Hlavní navigace

Názor k článku PostgreSQL 9.5: držte si klobouky, zrychlujeme od honza - mel bych 2 poznamky obecnejsiho razu. pan Stehule pise...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 29. 5. 2015 22:33

    honza (neregistrovaný) ---.dip0.t-ipconnect.de

    mel bych 2 poznamky obecnejsiho razu.

    pan Stehule pise vskutku dobre clanky a ten kdo si pamatuje dobu pred 20 a vice lety a tehdejsi clanky v odbornych casopisech vi, proc tomu tak je. Pan Stehule studoval na inzenyra a to jeste v dobe, kdy vysoka skola mela nejakou uroven. Banalne receno, autorovi se to pise, kdyz se mu dostalo poradneho vzdelani.

    Druha, pro mne dulezitejsi poznameka se tyka technologie SQL. Fakta uvedena v clanku potvzruji dle mne urcity vyvoj, ktery je mozno pozorovat uz nekolik let. O co mi jde?

    Pred 40 lety zacal vyvoj SQL a ti, kteri si tu dobu nepamatuji mohou najit na webu zaznamy rozhovoru s pracovniky projektu System R, kteri ty zaklady SQL tvorili. Z cele rady duvodu se tehdejsi databazova vedecka elita rozhodla vytvorit deklarativni dotazovaci system s nadeji, ze 'nespecialiste' budou schopni tahat data z databazi bez pomoci informatiku. Ta predstava byla takova, ze 'zamestnanec' banky si nahledne potrebna data z databaze za pomoci nejakeho jazyka, ktery mu bude vzdalene pripominat anglictinu.

    Tam, kam jsme dospeli, dokumentuje prave clanek pana Stehuleho. Pred 10 lety autor jeste tvrdil, ze za 14 dni nauci SQL kazdeho. Kdyz si tak procitam ( a nejen v tomto clanku), co vsechno dnes relacni databaze 'umi', tak to nema s puvodni myslenklou - kdy si nejaky 'nakupci' vytvori sam svuj 'pohled' na ulozena data - vubec nic spolecneho. Nakonec i minimalni pocet reakci v diskuzi k takovym clankum hovori za sebe - k veci se neda nic rici, protoze je to jednoduse receno obrovsky komplikovane. Nastalo tedy naprosto neco opacneho, nez si autori novych relacnich systemu pred 40 lety predstavovali. Neexistuje nejaka siroka skupina 'beznych' uzivatelu SQL databazi, nybrz se vytvorila nova elitni skupina specialistu, kteri jsou vubec schopni si to s SQL rozdat.

    Z energetickeho hlediska dokonce mohu puvodni zamery pred temi 40 lety chapat. Relativne mala skupina specialistu vytvori system, ktery bude tak nejak 'uhadovat', co si autor SQL dotazu asi predstavoval, za pomoci AI a jinych metod si to zoptimalizuje a vyplivnou se ta pozadovana data. My lide to tahle bezne delame. Par obzlast schopnych lidi vymysli a zprovozni atomovou elektrarnu a my vsichni doma potrebujeme jen otocit vypinacem - aby bylo svetlo nemusi nikdo z nas byt atomovy fyzik.

    Mam ten dojem, ze v oblasti databazi se to tak nejak nepodarilo. Dnesni bezny pracovnik v nejake firme - nejaky zasobovac, nakupci si zadna data nevytahne. Potrebuje na to nejakeho specialistu, tak jak to bylo pred 40 lety. Deklarativni forma dotazu, ktery mela beznemu pracovnikovi zjednodusit praci neprinesla tedy ocekavany vysledek. Komplikuje ovsem praci toho specialisty tim, ze ten nejdriv nejaky konkretni pozadavek musi zakodovat v deklarativni forme aby to databazovy system nasledne zase rozkodoval a prelozil do tech jednotlivych read(), write() a seek() funkci ktere tahaji z harddisku ta data.

    Je zajimave, ze v diskuzich k novemu systemu HANA od SAP, je slyset stale casteji nazor, ze slibovane urychleni pri zpracovani dat se dosahne teprve tehdy, kdyz uzivatele, kteri na HANA prejdou stavajici software upravi tak, ze se maximalne vyuzije novy HANA interpreter - tedy nic jineho, nez pouziti proceduralni metodiky.