Hlavní navigace

Příběh domény .SK, aneb krádež za bílého dne

Ondřej Caletka

Slovenská národní doména .SK je už téměř dvacet let v držení soukromé firmy. To není běžná situace, rozhodně ne v Evropě či jiných civilizovaných částech světa. Navíc firma ke správě domény přišla podvodem.

Není to tak dávno, co jsme měli společný stát a společnou doménu .cs. Pak se naše země rozdělily a spolu s nimi i národní domény .cz a .sk. Zatímco ta vaše doména je celkem úspěšná, čehož důkazem je i tato konference, my na Slovensku bojujeme o to, aby nám doména .sk zase patřila, zahájil svou přednášku na konferenci IT 17 Ondrej Jombík z iniciativy NašaDoména.sk.

Ondrej Jombík

Ondrej Jombík

Tím hlavním problémem je, že vlastníkem domény je soukromý subjekt, firma SK-NIC, a. s., která ale funguje v monopolním postavení. Smlouva s touto firmou je navíc nevypověditelná bez jejího souhlasu. Ke spravování domény .sk přitom firma přišla podvodem.

Podvodem k výnosnému byznysu

Po rozdělení federace v roce 1993 byla slovenská doména delegována na SANET, slovenskou akademickou síť. Ta správu TLD delegovala na sdružení s názvem EUnet Slovakia, kde správu vykonávali dobrovolníci ve volném čase ve výpočetním centru Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského. Dle záznamů ICANN byla správa domény .sk delegována v roce 1993 na adresu:

Slovakia top-level domain (SK-DOM)
EUnet Slovakia
Comenius University
MFF UK, Computer Centre Mlynska dolina
842 15 Bratislava Slovakia 

Později si někteří lidé zřejmě všimli, že z provozování národní domény může být zajímavý byznys. Přejmenovali tedy svou firmu Softwarehouse, s. r. o. na EUnet Slovakia, s. r. o. Následně si tato firma pronajala na Univerzitě Komenského malou suterénní kancelář, takže sídlila na stejné adrese, jako původní sdružení EUnet Slovakia. Firmě se poté podařilo přesvědčit ICANN, aby nejprve odstranil z adresy Univerzitu Komenského a následně aby přidal písmena s. r. o. ICANN tyto změny provedl, protože se domníval, že jde o pouhé kosmetické detaily a upřesnění adresy. Tato změna ale měla fatální dopad na celou doménu, protože místo neziskového sdružení nastoupila komerční firma.

Firma se následně přestěhovala ze suterénní kanceláře do byznys centra a podvod byl dokonán. V pondělí 19. dubna 1999, devět dní po převzetí domény .sk, byla firma prodána do USA společnosti Euroweb International USA. Můj osobní názor je, že celý tento plán byl připraven Američany, spekuluje Ondrej Jombík.

Hned v roce 2000 začal nový provozovatel domény hlásit potřebu přechodu na nový registrační systém. Do té doby se totiž za domény nic neplatilo a američtí investoři zřejmě chtěli zpět své investované peníze. V roce 2002 byl nový systém spuštěn, za domény se začalo platit a v tomto stavu je slovenská doména dodnes.

Webové stránky společnosti SK-NIC se za posledních patnáct let skoro nezměnily.

Webové stránky společnosti SK-NIC se za posledních patnáct let skoro nezměnily.

V roce 2004 si slovenská komunita i státní orgány uvědomily, co se stalo. Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací napsalo dopis do ICANN, na základě kterého ICANN posílá vyjednávače. Ten navrhuje zřízení sdružení pro správu národní domény. To také vzniklo. Jeho členy byly univerzity, SANET a další zástupci internetové komunity. Sdružení připravilo registrační systém a začalo vyjednávání pod vedením ICANN mezi sdružením, ministerstvem a americkými majiteli SK-NICu. Američané sice neustoupili v ničem, nicméně ICANN se státem rozhodli, že správu domény je třeba převést na sdružení.

