Hlavní navigace

Softwarová sklizeň (15. 11. 2000)

15. 11. 2000
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Po dvoutýdenní odmlce je zde opět oblíbený přehled převážně otevřeného softwaru.

Pondělí 13. 11.
Se zvukovými (respektive wave) editory to není ve světě otevřeného softwaru žádná velká sláva. Něco samozřejmě existuje, ale skoro vždy narazíte na nějaký problém. Mé zkušenosti říkají, že nejčastěji je to neschopnost práce s velkými soubory. A právě to by měl řešit projekt GNoise. Jeho cílem je vytvořit editor, který se nepoloží (případně který nepoloží uživatele :), když potřebujete udělat na konci 70 MiB wavu efekt ztlumení. Zatím jde o poměrně čerstvou záležitost, ale základní funkce, jako je nahrávání, práce se schránkou (copy/cut/paste) či několik málo efektů (konkrétně asi tři :) už obsahuje.
Marná sláva, chcete-li, aby návštěvníci vašeho serveru mohli být na deseti místech najednou, potřebujete zprovoznit WAPovou verzi stránek :) Jenže jak na to? Třeba s projektem Tofoa, který nese hrdé označení „cross-platform WAP development kit“. Jde o soubor nástrojů (programátorských i uživatelských), které by měly usnadnit tvorbu WAPových aplikací, jako je například knihovna pro parsing WML stránek, emulátor WAPového terminálu, nástroj na kontrolu syntaxe WML nebo editor WBMP obrázků. Celé je to napsané v Pythonu s grafickým rozhraním realizovaným toolkitem wxWindows (v provedení wxPython).
WebFire je webové rozhraní ke třem nástrojům pro vypalování CD – cdrecordu, mkisofs a cdrdao. Vypalování z příkazové řádky nemusí vyhovovat všem a tak není divu, že vzniklo již mnoho různých nadstaveb. Webové rozhraní má ale jednu nespornou výhodu – centralizovanou správu a možnost pracovat s vypalovačkou na vzdáleném počítači. A to se může leckdy hodit.
Už i chlapci z Helix Code vstoupili na tenký led tvorby systémových konfiguračních nástrojů. Tenkým ledem nazývám tuto oblast proto, že příliš chvály si ostatní hráči (zejména pak Linuxconf) nezískali. Uvidíme, jestli se souboru Helix Setup Tools povede lépe. Momentálně obsahuje sedm nástrojů pro konfiguraci těchto služeb: síťování, překlad síťových adres a jmen, paměť (respektive swap), čas (zóny, synchronizace, …), uživatelé a skupiny, lokální disky a sdílení (SMB, NFS, …).

Neděle 12. 11.
Tpop3d je POP3 server, který si klade za cíl být rychlý, bezpečný a rozšiřitelný (tento cíl si ostatně kladou skoro všechny podobné programy, snad s výjimkou těch z UW :) Onou rozšiřitelností jsou v tomto případě míněny přídavné moduly. V nabídce jsou momentálně dva autentizační (jeden pro PAM a druhý pro MySQL) a jeden pro realizaci virtuálních schránek (právě ve spojení s autentizací proti MySQL). Nevýhodou je podle mně hlavně chybějící podpora Maildiru.
Ne každému uživateli vyhovuje rozhraní ve stylu NEXTstepu, jakým disponují Window Maker či AfterStep, ale skoro všem se líbí aplikace, které běží v aplikačních ikonách a jsou ukotvené do docku (Window Maker) či wharfu (AfterStep). Patříte-li do této skupiny, nemusíte zoufat. Existuje totiž program IceDock, který původně vznikl s cílem přinést podobnou funkci, jakou má dock či wharf, do IceWM. IceDock ale není na tohoto window managera nijak vázaný a funguje i jinde, je-li splněna podmínka, že se o kořenové okno nikdo nestará. Bohužel, to neplatí v KDE a GNOME, takže tam IceDock nefunguje.
Všemožné MUDy (což je zkratka pro MultiUser Dungeon, ale to snad nemusím ani říkat) dosahují velké obliby. Marná sláva, čím více hráčů, tím lepší to bývá zábava a sehnat na víkendový dýchánek s Dračím doupětem pár stovek hráčů je asi dost nereálné, a tak se „mudí“. Proč by ale měly být tyto hry jenom textové, řeklo si asi několik programátorů a vznikl projekt Dusk Grafical MUD engine. Jde vlastně o backend pro tvorbu světů a samozřejmě i hraní RPG her v grafickém prostředí. To by mohlo přilákat k MUDům další uživatele a třeba pak s klesající cenou připojení k Internetu nebudou největší noční můrou manažerů Miny a Solitaire :)

