Hlavní navigace

Q4OS: Debian a Trinity se vzhledem Windows pro nejstarší počítače

16. 9. 2019
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

Stále se setkávám se staršími počítači, které je jejich majitelům líto vyhodit. Hledal jsem jednoduchou a vhodnou distribuci jako náhradu Windows XP a zanedlouho již také 7. Našel jsem distribuci Q4OS.

Spoustu z nás napadne třeba Debian. Nakonec, proč ne? Pokud však chce uživatel opravdu zachovat původní vizáž, možná by stálo za to prozkoumat malou alternativu, která právě tento stabilní základ plně využívá a přidává několik zajímavostí navíc.

Takže zase nějaká omezená distribuce pro staré vykopávky bez praktického využití?

Ne, ne, nebojte, nic takového nás nečeká a určitě se nejedná o nějaký výstřelek, který vzplane a vzápětí zmizí. Autoři této distribuce v roce 2014 pouze integrovali do stávajícího Debianu verze 7 zajímavé prostředí Trinity představující fork již nevyvíjeného KDE 3.5 (situace identická s vydáním GNOME 3 a vznikem MATE jakožto forku starší dvojkové řady) plus vlastní utility a drobná vylepšení.

První verze byly více méně testovací, já jsem se s Q4OS seznámil až ve variantě zvané Orion postavené na Debianu 8 a jsem jejím aktivním uživatelem přes Scorpion (který přidal snadnou instalaci dalších grafických prostředí a také živý obraz nejen s Trinity, ale i KDE Plasma) až do dnešní verze Centaurus využívající jako základ moderní Debian 10.

Zde je krásně vidět zaměření též na moderní sestavy, což chválím, autoři však nezapomínají ani na ty starší a pro Plasmu i Trinity definují doporučené minimální požadavky (jen opravdu nevím, zda mohu přece jen poněkd úsměvný údaj 300MHz CPU / 128MB RAM brát vážně). Délka podpory kopíruje LTS model Debianu, což je pro zamýšlené využití jistě dobrá zpráva. Výborně, přesně tak si představuji univerzální distribuci, uvidíme, zda oproti svému vzoru nabízí skutečně nějakou přidanou hodnotu.

Stejně jako v mé předchozí recenzi zajímavého systému Endless OS zde naleznete popis několikaletých zkušeností se systémem bez zbytečných informací, zda je lepší nebo horší než distribuce jiné.

A jejda, já vidím komerční společnost.

Pokud zabrousím na stránky s obchodními informacemi, zjišťuji, že autoři nabízejí i komerční podporu nebo partnerství a v dřívějších dobách také HW přes svůj elektronický obchod. Dnes jsou k dispozici pouze instalační CD/USB a SD karty pro RPi, každopádně o žádnou placenou distribuci se nejedná a můžete jí vesele využívat doma i v práci bez jakéhokoliv omezení.

Podívejte se, jak distribuce Q4OS vypadá:

Instalace a recenzovaná varianta

Instalovat je možno pomocí živého obrazu, instalačního CD, ze spuštěných Windows a velmi potěší podpora minipočítačů Raspberry nebo zajímavého Pinebooku. 32 bitová varianta nabízí pouze instalační CD, klasický textový Debianí instalátor s možností plně automatizovaného průběhu ničím nepřekvapí.

64bitovou verzi využívám na svém armádním stroji k plné spokojenosti již od jeho zakoupení, v této recenzi se však zaměřím na variantu 32bitovou. Rád bych čtenáři ukázal, zda je na starších desktopech opravdu použitelná, především pro práci s internetem, kdy některé oblíbené prohlížeče podporu této architektury omezily nebo již nenabízejí. Využiji cca 15letý stolní počítač s procesorem 1,5Ghz a 1GB RAM a stařičký notebook HP Compaq nv7400 z roku 2006 s podobnými parametry.

Jen pro doplnění, Q4OS mám nainstalován i na svém Raspberry Pi 1 B+, kde běhá obdobně pomalu jako Raspbian, zde je vhodné využívat pouze čistý terminál bez grafického prostředí. V době psaní článku je poslední verze pro tento minipočítač stále z předchozí řady Scorpion a podporuje maximálně RPi 3, předpokládám, že současnou čtyřkovou řadu budeme moci oživit ARM variantou Centaurus v nejbližší době.