Potvrzení státem

Američané nakonec firmu prodali zpět na Slovensko. Prodali ji firmě jménem Danubiatel, neboli SWAN, neboli SK-NIC. Tyto firmy se vzájemně vlastní a jsou vlastně ekvivalenty., komentuje Ondrej Jombík majetkovou strukturu.

Noví majitelé si v roce 2006 uvědomili, že k provozování národní domény nemají žádnou smlouvu se slovenským státem. Postupně proto lobovali u vlády, až se jim podařilo, že 4. června 2006, poslední den svého funkčního období, podepsal tehdejší ministr dopravy Pavol Prokopovič smlouvu se společností SK-NIC. Po volbách v roce 2006, kdy pravicového ministra vystřídal levicový, nový ministr opět poslední den ve funkci podepsal ještě dodatek smlouvy s SK-NIC. Budete tu mít zanedlouho volby, takže být vámi bych si dával pozor, co budou vaši ministři během posledního týdne podepisovat.

Slovenská národní doména nejen, že nemá DNSSEC, ale nemá ani žádné API, takže registrátoři musí registrovat domény pomocí robotů, klikajících na stránky SK-NIC. Stránkám také chybí anglické verze. Navíc se několikrát stalo, že celá doména zmizela z Internetu. Pokud chcete změnit údaje v zóně, musíte zajít za notářem a následně ověřený dopis poslat běžnou poštou do SK-NIC.

Dojná kráva bez inovací

Doména .sk také nemá zahraniční držitele domén. Je nutné použít nějakého registrátora se sídlem na Slovensku v režimu proxy-držitele. Na Slovensku takto funguje polovina všech domén. Doména je sice na registrátora, ale je pod plnou kontrolou držitele. Pokud se ale na příslušné doméně objeví nelegální obsah, například propagace nelegálního hazardu, riskuje registrátor (nikoli skutečný držitel) pokuty v přepočtu až do dvou milionů korun. Takový případ už několikrát nastal.

V posledních letech začal být na SK-NIC vyvíjen silný tlak. Registrátoři by rádi používali registrační systém FRED, který používá .cz doména, a ozvaly se i slovenské státní úřady. SK-NIC na to zareagoval hledáním investora. Je pro mě zcela nepochopitelné, proč musí společnost s obratem 5 milionů eur, ze kterých jsou asi 4 miliony zisk, hledat investora. Zájem o odkoupení SK-NIC projevily mimo jiné společnosti CentralNIC a CZ.NIC. S prvním jmenovaným přitom jednání došlo nejdále.

CentralNIC je velký registr spravující spoustu generických domén nevalné pověsti, například .xyz. Tato doména je doménovým odpadem, z 2683 e-mailů, které přišly z této domény bylo přesně 2683 spamů. Jedná se o velmi levnou doménu s akční cenou 0,99 amerických dolarů ročně.

Závažnějším případem je doména .la. Jedná se o národní doménu Laosu, kterou CentralNIC převzal do správy a marketuje jako doménu pro Los Angeles. CentralNIC po převzetí zóny zabral hodnotná doménová jména a tato draží. Nedokážu si představit, že by registr takovéto praktiky používal i ve slovenské národní doméně.

Vrátí se doména komunitě?

Na základě těchto okolností se slovenská internetová komunita probudila a založila petici NašaDoména.sk. Podpisy sbíráme on-line i off-line. Postavili jsme například stánek před ohlášenou tiskovou konferencí SK-NIC, kam nás nechtěli pozvat. Když nás tam lidé z SK-NIC uviděli, raději tiskovou konferenci zrušili.

V tuto chvíli drží klíče od slovenské národní domény Peter Pellegrini, vicepremiér pro investice a informatizaci. Podle jeho slov se žádná revoluce v .sk  doméně konat nebude, půjde se cestou postupných evolucí. To v praxi znamená dodatek k současné smlouvě, který postavení Slovenska ještě víc zhoršuje, uzavírá nepříliš optimisticky přednášku Ondrej Jombík.

Našli jste v článku chybu?