Hlavní navigace

Rychlý pohled na Lubuntu 19.10 s dobře fungujícím LXQt 0.14.1

Autor: David Ježek
David Ježek

Po samotném Ubuntu 19.10 se dnes v krátkosti podíváme na jeho úspornější variaci, která po léta stavěla na GTK desktopu LXDE, aby před několika měsíci přešla na Qt desktop LXQt.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Postřehy úvodem

Úvodem tak velmi stručně připomeňme, že novinek je v Ubuntu 19.10 poměrně slušné množství, ostatně tomu tak u vydání předcházejícímu příští LTS verzi vždy bývá. Většina těchto novinek se týká logicky i Lubuntu 19.10, výjimkou jsou Ubuntu-specifické záležitosti jako novinky v desktopu GNOME, jeho podpoře Waylandu/XWaylandu apod.

Naopak pro Lubuntu 19.10 přihoďme do seznamu informací zejména použitou verzi 0.14.1 desktopu LXQt s dodatkem, že tato verze desktopového prostředí pocházející z 26. února 2019 je aktuálně poslední.

Instalace a výchozí aplikace

Instalační obraz Lubuntu 19.10 se již nějakou dobu nevejde na 700MB CD, aktuálně má zhruba 1,6 GB. Proto je poměrně zajímavé podívat se, jaké aplikace tento prostor vlastně zabírají (za chvíli).

Instalace samotná je poměrně triviální proces nijak zásadně se nelišící od jiných variací na Ubuntu. Procentuální indikátor ale zajímavě skáče, když máte pocit, že se třeba zasekl na 19 %, o chvíli později už tam bude svítit 34 %, za chvíli 70 % a hle, je hotovo a jde se restartovat.

Lubuntu 19.10 se podobně jako řada současných verzí různých distribucí také neptá na výběr softwaru, prostě něco předinstaluje. To něco překvapivě nezahrnuje například nějaký pokročilejší grafický editor: je asi celkem logické, že Qt5 desktop nepřichází s GIMPem, ale poměrně by se nabízela Krita (což je jedna z prvních věcí, které uživateli předhodí k případnému doinstalování instalační/aktualizační program z KDE, Muon).

Zato zde najdeme kompletní LibreOffice, dále třeba Firefox, podporu IRC (Quassel), email klienta Trojitá, jednodušší FeatherPad doprovázený Vimem, QTerminal, velmi překvapivě vypalovač CD/DVD/BD K3b (řekněte WOW!), multimédiím pak poslouží VLC.

LXQt zde používá určité výchozí nastavení (základní Breeze + Arc Darker pro GTK, ikony ePapirus, vlastní téma Lubuntu Arc, ikony Breeze), samozřejmě s možností cokoli změnit. Výchozí písmo prostředí je Ubunu velikosti 11.

Osobní dojmy

Lubuntu, resp. desktop LXDE jsem řadu let používal, ať již e zmíněné podobě Lubuntu, nebo jako prostředí LXDE v jiných distribucích (zejména Mageia) a musím konstatovat, že s jeho jednoduchostí, svižností i omezeností a morální zastaralostí jsem se loučil těžko. Když Lubuntu přešlo na LXQt, skončil jsem s ním, neboť mi LXQt v něm nikdy nefungovalo tak bezchybně jako LXDE předtím. Odtud plyne můj přetrvávající názor, že Lubuntu přešlo na LXQt příliš brzy, ač chápu důvody.

Tento názor se ale s touto verzí víceméně stává minulostí. Lubuntu 19.10 se na mém stroji (Core i7–4790, Intel IGP, …) chovalo slušně a fungovalo vůbec poprvé bez potíží. A ač se zjevně ještě pilují určité drobnosti včetně překladů, všechna čest a můj dík malému týmu kolem LXQt i práci českého překladatele.

Jiná věc však je, že v období nejistoty jsem mj. zkusil KDE Plasmu a nyní mohu říci, že i ta natolik vyzrála a zrychlila, že jsem v ní de facto již zakotvil. Dovolte mi tedy vyslovit rebelskou myšlenku: pro trochu výkonnější stroje už dnes není potřeba držet se jednodušších/omezenějších desktopů jako LXQt, neb KDE Plasma dnes běží OK na daleko více strojích. Něco jiného jsou samozřejmě nadále různé „Atomové stroje“, staré počítače s původními Core 2 Duo / Athlony 64 (X2), nedejbože Pentia 4 a podobné skvosty z archeologických nalezišť. Pro ně má Lubuntu nadále svůj význam, neboť je distribucí svižnou, jednoduchou a s plnou podporou plynoucí z „ekosystému“ Ubuntu pod kapotou.