Hlavní navigace

Příchod hackerů: dejte si prejt, lančmít či SPAM! (spam – 1. část)

26. 8. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Mail je dávno mrtvý. Říká se na internetu deset let. Přesto ho používáme. Máte rádi SPAM? Nebo prejt? A co takhle lančmít? Přinášíme vám kompletní příběh o tom, proč se spam jmenuje SPAM, jak se do toho zamíchal prejt (a nikoliv lančmít) a jak se vším souvisí britské potravinové lístky a kavárna U mastné lžíce.

Drahoušek čtenáři,

Pojedeme mimo vyšlapané cesty tentokrát a ponořit hluboko do historie slavné armády základních potravin – příběh, který nakonec vést k spam volána spam. Ale nebála se, budeme zpátky na „hackování“ stopy nakonec. A ve skutečnost to může být víc zábava, než jste čekat.

Věnováno neúnavným zahraničním spammerům.

Spam je tak běžnou součástí našeho života, že si jej (pokud zrovna nezkolabuje jeho filtr) už ani moc neuvědomujeme. Čas od času smázneme nebo „flagneme“ nějakou tu otravnou zprávu, když se jedná o tuzemskou nevyžádanou poštu a máme vtipnou náladu, nahlásíme odesílatele na Úooú a pak se věnujeme dál své každodenní práci či zábavě. Spam je všude, všem leze tak trochu krkem ale naučili se s ním žít. Je to vlastně geniální, že nevyžádaná pošta dostala název po konzervách s „lančmítem“, které se ve válečných letech všem poněkud přejídaly. A protože je příběh SPAMu zajímavý, odpustíte nám snad, že jeho první díl bude (výjimečně) zcela nedigitální.

Spam, prejt, lančmít

Když řezník George Hormel zakládal v roce 1891 svá jatka, tak o konzervách s vepřovým masem rozhodně neuvažoval. Staral se o bourání, balení a distribuci masa, z níž se na konci předminulého století, s příchodem prvních chladících vagónů, stával velký byznys. Už v roce 1893 tak dokázal spolu se svými bratry zpracovat přes 1500 prasat a v roce 1901 ze svého podniku vytvořil akciovou společnost. Ta postupně rozšiřovala svůj sortiment i o mléčné a obilné výrobky a především zaváděla nové obchodní značky.

Přes sto dvacet let stará budova, v Austinu (MN), kde George Hormel začínal se svou „řezničinou“.

Distributorů baleného masa, mouky a běžných mléčných výrobků bylo na trhu dvanáct do tuctu, a tak se v „Hormelu“ začali stále více zaměřovat na zpracované potraviny. První obchodní značku „Dairy brand“ si registrovali už v roce 1903 a během dvacátých a třicátých let se (navzdory, nebo možná díky hospodářské krizi) jejich počet ještě rozrostl. V roce 1928 začal Hormelův závod jako první v USA vyrábět šunku v konzervě a o devět let později se objevily konzervy s vepřovým masem pod obchodní značkou SPAM. Znám je dokonce i autor názvu – byl jím bratr tehdejšího viceprezidenta společnosti Ken Daigneau, který vyhrál firemní soutěž na pojmenování nového výrobku a získal za název SPAM odměnu ve výši 100 dolarů.

Co je SPAM?

Konzervy, které zejména ti starší (30+) budou nejspíše znát pod označením Lucheon/Lunch Meat (či počeštěně „lančmít“), by v ideálním případě měly obsahovat jen pár základních surovin: sekané či mleté vepřové maso, sůl, vodu, cukr, koření a případně též modifikovaný škrob a dusitanové soli. V někdejším Československu byly prodávány především čínské konzervy (například známá Maling), ale i různé tuzemské varianty. Po zrušení původních norem ČSN v 90. letech začala být kvalita dost pochybná (sádlo, kůže, separáty, zahušťovadla, rostlinné bílkoviny a jiné přídavky), po roce 2001 se situace údajně opět zlepšila. Shangai Maling dnes vyrábí luncheon meat a řadu dalších masových konzerv v závodě v České republice, odkud zásobuje velkou část trhu EU.

Výhodou konzerv bylo, že umožňovaly řešit problém se sezónními výkyvy v nabídce a poptávce, snadno se skladovaly a daly se coby „značkové“ zboží dobře odlišit a propagovat. Společnosti se díky tomu dařilo a poměrně štědrá byla i ke svým zaměstnancům – už v roce 1931 zavedla roční plán mezd včetně bonusových programů, podílu na zisku a roční (!!!) výpovědní lhůty ze strany zaměstnavatele. To vše v době, kdy v USA vrcholila hospodářská krize. V roce 1941 dosáhl obrat 75 milionů dolarů a společnost byla majetkově převedena do správy nadace a rodinného trustu. Bylo to takříkajíc v předvečer nadcházející celosvětové slávy „SPAMu“.

Války, armády a zbrojení jsou jistě věc nelidská a děsivá, leč jsou to právě války a armády, jimž vděčíme za řadu věcí, které bereme za samozřejmé. Ostatně i vývoj prvních křemíkových tranzistorů a integrovaných obvodů financovala americká armáda, neboť tranzistory z germania nesnášely vyšší teploty a nebyly použitelné ve vojenských zařízeních. Stejně tak SPAM vděčí za svou celosvětovou „popularitu“ válce a armádě.

