Hlavní navigace

OpenMandriva Lx 4.0 Nvidii opravdu nešetří

Autor: David Ježek
David Ježek

Každá distribuce je něčím výjimečná. U OpenMandrivy je to rozhodně použití LLVM/Clang místo GCC, striktní odmítání uzavřeného ovladače Nvidia či aktuálně použití velmi čerstvého kernelu a souvisejících věcí.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Novinky této verze podrobněji

Tak předně je nutno dodat, že OpenMandriva Lx 4.0 je k dispozici ve třech základních variantách instalačních obrazů: je tu verze s KDE Plasma, která obsahuje prakticky všechnu myslitelnou funkcionalitu linuxového desktopu, zde konkrétně velmi nadstandardně využívající aplikace z KDE světa místo „těch obvyklých“, k tomu pak kompletní podpora pro multimédia či kancelář. Uživatelům předchozí verze 3. řady je doporučeno provést čistou instalaci (upgrade patrně v nějaké fázi selže).

Lehčí varianta z hlediska nároku na diskový prostor a operační paměť je postavena na desktopovém prostředí LXQt. To je pochopitelně pro tvůrce výhodné, neb stejně jako v případě KDE Plasma jde o Qt desktop. No a do třetice tu máme variantu základního GUI s minimálním desktopem, systémovými balíčky a webovým prohlížečem, kde se předpokládá uživatelský výběr dalších věcí v případě potřeby.

OpenMandriva Lx 4.0 si pro svůj běh žádá minimálně 2 GB RAM a 10GB diskový prostor. Aktuálně je k dispozici pro architektury x86_64 a znver1, do budoucna se počítá s 32bit ARM, aarch64 a RISC-V. V případě použití KDE varianty je nutno míti v systému grafiku zvládající alespoň OpenGL 2.0, tvůrci distribuce doporučují AMD, Intel, Adreno či VC4, což lze volně vyložit i takto: Nvidia se nedoporučuje.

Jako instalátor je použit stále populárnější projekt Calamares. UEFI je podporováno, Secure Boot nikoli. Z hlediska balíčků přichází OpenMandriva Lx 4.0 s přechodem od RPM5/urpmi na RPM4/DNF. Výchozím kompilátorem v systému je LLVM/clang 8.0.1 (je to asi nejvýznačnější odlišnost OpenMandrivy), k dispozici je však i GCC 9.1. Více než 98 % balíčků v hlavním repozitáři je zkompilováno pomocí LLVM/clang, některé klíčové balíčky pak dostaly do vínku PGO (Profile Guided Optimizations): zlib, bzip2, xz, zstd, libpng, mozjpeg, python, lua, pixman a opencv. Pro uživatele to dle tvůrců znamená tyto výhody:

  • rychlejší kompilace s menším využitím paměti
  • podrobnější diagnostiky
  • kompatibilita s GCC
  • lepší generování objektového kódu
  • v základu aktivní podpora OpenMP
  • atd.

Podrobněji k softwaru

Jádrem systému je Linux 5.1.9 (aktuální stabilní řada), v základu s BFQ jako výchozím I/O schedulerem a zapnutou správou paměti UKSM. O inicializaci se stará systemd 242 s ohledem na sice dostupnou, ale stále experimentální podporu Waylandu v KDE (přítomen v distirbuci je Wayland 1.17) je zde jako výchozí X.Org, konkrétně ve verzi 1.20.4 a dále nechybí Mesa to 19.0.3 (plus explicitně zdůrazněná popora S3TC, s ohledem na předloňskou expiraci patentu). O vstupní zařízení se stará libinput 1.13.1.

Grafické karty

Z hlediska podpory různých rodin GPU to tvůrci vidí takto:

Intel GPU jsou plně podporovány. Tečka. Nijak nerozlišují generace či funkčnost ovladače, Intel prostě funguje.

U AMD je podporován otevřený ovladač (AMDGPU), limitem jsou zde pouze případné chyby v kernelu / Mesa, případně čekání na firmwary novějších grafik.

