Hlavní navigace

Neverball

20. 2. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

A máme tu jednu netradiční hříčku, která prověří váš postřeh, přesnost a hlavně trpělivost.

Každého jistě potěší, když získá něco nového, neokoukaného a zajímavého. Ať už pod vánoční stromeček (ponožky už nejsou moc novátorské), nebo jako hru pro svůj Unix. Honičky, střílečky a zabíječky už snad nikoho moc neohromí. Dnes si ale ukážeme zajímavou hříčku, která je jistě neotřelá a nová, což by samo o sobě mohlo přilákat vaši pozornost.

Na domovských stránkách je ke stažení jeden balíček (poslední verze je 1.1) který má přibližně 6 MB. Existují verze pro GNU/Linux, Win2K/XP, FreeBSD a MAC OSX. Hra vyžaduje mimo jiné knihovnu SDL, nainstalujete ji pomocí obligátního make (doporučuji přečíst soubor readme, ve kterém je popsáno, co všechno lze při instalaci nastavit) a spustíte napsáním příkazu

./neverball

Po spuštění uvidíte malé menu, ve kterém můžete zvolit hlavně nastavení zobrazení, jako je rozlišení, kvalita textur a podobně. Pak už můžete rovnou začít.

Samotná myšlenka Neverballu je poměrně jednoduchá. Úkolem hráče je dostat míček na správná místa v jednoduchém bludišti. Vtip ovšem spočívá v tom, že jediné, co lze přímo ovlivnit, je náklon herní desky, která jakoby visí ve vzduchu.

Protože na míček působí gravitace, sjíždí po nakloněné rovině směrem dolů. Ovládání je naprosto jednoduché a je k němu potřeba myš a pár kláves. Prostým pohybem myši je ovládán náklon herní plochy, myšítky lze pohybovat s kamerou. Pomocí F1 – F3 pak měníte její chování.

Na první pohled sranda, ale nenechte se mýlit. Ve hře je k dispozici řada zajímavých a rozmanitých úrovní, které jsou seřazeny do přehledné tabulky a postupně se vám odkrývají. Prvních několik je opravdu poměrně snadných a skoro na nich není co pokazit.

Časem se však na ploše začnou objevovat další a další objekty a překážky, které vám ve snadném postupu brání. Principem je dovalit míček do teleportu, který je reprezentován světelným kruhem a přenese vás do další úrovně. Navíc také musíte pomocí míčku posbírat co nejvyšší počet mincí rozházených po celém bludišti.

Obtížnost samozřejmě roste se zvyšující se úrovní (celkem je jich 50), a tak se časem musíte prokutálet přes opravdu složitá bludiště, která mohou být velkým oříškem. Aby byla hra ještě zajímavější, jste omezeni časovým limitem, po jehož vypršení začínáte celou úroveň od začátku a navíc přicházíte o jeden život (míček).

Na konci každé úrovně se ukládá rekord podle od počtu sesbíraných mincí a času, který vám úroveň zabrala. Obojí tak hraje důležitou roli. Velmi zajímavá je také možnost nechat si „přehrát“ poslední úroveň, případně si celý průbeh uložit pro pozdější ukázku, kterou můžete třeba oslnit kamarády. K tomu slouží v menu položka demo, která přehraje poslední záznam, a klávesa F11, kterou si aktuální průjezd úrovní uložíte na později.

Celá hra je vyvedena ve 3D, je graficky velmi pěkná a obsahuje mnoho zajímavých efektíků. Akcelerace je pro plynulou hru samozřejmě nutností. Jinak hra není na výkon nijak náročná, a pokud máte kartu s podporou OpenGL a alespoň 500MHz procesor, určitě si zahrajete.

root_podpora

Hra dokáže pěkně potrápit a je pro ni potřeba hodně trpělivosti a citu. S rychlým bušením do tlačítek si tady prostě nevystačíte. Pokud ale budete trénovat, určitě se vám podaří všechny úrovně postupně projet.

Celkově se mi hra hodně líbila svou neotřelostí, zajímavým nápadem a netradičním ovládáním. Bohužel, trpělivostí zrovna neoplývám, takže jsem měl hraní o to těžší. Doufám, že vy nebudete.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.