Hlavní navigace

Od Fedora Core 6 k Fedoře 7

31. 5. 2007
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Uplynul další, opět trochu prodloužený půlrok od vydání poslední Fedora Core a projekt Fedora opět připravil pokrm pro dráždění našich internetových připojení a pro smažení v našich mechanikách na čím dál nenasytnější média. Novinek je požehnaně, byť většina z nich nespadá do oblasti „hodně vidět”.

… Fedora bez Core

Co se tedy za ten půlrok událo? Na prvním místě každý zaznamená jakousi změnu ve jménu. Je to tak. Fedora se již nebude dělit na Fedora Core a Fedora Extras, ale v rámci sbližování komunity a Fedoraprojektu byla dělící čára odstraněna, vše bude prezentováno pod jedním jménem – Fedora. Core tedy můžete z Fedory škrtnout. Změna s sebou nepřinesla nejen změnu jména, ale i uspořádání repozitářů. Repozitář fedora-extras byste ze svých yum konfigurací měli pro F7 zcela vypustit. Jak dalece to nakonec bude pravda, ukáže až život samotné F7. Osobně nejsem zastánce jednoho gigantického repozitáře, protože při každé yum operaci se musí stáhnout a zpracovat všechna metadata, ale vývojáři vidí sjednocení podmínek vývoje původního Core a Extras jako přínos. O sjednocení se sice diskutovalo dlouho, ale proběhlo poněkud překotně, v podstatě těsně před vydáním F7, protože na něj pořád nějak nebyl čas, proto k jeho životaschopnosti přistupuji trochu opatrně.

Nám přibude problém se skloňováním. Skloňovat, nebo ne?

… Fedora otevřenější

Nutno dodat, že sjednocení Core a Extras je součástí velkého konceptu „Fedora za větší otevřenost“. Jak jsem psal již minule, Fedora se sice nestala zcela samostatným subjektem a spadá stále pod Red Hat, její otěže se však značně uvolnily a vývoj se snaží být otevřenější venkovnímu prostředí. Jestli tuto možnost lidé zvenku využijí, je věc jiná, neboť jako vždy, těch, co se vezou, je většina.

… Fedora Live

Se sedmým vydáním k nám Fedora přilétá ve značně odlišných formách. Vývojáři vyslyšeli (nejen) mé přání, a tak lze dnes Fedoru instalovat pohodlně z jednoho Live CD (pro x86_64 je potřeba DVD cca 900MB, na CD se stejný obsah jako pro i386 prostě nevešel), použít je možné i USB klacek. Z Live CD je možné Fedoru pouze instalovat (není možné udělat upgrade) a instalace je velmi rychlá, neboť se provede pouhé překopírování obrazu CD a nastavení. Z původní metody instalace zůstalo zachováno pouze DVD, ani to ale neobsahuje kompletní repozitář Fedory, protože by se na jedno DVD po sloučení Core a Extras nevešel. Fedoru už nebude možné instalovat z „oblíbené“ CD diskotéky (floppy odpadla už v FC5). Vydání F7 bez kompletních instalačních CD vyvolalo bouřlivou diskusi bez jasného výsledku. Jediné řešení pro ty, kdo jsou stále odkázáni pouze na CD mechaniku, je nastartovat za pomoci CD s boot.iso a provést upgrade po síti. K tomu nám ještě přibyla oblíbená komplikace „každý chce jiné desktopové prostředí“, a tak máme hned dvě varianty instalačních live médií – normální (tedy s GNOME) a KDE variantu. A aby toho nebylo málo, celé instalační médium (resp. live CD) si můžete vytvořit sami. Zatím ovšem nikoli předtím, než si ho stáhnete. I tak ale tato možnost může být pro někoho zajímavá. Všechny obrazy je možné stahovat i torrentem – odkaz najdete na stránce fedoraprojectu.

