Hlavní navigace

Počítač běžící, větrající, spící (4)

17. 6. 2002
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Minule jsme se zabývali zdroji hluku teoreticky, dnes si ukážeme konkrétní možnosti odhlučňování větráku, disku a izolace kejsu.

Na začátku článku upozorňuji, že zdaleka ne všechny zde uvedené návody jsem otestoval v praxi. Některé jsem čerpal pouze z informací na síti nebo dokonce z teorie akustiky a výroby reprobeden.

Odhlučnění počítače není jediný krok, ale celý komplex úprav. Každá z nich sníží hluk jen o pár decibelů, ale v souhrnu lze počítač odhlučnit pod hranici slyšitelnosti.

Odhlučnění větráku – omezení turbulencí

Klasická montáž větráku dává vzniknout turbulencím.

standardní konstrukce

Vzdálením větráku a uzavřením proudícího vzduchu lze do určité míry turbulencím předejít.

oddálení větráku

Proud vzduchu lze též otevřít. Turbulecím tím zabráníme téměř dokonale. Na jedné straně však vzduch uniká do okolí, na druhé je okolní vzduch strháván k proudění – energie proudu se tak rozptyluje a část z ní unikne bez užitku do okolí. S výhodou lze použít u starších počítačů, kde je chlazení procesoru předimenzované a naopak chlazení okolních čipů vázne. Nelze však doporučit tam, kde je potřeba výkonně chladit jedinou součástku.

otevřený model

Můžeme též experimentovat s polouzavřeným modelem, který je kompromisem mezi oběma krajními variantami. Proud vzduchu se usměrní a nevzniknou přitom turbulence.

polouzavčený model

Odhlučnění větráku a disku – omezení mechanického hluku

Předchozí obrázky záměrně neukazovaly připevnění větráku. Tomu se budeme věnovat nyní.

Jakýkoliv hluk šířící se kostrou je nejlepší tlumit hned v místě vzniku a zabránit jeho šíření. Standardní montáž je opět jednou z nejhorších – šrouby téměř dokonale odvedou všechen hluk na kostru.

šrouby

Dokážeme-li protáhnout původními dírami profily z gumy a nahradit tak šrouby, šíření hluku zabráníme. Konstrukce je jednoduchá, guma však musí být dostatečně stlačená, aby zabránila vypadnutí větráku. V místě původního uchycení na chladiči gumu vlepíme nebo příšroubujeme krátkými šrouby.

profil z gumy

Pokud použijeme vycpávku kolem větráku, můžeme se šroubům zcela vyhnout – tlak gumy drží větrák na místě. Vhodné je též vytvořit pouzdro na větrák a použít gumové L profily. Metoda je vhodná též pro větrák v uzavřeném prostoru – např. ve vypalovačce. Metodu lze kombinovat s oddálením větráku. Jediná konstrukce tak omezí oba typy hluku, navíc lze větrák dobře zabezpečit proti vypadnutí.

vycpávka

Poněkud kuriózní řešení využívá provázek (rybářský vlasec, bužírka) přichycený na gumovou průchodku. Mezivložka zabrání dotyku při změně polohy, vlasec pak většímu oddálení. Spolehlivá metoda k uchycení systémového větráku nebo disku, nenáročná na technické vybavení. Mezivložka může být nalepena na kejsu. Lze ji snadno kombinovat s oddálením větráku – v prodeji jsou naříznuté profily z pěnové gumy a dalších materiálů, které snadno nasadíme například na hranu trubky z PET láhve. Nasadíme větrák a celou konstrukci přivážeme. Gumová průchodka zabrání přenosu hluhu provázkem, ale i jeho přestřižení.

použití vlasce

Poloprofesionální zapuštění šroubů do gumových bloků spolehlivě udrží větrák na místě. Vkládání speciálních matic do gumy je však konstrukčně náročnější.

zapuštění šroubů

Při odhlučnění lze s výhodou použít běžné profily z pěnové gumy. Lze však experimentovat i s jinými materiály (běžnou gumou, polyuretanovou pěnou, polystyrenem, bužírkami, profily na utěsnění oken apod.). Jako odhlučnění vysokých kmitočtů lze též použít oboustranně lepící pásku z pěnového akrylátu. Tuto pásku však není vhodné kombinovat s gumou, neboť jejich spojení není příliš pevné.

Musíme mít na paměti, že vypadnutí větráku ze sebelépe tlumící konstrukce může mít katastrofální následky (přehřátí, zkrat, mechanické poškození lopatkami). Zabezpečme se alespoň softwarovou ochranou, která přehřátý procesor vypne (umí to většina moderních BIOSů).

Všechny metody uvedené v tomto oddílu lze použít také k omezení mechanického hluku disku.

Zde najdete obrázky ve formátu DIA.

Odhlučnění disku – pouzdro

Výše zmíněné postupy lze použít i pro odhlučnění disku. Žádný z nich však nezabrání šíření hluku vzduchem. To dokáží jen speciální schránky, do kterých se disk zcela uzavře. Jejich konstrukce je však poněkud náročnější, neboť musí zajistit dostatečné chlazení. Lze je zakoupit u specializova­ných firem.

Na trhu jsou i speciální disky, jejichž hlučnost za provozu je nižší než 30 dB. Patří ovšem do kategorie těch pomalejších, nicméně pro stavbu tichého domácího počítače je lze použít.

Kapalinové chlazení

Nejlepší větrák je žádný větrák! Kapalinové chlazení sice nevyřeší cirkulaci tepla a jeho odvod od všech součástek, ale je výborným řešením u těch nejexponovanějších.

Existuje ve dvou provedeních – standardní cirkulační chlazení a výparníkové chlazení.

