Hlavní navigace

Podíl Firefoxu stále klesá, zato plat šéfky Mozilly stále roste

25. 9. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Cal Paterson, Mozilla
Mozilla na tom není nejlépe a propouští stovky zaměstnanců. Její vlajková loď Firefox je na tom vysloveně bídně a statistiky jdou ke dnu. Vedoucí představitelé Mozilly se naopak mají stále lépe. Dává to smysl?

Nejnovější oznámení Mozilly o tom, že propustí dalších 250 lidí, je jen dalším střípkem po léta probíhajícího sestupu Mozilly z výsluní internetových prohlížečů (ale nejen jich). Každopádně toto číslo v současnosti znamená, že z aktuální Mozilly odchází čtvrtina jejích zaměstnanců. Z nemalé části s nimi končí i věci, na kterých pracovali (neznamená to samozřejmě, že by příslušné projekty končily zcela, třeba Rust se přesouvá do komunitního vývoje).

Příčinou „katování kostů“ jsou samozřejmě klesající příjmy Mozilly. To z nemalé části znamená zejména peníze od Googlu na pozici výchozího vyhledávače. Jenže s klesajícím podílem Firefoxu na trhu už není toto tak vydatný zdroj a Google si z hlediska vyhledávání uživateli téměř vystačí primárně s těmi, kteří používají jeho Chrome (případně vyhledávání přes Google v dalších minoritních prohlížečích).

Plat CEO Mozilly vs podíl Firefoxu na trhu
Autor: Cal Paterson

Plat CEO Mozilly vs podíl Firefoxu na trhu

Cal Paterson na svém blogu vidí problém jinde. Ano, peníze z Googlu s klesajícím Firefoxem se stále ztenčují, své jistě přidal i COVID-19, nicméně Mozilla má po léta na příjmech až 500 miliónů dolarů ročně (kumulativně jí tedy skrz kasičku prošly miliardy dolarů), a to by mělo být dost, aby si vybudovala finanční nezávislost. Místo toho ale Mozilla každý rok dané příjmy v podstatě utratí a žije tak z ruky do úst.

Na tomto místě je nutné připomenout, že Mozilla rovná se především nezisková organizace Mozilla Foundation, která plně vlastní dceřinou společnost Mozilla Corporation. U druhé jmenované (aktuálně jí šéfuje Mitchell Bakerová) se bavíme o oněch zaměstnancích, CEO, platech či firemní strategii. Kromě toho se ale Cal Paterson ve svém textu snaží i u samotné mateřské neziskovky poukázat, co je špatně. Konkrétně jmenuje tři oblasti.

Neefektivita

Přebujelý aparát je jednou z věcí, na něž lze u neziskovek obecně poukázat. Ideální neziskovka funguje tak, že co největší část ze svých příjmů dává na svoji misi (a je jedno, zdali jde o záchranu orangutanů nebo vývoj webových prohlížečů) a co nejmenší část spotřebovává na svůj chod (administrativa, získávání prostředků atd.).

Mozilla na svůj chod spotřebovává zhruba 30 % získaných prostředků. Cal jako příklad dává hodnotící metodiku Charity Navigator, která by Mozille přisoudila za efektivitu 0 bodů z 10. Pět bodů by získala za spotřebu na vlastní chod pod 25% hranicí, plných 10 bodů pak za méně než 15% spotřebu.

Hned se dále opírá právě do Mitchell Bakerové. Současná šéfka Mozilly dostala za rok 2018 zaplaceno 2,4 miliónů dolarů, přičemž 5 let předtím byla hlava Mozilly placena méně než poloviční částkou. Jako příklad dává Cal neziskovky v Británii, kde žádný z šéfů nemá roční plat nad 1 milión liber (zhruba 1,3 mil. dolarů) a mnohdy jde o neziskovky větší než Mozilla.

Etika

Mozilla dnes už není jen prohlížeč, sama se dle Cala vidí spíš jako neziskovka zaměřená na soukromí uživatelů. To je v ostrém rozporu s tím, že významný podíl příjmů společnosti je od Googlu, kterému Firefox servíruje své uživatele s jejich vyhledávacími dotazy (a dodejme, že zde argument o možnost změnit si výchozí vyhledávač ve Firefoxu není příliš relevantním). Jak stručně charakterizovat Google, než tak, že jde o jednoho z největších, možná největšího Velkého bratra v internetových vodách?

