Hlavní navigace

PC-BSD s KDE: prostředí a jeho aplikace

24. 7. 2014
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

V prvním dílu jsme se zaměřili na popis instalace nové verze systému a změny při jejím průběhu. Na konci byly zmíněné některé výchozí aplikace z prostředí KDE v porovnání s LXDE. Ve druhém dílu se podíváme hlavně na prostředí KDE jako takové a některé aplikace, resp. změny, které se udály od předchozí verze.

Po čisté instalaci a prvotní aktualizaci systému i balíčků mám k dispozici prostředí KDE ve výchozím nastavení. Pro počáteční fázi, než se se systémem více seznámím, jsem nikde nic nevypínal (myslím tím hlavně často probírané aplikace jako Akonadi, Nepomuk a Strigi apod.). Optimalizace a změny podobného druhu nechám až na později.

Po instalaci a prvotní aktualizaci jsem pro jistotu (už jsem se dříve setkal s problémy v této oblasti) provedl nastavení lokalizace. To se nachází v menu

Nastavení systému → Obecný vzhled a chování → Lokalizace

Nastavení se zdálo být v pořádku, ale přeci jenom jsem na záložce Jazyky přidal do seznamu preferovaných jazyk Český. Zatím jsem na žádný problém s lokalizací nenarazil.

Vzhledem k tomu, že jsem KDE nikdy nepoužíval delší dobu a už vůbec ne na „produkčním“ stroji, bylo nutné se ponořit hlouběji do jeho možností a pokusit se ho nějak přizpůsobit svým „zlozvykům“. Jako jedna z prvních změn byla instalace správce souborů Krusader (jsem na dvoupanelové správce souborů zvyklý už od doby počátků Windows a pracuji s nimi mnohem častěji a intenzivněji, než s těmi „běžnými“). V předchozí verzi jsem používal správce souborů emelFM2. Není vůbec špatný a každému bych doporučil si ho vyzkoušet. Řekl bych, že je lepší a použitelnější, než třeba hodně doporučovaný Double Commander.

Přechod ke Krusaderu byl a ještě je trochu složitější, protože zde fungují trochu jinak hlavně klávesové zkratky (F2 spouští terminál a pomocí F9 se přejmenovává). Také je nezvykem panel s ikonami akcí na horní liště (u emelFM2 byl mezi oběma panely). Je pravda, že jsem i Krusader nechal ve výchozím nastavení po instalaci a je docela možné, že si ho časem také upravím. Obecně bych k němu řekl, že se jedná o velmi povedenou aplikaci, kterou by bylo dobře možné použít i mimo prostředí KDE. Jako poslední bych ke Krusaderu uvedl možnost ho přímo z hlavního menu spustit s právy roota.

V samotném KDE jsem na počátku provedl hlavně změny v nastavení a obsahu panelů. Po čisté instalaci je k dispozici panel na spodním okraji obrazovky, kde je hlavní menu (nabídka spouštěče aplikací Kickoff), přepínač pracovních ploch (4), správce úloh, systémová oblast a digitální hodiny. Jako první jsem podle zvyku provedl přesun tohoto panelu na horní okraj obrazovky, snížil počet pracovních ploch na 2 a ze systémové oblasti odstranil widget baterie a spouštěč Update Manager Tray tak, aby se nespouštěl při startu KDE.

Další změnou bylo odstranění správce hlavního menu Kickoff a jeho náhrada za spouštěč Lancelot. Ten mi zatím vyhovuje víc, i když na spouštění aplikací využívám převážně samostatný levý panel. Možnosti nastavení Lancelotu jsou celkem slušné, což je vidět na následujících obrázcích:

V předchozí verzi jsem ke spouštění aplikací používal skrývaný panel na levé straně obrazovky, kde byly seskupeny spouštěče podle logické příslušnosti ke kategoriím či typům aplikací. Stejným způsobem jsem to provedl i v KDE – vytvořil nový panel (obvykle je umístěn na dolním okraji), přesunul ho doleva, nastavil skrývání a pro všechny kategorie přidal příslušné widgety Rychlé spuštění a mezi ně umístil mezery. Do spouštění se pak jenom přidají jednotlivé spouštěče aplikací výběrem z hlavního menu.