Cirkulační chlazení je většinou založené na vynuceném oběhu kapaliny pomocí malého čerpadla. Teoreticky je možné použít i přirozený oběh po vzoru absorbčních chladniček, ale ještě jsem se s tím nesetkal.

Nejběžnějším typem tohoto chlazení je vodní chlazení. Jeho amatérskou konstrukcí se zabývá např. článek Vodní chlazení a jeho stavba v českých poměrech a jeho

doplnění.

Vodní chlazení lze u nás zakoupit též hotové. Při nákupu se nezapomeňte zeptat na záruky výrobce – zastavení čerpadla může v případě procesorů AMD Thunderbird vést poměrně rychle k jejich zničení a seriózní výrobce by měl ve své záruce pokrýt i toto riziko.

Výparníkové chlazení se hodí spíš k různým experimentům než pro běžnou praxi. Je u něj nutné pravidelně doplňovat chladící médium, které se vypařuje do okolí. Zahrnuje různé neobvyklé konstrukce od vlhkého hadříku přes suchý led na chladiči až po nádobku s tekutým dusíkem postavenou přímo na procesor (rozhodně stojí za shlédnutí).

Kuriózní chlazení

Do této kategorie lze zařadit další nápady:

V moderních budovách existuje jedna neobvyklá možnost chlazení počítačů – využít cirkulace vzduchu centrálního vysavače, klimatizace nebo tepelného čerpadla. Všechny tyto metody by odstranily zdroj hluku z našeho nejbižšího okolí. Nevím však o žádném jejich praktickém nasazení.

Aktivní chlazení termočlánkem je sice dokonale tiché, ale také energeticky náročné, proto se v praxi používá pouze na malé plochy.

Chemické chlazení sice dokáže velmi rychle snížit teplotu až o 50 °C, ale vzhledem k jednorázové použitelnosti se pro výpočetní techniku nehodí (použitou sůl lze recyklovat vysušením, ovšem mezitím by se musela zajistit dodávka dalších chladicích kapslí).

Odhlučnění kejsu

Nehybný vzduch je téměř dokonalým izolantem. Uvnitř kejsu by proto měl vzduch pokud možno plynule proudit. Tři ploché kabely vedle sebe mohou přepažit kejs tak, že jsou snahy o kvalitní větrání marné. Zdrojem hluku může být i kabel vedoucí těsně kolem větráku.

Proto dbáme na to, aby kolem větráků bylo dost místa. Pokud větrák fouká přímo do desky či chladiče, dochází k turbulencím vzduchu, a tím i k vzniku hluku.

Staré kejsy mají pouze větrák ve zdroji a jinak jsou uzavřené. Toto řešení je poněkud něšťastné – v kejsu vzniká podtlak a vzduch je nasáván všemi otvory – třeba i disketovou mechanikou. Prach se po cestě usazuje a za pár let vyřadí mechaniku z provozu. Moderní kejsy proto mají nasávací otvory.

Pokud přidáme další, tzv. systémový větrák, můžeme snadno dosáhnout mnohem lepší cirkulace vzduchu, a tedy i snížení otáček a hluku.

Firma AMD doporučuje pro své nové procesory zdroj s dalším otvorem ve spodní straně, který nasává teplý vzduch přímo z okolí procesoru. Podobného efektu lze dosáhnout i přímým odvedením vzduchu ohebnou trubicí mimo kejs.

Protihluková izolace

Při návrhu protihluková izolace je nutné se zamyslet, nakolik se prostup tepla stěnami podílí na celkové bilanci chlazení. Protihluková izolace totiž zcela jistě prostup tepla zhorší (nakolik, to záleží na typu izolace), a proto je dvojnásob nutné myslet na dobrou cirkulaci vzduchu.

Izolace přispěje k odhlučnění následujícími efekty:

  • Horší prostup hluku stěnami kejsu. Základní podstata každé zvukové izolace.
  • Pohlcení zvuku namísto odrazu. Další ze základních efektů.
  • Potlačení rezonancí. Toho lze dosáhnout i jinými cestami – tlustšími stěnami kejsu, stabilizačními příčkami přes rezonující plechy, ale izolace to zaručí též.
  • Izotermické rozpínání namísto adiabatického. Pokud má materiál velký povrch (např. vlákna), dochází k ohřátí či ochlazení vzduchu, doprovázejícímu každý zvuk (a patrnému zvlášť u nízkých kmitočtů) v mnohem menší míře, neboť teplota je vlákny vyrovnávána. Akustické výpočty naznačují, že takový prostor se pak chová, jako by byl větši (proto se také reprobedny vyplňují speciální vatou).

Jako ideální se tedy jeví koberec z vláken z teplovodivého kovu. Nic takového se, pokud vím, nevyrábí, a pokud ano, rozhodně nepůjde o levný ani lehký materiál. Můžeme tedy experimentovat s běžným kobercem, deskami z pryže či pěnové gumy, polyuretanu, molitanu. Pokud vám zbyly tenkostěnné protihlukové keramické dlaždice, můžete experimentovat i s nimi, stejně jako s tenkými řezy jiných porézních stavebních hmot. Záleží na fantazii. Vše je kompromisem mezi prostupností tepla a hluku a také cenou.

Izolaci kejsu lze objednat i u profesionálních firem, které často používají běžně nedostupné materiály.

Vhodné umístění počítače

Jiným způsobem, jak zajistit ticho, je přemístění počítače. Odhlučněná skříň, zděná přepážka, X-Server a vzdálený počítač také umožňují vypořádat se s hlukem.

root_podpora

 

Přeji vám příjemnou práci u tichého počítače.

Byl pro vás článek přínosný?