Firefox tak byl například jedním z posledních prohlížečů z hlediska implementace technik proti sledování uživatelů (tvrdí Cal). Zatímco Apple takové techniky nasadil v roce 2017, Brave od svého zrodu, Firefox se k nim dopracoval až v roce 2019. Zkrátka dle Cala je Mozilla v podstatě vazalem Googlu a nechová se eticky.

Další věcí pak je současná novinka v podobě Mozilla VPN. Ta sice může některé charakteristiky uživatele schovat, ale právě Google (či jiní) se o něm bez ohledu na VPN tak jako tak dozví vše potřebné, test Mozilla VPN dle Cala ukazuje, že data je možné deanonymizovat prostým fingerprintingem prohlížeče, čemuž se Firefox příliš nebrání.

Samu „bezpečnost“ VPN služeb, včetně mnoha (údajně) nelogovacích VPN, netřeba více rozebírat.

Když to sečteme

Závěrem Cal vyjmenovává ty klíčové aspekty. Šéfka Mozilly bere skoro dva a půl miliónu dolarů – odpovídá tomu její práce? Firefox už má tak malý podíl na trhu (kolem 4 %), že je otázkou, co dál. Před 10 lety měl skoro třetinový podíl. Na mobilech to také není žádná sláva.

Mozilla místo aby řešila problémy v klíčových oblastech, tak zeštíhluje a přichází se stále větším množstvím nových projektů (mobilní appka pro tvorbu webových stránek, systém pro identitu, služba pro přenos velkých souborů, správce hesel, standard pro IoT, služba pro emaily, operační systém pro telefony, AI divize, nákup Pocketu). V mnoha z těchto projektů jen utopila nemalé peníze a nyní již neexistují.

A tím vším se Mozilla (dle Cala) dostala do situace, kdy nemá dost prostředků na pořádný vývoj Firefoxu.

Je to opravu tak hrozné?

Závěrem mi dovolte pár osobních vět. Nemohu říci, že bych s Calem ve všem souhlasil, naopak musím konstatovat, že do některých technických oblastí v Mozille nevidím natolik, aby mě to vůbec opravňovalo kroky, které Mozilla činí, hodnotit. Hlavním faktem, který je však v Mozille ve všem protkán, je její finanční závislost na jiných (jmenovitě zejména Googlu), což u neziskovky prostě z principu věci musí být.

Jestli musí Mitchell Bakerová brát zrovna 200 tisíc dolarů měsíčně, tedy zhruba 10 tisíc dolarů za každý pracovní den, těžko z pozice středoevropana soudit. Ale pokud klesají příjmy Mozilly a do toho její plat stoupá, minimálně tím vysílá podobný signál jako mnozí čeští zákonodárci, kteří občanům opasek klidně utáhnou, ale sobě si na valorizaci nenechají sáhnout. Signál nedobrý.

Cyber Security tip1

Pokud je hlavním problémem Mozilly stále klesající podíl Firefoxu na trhu, tak s tím Mozilla těžko něco nadělá. Nevlastní žádnou platformu, kterou lidé používají / chtějí používat. To zkusila s Firefox OS a víme, jak to dopadlo. Na Androidu ji Google nikam příliš nepustí, i bez ohledu na tlak Evropské komise, na Applu je to stejné, Microsoft rovnou sklapl krovky a sám „jede na Chrome“.

Éra Firefoxu zkrátka skončila před pár lety, od té doby jen dobíhá jeho existence, postupně architektonicky přibližující prohlížeč těm konkurenčním. Jednoho dne nejspíš příjmy Mozilly znemožní další vývoj Firefoxu / jeho nových enginů a z Firefoxu se stane jen další specifická nástavba nad Chrome/Chromim, resp. Webkit/Blink. Běžné uživatele příliš nezajímají ony honosné cíle Mozilly, ti prostě používají to, co jim jejich telefon či PC naservírují. Obávám se, že tohle vše už Firefox nemá šanci zvrátit, bez ohledu na to, kolik zelených papírků si Mitchell vyplatí tento či příští rok.

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.