Hlavní navigace

Softwarová sklizeň (13. 3. 2002)

13. 3. 2002
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Oblíbená sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru. Dnes tu máme jednu velmi slibnou 3D hru, nástroj pro konfiguraci rozšiřujících tlačítek na nových klávesnicích, komplexní vývojové prostředí pro LISP a mnoho dalšího.

Úterý 12. 3.
Knihovna zlib není zrovna novinkou, ba právě naopak, ale dnes se o ní zmiňuji proto, že se v ní objevila poměrně závažná bezpečnostní chyba. A protože je zlib v Linuxu hojně využívána všemožnými programy, doporučuje se raději co nejdříve upgradovat. Pozor, pokud používáte programy, které byly s chybnou knihovnou slinkovány staticky, je třeba je po upgradu překompilovat.
Nejednoho hrdého vlastníka některé z nových klávesnic jistě dráždí řada (někdy i více řad) nevyužitých kláves, které, jak jinak, za normálních okolností podporují pouze Windows. Není ale třeba smutnit, i v Linuxu je lze obvykle donutit k poslušnosti. Nejjednodušší cestu k cíli slibuje program Linux Easy Access Keyboard, který umožňuje zmíněná tlačítka konfigurovat pro použití v X11 nezávisle na window manageru. Můžete jimi například spouštět libovolné programy, ale také provádět speciální akce – například vysunout CD. Momentálně je podporováno 12 různých typů klávesnic.
Vyšla Mozilla 0.9.9. Mezi největší novinky patří podpora MathML (je třeba doinstalovat matematické fonty), přidání profileru do JS Debuggeru, přímá podpora TrueType fontů přes knihovnu FreeType2 či podpora SOAPu. Bohužel mám i jednu špatnou zprávu – podle prvních pokusů se zdá, že s novou verzí se opět nedá prorazit do eBanky. Pokud má někdo lepší zkušenost, určitě dejte vědět v diskuzi pod článkem.

Pondělí 11. 3.
Jabberwocky je zajímavé vývojové prostředí pro LISP (konkrétně CLISP a nebo CMUCL, ale plánují se i další) napsané v Javě. Obsahuje slušný editor se zvýrazňováním syntaxe, automatickým odsazováním, doplňováním slov a zvýrazňováním párových závorek (v LISPu a příbuzných jazycích asi naprosto nezbytné), debugger podporující breakpointy (i podmíněné), prohlížení obsahu proměnných nebo vykonávání kódu v kontextu běžícího programu a v neposlední řadě nabízí také nástroje pro správu projektů.
Pokud sledujete vývoj editoru Vim, asi už víte, že od verze 6.0 se mnohé změnilo – zejména bylo opraveno skutečně obrovské množství různých drobných chybiček (sem tam i nějaká ta větší) a nedostatků. Pokud neaplikujete průběžně všechny patche, uvítáte jistě verzi označenou 6.1b BETA, která celé uplynulé dění tak nějak shrnuje :) Kromě oprav chyb obsahuje také nové a upravené soubory pro zvýrazňování syntaxe a změny doznala i licence, která je nyní kompatibilní s GPL. Finální verzi 6.1 lze očekávat v průběhu několika týdnů. P.S. Pokud se pro upgrade rozhodnete, nezapomeňte na obligátní :help version-6.1 :)

Neděle 10. 3.
Nejeden videopřehrávač si dnes už poradí i se zobrazováním titulků. Přesto však může dojít k některým nepříjemným jevům, jako jsou například chyby v synchronizaci textu a obrazu. To vše ale lze řešit s programem GSubEdit. Ten umí načítat titulky ve formátu SubRip (.srt) a MicroDVD (.sub) a hlavně s nimi i provádět některé zajímavé operace, jako je úprava framerate, posun titulků v čase, odstranění textu pro sluchově postižené, rozdělení titulků na dvě části a samozřejmě umožňuje i editaci vlastního textu.
Knihovna libpackman, která vzniká jako součást projektu GNUpdate Package Management, umožňuje pomocí jednoho API pracovat s různými typy balíčků (RPM, DEB a podobně) a jejich databází. Podpora jednotlivých formátů balíčku je realizována pomocí zásuvných modulů, takže je relativně snadné přidat podporu pro další „balíčkovací“ systémy. S pomocí této knihovny je samozřejmě velmi snadné přidat podporu pro práci s balíčky například do různých správců souborů či archivačních nástrojů.