U Nvidie je podporován jen a pouze otevřený ovladač nouveau. Co v jeho rámci funguje, to bude fungovat i v této OpenMandrivě, ale jak víme, je potřeba počítat s tím, že pro grafiky od Maxwellů dál je to tedy víceméně neřešitelné, resp. nepoužitelné. Uzavřený ovladač Nvidie tvůrci OpenMandrivy nepodporují, uživatelům silně nedoporučují jen instalovat prostě proto, že je prakticky nemožné mu zajišťovat podporu a řešit jeho chyby. Použití je na vlastní riziko.

Další prvky systému

Distribuce dostala také novou uvítací obrazovku, která vedle základních informací o systému umožňuje uživateli přechod do různých nastavení, provádění základních úloh (např. aktualizace systému, instalace programů atd.). Přihlašování uživatele obstarává SDDM.

U KDE varianty je desktop tvořen kombinací KDE Plasma 5.15.5 + KDE Frameworks 5.58.0 + KDE Applications 19.04.2. Vše pohání Qt 5.12 (Plasma 5 v této verzi již značně spoléhá na OpenGL, proto onen požadavek na nejméně OpenGL 2.0 grafiku. Z aplikací vyzdvihněmež použití webového prohlížeče Falkon 3.1.0 (používá Qt5WebEngine; k dispozici je samozřejmě i Firefox 66.0.5 a Chromium 75.0), dostupnost grafického editoru Krita 4.2.1 či v Qt5 napsané Calligra Suite 3.1.0. Kancelář je řešena balíkem LibreOffice 6.2.4 s integrací do KDE Plasma.

Dále nechybí OpenJDK 12, Cups 2.2.10 a ghostscript 9.26., ALSA 1.1.9 + Pulseaudio 12.2. O přehrávání se stará SMPlayer využívající MPV, přičemž je podporována instalace licenčně zatížených formátů. Formát MP3 je díky vypršení patentů podporován (v ffmpeg i gstreameru a jinde).

Pro programátry ve zkratce: Perl 5.28, Python 3.7.3 jako výchozí (Python 2.x nadále není na výchozím ISO). Virtualizace je podporována ve všemožných formách, od QEMU přes VirtualBox po Docker. Systém disponuje spoustou her plus PlayOnLinux či Steamem (je potřeba aktivovat non-free a 32bit repo).

Zkušenosti z krátkého používání

Tolik tedy teorie, nyní si na pár obrázcích ukažme, jak tvůrci vyladili vzhled.

Nevím, nakolik je to dáno testováním ve VirtualBoxu, ale bylo nutné přepnout vzhled prostředí z OpenMandriváckého na BreezeDark, neboť jinak byly některé dialogy nečitelné. Ve screenshotech to bylo například nastavení desktopu.

Některé věci nejsou zcela přeložené například uvítací obrazovka). Při instalaci po zvolení češtiny nabízí instalátor jako výchozí časové pásmo Londýn (divné), stejně tak je potřeba dohledat klávesnici, jinak ale až na tyto drobnosti je instalace v pořádku.

Výběr aplikací do výchozí instalace ze strany tvůrců jistě zaslouží pozornost (podívejte se na screenshoty), najdeme zde i méně obvyklé věci jako editor zvuku Kwave či předinstalovanou střižnu KDEnlive. Falkon nabízí jako výchozí vyhledávač DuckDuckGo a Adblock.

Celkově po vyřešení několika úvodních mušek během instalace a prvotního nastavení je, zdá se, z OpenMandrivy relativně standardní distribuce s KDE, osobně si tak dokážu představit, že jí někdy dám více prostoru mimo virtuál, aby měla možnost ukázat, co s Core i7–4790 a jeho grafikou HD 4600 dokáže. Pro diversitu linuxového světa je dobře, že stále pokračují takovéto nemainstreamové distribuce stavějící na RPM a vlastně i to, že sama Mageia má tak trochu konkurentku.