Zajímavost představuje možnost instalace s využitím Ubuntu Xenial Xerus uvedená v diskuzním fóru a pro uživatele preferující místo démona systemd starší init, který využívá Devuan. Zde však je nutno počítat s nutností manuální modifikace a také časové prodlevy, např. v době psaní článku ještě není k dispozici stabilní verze Beowulf.

První spuštění

První informaci, kterou mi systém kromě rozlišení monitoru nabízí, je možnost doinstalace českého prostředí. Následně jsem dotázán, zda si přeji využít tzv. Desktop Profiler pro automatickou instalaci balíčků typického využití plného nebo základního desktopu, případně neměnit nic a nechat systém v továrním nastavení. Také mohu místo výchozího správce desktopu Trinity doinstalovat KDE Plasmu, LXQT, XFCE, LXDE, MATE, Cinnamon nebo GNOME, výběr je tedy opravdu široký a bez složitého nastavování. Následuje uvítací obrazovka s možností ještě jednou spustit Desktop Profiler, instalovat aplikace a značkové kodeky, zapnout efekty desktopu, přepnout na klasické tzv. Kickoff menu nebo zvolit automatické přihlašování.


Blíže popíši pouze možnost prvotní instalace aplikací, která v klasickém Debianu k dispozici není. Pokud kliknu hnedle na Package manager, systém mě upozorní, že Synaptic není nainstalován, výborně, pro začínajícího uživatele důležitá informace, že něco chybí. Když spustím instalaci jedné z aplikací, překvapí mě dialog podobný těm z Windows, kde pomocí klasického postupu Next – Next tak mohu učinit. Ale nebojte se, jediné, co pod kapotou tento esh skript udělá, je kontrola připravenosti balíčkovacího systému a následné stažení potřebných deb balíčků, více se o této zajímavosti rozepíši v sekci Balíčkovací systém. Integrovat je možné i rozšíření pro Virtualbox, využít X2Go Server i klient, nainstalovat grafického správce aktualizací nebo kancelářský balík, mě především zajímá jak se ve 32bitovém systému chovají oba nabízené prohlížeče Firefox a Chromium.

Byl jsem příjemně překvapen, Firefox ve verzi 68.0 – 32 bitů společně s informací, že aktualizace bude řešit balíčkovací systém Q4OS a Chromium 76.0 – 32 bitů, rychlost je uspokojivá, jen na starších strojích nedoporučuji otevírat více, než dvě záložky najednou. Mohu využít i základní Konqueror, případně doinstalovat Netsurf či Links 2, výborně.

Pro nastavení sítě je již po instalaci k dispozici TDE Network Manager, který je velmi intuitivní a nechybí mu ani podrobná dokumentace.

Dokumentace

Kvalitní dokumentace systému je pro mě nesmírně důležitá, kromě wiki Debianu mohu využít i informace poskytované přímo autory, které jednoduše a stručně provedou uživatele celkovým nastavením a často kladenými dotazy. Nalezl jsem veškeré informace, které pro sestavení běžného desktopu potřebuji, bezdrátová komunikace, tiskárny, skenery, správa napájení, propojení s chytrým telefonem, balíčkovací systém a aktualizace, vzdálený server a dokonce tvorba nových aplikací, která je přeci jen určena spíše vývojářům.

Chybí snad jen informace o zálohování, tu lze nalézt na diskuzním fóru, určitě bych jí rád viděl již v uživatelské dokumentaci (naštěstí komplexní prostředí Trinity nabízí zajímavou aplikaci Keep-trinity, která je dostatečně intuitivní, stačila by jen malá informace v manuálu). Manuál lze nainstalovat i pro offline použití pomocí skriptu setup_q4os-user-manual0.2-a1_all.esh, podrobnosti uvádím níže u popisu balíčkovacího systému.

Balíčkovací systém

Uživatelé Debianu a Ubuntu nebudou překvapeni, pro správu v příkazové řádce lze využít apt s možností starší i novější syntaxe. Pro grafické prostředí systém již při prvním spuštění nabízí doinstalování Synapticu, na který jsem mnoho let zvyklý a přijde mi velmi pohodlný a intuitivní. Tasksel a aptitude chybějí, lze je však přidat do systému později.

V dnešní době frčí systémy snap a flatpak, které by dle vyjádření tvůrců distribuce měly být k dispozici ve verzi Scorpion, v Centaurusu ale musím jejich podporu doinstalovat ručně.

Za tuto možnost jsem velmi vděčný a oba balíčkovací systémy představují zajímavou alternativu podobně jako dnes již nevyvíjený systém PBI z dob distribuce PC-BSD.

Specialitu systému představují skripty esh, které umožňují instalaci balíčků pohodlným způsobem à la Windows a již jsem je nakousl v sekci První spuštění. Podrobnější informace se dozvíte na webu. Tak jako tak, připraveny jsou pouze nejzákladnější aplikace a další balíčky bude nutné doinstalovat pomocí apt nebo Synaptic.


Můžete využít také experimentální repozitář, který však není integrován se systémem a stažení skriptů je nutno provést ručně. Právě odsud jsem např. instaloval offline dokumentaci a vývojové prostředí, podobně mohu přidat do systému nástroj pro změnu vzhledu po vzoru Windows zvaný XPQ4 a popsaný v sekci Vzhled a ovládání Windows mi prostě sedne plus k dispozici jsou další zajímavé apikace typu Anydesk, Teamviewer nebo alternativní prohlížeče. Pro běžného uživatele by bylo parádní využívat pouze tento balíčkovací systém, to je však z pochopitelných důvodů alespoň zatím nad síly vývojářů.

Lokalizace systému

Pokud při instalaci vyberu možnost přidání podpory češtiny, tato je v grafickém prostředí nastavena automaticky a např. předinstalovaný editor KWrite a terminál Konsole pracují správně. Firefox je s využitím Software centra počeštěn také bez jakéhokoliv nastavení, stejně tak Chromium a Libre office, žádné balíčky typu -l10n-cs doinstalovávat netřeba. Potřebuji-li české prostředí i v příkazové řádce, zde je nutné dodatečné nastavení, protože většina linuxových distribucí snad kromě RHEL/CentOS ve výchozím stavu špatně zobrazuje tzv. mrtvé znaky.

Vše jsem vyřešil v Arch Linuxu a Slackware a od verze 10 také v Debianu, případné zájemce odkazuji na fórum. Uživatele této distribuce však podobné věci asi příliš trápit nebudou, u mě se jedná především o využití starších minipočítačů a možnosti programování jednoduchých aplikací přímo na nich bez využití vzdáleného přístupu.


Grafické prostředí Trinity

Aktuální verze Centaurus nabízí prostředí Trinity v nejnovější verzi R14.0.6. Tvůrci jej zvolili záměrně s cílem připravit pracovní stanici co nejméně náročnou na systémové prostředky s tím, že pro nové stroje doporučují aktuální KDE Plasma. Tento následovník původní myšlenky KDE 3.5 se dodnes vyvíjí a i přes menší počet vývojářů má stále co nabídnout. Místo moderní knihovny QT nabízí svůj upravený fork starší verze QT3 zvaný TQT3 a přebírá i zajímavou sadu aplikací, kterou se vyznačovala původní trojková řada grafického prostředí KDE.

Pamatuji si již KDE 1 z distribuce Red Hat 6.4, následně druhou řadu, která překvapila především kancelářským balíkem a nakonec třetí integrující mnohé aplikace typu KBarcode, KFax, KSnapshot, Kivio, Kolourpaint, KMymoney, KOrganizer, KChart, KRecipes, KTimer, KOffice a spoustu her a výukových programů z projektu KDEEdu, tedy pokus o komplexní kancelář nebo zajímavou herní či edukační stanici. Vše změnila zpočátku velmi kontroverzní a málo stabilní verze KDE 4 (podobně jako u GNOME3) a dnes zde již máme prostředí KDE 5 Plasma, které alespoň dle internetových diskuzí vyvolává méně vášní, než jeho předchůdce. Zdá se mi, že původní myšlenka komplexnosti byla opuštěna a dnešní KDE se vyvíjí jiným směrem.

Trinity je některými uživateli kritizováno pro jeho zastaralost a nebezpečnost starého neudržovaného kódu, možná na tom bude něco pravdy, neboť udržovat prostředí KDE 3, které se snažilo být tak komplexní, je kromě velkých společností s mnoha vývojáři záležitost nesmírně obtížná. Pro zájemce především z řad programátorů doporučuji pečlivě pročíst stránku projektu, kde je k nalezení vývojářská dokumentace, API a mailing listy, tak si lze lépe představit, oč se projekt ve skutečnosti snaží a s jakými obtížemi se setkává.