100 milionů liber, tedy o něco méně než 50 milionů kilogramů – právě tolik SPAMu bylo distribuováno vojákům spojeneckých armád během druhé světové války. Na jejím konci, v roce 1945, kupovala plných 65% výroby Hormelu americká vláda. To bylo požehnání i prokletí současně. Na jednu stranu tím firma během válečných let dále rostla a její výrobky se dostaly do celého světa, na stranu druhou na konci války bylo třeba řešit otázku, jak nahradit více než polovinu odbytu, který zajišťovala především armáda.

Reklama na „koláč SPAM“, která vyšla v časopisu TIME v květnu 1945. S koncem války bylo třeba obrovskou válečnou produkci přesměrovat do domácností.

A pak tu byla ještě jedna „drobnost“. Konzervy s mletým vepřovým byly jednou z komodit, jichž byl ve válečném zásobování relativní dostatek. Přejedly se tak nejen vojákům spojeneckých armád, ale také britské veřejnosti, pro kterou byl SPAM prakticky jediným relativně snadno dostupným masným výrobkem během válečných a poválečných let – byl sice také na příděl formou potravinových lístků, ale v obchodech ho byl vcelku dostatek a poměrně levně se dal sehnat i na „volném“ trhu (během války především od vojáků a po ní díky tomu, že Hormel s ohledem na poválečnou „nadprodukci“ dodával konzervy za velmi výhodných podmínek). A tak se značka i slovo spam staly synonymem pro něco, čeho je všude dost a nikdo o to nemá zájem. Prostě spam. Paradoxně to nakonec SPAMu neuškodilo. Vojáci si na něj mnohdy zvykli a pokračovali v jeho konzumaci i po návratu do civilu.

Poválečné slávy SPAMu se ale George Albert Hormel nedočkal. Zemřel v červnu 1946 ve věku 85 – byl v té době jedním z nejbohatších Američanů. Jeho syn Jay Catherwood Hormel vedl společnost od roku 1929 až do své smrti v roce 1954.

Největší spotřebu konzerv SPAM na hlavu má v současné době v USA (a možná i na světě) Havaj. Konzervy jsou zde velmi populární a jídla z nich nabízí například i Burger King. SPAM je dokonce přezdíván „Havajský steak“ a mezi oblíbená jídla patří sushi „Spam musubi“.

Spam musubi, netradiční variance na sushi je oblíbená na Havaji.

Pythonovské intermezzo

Vejce se slaninou.

Vejce s párkem a slaninou.

Vejce a prejt.

Vejce, slanina a prejt.

Vejce, slanina, párek a prejt.

Prejt, slanina, párek a prejt.

Prejt, vejce, prejt, prejt, slanina a prejt.

Prejt, prejt, prejt, vejce a prejt.

Prejt, prejt, prejt, prejt, prejt, prejt, vařené fazole, prejt, prejt, prejt a prejt.

Humr Thermidor s krevetami a omáčkou Mornay, dochucený lanýžovou paštikou, brandy a se smaženým vejcem navrch a prejt.

Menu Kavárny u mastné lžíce (ze scénky Monty Pythons Flying Circus)

Snídaňová scénka v Kavárně u mastné lžíce (Greasy spoon café) zajistila, že chápání slova spam coby něčeho, co je všude a ve všem (a nikdo to moc nechce), vešlo do širšího kulturního povědomí i mimo generace a národy, které byly americkými konzervami s mletým vepřovým zásobovány během válečných a poválečných let.

Menším zádrhelem jsou v tomto případě titulky České televize, v nichž byl „Spam“ překládán jako „prejt“ (proto jsme tak přeložili i jídelní lístek). Má to svou logiku. „Lančmít“ by prostě v kontextu scénky byl stěží pochopitelný – oproti tomu „prejt“ je podobně jednoslabičné, úderné a přinejmenším pro část diváků odporné slovo.

Slavná scénka „SPAM“ ze seriálu Monty Pythonův létající cirkus.

UX DAy - tip 2

Především ale panuje shoda, že to byla právě tato scénka, díky které se pro nevyžádanou elektronickou komunikaci začalo v roce 1993 používat právě označení „spamming“ a „spam“.

Pokračování historie spamu, tedy příběh toho dnešního, digitálního „lančmítu“ – počínaje nevyžádanými zprávami v telegrafní síti Western Union, přes počátky nevyžádaných zpráv a pošty a jejich regulace na Arpanetu a Usenetu až po současnost a neutuchající popularitu spamu mezi kyberzločinci vám přineseme příští týden. Do té doby si ti kuchařsky zručnější mohou udělat svůj vlastní, původní, domácí SPAM, nebo drsnější slovenskou verzi klasického lančmítu v dávce na celou zimu. Případně si můžete koupit konzervu lančmítu z českého závodu Shanghai Maling – ty „nejlepší“ recepty na jeho „úpravu“ naleznete už tradičně na svérázném Mimibazaru.

Odkazy

Byl pro vás článek přínosný?