Panel KDE má mnoho možností nastavení a umístění widgetů. Je k dispozici slušně obsáhlá sada widgetů a ještě větší množství se jich nechá instalovat přímo z nabídky administrace widgetů v panelu nebo z jiných zdrojů. Proto jsem vytvořil ještě další skrytý panel na dolním okraji, kde jsou zatím widgety pro sledování zatížení procesoru, aktivity síťového rozhraní a obsazení fyzické RAM a SWAPu. Co se týká panelu, tak mám pro nejbližší dobu v plánu zatím jenom jediný další widget pro zobrazení nově došlých mailů na několika IMAP serverech, abych nemusel mít pořád spuštěného poštovního klienta. Poradí někdo z vlastní zkušeností? (nemusí být nutně do panelu, může to být i běžná aplikace, ale musí „sedět“ do KDE…).

Možná to úplně nesouvisí s panelem, ale přesto zde uvedu ještě další aplikaci, kterou jsem nově instaloval. Už v dřívějších článcích jsem popisoval možnosti a způsoby instalace a nastavení tzv. Drop-down terminálu. Kdo si na to zvykne, jen těžko se s podobnou aplikací loučí a v novém systému se jí snaží ze všech sil najít a zprovoznit. V LXDE bylo k dispozici více možností, jako např. Guake a Tilda. Po několika aktualizacích se mi ale nepodařilo zprovoznit ani jednu z nich. Proto jsem hned na počátku práce s KDE vyzkoušel nativní aplikaci daného druhu – Yakuake. Instalace a zprovoznění byly velmi jednoduché a bezproblémové. V nastavení samotného Yakuake jsem pouze změnil spouštěcí klávesu (jako obvykle na F12) a automatické spuštění při startu KDE. To se provede v menu

Nastavení systému → Administrace systému → Spuštění a ukončení

Pak se přidá vybraný program z hlavního menu a to je všechno. Výsledek je vidět na obrázku.

Pokud by někdo chtěl či potřeboval nastavit více možností, může si prohlédnout další obrázky:

Poslední věc, kterou bych v souvislosti s panelem zmínil, je správce schránky Klipper, který je umístěný v systémové oblasti panelu. Už při dřívějších hrátkách s KDE jsem si všiml, že Klipper odmítá provádět Copy/Paste nad některými grafickými objekty. Hlavně třeba při snaze o kopírování UI komponent v IntelliJ Idea je tato „vlastnost“ velmi nepříjemná. Na rozdíl od dřívějších pokusů bylo nutné tuto situaci uspokojivě vyřešit. Pro případné zájemce jsou dostupné dvě varianty: Klipper přenastavit nebo odstranit a nahradit něčím jiným. Nastavení je sice jednodušší, ale pro jistotu uvedu i variantu náhrady. Změny v nastavení nemá smysl nějak moc popisovat – všechno je vidět na obrázcích:

Pro odstranění Klipperu a nastavení jeho náhrady je nutné provést tři kroky:

1. upravit soubor $HOME/.kde4/share/config/klipperrc a přidat do sekce General dva řádky:

    AutoStart = false
    Synchronize = false

2. instalovat jiného správce schránky, např: # sudo pkg install parcellite

3. přidat Parcellite do automatického spuštění při startu KDE podobným způsobem, jak bylo popsáno výše u Yakuake.

Já jsem vyzkoušel obě varianty, hlavně funkci v JIdea. Nakonec jsem ponechal nastavený Klipper a do té doby, než narazím na nějaký neřešitelný problém, tak to také zůstane.

