Hlavní navigace

Otter: nadějný restart klasické Opery

8. 1. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Prohlížeč Opera byl svého času považován za nejlepší prohlížeč a získal si u některých speciální místo v srdci. I proto přichází prohlížeče, které se ho snaží napodobit – hlavně Vivaldi a Otter. Dnes se podíváme na ten druhý, který nejenže jako Opera vypadá, ale nabízí i podobně velké množství funkcí.

Prohlížeč Otter byl ohlášen před dvěma roky a už tehdy za sebou vývojáři měli slušný kus práce. Přestože se o programu moc neví, vývojáři jsou stále velmi aktivní a pravidelně vydávají vývojové verze. Na Nový rok vyšla devátá betaverze a zdá se, že bychom se během několika měsíců mohli dočkat finálního vydání. Prohlížeč je dostupný pro Linux (zdrojové kódy a balíčky DEB) a pro Windows. Nalézt lze také neoficiální binárky, které fungují na OS X. Docela překvapí, že už je software kompletně lokalizován do češtiny.

Základem prohlížeče je framework Qt5, ze kterého si Otter bere prakticky vše. I proto je samotný DEB balíček opravdu miniaturní – má pouze dva megabajty. Všechny potřebné knihovny musí dodat vaše distribuce. Enginem prohlížeče je WebKit poskytovaný knihovnou QtWebKit, která nebývá úplně nejaktuálnější. V praxi to ale většinou problémy nedělá. Také lze přepnout na alternativní QtWebEngine, což je dalo by se říct nástupce QtWebKit vycházející z enginu Blink. Až bude dostatečně stabilní, Otter na něj plně přejde.

Prohlížeč nabitý funkcemi

Jak už bylo řečeno, Otter se snaží napodobovat Operu řady 12 a starší. O to samé se snaží prohlížeč Vivaldi, o kterém jsme už psali. Přesto jsou tyto dva prohlížeče poměrně odlišné. Zatímco Vivaldi jako Opera vypadá hlavně na povrchu, Otter jde víc do hloubky a Operu kopíruje i co se týče pokročilejších funkcí, nastavení apod. Invence je zde minimum. Dokonce myslím, že bychom Otter měli označovat spíš za open-source klon.

Pro začátek zmiňme hlavně funkce, které sice bývaly standardem, ale dnes už je v prohlížečích (alespoň jejich viditelných nabídkách) tak často nevidíme: správa cookies pro jednotlivé stránky, pokročilé nastavení písem, barev apod., pokročilé nastavení soukromí (kdy záznamy ukládat, kdy je mazat), manuální konfigurace vyhledávačů nebo možnost podrobně nastavit proxy. Správce historie, záložek atd. asi netřeba zmiňovat.

Pojďme se zastavit u několika věcí, které podle mě stojí za zmínku. Otter podporuje soukromé prohlížení (data o prohlížení jsou hned po zavření smazána), a to nejen v oknech, ale i v kartách – můžete mít vedle sebe v jednom okně normální i soukromé karty. To považuji za velké plus. Naopak mě nemile překvapila absence rychlého přístupu (speed dial), se kterým Opera kdysi přišla a dnes už ho má každý prohlížeč. Rychlý přístup jsem nenašel ani v seznamu plánovaných funkcí, takže se pravděpodobně autorům z nějakého důvodu prostě nelíbí. Škoda.

Do nadstandardní výbavy patří funkce zvaná blokování obsahu, která by se přesněji měla jmenovat spíš blokování reklam. Ve výchozím stavu je vypnuta, ale v nabídce Nastavení → Blokování obsahu lze zvolit blokovací filtry, které používá i AdBlock. Aktuálně jsou k dispozici ty nejdůležitější globální a kromě toho i několik lokálních včetně česko-slovenského. Blokování reklamy funguje, ale není možné jej jakkoliv konfigurovat. Dokonce nelze ani přidávat vlastní filtry, ale to by se časem mělo změnit.

