Grub a dál nic?
V Red Hatu už nějakou dobu vymýšlejí, jak pokud možno Linu zbavit potřeby zaváděcího nástroje zcela. V tuto chvíli majorita linuxového světa jede hezky na vlně jménem Grub (osobně používám spíše rEFInd, ale mimo Mageiu jsem ho snad nikde jinde neviděl). Je zde ale možnost zavaděč vynechat, a to s vhodnou úpravou propojení již existujících nástrojů. Petr o tom psal v polovině července a vypadalo to poměrně zajímavě, jakkoli byl projekt spíše ve fázi myšlenkové.
Cílem je samozřejmě to, o co se vehementně a také poměrně neúspěšně snaží i Microsoft: zabezpečená cesta spouštění ověřeného obrazu OS. Jednoho dne bychom klidně po zapnutí PC mohli z POSTu přejít přes UEFI rovnou do Linuxu a i zbytek systému mít „ověřený“, třeba v nějaké neměnné / kontejnerové / flatpakové formě, hezky zaštítěné Secure Bootem, TPM 2.0 apod. Že to nebude cesta úplně snadná, ukazuje skutečnost, že Microsoft u Windows 11 slevil ze svého striktního požadavku na TPM 2.0, kdy umožní instalaci OS i bez něj, avšak na riziko uživatele.
Zkrátka starých strojů je ve světě příliš, novější TéPéeMko skoro nemají, ale to už odbočuji, od potenciálního konce Grubu odbíhám. Určitě neí na škodu se k Petrově článku vrátit, popisuje detailně opravdu zajímavou myšlenku.
Blížící se konec X11
Když už jsme ale zmínili Red Hat, sluší se z léta doplnit ještě jeden běžící dlouhodobý proces: Fedora bude nejspíš první linuxovou distribucí, která se zcela oprostí od X11, tedy poběží již výhradně na Waylandu.
Ještě to nějakou dobu potrvá, ostatně třeba majitelé různých starších generací GPU Nvidia by ostrý brzký přechod nepotěšil, podobné platí i pro uživatele různých obskurnějších / starších programů, ostatně jsme minule psali o peripetiích s GIMPem 3.0, nicméně trend je jasný a jsem 100% přesvědčen, že stejně jako PulseAudio, Flatpak, Wayland, systemd či Pipewire, i konec X11, tedy X.Org, je jen otázkou času, minimálně u většiny hlavních distribucí s linuxovým jádrem.
Letní bouře Crowdstrike
Poklidnými letními vodami proběhla ještě v červenci událost, která nejspíš ukončila dovolenou řadě IT správců: útok na bezpečnostní platformu Crowdstrike pro Microsoft Windows. Jedna vadná aktualizace umrtvila po světě milióny systémů a ajťáci museli sloužit přesčasy.
Akcie CrowdStrike Holdings tehdy během několika dnů spadly až o 45 % a zatím se stále nevrátily na původní hodnotu, nicméně to je ten menší problém. Větším se ukázala závislost světa na konkrétních softwarových produktech a přeneseně řečeno na jednotlivcích, jejichž nekvalita práce může způsobit celosvětové problémy.
Lennart se vyjádřil ve smyslu, že Linux nástroje na tento typ průšvihů má (jen se moc nevyužívají).
Šinkanzen AMD jede dál
AMD letos uvedla Zen5 generaci svých procesorů a úspěšně i nadále přebírá od Intelu trh superpočítačů, serverů a výpočetních řešení jako takových. Desktopový Ryzen 9 9950X se ukázal jako vynikající procesor, podobně tomu nyní je i s Ryzenem 9800X3D, kdy obecně u AMD platí, že nestíhá tyto vysoce žádané nejlepší kousky vyrábět potřebným tempem.
Logicky se celá situace kolem Intelu promítá stále více a více do složení superpočítačů, kde aktuálnímu přehledu od listopadu vévodí El Capitan nesoucí kombinaci CPU AMD EPYC a GPU AMD Instinct MI300A.
Závan jiné éry: vydání Kim Dotcoma do USA
Dnes žijeme v době, kdy každý teenager má Netflix, Spotify či cokoli dalšího a vlastně už si ani nedokáží představit, jaké to bylo v době torrentů v čele s The Pirate Bay, DC++, RapidShare či právě služby Megaupload. Ono už to také je více než 10 let, co k uzavření Megauploadu došlo a Kimu Dotcomovi se dařilo vyhýbat vydání do USA. Proti rozhodnutí se nemohl odvolat, mohl pouze podat žádost o přezkum.