… Fedora na libata

Velkou změnou, která zřejmě potrápí většinu stávajících a jistě i pár nových uživatelů Fedory, je použití libata – tedy jiné knihovny pro přístup k diskům. Na všechny disky je od F7 nahlíženo jako na SCSI zařízení, a tak dříve používané /dev/hdX pro IDE disky zmizí ze světa Fedory. Před upgradem je tedy doporučeno přejít pro připojování diskových oddílů ve fstab na labels – jména pro oddíly. Kdo se nechal již dříve zmermomocnit k používání LVM, nemusí snad řešit nic (ale je záhodno mít výchozí konfiguraci LVM). Během ustalování použití libata ve vývojových verzích Fedory s ní bylo nemálo problémů končících většinou kernel panic: nenašel jsem kořenový systém souborů. Pokud na něco takového narazíte, nedivte se, v F7 je prostě něco jinak.

… Fedora téma a co se nevešlo

Kdo si potrpí na výchozí grafiku distribuce, Fedora zůstává modrá až tmavě modrá a tentokráte nás výchozí téma vynese až nad oblaky – to je ta viditelná změna. Pro Fedoru 7 vznikalo i nové téma ikon – Echo icon theme. Kromě oživení vzhledu mělo přinést širšímu publiku možnost podílet se na grafice. Úkol se ale ukázal komplikovanější, než se čekalo (malé velikosti jsou holt problém), a tak se nakonec stal výchozím tématem ikon pro F7 populární Mist. Upřímně téma echo nepovažuji s jeho izometrií za příliš přehledné, ale této snahy si velmi cením.

fidorka_7

Další z věcí, které se sice testují, ale v F7 nebudou, je Presto alias delta RPM – rozdílové aktualizace. Hlavní problém zatím vězí v serverové části, v F8 se jich snad ale už dočkáme.

… Fedora virtuální

Nemít v systému virtualizaci může dnes už jen mrtvý podnik. A tak má Fedora hned dvě. Již dlouho protěžovaný Xen a nově KVM, který se tak nějak dostal do Fedory s aktualizací kernelu.

Škoda je, že ve Fedoře stálne není i VirtualBox – sice se nejedná o stejný typ virtualizace jako např. Xen, ale VirtualBox je poměrně populární pro svou rychlost. Jedním z důvodů je zřejmě i to, že zatím není dostupný pro 64bitové platformy.

… Fedora akcelerovaná

Na akcelerovaný desktop už si snad všichni zvykli jako na součást OS, ve Fedoře 7 se v tomto směru moc nového nestalo. Jen se zlepšující se podporou zastarávajích grafických karet v X.org se dá zprovoznit na krapet novějších kartách (např. Radeony Xxyz). Celý dosavadní vývoj AIGLX ale stejně nepřesvědčil ATI k implementaci podpory do jejich uzavřeného fglrx. Kvalita fglrx ovladačů je vůbec již delší dobu terčem kritiky a ani poslední prohlášení ATI-AMD na Red Hat summitu nevyvolalo příliš optimistických reakcí – podle většiny říká totéž co před lety – nic. Majitelé karet Radeon řad X1×xx a novějších tak mají stále smůlu a ti ostatní si musí vybrat buď výkon fglrx nebo OSS radeon driver a funkční AIGLX. Uživatelé většiny nVidií jsou dávno za vodou a vše funguje – navíc i akcelerace na vícero Xserverech. Co se nVidie týká, diskutovalo se o zařazení experimentálního ovladače grafických karet nVidia – Nouveau. Ten je nakonec skutečně v repozitářích Fedory, ale nepoužívá se jako výchozí (zůstává „nv“).

… Fedora vydrží déle

Značných změn v F7 nebyl ušetřen ani power management (správa napájení), a to ve dvou oblastech – suspend a tickless system. V oblasti suspendu došlo k přepracování pm-utils a HALu. Následek toho je, že suspend nemusí s F7 pracovat na všech strojích, kde pracoval s FC6, ale naopak může začít fungovat tam, kde s FC6 nefungoval. Systém modulárních informací (DMI) v HALu umožňuje neustálé rozšiřování informací potřebých ke správné funkci suspendu, a tak je i na vás, abyste pomohli shromažďovat „quirks“ – dodatečné informace o tom, kde je potřeba danému zařízení pomoci, aby suspend fungoval správně (sleep quirk debugger).

