Hlavní navigace

Názor k článku Otevřené vzdělávací zdroje: Česko jako open source velmoc? od jinejmuf - Nu ano, i dnes se najdou lidé, kteří...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 11. 2019 23:19

    jinejmuf

    Nu ano, i dnes se najdou lidé, kteří učí rozdíly v adresaci paměti na procesorech 286, 386 a 486. Chápu tu jako dobrý základ pochopení hardware a architektury počítačů u studentů VŠ, ale nechápu, proč takovou věc učit na SŠ.

    Na druhou stranu považuji za potřebné naučit studenty SŠ přibližné kapacity základních médií a schopnost počítat např. kolik přibližně se vejde fotek na jejich paměťovou kartu, protože někteří nemají ani řádovou představu a nedokáží odhadnout, jestli to budou desítky nebo miliony. Zrovna dneska se jeden student pozastavoval nad tím, že jeho 20slidová prezentace plná obrázku má jen 1 kB a že ji z flashky nemůže otevřít... (Prezentace formátu .lnk ;-))

    A zrovna klávesové zkratky jsou nezbytná znalost pro alespoň trochu efektivní práci s počítačem. Většina těch smysluplných je tu cca 20 let zavedených a významně urychlují činnost. Nejde ani tak o zapomatování si, k čemu je kombinace shift+ctrl+end dobrá, ale o koncept. Pochopit, že práce s klávesnicí je rychlejší než s myší a že počítač má práci usnadnit/zrychlit a ne zpomalit. Že některé kombinace jsou složeniny: tedy shift je "modifikátor", který u textu způsobuje označování, podobně jako ctrl změní význam klávesy end z konce řádku na konec dokumentu. Mimochodem klávesové zkratky pro rychlou orientaci v textu nebo takový alt+tab jsou pro studenty SŠ často velkým objevem, kterým se pak rádi chlubí, protože opravdu zrychlí práci s PC.

    Že vy považujete hardwarové hraní za důležitější než schopnost efektivní ovládat software je vaše osobní profilace. V rámci středoškolské informatiky je ale potřeba učit obojí. Technická výchova neexistuje, v rámci fyziky se elektronika učí často pouze teoreticky, historicky (žárovka se stíhá, ale LED už ne) nebo nesrozumitelně, takže je fajn mít nějaký kroužek Arduina nebo něco podobného pro zájemce o elektroniku a hardware, ale to je jen jedna část.

    Teorie informace a podobné věci má stejný smysl pro obecný rozhled jako třeba znalost rozmnožovací soustavy savců v biologii nebo inertních plynů v chemii. Gymnázium není učňák nebo prumka, aby se tam žáci učili "praktické věci pro život". Jeho smyslem je poskytnout základní přehled vědních oborů tak, aby si student potom dokázal kvalifikovaně vybrat svou další profilaci na VŠ. Smutné je, že dneska se plete význam gymnázia s učňáky a na gymnáziích končí lidi, kteří už vyprofilovaní jsou a nemají ambice na VŠ. Ti měli ale jít na prumku nebo učňák, kde to ale často potenciálně velmi šikovného řemeslníka a praktika odradí tou hrůzou, co tam chodí studovat, a raději se pak trápí teorií na gymnáziu... Každopádně není pravda, že Teorie informace nebo algoritmizace bude za 10 let jinak. Koncept znakových sad nebo rekurze je tu s námi už dost dlouho a nejde o konkrétní užití v konkrétní době, ale o koncepty, myšlenkové základy, které rozvíjí schopnost myslet a tvořit...

    Problém je asi v tom, že neexistuje konsensus ani diskuse o tom, co je potřeba z informatiky pro praxi, co je "obsolete", co je nutný teoretický základ, co je dočasná módní záležitost a co a jak vlastně učit.