Výkon a podpora HTML5

Jak prohlížeč běží? Subjektivní dojem je takový, že vůbec ne špatně. Stránky se načítají rychle a nezaznamenal jsem žádný významnější rozdíl oproti Chromu nebo Firefoxu. Stejně tak byly stránky v drtivé většině případů dobře vykresleny. Benchmark Octane však ukázal, že v hrubém výkonu Otter přece jen zaostává. Výsledek 11900 je oproti aktuálnímu Chromu (25000) nebo Firefoxu (20800) zkrátka nízký. Nezbývá než čekat na QtWebEngine, který by měl přinést podporu novějších technologií i lepší optimalizaci. Ale opakuji – při běžném používání prohlížeč nepůsobí pomale a nepřišlo mi, že by mě zdržoval.

Obdobná situace je u podpory HTML5. V HTML5test Otter získal 379 bodů z 555, což je opět méně než nejnovější verze Chromu (526) nebo Firefoxu (468). S nějakými problémy se tak můžete setkat při používání nejmodernějších webových aplikací či her, popřípadě audiovizuální komunikaci (chybí podpora WebRTC). Ale nestane se, že byste se kvůli horší podpoře HTML5 setkávali s rozbitými stránkami atp.

Horší zkušenost jsem měl s přehráváním videaCo se týče HTML5, prohlížeč si pro přehrávání nechal postahovat různé balíčky gstreameru. Video se však poměrně často sekalo a někdy nešel zvuk. Flash podporovaný není, resp. ve výchozí instalaci nefunguje, ani jsem se nedohledal žádného způsobu, jak ho zprovoznit.

Chybí rozšíření a chytrý adresní řádek

Kromě zmíněných funkčních nedostatků je hlavní nevýhodou Otteru absence podpory rozšíření. V plánu je, ale měla by přibýt až po verzi 1.0. Pochopitelně si Otter nebude vymýšlet nějaký vlastní formát rozšíření, ale bude kompatibilní s rozšířeními pro Chrome. Ve stabilní verzi by se měli objevit také správce hesel, čtečka RSS a možnost spouštění uživatelských skriptů. Osobně mi ale nejvíc vadí hloupý adresní řádek, který funguje pouze tak, že vás zavede na vepsanou adresu nebo daný termín najde ve vyhledávači. Našeptávat vůbec neumí – z vyhledávače, z historie ani ze záložek.

dlouhodobějším plánu je pak přidání několika dalších funkcí, kterými se pyšnila stará Opera. I když tady už nejde ani tak o funkce, jako o další aplikace integrované do prohlížeče. Jedná se hlavně o e-mailový klient, BitTorrent klient, správce kontaktů nebo komunikační klient (IRC a spol.). To jde přímo proti současnému trendu, který velí prohlížeče ztenčit a který začala následovat i Mozilla s Firefoxem. Těžko říct, jak je to správně. Jisté je, že se vývojáři určitě nudit nebudou. Zmíněné doplňkové aplikace by měly mít formu modulů, takže uživatel bude mít možnost je snadno odebrat nebo deaktivovat.

root_podpora

Příjemné překvapení

Prohlížeč Otter mě docela překvapil. Byl jsem celkem skeptický ohledně toho, zda může několik málo lidí ve volném čase vyvinout webový prohlížeč, který za něco stojí. Ale oni na tom dělají už dva roky a výsledky jsou vidět. I když to má mouchy jako horší výkon javascriptového enginu nebo problémy s přehráváním videa, Otter se celkem dobře používá a uživatele něčím potrápí jen málokdy. Pokud vývojáři vytrvají, časem by se Otter mohl stát vhodným prohlížečem pro nostalgické fanoušky Opery.

Není to ovšem jen na vývojářích samotného Otteru, ale i na projektu Qt. Na něm bude, aby Otteru dodával to nejdůležitější – engine postavený na Blinku. Čím lépe bude udržovaný a aktualizovaný, tím větší šance bude mít i Otter. Ale hlavně ať si prohlížeč pospíší s podporou rozšíření, protože bez nich si lze moderní prohlížeč jen těžko představit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bývalý redaktor serveru Root.cz, dnes produktový manažer a konzultant se zaměřením na Bitcoin a kryptoměny.