Hlavní navigace

Názor k článku Retrospektiva jednoho linuxového desktopu po 10 letech od Hrdobec - Toz a ted neco z jineho soudku. Desetileti...

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 14. 2. 2019 12:04

    Hrdobec

    Toz a ted neco z jineho soudku. Desetileti linuxu u mne a proc skoncil v kosi.

    Kdyz se na to tak zpetne divam, tak ten bajny rok linuxoveho desktopu byl cca 2005 to si pamatuju tak, ze jsem si poridil svuj prvni 64bitak Athlon64 Winchester. WinXP64 byl spatny vtip a stejne 64bit verze programu bylo mozno spocitat na jedne ruce nesikovneho drevorubce.
    Jelikoz jsme chtel ten procak frcet na plne koule tak jsem se poohledl po linuxu. Debian 64bit jeste nemel akorat se komunita hadala jak to udelat aby kolem sebe byli jak 32bit tak 64bit knihovny a videli to jako beh na dlouhou trat. Toz Fedora, tusim verze 3. Pamatuji jak jsem tahal prevazne srpm baliky a hekoval je pro 64bit kompilaci. A ono to frcelo. Gnome v ty dobe byl kralem, dalo se tam ohnout uplne vsechno a melo to i takove vychytavky jako, ze ve file manageru napisu fonts:/// a bum! videl jsem nahledy vsech nainstalovanych fontu. I kdyz aby ty fonty vypadali k svetu tak bylo treba par knihoven prekompilovat a pozapinat patentovane algoritmy. To jak se dalo prostredi upravit bylo k neuvereni a mnozi pratele kdyz uvideli muj deskop tak zalapali po dechu, ze to snad neni mozny. Par ale zacalo spominat - hele vypada ti to jak Mac. No neni divu, spoustu ikonek jsem pouzil puvdone urcenych pro OSX a nejakym zazrakem je prekonvertovaval do png atd.

    A pak to zacalo jit dolu kopcem. Z Gnome dobre ficurky mizeli a hruzy pribyvali. Gnome3 byl hrebik do rakve linuxoveho desktopu. Vizionarska slatanina, ktera dodnes nema ani aplikacni menu, protoze jej pry nikdo nechce :-) Demence^2. KDE samozrejme alternativou neni, protoze tam krome barev clovek neohne temer nic a porad je to takovej preplacanej cirkus.

    Kolem roku 2010 jsem mel prvni MacMini ale koupil jsem ho jenom na strihani videa, protoze linuxacke GUI tooly vynikali predevsim padavosti a strihat v CLI pres ffmpeg vyzaduje dost raritni poruchu osobnosti. Nikdy mne nenapadlo pouzit mac na hry a nedej boze na praci, bral jsem ho jako jednoucelovou hracku na multimedia.

    Nekdy tou dobou jsem zmenil praci, primarne kodeni preslo na Win7 a linux se vicemene pouzival jen jako server na coz stacil terminal. Doma ten linux stacil a na co nestacil tak byl po ruce ten Mac. Nejak jsem se rozkoukaval po svete a treba na konferach jsem byl sokovan jake mnozstvi prvotridnich koderu pouziva Macbook. Bral jsem to spise jako - ok dost cestuji, chcteji co nejlehci notas s velkou vydrzi baterie a to za ty penize stoji.

    Jak sel linux desktop rok za rokem hloubeji do kytek jsem spozoroval, ze stale vice a vice casu musim investovat abych ho po updatech dostal do puvodniho stavu a mnohdy to bylo nemozne, protoze ficuru proste odstrelili. Distroturizmu jsem moc neholdoval v podstate jenom stridal Fedoru a Xubuntu. Extremy byly cely vikend vrtani se v rozbitem systemu. Nakonec jsem si uvedomli, ze v podstate ten linux ohybam aby vypadal a fungoval jako macOS !

    Mezitim jsme v praci presedlali na Macy (vzpoura koderu, Win10 nikdo nechtel) a ja si zvykl v nem PRACOVAT. A tak jsem s linuxovym desktopem prastil nadobro a zbytek je uz vseobecne znama historie. Kdyz si tak zpetne promitnu kolik clovekodnu jsem stravil nad polidstenim nedodelaneho linux desktopu tak se mi chce brecet, ale uz je to za mnou. Clovek se uci.