Hlavní navigace

Pingus

31. 10. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Kdo by neznal klasickou hru Lemmings. Její první díl jste si v DOSu mohli zahrát už v roce 1990. Protože ale není free, rozhodl se Ingo Ruhnke osm let poté vytvořit její opensource klon.

Pokud opravdu existuje někdo, kdo originální Lemmings nikdy neviděl: Lemmings je logicko-akční hra, ve které máte za úkol dostat bandu neposlušných lumíků přes všechny pasti a překážky až domů. Celkový počet lumíků se (stejně jako to, kolik jich musí přežít) mění s každou slují. Hráč má k dispozici jakýsi seznam funkcí, které může jednotlivým lumíkům přidělit. Jenom pro představu mohou stavět schody, kopat tunel (dolů nebo do stran), bránit v průchodu ostatním a podobně. Počet funkcí, které můžete přidělit, je striktně omezen (například dva kopáči, jeden schodař a podobně). Pokud necháte lumíky volně jít, většinou vám po chvíli někam všichni spadnou a můžete začít od začátku. Dalším nepříjemným faktorem je samozřejmě časový limit, který musíte pro úspěch mise dodržet. Celou hru ovládáte myší a na klávesnici nemusíte hmátnout ani jednou (i když můžete). Během hry stačí kliknout na funkci, kterou chceme lumíkovi přidělit, a pak už přímo na něj. Pokud kurzor podržíme nad některým z nich bez kliknutí, zjistíme jednoduše jeho aktuální funkci.

Na hře je také velmi zajímavý fakt, že většina slují nemá přesně dané řešení a je čistě na každém hráči, jakou cestou své svěřence povede. U spousty logických her existuje jen několik málo řešení (nezřídka jen jedno), na která musí hráč přijít. U Lemmings je hráči v tomto směru dána nevídaná svoboda.

Pingus se nesnaží za každou cenu původní hru kopírovat. Autor tvrdí, že z ní sice vychází, ale snaží se do hry přidat vlastní nápady a nové prvky. Hra například obsahuje tajné místnosti.

Poslední verze 0.6, kterou můžete stáhnout ze stránek projektu obsahuje „oficiálních“ 22 slují, a přestože se stále nejedná o dokončený projekt, je už hra docela dobře hratelná. Dalších 120 slují je k dispozici v adresářích data/levels/pla­yable a data/levels/wip/ (WIP = Work In Progress = děláme na tom) a na další stovce se pracuje. Pingus obsahují i vlastní editor, ve kterém můžete levely sami vytvářet a aktivně se tak do projektu zapojit.

Po spuštění na vás vybafne jednoduché menu, ve kterém můžete rovnou zvolit „Lets go!“ a začít. V Pingus jsou levely seskupeny do ostrovů, které postupně procházíte. Takže vybereme některý z nich a hra začne. První rozdíl, který vás udeří do očí, uvidíte na samotných postavičkách. Hlavní roli totiž po lumících převzali tučňáci. Jsou ale úplně stejně hloupí a jenom jdou a jdou. V horním informačním panelu je stále vidět počet už „vypuštěných“ tučňáků a také to, kolik se jich už dostalo do domečku. Vlevo jsou pak hezky graficky vyvedené ikonky zobrazující funkce tučňáků a jejich zbývající počet. Zobrazují se jenom ty, které můžete v dané sluji používat. Pod nimi je pak vidět mapa celé sluje a zelený obdélník označuje právě viditelnou část.

Hra umí běhat v různých rozlišeních a autor měl větší prostor pro animaci tučňáků (i když lumíci, přestože měli každý asi 5×3 body, byli animovaní absolutně geniálně) a všichni krásně cupitají a je hezky vidět, jak pilně pracují. Každá jejich činnost má svou vlastní detailní animaci.

Rozlišení lze jednoduše zvolit při spouštění hry parametrem -g, například:

pingus -g 800x600

Většinu speciálních efektů lze vypnout pomocí parametru –fast-mode, což může výrazně zvýšit plynulost hry na méně výkonných strojích. Na mojí osmistovce ale hra jede bez problémů úplně plynule. Dalšího urychlení dosáhnete snížením barevné hloubky.

Cloud 24 - tip 1

Pingus jsou zajímavým klonem Lemmings, a přestože není jejich vývoj zdaleka u konce, můžete si hru už teď docela dobře užít.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.