Druhé vylepšení je v oblasti tickless. Kernel 2.6.21 přináší nově možnost prodloužení idle procesoru jeho neprobouzením kvůli hodinám, pokud zrovna nic nedělá (zatím bohužel nefunguje pro 64b platformy). Problém ovšem nadále zůstává v oblasti aplikací, které často probouzejí CPU zbytečně. Efekt je v celku jasný – zbytečně spotřebované Watty energie. A to začíná vadit už ne jen u přenosných zařízení. Podrobnosti naleznete na stránce PowerTOP.

… Fedora přepínací

Drobnou novinkou by mělo být i snadné přepínání uživatelů. Nepřijde mi však, že by se událo během vývoje F7 něco zásadního. Podle mé zkušenosti pouze přibylo grafické tlačítko na přepnutí uživatele (tato funkce je myslím součástí Gnome, jen ve Fedoře nebyla zapnuta), problém s vlastnictvím minimálně zvukových zařízení se zdá být vyřešen. Přepnutí uživatele je v podstatě jen puštění druhého Xserveru, tedy žádný zázrak, který by nebyl možný už dříve, jen je dnes o něco pohodlnější.

… Fedora bez drátů

Velká pozornost byla věnována i bezdrátovým technologiím, především rozmáhajícímu se WiFi. Ale znáte to, na jedné straně do toho šťouchnete a na druhé se to vysype. Až ostré nasazení ukáže, zda těch, kteří si polepšili, je více nebo méně. Uvažována byla zařízení založená na ipw2200, ipw2100, prism54, zd1211rw, zd1201, orinoco_, bcm43×x, atmel_, ipw3945 a aironet. Minimálně pro bcm43×x se ale nepodařilo „zlegalizovat“ firmware a stále se tak neobejdete bez manuální extrakce z vašich ovladačů. Součástí distribuce je tak několik balíků s firmware pro nejběžnější WiFi, především od Intelu (ipw2100-firmware, ipw2200-firmware, iwlwifi-firmware, zd1211-firmware). Prism a orinoco jsou bez větších problémů obsluhovány již dlouho. Co bylo potřeba dotáhnout dál, je NetworkManager pro snadné konfigurace. Vzhledem k tomu, že jsem ale již i podle svého testu pěkná vykopávka, nějak mi ta utilitka pořád překonfigurová­vající síť nevyhovuje.

root_podpora

… Fedora NTFS

Troufám si říci nejzajímavější novinku jsem si nechal na konec. Je jí začlenění NTFS3g do Fedory. Fedora si k NTFS vyžádala stanovisko FSF. Podle FSF nic nebrání začlenění ntfs3g do svobodných systémů, a tak snad konečně mnoho uživatelů dojde klidu, že jim hned napoprvé jdou připojit ntfs disky (a někteří, že nebudou muset dokola omílat: „Přečtěte si příručku kapitola Instalace podpory NTFS.“). I když k dokonalosti bude chybět to, že se ještě stále samy nepřipojí…

Podtrženo

Fedora opět přináší nemálo novinek, i když oproti jiným distribucím se někdy jedná pouze o „dotažení“ na souputníky. V oblasti vytváření vlastních modifikací takto velké distribuce, bezdrátu, virtualizace, použití libata nebo implementace tickless systému se však jedná o prvenství, doposud pro Fedoru charakteristické. Hodnotit v dnešní době kvalitu instalace nebo množství software je v podstatě zbytečné, a to je dobře, protože Linux směřuje k uživatelům a už dnes poskytuje lepší „out of the box“ funkcionalitu než systémy vyžadující „na každý prd” extra CD a restart. Fedora prostě funguje (na správném hardware grin). A pokud máte problém, svěřte se na IRC kanálu #Fedora-cs, fóru na fedora.cz nebo mailinglistu feodra-cs-list<zavináč>red­hat<tečka>com.

Byl pro vás článek přínosný?