Hlavní navigace

Pirátění pomocí torrentů už tolik nefrčí, ve velkém se sdílí i přes Google Drive

Roman Bořánek

Pirátství už není, co bývalo. Řada uživatelů přešla na legální služby jako Netflix a o torrenty už také takový zájem není. Je tu však zvláštní guerillová scéna, která je velmi rozdrobená a obtížně se proti ní bojuje.

U nás to zatím pociťujeme jen málo, ale v některých zemích se začínají rozjíždět docela masivní snahy o blokaci pirátských stránek. Asi nejdále je v tomto, alespoň co se týče západních zemí, Austrálie. Tam už poskytovatelé připojení mají blokovat na 160 stránek. Sice jde jen o blokaci pomocí DNS, kterou lze snadno obejít, ale přece jen jde o zásadní změnu. Dlouho byl přístup na různé pirátské stránky v podstatě neomezený.

Krom toho jsme globálně zaregistrovali několik velkých zátahů na torrentové servery/katalogy. Další skončily z vlastní vůle, ale je zřejmé, že tam nějaká motivace být musela. Jen za poslední rok skončila velká jména jako Kickass Torrents, Torrentz.eu, ExtraTorrent nebo What.CD. Nelegální šíření autorsky chráněného obsahu se tak do určité míry decentralizuje.

Proč to komplikovat, když stačí Google Drive?

Jeden z nejoblíbenějších pirátských serverů? Google Drive. Jen za poslední měsíc se na něj vztahovalo přes 4700 DMCA žádostí o stažení obsahu, které používají majitelé práv. V každé žádosti se přitom objevují až desítky odkazů. Piráti používají i jiná úložiště, ale v řádově menším rozsahu. Resp. alespoň nám to říkají statistiky DMCA žádostí. Ale proč zrovna Google Drive a ne jiný server?

Důvodů je zřejmě několik. Google Drive má relativně štědrou bezplatnou kapacitu 15 GB a zároveň není problém založit si další účty – k nějakému povinnému ověřování přes telefonní číslo či něčemu podobnému Google zatím nepřistoupil. Google Drive je rovněž velmi známá služba, se kterou má většina uživatelů nějaké zkušenosti a snadno se v ní orientuje. V neposlední řadě to zřejmě bude možnost přehrávat řadu formátů rovnou v prohlížeči, aniž by je uživatel musel stahovat.

To nám možná dává odpověď, proč se např. více nepoužívá Mega. To má bezplatnou kapacitu 50 GB a soubory jsou koncově šifrované. Jenže to je pro toto použití spíše nevýhoda, protože je nutné soubor prvně stáhnout a až poté ho přehrávat.

Filmy a seriály se objevují také na YouTube, samozřejmě jako neveřejná videa. Google sice disponuje nějakými technologiemi, které by měly autorsky chráněný materiál detekovat, ale očividně nejsou příliš spolehlivé. A pokud je video neveřejné, obvykle je nutné, aby se k němu někdo ručně proklikal a nahlásil ho.

Guerillové sdílení

Jistě, vždy tu byla pirátská fóra či různá úložiště, která z pirátství těžila. Jenže dnešní situace se docela liší a skutečně na ni sedí označení guerillová. Nejde o pár velkých fór, ale o tisíce relativně malých blogů nebo Facebookových stránek. Smazání jednoho videa nic moc neudělá  nikdo nepočítá, že tam vydrží věčně, a upload je dneska docela rychlý. Podobně není moc efektivní mazání samotných stránek  za rohem čeká řada dalších. Ti největší kreativci začali odkazy sypat rovnou do Google Maps.

Pro vlastníky práv je vyhledávání takových stránek velmi obtížné, např. na Facebooku se prakticky nedá automatizovat. Ve výsledku je to spousta mravenčí práce s nejistými výsledky. Obecně je také obtížné říct, jak je tato sféra vůbec velká. Máme nějaká čísla z DMCA žádostí, ale statistiky sledovanosti nebo něco podobného vzhledem k rozdrobenosti není možné jakkoliv získat.

Tato sféra nicméně není pro všechny. Využívají ji spíše méně nároční uživatelé, kterým tolik nesejde na kvalitě záznamu a často ani na tom, na co vlastně koukají. Např. projedou několik posledních příspěvků a z nich něco vyberou. Vyhledávání obsahu totiž není moc snadné ani pro ně.

Torrenty nekončí, ale jsou na ústupu

S tím souvisí otázka  jak jsou na tom torrenty? Čísla hovoří celkem jasně. Zatímco kolem roku 2010 byl P2P provoz (z většiny BitTorrent) zodpovědný až za polovinu internetového provozu, dnes už je to méně než 5 %. Čísla ovšem musíme zasadit do kontextu. Tehdy ještě prakticky neexistovaly legální streamovací služby a třeba i takové YouTube dělalo jen zlomek dnešních čísel. Zkrátka kolem torrentů vyrostly nové platformy, ale nedá se říct, že by torrentové pirátství nějak zvlášť strádalo.

Řada uživatelů přešla na legální služby, což je samozřejmě dobře. Ale řada těch, kterým jde o kvalitu, spolehlivost a určitou strukturu, ve světě torrentů zůstává. Koneckonců jinde tak bohatou a dobře strukturovanou databázi nenajdete. Celková čísla torrentového pirátství sice mohou klesat, ale pomyslná kvalita služby příliš neklesá. Torrentová scéna přežije mnohé a rozhodně není na odchodu.

Na druhou stranu jsou pryč doby, kdy hrála prim. Potvrzují to i čísla kolem Game of Thrones, zřejmě nejvíce nelegálně stahovaného seriálu v historii. Společnost MUSO odhaduje, že nedávno skončená sedmá série stávající se ze sedmi dílů dohromady zaregistrovala přes miliardu pirátských stažení, resp. zhlédnutí. Jen necelých deset procent přitom bylo uskutečněno přes BitTorrent. S přehledem s 85 % vede neautorizované on-line streamování.

Našli jste v článku chybu?