To je totiž dnes hodně rozšířený problém. Je to dost zajímavé, ale za minulého režimu byli mladí mnohem „počítačově vyspělejší“. Samotnému je mi záhadou, jak se to těm komančům povedlo (s nadsázkou – ti samozřejmě žádné počítače neučili, ale mám na mysli tu dobu), ale i s tím málem, co tu bylo, se povedlo vypěstovat v dětech algoritmické myšlení tak, že do 15 let mohli začít se strojákem, aniž by se v tom totálně ztratily. Možná i proto byl u nás Karel vnímán jako hračka pro malé děti, zatímco byl originálně vytvořen pro studenty VŠ. Vlastně i mezinárodní matematické soutěže naši reprezentanti pravidelně vyhrávali a v různých srovnávacích matematických testech jsme se pravidelně umísťovali na nejlepších místech na světě, zatímco nedávno jsem četl, že naše děti v tomto oboru začaly nevídaně zaostávat a končí spíše jako podprůměrné… Asi to s tím nějak souvisí a bude nutné přehodnotit styl výuky – je to zlé, ale to, co zvládali studenti před 20 lety – v době, kdy mnohokrát ani doma neměli vlastní počítač – už dnešní studenti nezvládají. Někde je chyba.