Každopádně máme zde prostředí s plně integrovanou češtinou a ovládacími panely podobné Windows a tuto skutečnost jistě ocení nejeden začínající nebo konzervativní uživatel, který může bez jakékoliv přechozí průpravy začít zkoumat prostředí. Podrobnosti nechám na samostudium, kromě systémových záležitostí typu vlastnosti HW, správy uživatelů, správy periférií a nastavení sítě a sdílení lze upravit i vzhled, zvuk nebo uživatelskou bezpečnost.

Velká pozornost je věnována správě napájení, prostředí po instalaci balíčku tdepowersave-trinity nabízí velmi zajímavý applet, kde lze pohodlně vybírat mezi různými schématy a získat přehled o aktuální spotřebě, toto mě zajímá především u notebooků a minipočítačů.

Velmi doporučuji např. pomocí Synapticu prozkoumat nativní aplikace prostředí Trinity, do vyhledávače stačí zadat např. řetězec *-trinity nebo trinity-* a zkoušet. Mnohé z nich naleznete v připojené galerii, některé jsou použitelné, jiné méně především z důvodu ukončení vývoje, kancelář nebo školní učebnu minulých let ale jistě sestavíte. Právě mě napadla pěkná kombinace tohoto prostředí společně s některým účetnictvím, které je určené pro systém MS-DOS nebo naprogramovaném v IDE Lazarus/Delphi.

Vynikající je integrovaná dokumentace, po kliknutí na Nápovědu jsou k dispozici podobné informace jako z dob KDE 3 se vzhledem chm dokumentace známé ze systému Windows. Průvodce prostředím TDE, příručka uživatele i administrátora, moduly Ovládacího centra nebo manuálové stránky jsou psané čtivě a důležité informace určitě poskytnou. Většina informací je však pouze v anglickém jazyce a několikrát jsem nalezl pouze TODO, i tak jsem velmi spokojen a tyto návody vítám s otevřenou náručí.

Systém sám o sobě je velmi stabilní, jen některé aplikace určené přímo pro Trinity padají, pokud můžete, doporučuji informace o pádu zaslat vývojářům pomocí nabízeného dialogu. Touto vlastností se v minulosti některé aplikace určené pro prostředí KDE vyznačovaly a pro mě se před několika lety jednalo o jeden z důvodů, proč přejít na v tu dobu aktuální GNOME 2. Pokud však tvůrci vytrvají ve svém úsilí, třeba nás Trinity ještě překvapí, budu jen a jen rád.

Vzhled a ovládání Windows mi prostě sedne

Za dobu svého počítačování jsem si prošel opravdu mnoha grafickými prostředími počínaje Workbenchem na Amize, různými verzemi Windows a konče těmi linuxovými a musím se přiznat, že na Amize a Windows pracovali opravdu profíci na vzhled a používám je velmi rád. Moc hezký moderní Workbench nabízí např. zajímavý Icaros Desktop a v linuxu mi parádně sedne MATE kombinující moderní jednoduchost a nenáročnost původního GNOME 2, také bezpečnostní distribuce Tails se mazaně snažila kamuflovat za Windows XP.

Pro Q4OS je k dispozici velmi zajímavý projekt XPQ4, který do stávajícího prostředí Trinity integruje vzhled Windows od verze 2000 do dnešních 10. Dle mého názoru se velmi povedl a je velmi intuitivní, osobně jsem si oblíbil klasické téma Windows XP, na které jsem byl léta zvyklý a vyhovuje mi dodnes. Ke stažení jsou dvě verze, plná s Windows ikonami a fonty a volná bez nich. Po mém dotazu autoři přidali i informaci o možnosti získání zdrojových kódů, vřele doporučuji prozkoumat.


Opět se jedná o esh skript, který lze jednoduše nainstalovat a pomocí ikony XP desktop vesele vybírat dostupné možnosti, kromě Windows zde máme i další témata emulující např. staré prostředí CDE, původní motivy KDE 3 nebo různá kontrastní témata. Zatím se dle mých zkušeností jedná asi o nejvěrněji zpracovanou emulaci vzhledu okenního operačního systému.

