprávět, stejně jako majitelé streamovací služby Showtime).

Odvěký problém, jen v trochu jiné podobě

Příchod těžby kryptoměn místo zobrazování reklamních bannerů je přitom stále dokola stejná věc, jen jinak technicky provedená. Je to odvěký „boj“ provozovatelů webů snažících se zajistit provoz a něco vydělat s čtenáři snažícími se nebýt doma na svém PC a své internetové přípojce obtěžován nevyžádanou reklamou. Bohužel pro provozovatele webu (Root nevyjímaje) je technicky snadné reklamu blokovat, což se třeba s TV či FM rozhlasem – eufemisticky řečeno – činí podstatně hůře.

Nic si však nenalhávejme, blokovat kód pro těžbu kryptoměn je technicky zhruba stejně složité jako blokování reklamních prvků, ať již jen těch opravdu vizuálně obtěžujících, nebo šmahem všech. Kryptoměny na webových stránkách tak nevytvářejí žádný nový problém.

Bude běžný uživatel ochoten obětovat své kWh?

Vše je možná jen otázkou toho, kolik procent výkonu svého CPU (případně též GPU) je ochoten běžný uživatel obětovat na těžbu kryptoměn ve prospěch svého oblíbeného webu, s volitelným dodatkem ve stylu „pokud to bude znamenat daný web bez reklamních prvků“. O moderních CPU lze s jistotou říci, že spotřeba v klidu, resp. při běžném nenáročném provozu je minimální, ale ani menší zátěž negeneruje nijak zásadní nárůst spotřeby. Něco jiného je zátěž maximální, tam už jsou jednoznačně měřitelné rozdíly.

Navíc to, co pro uživatele desktopového jsou kWh, to se v případě uživatele notebookového mění též na minuty výdrže akumulátoru. A což teprv, kdyby weby začaly takto těžit kryptoměny i u návštěvníků z mobilních telefonů – tam už bychom se mohli (ad absurdum) bavit i o tom, zdali bude mít majitel chytrého telefonu k večeru dost energie na případný důležitý hovor (výmluvu manželce, že se porada protáhla, zavolání taxi, protože „poslední opilecká tramvaj“ už odjela, zavolání hasičům, neb se zapalování prskavek na vánočním stromku vymklo kontrole apod.).

A co morální aspekt?

Žijeme ve zvláštní době. V době, kdy uběhlo jen několik málo let od momentu, kdy jistý člověk jen tak z legrace dal 10 tisíc bitcoinů za dvě pizzy, což z nich při současném kurzu činí patrně nejdražší jídlo v historii této civilizace. Bitcoin jako zářný příklad první veleúspěšné a momentálně superdrahé kryptoměny ukazuje zvláštnost světa, kde jsou lidé i firmy ochotny platit obrovské peníze za určitý kus kódu reprezentující jakousi virtuální entitu zvanou kryptoměna.

Významná část světa tak dnes přeměňuje kWh (MWh, GWh, …) na bitcoiny (či jiné měny). Výrobci grafických karet chrlí na trh desítky tisíc nejnovějších GPU reprezentujících to nejlepší z továren za miliardy dolarů a technologického pokroku ve výrobě čipů s miliardami tranzistorů, aby byly skoupeny partami Číňanů těžících kryptoměny na farmách poháněných elektřinou vyrobenou často v uhelných a podobně neekologických elektrárnách. Stejným tempem, jakým přibývá vytěžených bitcoinů a bitcoinových milionářů či miliardářů, přibývá též CO2 potřebné k výrobě elektřiny pro tyto farmy, nemluvě o ekologické zátěži pro výrobu grafických karet (a další techniky), které za dobu své životnosti v podstatě jen vytěží kus nějaké kryptoměny a pak jim selže napájecí část, která prostě není na 100% zatížení 24/7/365 stavěna. Nevěříte? Tak vzpomeňme výrobce grafik Inno3D, který pro mnohé své grafické karty zavedl jasně dané pravidlo: na těžbu kryptoměn máme speciální modely, pokud chcete těžit na běžné kartě, můžeme vám zrušit záruku.

Jednoznačná odpověď neexistuje

Nikdo na této planetě nemůže hlásat jedinou svatou pravdu ani na téma, jestli jsou kryptoměny nesmysl, nebo evoluční krok, který jednoho dne pošle všechny ty dolary, libry, juany či koruny do důchodu. Stejně tak nikdo na světě nemůže říci, jestli změní trh internetové reklamy. Možná lze kryptoměnám přičíst určitý podíl na změnách rozložení reklamního trhu. Ten kdysi opanovaly konkrétní dohody konkrétních lidí, ze kterých vyplynuly konkrétní bannery na konkrétních pozicích webových stránek.

Později trh změnil zejména Google se svým reklamním systémem (a jiní, v Česku třeba Seznam), který nejen začal vytlačovat ručně dojednávané dohody pouhým nasazením jeho reklamního systému a cílenou reklamou, ale přiměl i zadavatele reklamy minimálně uvažovat o přesunu svých útrat za internetovou reklamu do kasičky Googlu. Pak přišel Facebook a nejen trh, ale i samotný princip fungování reklam se opět výrazně změnil.

Do toho přichází malé dobré nápady lidí, které ani nelze nazývat hráči na celosvětovém internetovém reklamním trhu. Je to třeba Adblock a jeho vlastní systém, kdy blokovanou reklamu na webu nahradí neotravující „férovou“ reklamou a část příjmu z ní dá webu, na němž jeho původní reklamní prvky zablokoval/nahradit. Tohle dílo je částečně dítkem Petera Sundeho, někdejšího mluvčího The Pirate Bay a jednoho z tehdy odsouzených „pirátů“, který vedle projektu Flattr (nyní pod křídly Adblocku) byl o něco později právě spoluautorem tohoto nového přístupu k náhradní reklamě pod křídly AdBlocku. Ale je to třeba webový prohlížeč Brave založený Brendanem Eichem, bývalým šéfem Mozilly a autorem JavaScriptu, který prozměnu implementuje mikroplatby pomocí kryptoměn(y).

UX DAy - tip 2

Vždy tu byl a vždy bude systém předplatného. Máme jej nasazen zde na Rootu, před námi to zkoušeli jiní a po nás tomu bude stejně tak. Mnohým velkým portálům kalibru The New York Times (čteným lidmi z celého světa) to nejspíš pokryje daleko větší podíl nákladů než je možné zde, v malé české kotlině, kde náklady vůči počtu čtenářů jsou několika- až mnohonásobně vyšší než někde v USA nebo Číně.

Možná těžba kryptoměn vykrystalizuje jen v další alternativu k existujícím systémům jak internetový portál uživit. Výše uvedené příklady ostatně celkem pěkně ilustrují, co vše další už kolem kryptoměn vzniklo, že jejich přínosem z hlediska provozovatelů webových stránek nemusí být jen těžba javascriptovým kódem. Otázkou je, zdali je vhodný stávající neřízený model, či by bylo vhodnější přistoupit k nějaké formě regulace po vzoru EU varování týkajícího se cookies, nebo naopak nějakého dobrovolného etického kodexu. Byli byste ochotni obětovat část svého výpočetního výkonu ve prospěch svého oblíbeného portálu, kdybyste o tom byli předem vhodně informováni s možností nastavit, kolik procent výkonu CPU/GPU má těžba využívat? Nebo preferujete nějaký principiálně jiný způsob podpory webů, které čtete?

Kterou formu financování považujete za přijatelnější?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.