Investice do optiky
Co se dozvíte v článku
Německo dlouhodobě investuje do rozšiřování své infrastrukturu pro šíření optického internetu. Pro operátory to ale zároveň znamená finanční zátěž, protože musejí provozovat původní síť DSL a novou optickou síť. Spolková síťová agentura nyní proto zveřejnila plány, podle kterých plánuje postupně zrušit připojení k internetu pomocí DSL.
DSL (Digital Subscriber Line) je technologie pro přenos dat, která využívá původní metalické telefonní linky k poskytování vysokorychlostního internetového připojení. DSL nabízí vyšší rychlosti přenosu dat proti analogovému vytáčenému spojení. Existuje několik variant DSL: původní ADSL (Asymmetric DSL) a modernější generace VDSL (Very High Bit Rate DSL), která nabízí ještě rychlejší přenosy na kratší vzdálenosti.
Optické připojení proti tomu využívá dlouhé skleněné vlákno, přes které jsou šířeny světelné signály. Tato technologie umožňuje dosahovat velmi vysokých rychlostí přenosu dat, protože je méně náchylná k rušení a ztrátě signálu, což zajišťuje stabilnější a spolehlivější internetové připojení na delší vzdálenosti.
Navzdory rozvoji infrastruktury optických vláken v posledních letech má ale v současné době v Německu přístup k optickému připojení k internetu pouze 47 % domácností. Dokonce i v Berlíně mělo v září 2024 přístup k optickému připojení pouze 34 % domácností. Úřad dále uvádí, že v přibližně 19 procentech domácností je přípojka již plně připravená v budově a lze ji aktivovat bez dalších investic.
Podle místních měření jsou spolkovými zeměmi s nejlepším pokrytím optickými vlákny Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Braniborsko.
Skutečnost, že Německo plánuje postupně ukončit DSL, když zhruba polovina domácností zatím nemá přístup k optickému připojení, vyvolává u některých obavy. Plány místního telekomunikačního úřadu však s těmito mezerami v infrastruktuře počítají.
Plán přechodu od DSL k optice
Úřad představil svůj plán v rozsáhlém pětačtyřicetistránkovém dokumentu [PDF, německy], který je nyní v připomínkovém řízení. Dotčené strany se k němu mohou vyjadřovat do 23. června letošního roku. Materiál se opírá o § 34 Migrace z tradičních infrastruktur německého telekomunikačního zákona, který regulátorovi dává v této věci potřebné pravomoci.
Dokument rozděluje migrační proces „mědi a skla“ do tří fází. První z nich je čistě dobrovolná a provozovatelé sítí v ní propagují výhody optického připojení a své sítě v otevřeném režimu nabízejí také dalším operátorům. V této fázi by mělo migrovat co nejvíce klientů, protože to usnadní následující kroky.
Druhá fáze nastane, pokud v dané oblasti již většina klientů přešla na optiku. Poskytovatel pak musí vypracovat plán migrace, ve kterém budou uvedeny lhůty vypnutí, alternativní přístupové možnosti a rozložení nákladů pro jednotlivé oblasti. Tento plán bude předložen telekomunikačnímu úřadu, který dokument prozkoumá a určí podmínky ukončení povinné migrace. Při tom bude využívat svou regulační pravomoc a zohlední aspekty hospodářské soutěže a ochranu spotřebitele.
Ve třetí závěrečné fázi proběhne samotné vypnutí měděné sítě a dokončí se migrace. Koncoví zákazníci budou co nejdříve informováni o plánované odstávce a alternativních produktech, přičemž se budou moci rozhodnout se o svém budoucím poskytovateli na nové infrastruktuře. V případě potřeby také bude dohodnuta schůzka, při které bude zajištěna instalace vlastní kabeláže nebo rozvodů.
Nedořešené otázky
Plány rozhodně ještě nejsou kompletní, mají vyvolat debatu, ze které by měly vyplynout různé podrobnosti přechodu. Mezi nimi jsou například vhodné termíny pro jednotlivé kroky. Bude totiž potřeba nejen zajistit samotný přechodový proces pro mnoho zákazníků, ale řada z nich stále ještě nemá k optickému připojení přístup.
Aby si všichni koncoví zákazníci s měděnými vodiči, kterých se migrace týká, mohli zakoupit produkty z optických vláken, je další zahušťování optické sítě nevyhnutelné. Čas potřebný pro tyto náročné práce se navíc liší u jednotlivých oblastí, protože na každém území se nachází jiný počet domů a v nich různé množství domácností.