Tuto možnost doporučuji ukázat některému z linuxových kolegů, pohled na plochu Windows XP se spuštěným Synapticem jej jistě potěší…

Externí monitor a tiskárna

Po instalaci na notebook mě nepříjemně překvapil funkční monitor na přihlašovací obrazovce, který však nic nezobrazoval u spuštěného prostředí pracovní plochy Trinity. Zarazila mě také informace v sekci Nastavení – Ovládací panely – Periférie – Obrazovka (případně pravé tlačítko myši na ploše – Nastavení pracovní plochy – Obrazovka), kde vidím pouze šedé pole Obrazovka 1 s nemožností jakékoliv změny. Hledal jsem proto na fóru, kde byl problém již vyřešen, potřebuji spustit aplikaci TDERandRTray a pomocí kontextového menu monitor aktivovat.

Na druhou stranu mě velmi potěšila podpora tisku, již Debian 10 odstraňuje nutnost využití nesvobodných ovladačů a Q4OS jde ještě dále, pokud v Nastavení zvolím položku Tiskový systém, jsem upozorněn na to, že je nutno ručně doinstalovat balíčky cups, hplip a printer-driver-all a teprve následně tisknout. Pokud tak učiním, objeví se klasické webové CUPS rozhraní, kde mohu tiskárnu pohodlně nastavit, výborně, takový přístup se mi pro běžného uživatele moc líbí.

Pro vývojáře

Pokud potřebujete stabilní vývojářskou stanici, Debian i Q4OS jsou jistě výbornými kandidáty. Nástroje jako VIM, Emacs, FP IDE, Lazarus, KDevelop, QT Creator, Eclipse nebo Zeal lze doinstalovat pomocí správce balíčků, velmi zajímavé produkty od společnosti JetBrains nebo známý Netbeans lze integrovat do systému jejich vlastními nástroji. V současné době již nelze využít 32bitovou verzi mého oblíbeného editoru VSCode, tato verze je nabízena pouze pro Windows, nyní je nutno přejít na 64 bitů nebo jiný editor.

Trinity však nabízí velmi zajímavou možnost využití jeho vlastního vývojového prostředí TDevelop, které bylo vytvořeno jako fork známějšího KDevelop. Instalovat je možné buď ručně nebo s využitím skriptu Development pack, příklad využití pro aplikaci napsanou v jazyce Cpp je k nalezení také v dokumentaci projektu.

IDE se mi velmi líbí a pečlivě jsem prozkoumal možnosti, které nabízí. Podbně jako u QT Creatoru i zde naleznete vizuální návrhář Designer tentokráte určený nikoliv pro knihovnu QT5, ale TQT3 z dílny autorů Trinity. Podpora pro jazyky Ada, C/Cpp, Fortran, Java, Pascal, Perl, PHP, Python, Ruby a databáze potěší, také jednoduchý přístup k dokumentaci usnadní vývoj. V jiných ohledech mě však toto prostředí příliš nenadchlo, první, čeho si uživatel všimne, je více pádů, než by bylo zdrávo.

IDE se již několik let nevyvíjí, např. při založení nového projektu nemohu využít verzovací systém GIT, ale pouze CVS nebo SVN. Automatické doplňování kódu zpočátku nefunguje, podařilo se mi jej manuálně zapnout v Nastavení pouze pro jazyky C/Cpp a pro ostatní nikoliv. Ukázkové projekty často nelze přeložit a např. otevření Hello_ncurses pravidelně ukončí s chybovým hlášením celé prostředí. Je to opravdu škoda, IDE na první pohled vypadá velmi zajímavě, jeho údržba je však již nad síly autorů.

V balíčcích distribuce naleznete také zajímavé nástroje z dob KDE 3 typu Cervisia, KDbg, Umbrello nebo Quanta Plus, za něž jsou dnes k dispozici přeci jen modernější alternativy.

Bezpečnost systému

Q4OS v základu nenabízí žádné bezpečnostní nástroje, situace je stejná jako v Debianu. Z dílny autorů Trinity však lze doinstalovat zajímavou aplikaci KMyFirewall, která obsahuje jednoduchého průvodce pro automatické nastavení. Druhou možnost představuje grafická nadstavbu UFW zvaná GUFW a pro podrobnější testy např. Wireshark. Nic více pro běžnou práci netřeba a běžný uživatel by měl být spokojen.

Rychlost systému a možná náhrada Windows XP a 7

Prostředí Trinity se chová velmi svižně i na nejstarších sestavách, zde jsem opravdu nadšen. Dříve jsem využíval především Slackware, pomalý a nejistý vývoj a především dlouhá kompilace ze Slackbuildů mě přivedla na jeho nahrazení Q4OS, který zastane práci stejně dobře a s minimálním úsilím. Podpora minipočítačů je také na výborné úrovni, systém je univerzální a rozhodně dospělý.