To vše v době, kdy většině lidí už je „pirátění“ filmů či hudby už ukradené a prostě si platí nějakou tu službu či dvě. Nelze vyloučit, že Kim Dotcom bude za Megaupload sedět ve vězení v době, kdy v té době dospívající generace pojmu „pirátění filmů“ nebude už vůbec rozumět.
Klesající inovace ve smartphonech
Letošním tématem byl taktéž i nadále klesající technologický rozestup nové generace vlajkových smartphonů od té loňské. Speciálně u iPhonů 16 / Pro se diskutoval jejich minimální přínos oproti předchozí generaci, který se navíc zčásti odehrává softwarově a je tedy adaptovatelný i na patnáctkovou řadu. Jakoby výrobcům ani ne tak docházel dech, jako docházela schopnost přesvědčit zákazníky o výhodnosti inovací.
Například 4k video máme v telefonech už skoro 10 let. Proč nenastal přesun k 8k? Ještě před pár lety se o to mnohé telefony snažily, pak ale vše v tichosti vyšumělo, a to ve prospěch více fps ve 4k, případně HDR videa. Odpověď není šokující: rozdíl mezi 4k a 8k videem z telefonu je téměř zanedbatelný, ale náročnost pořizování videa v rozlišení 7680×4320 je násobně vyšší. Nemluvě o tom, že formát HEVC/H.265 pro to není optimální a podpora pro VVC/H.266 se teprve rozbíhá. A takovýchto příkladů bychom našli více.
Takže tu máme Apple, který „inovuje“ tím, že nabídne možnost drahého titanového těla. Máme tu Huawei s jeho dnes už legendární trojskládačkou, která se typicky Číňanovi rozbije týden po koupi, ne-li dříve. Totéž platí pro další konvenčnější modely z této generace.
Zkrátka zdá se, že jsme na stropu inovací. Nikdo se nepouští ani do větší velikosti displeje, než zhruba 6,7/6,8 palců. Maximálně v podobě „skládačky“, která z principu věci má jasně dáno, že se jednoho dne rozbije. Narazili jsme na fyzický strop a jediná podstatná inovace, která se odehrává, je na poli zapojení AI.
Vzestup AI
O té jsme slyšeli všichni. Máme tu ChatGPT 4 (a novější generace), máme tu Windows 11 / Office 365 s jejich integrací, máme tu Microsoftí koncept Copilot+ PC s požadavkem na „více než 40 bilionů operací za sekundu (TOPS)“ pro NPU. Děti na základkách už nemusí dělat jakékoli úkoly, buď jim je sestaví ChatGPT, nebo prezentace spáchají rovnou v nástrojích typu gamma.app. A můžeme vesele hloupnout, za přispění AI systémů, které baští stále více a více energie, až si Microsoft chce oživit už vyřazenou jadernou elektrárnu a Google rovnou postavit novou.
AI je tady, naplno a letošek je toho důkazem. Jen se tak nějak stále bojím, že na to nejsme připraveni. Ani jako jednotlivci, ani jako společnost, ani jako civilizace.
Ostatně letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena vědcům za výzkum v oblasti AI, přičemž jeden z nich říká, že s pravděpodobností 10–20 % lidstvo vymře do 30 let kvůli AI.
Kdo si však mne ruce, je nyní jeden z nejbohatších lidí na světě, šéf nejhodnotnější firmy na světě, Jen-Hsun Huang z Nvidie.
RAW nástroje pro Linux
Končící rok byl příjemnou evolucí a doufejme, že i částečně revolucí, pro všechny zpracovatele RAWů z fotoaparátů všech druhů. Zrodily se nové verze hlavních linuxových nástrojů. Aktuálně tedy máme na světě jak darktable 5.0.0, tak Rawtherapee 5.11.
Svatopluk se v březnu blíže věnoval neshodám v projektu darktable, z nichž vzešel fork Ansel. Zatím si dovolím na základě vlastní zkušenosti tvrdit, že Ansel je fakt alfa verze, ale i kdyby jej Aurelien nedotáhl do stabilního vydání a vzešly z jeho snažení jen změny backportované zpět do darktable, bude to bomba. Já osobně jsem spíše Rawtherapista, takže případné hodnocení nechám na jiných.