Nyní se vrátím k samotnému KDE. Když jsem si hrál s některou z RC verzí PC-BSD, po instalaci bylo nastaveno pozadí plochy na systémovou variantu. Při instalaci konečné verze 9.2 se ale nastaví plocha na černou barvu (ve virtuálu i na fyzickém stroji). Pro mne osobně to není žádný problém, protože plochu skoro nevidím a ani ji nepoužívám ke spouštění aplikací. Pro někoho by to ale mohlo mít nějaký význam, takže jsem zkusil změnu pozadí. Ta se provede pravým klikem na plochu a spuštěním volby Nastavení „Pohled na složku“. Objeví se okno, viz obrázek:

Pak je možné si vybrat z nabízených pozadí nebo stáhnout nové. Zajímavé je, že některé obrázky se po stisku tlačítka Ok nebo Použít na ploše objeví a některé nikoliv (černá plocha zůstane zachovaná). Jaký je klíč k úspěchu ale bohužel netuším… Určitě to ale není nic, co by znamenalo pro většinu lidí nějaký zásadní problém.

Kromě nastavení plochy je možné nastavit také vzhled a chování oken. To se provádí v menu

Nastavení systému → Vzhled a chování oken

Zde jsou zajímavé tři volby – Vzhled pracovní plochy, Chování oken a Chování pracovní plochy. Já jsem ve volbě Vzhled pracovní plochy změnil výchozí Dekoraci oken Oxygen na pro mne přijatelnější QtCurve. Dále jsem nastavil Motiv plochy na Vzduch a Úvodní obrazovku na Výchozí. Chování oken jsem nijak neměnil. Ve volbě Chování pracovní plochy jsem už dříve snižoval počet pracovních ploch ze čtyř na postačující dvě. A po velmi krátké době jsem musel také provést změnu v nastavení Hrany obrazovky. Zde je možné pro 8 bodů v rozích a hranách obrazovky nastavit akci, které se odehraje po najetí myši do vybraného bodu. Na začátku zde bylo něco nastaveno, ale rušilo to moji práci s panely, tak jsem veškeré aktivity hran nastavil na Žádná činnost. Pro někoho by toto řešení mohlo být samozřejmě přijatelné a zajímavé.

Další nastavení, které jsem musel řešit, bylo zapnutí numerické klávesnice při startu KDE. To se provádí v menu

Nastavení systému → Hardware → Vstupní zařízení

Výchozí nastavení je vidět na obrázku.

Je zajímavé, že když se spustilo KDE, já jsem následně ručně zapnul numerickou klávesnici a provedl vypnutí/zapnutí nebo restart stroje, KDE opět nastartovalo bez zapnuté numerické klávesnice. Jak je z předchozího obrázku patrné, je možné zde nastavit klávesnici, myš a dálkové ovládání. Voleb je slušná řádka, takže jenom odkážu na následující obrázky:

Tímto bych asi ukončil popis prostředí KDE a vrátil se zpět k ostatním aplikacím. Možnosti byly uvedené již v předchozím dílu, takže se zaměřím na podrobnosti nebo změny u vybraných aplikací. Tento přehled nebude mít žádný velký systém, spíš to bude určitý souhrn jednotlivých postřehů a informací.

Pro potřeby prohlížení i vývoje webových aplikací používám tři prohlížeče – Firefox jako hlavní a k němu ChromiumOperu. Jenom u Firefoxu pořád přenáším kompletní nastavení, ostatní vždy instaluji jako „čisté“. Při instalaci prohlížeče Chromium jsem na žádný problém nenarazil. Instalace a zprovoznění Opery bylo popsáno již v minulých dílech včetně nastavení Flashe a Javy. Proto jsem k její instalaci přistoupil stejně a vybral dva balíčky – opera-12.16 a opera-linuxplugins-12.16. Instalace proběhla bez problémů, ale větší překvapení přišlo při snaze o její spuštění. Při spuštění Opery z menu se nedělo dlouho nic, takže jsem zkusil příkaz v terminálu. Ten sice Operu také nespustil, ale aspoň vyhodil chybovou hlášku, kde bylo něco jako:

libpng error: incorrect data check

Balíček png v systému byl, a tak jsem se vrhnul na hledání chybové hlášky na netu. Naštěstí se to po chvíli podařilo, řešení je následující:

je třeba upravit soubor $HOME/.opera/operaprefs.ini a přidat do něj následující text