Je jasné, že na mnoha místech narazí nová výstavba na právní obtíže. Bude potřeba projít schvalovacími procesy, vyřídit stavební povolení, dohodnout se s majiteli domů a v některých požádat o pomoc občanskoprávní soudy.
Zároveň není dořešena otázka ceny nových produktů, dostupných po migraci. Německý Telekom v současné době nabízí regulované velkoobchodní produkty na bázi mědi, jejichž přenosová rychlost a cenová úroveň jsou nižší než u stávajících velkoobchodních produktů s optickými vlákny na trhu. Proto je na místě otázka, zda by po vyřazení měděné sítě z provozu musely být nabízeny nové optické přípojky, ovšem s parametry a cenou srovnatelnými s původními měděnými přípojkami. Pro část zákazníků totiž nebude přijatelné nuceně přejít na vyšší rychlost za vyšší cenu.
Dokument řeší také to, kdo ponese všechny náklady. Dominantně by to měl být provozovatel sítě, tedy německý Telekom, ale podílet se mohou i velkoobchodní operátoři, případně jistou měrou také koncoví zákazníci. Spolkový úřad by měl přijít s konkrétním uspořádáním, přičemž rozdělení nákladů musí být transparentní, přiměřené a nediskriminační. Nemělo by také bránit rychlé a efektivní migraci vytvářením nepřiměřených překážek pro jednotlivé účastníky trhu.
Mnoha lidem DSL stačí
Němci v materiálech sami uvádějí, že za pomalým rozvojem optiky je fakt, že mnoha lidem jednoduše jejich stávající DSL stačí. Také u nás v Česku se stává, že je do domu přivedena optika, dorazí obchodník a obyvatelé domu jej vyženou s tím, že jejich místní wifinář funguje dobře. Že to není česká specialita ukazuje fakt, že téměř pětina domácností v Německu má přípojku k dispozici, ale nevyužívá ji.
DSL se navíc také vyvíjí a v posledních deseti letech se podařilo jeho rychlosti i v Česku dostat na výrazně vyšší úroveň. Vectoring umožnil zvýšit rychlost lepší koordinací jednotlivých linek a následně bonding dovolil sloučit dvě linky pro rozšíření přenosové kapacity. Výsledkem tak je, že na nejkratších DSL linkách bude brzy možné stahovat rychlostí 500 Megabitů a nahrávat stovkou. To je pro většinu domácností skutečně naprosto dostačující kapacita.
Na druhou stranu na ni nedosáhnou zdaleka všichni a jsou místa, kde se DSL plouží rychlostí okolo 10 Megabitů. Tam by samozřejmě uvítali novější technologii, která by rychlost o řád či dva zvedla. Nyní se to řeší zavedením mobilního připojení k internetu nebo dokonce zakoupením terminálu pro družicový systém Starlink. Ten má sice pokrytí na většině planety, ale je trochu absurdní jej používat v okresním městě, kde by mohla do domu vést slušná linka.
Akce na mnoho let
Němci chtějí věci popostrčit kupředu a dívají se dále do budoucnosti, kde bude možné optické připojení bez problému zrychlovat a stavět na něm nové služby. Ta vlákna tam budou ležet desítky let, stejně jako teď v zemi leží měděné telefonní vedení. Otázkou je, kdy se dá taková velká migrační akce stihnout.
Původně se hovořilo o roce 2030, což je ale pomalu za rohem a německý telekomunikační úřad je k tomuto termínu velmi skeptický. Pravdou je, že v posledních čtyřech letech se každý rok daří připojit milion nových domácností. I když by se toto tempo podařilo udržet po celou dobu, dostala by se optika ke všem až v roce 2048. Ministr pro digitální technologie tvrdí, že se původní termín dá stihnout. Žádný pevný termín ale stanoven zatím nebyl.
Každopádně je jasné, že jde o obrovskou akci, která potrvá řadu let. Můžeme předpokládat, že někdy přibližně za deset let se začne DSL v Německu vypínat. Tou dobou bychom možná my v Česku mohli začít o podobném kroku uvažovat. Teď je aktuální plán pokrýt milion bytů optikou do roku 2027 – celkem jich tu ovšem máme čtyři a půl milionu.
ČLÁNKY DO MAILU