V počítači toho lze softwarově zničit mnohem víc.
Například RAM jde vyřadit z provozu přepsáním konfigurační EEPROM. Neznáte-li původní obsah, paměť se nerozjede. Stejnou metodou lze vyřadit z provozu i mnohé síťovky (v Intelu vědí) nebo bezdrátové karty (PDA záznam Prism karet). Routery jdou zase odstavit nevhodným nastavením switche (vlastní zkušenost s routerem od Asusu).
Bluetooth lze zničit přepnutím komunikace z USB třeba na nevyvedený sériový port, a pojistit to nastavením nesmyslné přenosové rychlosti (voláte-li bccmd, raději si dvakrát přečtěte argumenty). Mnoho hardwaru (GPS, skenery, tiskárny) zase obsahuje programovatelné USB<->sériové čipy nebo USB<->paralelní čipy. Ty lze přeprogramovat tak, aby se zbytkem hardwaru nekomunikovaly (režim bit-banging).
Má-li vaše zařízení USB OTG, můžete zase zkoušet hraním s GPIO pustit napájení v USB do zkratu. Obecně ovšem jakýkoliv SoC čip nemusí přežít přepnutí všech vstupních GPIO na výstupní, a nastavení přesně opačné úrovně, než která na onom vstupu je.
A což teprve máte-li zařizení se softwarovým řízením nabíjení. Stačí zapnout nejvyšší proud a odpojit teplotní čidlo, a při troše snahy lze pak Li-Ion článek použít jako roznětku. (Výrobci se ale často jistí hardwarovou pojistkou.)
Zapsáním špatného firmwaru je metodou tak známou (zvlášť v Mandrivě), že mnohá zařízení mají pro jistotu ještě záložní systém, který umí alespoň zapsat nový firmware.