Hlavní navigace

Před 15 lety vyšel první Firefox: protivník je jiný, ale poslání stejné

David Ježek

Ve zcela jiné době a proti zcela jinému nepříteli než dnes stála první verze prohlížeče Firefox vydaná 9. listopadu 2004. Mnohé se od té doby změnilo, ale poslání tohoto prohlížeče naštěstí žije dál.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Před pár dny jsme oslavili 15 let existence webového prohlížeče Firefox. Tvrdí to Fast Company, na jejíž stránkách přišel Sean Captain se shrnutím, retweetuje to i sama Mozilla, tak to asi bude pravda. Přesto bych však raději bral jen jako určitý mezník, kdy sice vyšla verze Firefox 1.0, ale samotný projekt existoval i v podobě měsíce běžících vývojových verzí, které se předtím jmenovaly Firebird a ještě dříve Phoenix.

Jelikož Firefox v mnoha ohledech vznikal jako „Mozilla Suite okleštěná o vše, kromě prohlížeče“, navazujíc na ještě starší projekt Netscape Communicator (valná část kódu byla otevřena v roce 1998), měli bychom vzpomenout rovnou i Marca Andreessena, autora úplně prvního projektu v této dlouhé řadě, prohlížeče Mosaic, a také spoluzakladatele Netscape. Zkrátka Firefox 1.0 je do určité míry významným momentem v historii projektu, ale jen jedním z významných momentů.

Doba vlády Internet Exploreru

Onen listopad 2004 byla ještě poměrně zajímavá éra. Světu internetu vládly Windows se svým Internet Explorerem (natvrdo zadrátovaným v systému), na stránkách se používaly obskurnosti jako ActiveX či rodící se podpora XMLHttpRequestu a samozřejmě všudypřítomný Flash.

Měli jsme daleko do ekonomické i migrační krize, Google už sice lidé znali, ale GMail byl na pozvánky a o Facebooku většina ani neslyšela, natož aby bylo možné uvažovat o jeho provozu na iPhonech či Androidech. I do uvedení prvních procesorů rodiny Core 2 Duo zbývalo ještě mnoho měsíců.

Chromium jakožto základ rodiny prohlížečů, která vládne webu dnes, se zrodil až čtyři roky poté.

Na vrcholu slávy

Pokud je tomu 15 let od zrodu první verze Firefoxu, pak je tomu zhruba 10 let od doby, kdy Firefox zažil svoji špičku, kdy jej používala zhruba třetina uživatelů internetu. Avšak jak v průběhu let klesal podíl IE, jeho pozice později po této špičce přebíral spíše konkurenční Google Chrome.

Výhodou Firefoxu byla od počátku jeho otevřenost, a to nejen ve smyslu zdrojového kódu (to majoritu běžných uživatelů například na platformě Windows ostatně nejen nezajímá, ale často ani nenapadne), ale zejména rozšiřitelnosti.

V průběhu let Firefox disponoval obrovským arzenálem pluginů XUL/XPCOM, které dle mínění mnohých dělaly Firefox Firefoxem a jejichž konec oplakali, případně přešli na fork zachovávající podporu. Dlužno ale dodat, že tyto pluginy mohly díky možnost většího zásahu do systému v počítači získat sice širší možnosti než současné WebExtensions, ale s tím ruku v ruce šlo vyšší riziko nějakého zneužití.

Jenže jak už zaznělo, v roce 2008 se objevil projekt Chromium, potažmo na něm postavený prohlížeč Google Chrome. A pokud Microsoft prosadil v 90. letech silou svého monopolního podílu na desktopech „íéčko“, Google si o více než deset let později počínal sice pozvolněji a méně nápadně, ale silou svého v té době již jedoucího ekosystému také dokázal porazit své úhlavní konkurenty a urvat podíl jak IE, tak Firefoxu (případně dalších drobných hráčů).

Chrome byl pohodlný, a jak říká sama Mitchell Baker z Mozilly, zpočátku lepší než Firefox. A lidé v této iPhonové éře začali právě na onu pohodlnost a jednoduchost slyšet.

V jednu chvíli už se pomalu dalo uvažovat o tom, zdali to Mozilla nevzdá (připomeňme, že mimo jiné například nevyšel pokus o smartphonový Firefox OS či spolupráce s Panasonicem na TV s tímto OS), případně se z Firefoxu nestane jen další variace na Chrome/Chromium. Přišel ale Firefox s přídomkem Quantum.

Nové jádro prohlížeče bylo daleko rychlejší a Firefox se stal opět plně použitelným i na veledůležitých internetových stránkách využívajících mnoho JS/AJAX kódu (například Cookie Clicker). Avšak vedle toho, že s přechodem na WebExtensions Firefox dle mnohých „zchromovatěl“, nadále platí, že Mozilla při jeho vývoji klade velký důraz na bezpečí, resp. soukromí uživatele.

Mise zůstává stejná

Dnešní Firefox tak umí blokovat sledovací kód stránky a uživatele na to upozornit, umí blokovat kódy sociálních sítí a spoustu dalších užitečných věcí s tím, že další proplouvají zkušební laboratoří a i v budoucnu nás čeká začlenění dalších a dalších věcí, které Chrome nemá. Ne nadarmo stále Tor Browser staví na Firefoxu.

Diners Vánoce 2019

Mozilla je víceméně otevřená instituce, jejímž primárním cíle není generovat zisk pro akcionáře. To dělá Google a Chrome je jedním z jeho nástrojů. Proto lze předpokládat, že ani do budoucna nebude Chrome prohlížečem, který by uživatele poctivě a komplexně informoval o všem, stejně jako to platí o Androidu. Opak je spíše pravdou. Bohudík pro web má „ten zlý Chrome“ (na jehož jádro de facto přechází nyní i Microsoft) duší otevřenou konkurenci, která je sice menší, do určité míry na Googlu finančně závislá, ale přesto stále existující.

Díky Bohu za Firefox, protože v této době, kdy Chrome vlastní Google, Operu vlastní Číňané a Microsoft prakticky přestává na poli prohlížečů jako samostatná jednotka existovat, je ho setsakra potřeba. Webových technologií je stále více, jsou stále komplexnější a jejich vazby stále méně přehledné i relativně znalému člověku. Firefox jako nástroj bránící vůči největším prohřeškům megakorporací, pro které je běžný uživatel spíše zboží než zákazník, budeme potřebovat i v letech nadcházejících.