Další zajímavosti druhé poloviny roku
Na samém začátku léta padlo schválením příslušného zákona rozhodnutí ze státních financí podporovat nově i video herní průmysl. Světu se také představil nový webový prohlížeč od autorů projektů KHTML a GitHub, Ladybird.
V červenci byl vydán Thunderbird 128, nová ESR verze s řadou novinek, zejména oproti předchozímu Thunderbirdu 115. V srpnu jsem se přesvědčil, že na čtyřjádrovém procesoru je Linux už poněkud dýchavičný. Zabývali jsme se také monopolizací světa PC, která plyne z rostoucí komplexnosti. Neméně na komplexnosti nabývá i systém družic Starlink.
Na začátku září skončil po 27 letech AnandTech.
V říjnu vydané Ubuntu 24.10 oslavilo 20 let projektu. V téže době si vydavatelství Sony Music koupilo celé Pink Floydy. Připomněli jsme si, že Π už známe na 41 miliónů míst. Vyšla jedenačtyřicátá Fedora, vylepšené LXQt 2.1.
Koncem listopadu jsme se blíže podívali, jak si vede Asahi Linux na strojích s Apple Silicon (plus později k instalaci a provozu) a vypadá to, že Google opravdu řeší velikánský problém se svým monopolním postavením. A Nejvyšší soud ČR rozhodl, že OSA by měla dostávat desátek z každého smartphonu.
Od září to vypadá, že Apple možná bude vracet Irsku dobrých 13 miliard eur, o které se ulil na daních v tomto „evropském daňovém ráji“. Google zaplatí 2,4 miliardy za zneužívání monopolu. V téže době pak AlmaLinux oznámil vlastní systém certifikací hardwaru a došlo asi na nejbáječnější šílenství tohoto roku, zprovoznění Linuxu na vůbec nejstarším procesoru Intel, modelu 4004.
Intel s AMD v rámci boje proti ARMu zformovali x86 Ecosystem Advisory Group, v níž na čestném místě sedí i Linus Torvalds.
Před pár týdny prolomil Bitcoin magickou hranici 100 tisíc USD.
Mapy.cz se staly placenými, jinak se člověk musí smířit s nekompletní funkcionalitou. Linus nechce rozlišovat generace x86–64 architektur v rámci jádra. Verze 6.12 se stala LTS, Google zkonstruoval kvantový čip se 105 qubity, vyšlo Xfce 4.20 s lepší podporou Waylandu a LG se stala další firmou, co ukončila výrobu UHD / Blu-ray přehrávačů.
Zkrátka byl to zajímavý rok. Aktuální stav IT a linuxového světa naznačuje, že se máme na co těšit i v roce příštím. Ať už půjde o Intel, nebo zdali AMD uvede 24×CPU pro běžné desktopy, nebo co bude s Bcachefs, kam se posune AI, jaké budou iPhony 17 a Pixely 10, jestli Intel vydá Arc B770 a proces Intel 18A, jestli v hodinkách opravdu zcela převládnou AMOLED displeje, jestli někdo prolomí 61Mpix ve fullframe bezzrcadlovkách, jestli to Pentax nevzdá, jaký bude GIMP 3.0 final, jestli vyjde Mageia 10, jak dopadne Godot engine, co bude s revizí RVP ZŠ, jak dopadne spor Qualcommu s ARMem ohledně jader od Nuvia, jestli Čína rozjede domácí EUV výrobu, jestli opravdu skončí podpora Windows 10, jestli se i pro Linux objeví snadno uživatelsky použitelné AI nástroje pro upscaling / sharpening / denoising fotek, kam se posune kvalitativní srovnání formátů AV1 a VVC, jak to bude dále s JPEG XL, jestli Mozilla přežije, pokud by jí musel Google přestat platit za pozici vyhledávače ve Firefoxu, co vzejde z projektu Ladybird, jak bude Google nadále bojovat s blokováním reklam, zejména na YouTube. Otázek tohoto typu se dá vymyslet minimálně tisíc a každý máme své preferované. Tak se nechme překvapit, co nám budoucnost chystá.
ČLÁNKY DO MAILU