Udělal jsem si malý test u svého 77letého otce, který je zvyklý na pevný počítač s Windows XP, Office 2003, Firefox, Avast a pár aplikací pro rozšířenou úpravu prezentací. Letitý stroj odešel a než jsem mu za pár dní připravil nový, obdržel právě počítadlo s Q4OS a XPQ4. Byl velmi spokojen se stejným vzhledem a podobností LibreOffice s Office 2003 plus se mi pomocí Wine podařilo zprovoznit prezentační programy. Jen bych mu musel blíže vysvětlit práci s odlišným souborovým systémem, jiná větší změna zde není.

Jakmile budou XP již úplně nepoužitelná (jde samozřejmě o internet a e-maily, další aplikace lze využívat stále stejně jako mi např. dnes nic nebrání psát dopisy ve staré T602), nebude přechod na Windows 10 nezbytný a s tímto Linuxem dosáhnu potřebné funkcionality i na stávající sestavě.

Jsme na konci

Jak vidno z mé recenze, s distribucí jsem velmi spokojen. Její stabilita, rychlost a univerzálnost využití je výborná a určitě sedne začínajícímu i pokročilému uživateli. Také otevřenost a snadná možnost instalace nejrůznějších grafických prostředí potěší, mohu jí připravit i jako plnohodnotnou vývojářskou stanici s tím, že se ještě dlouho nemusím obávat o osud 32bitové verze. Pokud dojde v budoucnosti k nějakým komplikacím, vždy se mohu vrátit ke klasickému Debianu, který společně s prostředím XFCE tak často vídám v akademických učebnách a jeho stabilita pro mě znamená důvěru do budoucnosti. Pouze některé nativní aplikace prostředí Trinity nejsou stabilní stejně jako v dobách KDE 3, s tím je nutno počítat. V případě větších problémů vždy mohu zprovoznit čistý Debian, možnost volby, kteroá se zde nabízí, je skvělá.

Pro mě je největším lákadlem opravdu nenáročné prostředí se známým a intuitivním ovládáním, lokalizace, integrovaná dokumentace, některé velmi zajímavé aplikace pro klasickou kancelář, výukovou nebo vývojářskou stanici a při vhodném výběru programů vysoká stabilita, to vše i na nejstarších sestavách, se kterými se setkávám. Pokud zkombinuji moderní prohlížeč, např. Firefox s nenáročným Netsurfem a právě Firefox využiji pouze v nejnutnějších případech plus pro kancelářskou práci mi dostačuje zajímavý KOffice, rychlost je i na patnáct let starých počítačích zcela bezproblémová.

S využitím aplikace X2Go mohu sestavit zajímavou počítačovou učebnu à la Debian Skolelinux, což je další velmi zajímavá možnost. Také nejmodernější minipočítač RPi verze 4B je především ve verzi se 4GB RAM sice plně použitelný jako desktop, nutnost chlazení a již dosti vysoká spotřeba mě nutí zamyslet se nad tím, jestli takové řešení vůbec má smysl a plní původní účel. Q4OS výborně oživí starší modely včetně varianty Zero, což je v současné době pro mé využití další plus.

UX DAy - tip 2

Fórum distribuce je velmi živé a autoři vždy velmi rychle odpověděli na můj dotaz, to je nesmírně důležité, protože zakoupení komerční podpory alespoň prozatím neplánuji.

Jen proto, že jsem hračička a miluji vše nové a uchvátila mě parádní wiki projektu jsem se nakonec rozhodl pro Arch linux s prostředím MATE (Trinity lze doinstalovat, stále se však setkávám s nějakými problémy, neboť toto prostředí se příliš nehodí pro stále se měnící systém) jako svou primární pracovní stanici na armádním notebooku. Pro Q4OS mám však vždy využití a s klidným svědomím jej mohu po mnoha letech používání určitě doporučit. V nejbližších dnech připravím recenzi Archu, ať se může čtenář dozvědět o dalším a neméně zajímavém konceptu odlišného od Q4OS nebo Endless OS.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zajímá se jak o obor IT (Linux, informační systémy, programování), tak o jízdu na koních a pořádání dětských táborů plus vše s těmito činnostmi souvisejícími. Kombinace práce hlavou a rukama mu prostě sedla.