[File Selector]
Dialog Toolkit=4

Pak už spuštění funguje bez problémů. Dokonce ani nebylo nutné nijak nastavovat Flash a Javu a oboje funguje automaticky.

Firefox se instaloval a spustil bez problémů. Po jeho prvotním spuštění jsem provedl obnovení všech původních nastavení a znovu ho spustil. Jediný problém nastal u některých rozšíření vzhledem k tomu, že se změnila verze z původní 22 na aktuální 24. Aplikace si ale s aktualizací poradila bravurně a žádný problém nenastal. Když už jsem narazil na verze – Opera zůstala na 12.16 a Chromium bylo 27, nově je 29.

V aktuální verzi je nová verze LibreOffice a sice verze 4.0.5.2 (ID sestavení FreeBSD ports 4.0.5). Instalace a provoz v návaznosti na dříve vytvořené dokumenty byly a jsou bezproblémové. Subjektivně bych řekl, že první i další spuštění aplikace je o něco rychlejší, než bylo v minulé verzi.

V minulých článcích jsem popisoval instalaci aplikace LyX (grafický frontend pro TeX). V aktuální verzi zůstala stejná verze (2.0.6). Rozdíl byl ale v tom, že minule se mi z důvodu cyklických závislostí nepodařilo k němu instalovat jiný backend než teTeX. Nyní se bez problémů podařilo instalovat texlive. Pro jistotu jsem to dělal ve dvou krocích a postupně instaloval takto:

# sudo pkg install texlive-base
# sudo pkg install texlive-full 

Konečný výsledek je následující:

# pkg info -g \*texlive\*
texlive-base-20120701_8
texlive-full-20120701
texlive-infra-27610_1
texlive-texmf-20120701_4

Tvorbu nových dokumentů jsem zatím nezkoušel, ale otevření starých a jejich převod do PDF přes LuaTeX funguje bez problémů. Neinstaloval jsem nic jiného, než uvedené tři balíčky. Je proto zajímavé, že převod do PDF přes pdflatexXeTeX sice proběhne, ale úplně z textu zmizí české znaky s diakritikou. Zatím jsem neměl čas ani chuť to zkoumat, ale asi to bude souviset s nastavením samotného LyXu nebo příslušného dokumentu.

Na problém jsem narazil při snaze o instalaci aplikace vědeckého kalkulátoru Qalculate. Ta si s sebou bere teTex a naráží se na konflikt knihoven texmf. Proto bylo nutné instalovat aplikaci SpeedCrunch. Tam bylo a je vše OK.

VirtualBox byl již ve výchozím stavu instalovaný, takže se zjednodušilo jeho zprovoznění tak, aby se potřebné moduly spouštěly při startu systému. Nově vytvořené virtuální stroje fungují bez problémů, staré jsem ještě neměl čas vyzkoušet. Aktuálně se jedná o verzi 4.2.18_OSE r88780.

root_podpora

Při práci s HTML soubory jsem zjistil, že Kate ani Komodo Edit nejsou pro tuto činnost tak dobré, jako bylo Geany. Nechtěl jsem ale tuto GTK aplikaci do systému zatím přenášet, takže jsem na případné překlenovací období instaloval editor Bluefish.

V příštím dílu se zaměříme na novinky verze 10.0.2 a změny při instalaci, využití desktopových prostředí a další důležité informace pro zájemce o nasazení PC-BSD na destkop.

Byl pro vás článek přínosný?