Sobota 9. 3.
V un*xech je typické, že pouze proces s právy roota může zabrat port nižší než 1024. Na druhou stranu je pochopitelně poměrně nežádoucí, aby aplikace naslouchající na vnějším síťovém rozhraní (a je jedno, jestli jde o Internet nebo lokální síť) běžela s právy superuživatele. Obvykle se to řeší tak, že program je spuštěn pod rootem a po získání portu mění svou identitu na nějakého neprivilegovaného uživatele. I toto řešení má ale své proti. Pokud je například před získáním portu nutné provést jakoukoliv činnost, program ji vykonává coby root, z čehož mohou plynout zase jiná bezpečnostní rizika. A právě tohle může řešit systém cbs. Jde vlastně o jakéhosi správce, který běží trvale s rootovskými právy, a je schopen na požádání pro klienta zabrat zvolený port. Klientem může být libovolná aplikace, která použije namísto běžné funkce bind() její náhradu z knihovny cbs.
Jednou z hlavních nevýhod programování v ISO C je nutnost ošetřování všech výjimečných stavů vždy v místě, kde nastanou. Jinak řečeno, je třeba vždy kontrolovat návratového hodnoty všech volání a v daném místě je ošetřit, což je jednak otravné a jednak to vede ke značnému prodloužení kódu. O poznání jednodušší je mechanismus výjimek známý z C++ (i dalších jazyků) a tím se konečně dostávám k podstatě věci – právě tento mechanismus přináší do ISO C knihovna OSSP ex.

Pátek 8. 3.
Possible Worlds je název velmi slibně vyhlížející 3D hry ve stylu Wing Commandera nebo Subwar. Celý projekt vznikl podle slov autorů jako ambiciózní cvičení v počítačové grafice a postupem času se přerodil na plně akcelerovanou 3D hru s některými inovativními prvky. No a aby byl přerod dokonalý, od verze 1.1 jsou Possible Worlds šířeny pod licencí GPL a jejich další vývoj se přesunul na SourceForge. Ač mě samotného hry nijak zvlášť neberou, tipoval bych si, že tahle záležitost má na úspěch docela dobře zaděláno.
Pokud potřebujete vizualizovat poněkud obsáhlejší data, je pro vás Tulip tím pravým nástrojem. Na běžném PC (testovací stroj měl procesor PIII 600 a 256 MiB RAM) zvládne bez větších potíží zpracovat grafy obsahující až půl milionu hodnot. Kromě 3D zobrazení s možností libovolné změny pohledu zvládá i 3D transformace, tedy přímé manipulace s grafem, jeho uzly či spojnicemi. Uživatel má na výběr ze čtyř kreslících algoritmů – pomocí mechanismu zásuvných modulů lze ovšem implementovat další a stejně tak je možné přidávat i algoritmy pro výběr dat z grafu.

Čtvrtek 7. 3.
LinVPN je jeden ze systému umožňujících provoz VPN – Virtuální Privátní sítě – pod Linuxem. Je založen na použíti PPP přes SSL šifrovaný kanál, což znamená, že jedna z bran musí pro spojení hrát roli serveru a druhá klienta, což ovšem na další funkčnost nemá vliv. Autentizace je prováděna pomocí RSA klíče zvolené délky. Hlavní devizou LinVPN bude dle mého názoru poměrně snadné uvedení do provozu – není třeba nijak upravovat jádro (pokud podporuje PPP) a pokud umíte alespoň trochu anglicky, stačí se držet krok za krokem přiloženého mini-HOWTO.
Vyšla nová verze OpenSSH 3.1, která odstraňuje závažnou bezpečnostní chybu. Kdo jste ještě neupgradovali, neváhejte.
Projekt OpenAntiVirus se rozrostl o modul samba-vscan. Jeho název prozrazuje, že jde o rozšíření umožňující kontrolovat na přítomnost virů soubory sdílené pomocí Samby. Kontrola je prováděna při každém přístupu. Dalším zajímavým modulem je squid-vscan, který samozřejmě slouží k antivirové kontrole souborů stahovaných přes proxy Squid.

root_podpora

Středa 6. 3.
Pokud potřebujete omezit maximální počet současných spojení na jeden adresář webového serveru, je pro vás modul mod_tsunami to pravé. Modul i jeho funkce je tak jednoduchá, že se k tomu nedá ani víc napsat :)
MyCC je oficiální multiplatformní MySQL klient napsaný s využitím knihovny QT. Mezi jeho hlavní přednosti patří zejména dobře navržené rozhraní s konfigurovatelným editorem dotazů, který umí zvýrazňování syntaxe, a možností přepínání mezi MDI a SDI uspořádáním (vše v jednom okně nebo každé okno samostatné) a samozřejmě také veškerá funkčnost pro administraci serverů, diagnostiku a práci s daty.
Pokud hledáte něco krapet univerzálnějšího, než je MyCC, pak bych si dovolil směřovat vaší pozornost na program DbTalk. Ten je napsán v Ruby s využitím toolkitu FOX a kromě MySQL si poradí také s připojením na PostgreSQL. Mezi zajímavější funkce patří například schopnost práce s více spojeními, možnost ukládání SQL dotazů do souboru a dle mého názoru jsou velmi přehledně zobrazovány i výsledky dotazů. Rozhraní DbTalk je poměrně jednoduché, ale účelné a zejména tam, kde je třeba pracovat s MySQL i PostgreSQL poslouží velmi dobře.

A to je pro dnešek vše…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku