Samotný skok verze linuxového jádra ze 6.19 na 7.0 nic zásadního neznamená. Linus Torvalds zvedá hlavní číslo pokaždé, když setinková verze přelétne devatenáctku, aby se sám vyznal v číslování, a v oznámení na LKML to zopakoval. Zajímavé je něco jiného: co se v tomhle cyklu konečně dovařilo.
Stojí za rozebrání dvě změny. První je symbolická: nálepka „experimentální“ u Rustu je pryč. Druhá v hlavních titulcích skoro zapadla, ale jako precedent je možná zásadnější. Jádro má poprvé oficiální politiku pro nástroje AI, zakotvenou v souboru Documentation/process/coding-assistants.rst. Ani jedno rozhodnutí nepadlo v dubnu. Oba posuny vzešly z Maintainers Summitu v Tokiu v prosinci 2025. Verze 7.0 je první stabilní jádro, ve kterém se objevují vedle sebe.
Konec experimentu s Rustem
Rust v jádře začal verzí 6.1 na konci roku 2022. Tehdy šlo o dobrovolnou volbu mimo výchozí sestavení a všechno kolem něj bylo explicitně provizorní. Za tři roky se Rust-for-Linux pod vedením Miguela Ojedy propracoval k abstrakcím nad základními subsystémy, postavil vrstvy pro PCI, DMA i platformová zařízení a ukázal, že ovladač v Rustu v produkci není teoretický konstrukt.
Rozhodnutí padlo na tokijském summitu. Ojeda krátce poté poslal patch, který z dokumentace odstranil sekci „The Rust experiment“, a na LKML suše konstatoval, že experiment skončil a Rust v jádře zůstává. Správce Steven Rostedt to shrnul lapidárně: žádný odpor. V jádře 7.0 je ta změna poprvé součástí stabilního vydání.
Praktický dopad je zatím omezený, ale udává směr. V dubnu 2025 obsahovalo jádro asi 34 milionů řádků v jazyce C, proti 25 tisícům řádkům v Rustu. Řekli bychom, že je to na úrovni statistického šumu. Rust navíc nic nepřepisuje přes stávající kód, nic nenahrazuje.
Změnila se ale jeho pozice. Nové ovladače a subsystémy můžou správci přijímat bez rozpaků a bez „experimentální“ výjimky. Dave Airlie, správci DRM, na summitu řekl, že DRM je asi rok od toho, aby Rust pro nové ovladače vyžadovalo a C pro ně zakázalo. Android 16 postavený na jádře 6.12 mezitím už přes rok distribuuje Rust verzi alokátoru ashmem v milionech zařízení v produkci.
Finální konsenzus má nepohodlné pozadí
Na konci srpna 2024 odstoupil Wedson Almeida Filho, klíčový inženýr Rust-for-Linuxu z Microsoftu. Vysvětlení bylo stručné: už nemá energii řešit „netechnický nesmysl“. Jeho rezignace odkazovala na video z Linux Storage/Filesystem summitu, kde dostal od publika nepříjemnou sprchu. Frustrace nebyla z Rustu, byla z tónu debat.
Vrchol přišel v lednu 2025. Christoph Hellwig, správce subsystému DMA, zablokoval patch, který měl rustovým ovladačům povolit přímé volání dma_alloc_coherent(). Do LKML napsal větu, která projekt na několik měsíců definovala: „Nenuť mě, abych se zabýval tvým nablýskaným jazykem dne.“ Později v debatě přirovnal míchání jazyků v jaderném subsystému k „rakovině“.
Eskalace dohnala Hectora Martina, tehdejšího šéfa Asahi Linuxu, k požadavku zásahu Linuse Torvaldse. Ten veřejně zasáhnout odmítl. Martin nakonec rezignoval na upstream maintainership i na vedení Asahi Linuxu.
První CVE v jaderném rustovém kódu přišlo 16. prosince 2025, pár dní po summitu. Konkrétně CVE-2025–68260 v Android Binderu, který byl přepsaný do Rustu. Chyba je v bloku unsafe při práci se seznamem, vede jen k pádu, ne k eskalaci privilegií ani vzdálenému spuštění kódu.
Greg Kroah-Hartman ji oznámil zároveň se 159 CVE v části jádra napsaným v C ze stejného dne. Jeho komentář: Rust není stříbrná kulka, ale pomůže. Obhájci tohoto moderního jazyka z toho čtou, že změna funguje, protože chyby v blocích unsafe mají omezenější dopad. Skeptici čtou opak: „paměťově bezpečný“ není totéž co „bezchybný“, obzvlášť tam, kde je unsafe nevyhnutelný.
AI dostala svá pravidla
Souběžně s Rustem dozrála druhá tichá debata. Sasha Levin ze společnosti Nvidia, spolu-správce jader s dlouhou podporou (LTS), podal v červenci 2025 návrh formálních pravidel pro používání nástrojů AI v jádře.
Kontext byl nepříjemný. Pár měsíců předtím se na Open Source Summitu sám Levin přiznal, že jeden už přijatý patch do 6.15 vygeneroval LLM: bez označení, bez tagu, bez zmínky v popisu commitu. Patch způsoboval výkonnostní pokles. I Linus uznal, že kód neprošel řádnou kontrolou zčásti proto, že nebyl označený jako generovaný AI.
Výsledek téhle eskalace se dostal do Linuxu 7.0 jako dokumentDocumentation/process/coding-assistants.rst o 49 řádcích. Jde v něm zejména o tři zásady.
Agenti AI nesmejí přidávat tag Signed-off-by. Developer Certificate of Origin může certifikovat jen člověk. Za druhé: každý patch s asistencí AI musí mít nový tag Assisted-by: s názvem nástroje a verzí modelu. Příklad přímo v dokumentu zní Assisted-by: Claude:claude-3-opus coccinelle sparse. Za třetí: výsledný kód musí být kompatibilní s licencí GPL-2.0-only. Za všechno odpovídá člověk, který patch odesílá.
Levin na summitu zdůraznil, že politika se vynucovat nebude. Stojí na otevřenosti, ne na kontrole.
Dokument nevznikl ve vakuu. V lednu 2026 se na LKML veřejně střetli Dave Hansen z Intelu a Lorenzo Stoakes z Oraclu o tom, jak tvrdě má jádro příspěvky od AI regulovat. Paradox je, že zatímco debata zuřila, klíčoví správci už AI běžně používali. Greg Kroah-Hartman má ve svém stromě větev s neformálním jménem „clanker“, ve které běží AI fuzzing kódu ksmbd a SMB. Několik oprav z ní odteklo s poznámkou, že kontrolor musí nezávisle ověřit všechno, čemu by z toho chtěl věřit.
V oznámení vydání pak Linus poznamenal, že za nárůst „spousty malých oprav“ v posledních týdnech viní z velké části nástroje AI: „Mám podezření, že AI bude ještě nějakou dobu hledat okrajové případy. Možná je to ‚nový normál‘. Uvidíme.“
Co to znamená dál
Symbolika 7.0 je v tom, že jedna kapitola skončila a druhá se otevírá, aniž by komunita znala její finále. Rust už není politický problém, je to problém údržby. Linuxové jádro verze 7.1 posouvá minimální verzi kompilátoru Rustu z 1.78 na 1.85 a přichází s experimentálním vkládáním C helperů do rustového kódu. To ale vyžaduje Clang jako kompilátor C a přesné sladění verzí LLVM s Rustem. Debian od května 2026 zavádí tvrdý požadavek na Rust v APT, takže distribuce v praxi volbu nemají.
Politika pro AI je naproti tomu dokument, který dnes nikdo aktivně nevynucuje. Bude se vyvíjet podle toho, kolik „břečky“ (slop) vygenerované AI reálně projde kontrolou. Správci předpokládají, že to obslouží stejný mechanismus, který v jádře funguje všude jinde: otevřenost, Signed-off-by a osobní reputace autora. V době, kdy se nástroje AI stávají součástí běžných bezpečnostních kontrol open-source projektů, je to docela silný předpoklad, který neodpovídá pouhým 49 řádkům dokumentu.
Samotné jádro verze 7.0 nemíří do větve LTS. Tou zůstává 6.18 s podporou do prosince 2028. Ubuntu 26.04 LTS, které vyjde 23. dubna, ale běží právě na 7.0, a tím pádem bude produkčním jádrem pro velkou část linuxových distribucí na několik let dopředu. Rust a nová politika AI jsou v tomhle jádru vedle sebe. Jak to soužití bude vypadat v praxi, ukážou teprve nové ovladače, které přijdou s následující verzí 7.1.
ČLÁNKY DO MAILU