Sobota 11. 11.
Zase jsem našel něco pro všechny hračičky :) Jmenuje se to XOSD a je to knihovna pro zobrazování textu v X11. To by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby onen text nebyl zobrazen bez jakéhokoliv okna či ohraničení, prostě je to jenom volně plovoucí text nad všemi okny. Toho lze využít všelijak, například zobrazením textu při události z crontabu a podobně. Jako demonstrační aplikace je přiložen plugin pro XMMS, který zobrazuje všechny prováděné akce ve stylu televizních přijímačů. Jistě znáte ten typický text zobrazující číslo kanálu nebo „žebříček“ ukazující nastavení hlasitosti – tak přesně tohle zobrazuje zmíněný plugin.
Připojení k Internetu přes vytáčenou linku, to byl v Linuxu pro začátečníka vždy tak trošku oříšek. Kdo si neporadil s konfigurací pppd, používal obvykle wvdial, se kterým to šlo asi přeci jenom o něco lépe. A pokud vám i ten připadá příliš složitý, můžete použít jeho grafickou nadstavbu QtWvDialer, se kterou by tento úkol měl zvládnout úplně každý (tedy pokud si nekoupil nějaký „hloupý“ winmodem). Kromě konfigurace připojení a vlastního vytáčení obsahuje QtWvDialer i jednoduchou statistiku připojení.
Nevyhovuje-li vám playlist editor zabudovaný v XMMS, můžete místo něj používat třeba Qbble for XMMS. To je playlist editor, který si klade za cíl zejména urychlení práce s rozsáhlými playlisty. Jeho hlavní vlastností je schopnost velmi rychlého vyhledávání nebo filtrování seznamů MP3 souborů. Qbble má QT rozhraní a s XMMS komunikuje přímo pomocí knihovny libxmms.

Pátek 10. 11.
Jistě už dnes není neobvyklé, že místo klasických CD se poslouchají „empétrojky“ nebo jiné formáty (jakpak asi budeme říkat Ogg Vorbisu? – třeba „máš nějaký nový vorbisy?“ nebo „nevíš, kde stáhnout pár pěkných oggů?“ :) Pokud jste sám u svého počítače, není asi co řešit, ale když jde o kancelář, kde sedí pět lidí, je lepší funkci přehrávače přenechat nějakému vyhrazenému počítači (třeba printserveru :), abyste nemuseli pořád otravovat některého z kolegů. Pak ovšem nastává problém, jak přehrávání ovládat. Řešení může být třeba program Jooky. Jde o rozhraní k volitelnému MP3 přehrávači s několika režimy práce. První je přímé ovládání pomocí ncurses rozhraní, druhý je určen pro spouštění z inittabu a třetí jako samostatný démon, přičemž v obou těchto případech je ovládání řešeno telnetovým rozhraním. Připočtete-li k tomu potenciální možnost použití dálkového ovladače (s pomocí projektu LIRC), máte takřka ideální přehrávač.
Interní editor Midnight Commanderu vyhovuje, zdá se, hodně lidem. Pokud mezi ně patříte, jistě vám vadí, že s jeho pomocí nemůžete editovat například diskové kvóty nebo crontab (což sice jde, ale ne zrovna systémově), že musíte kvůli malé úpravě v nějakém konfiguračním souboru spouštět mc a nebo že nemůžete tento editor používat v nějaké jednodisketové distribuci. Teď už ale smutnit nemusíte, našel se dobrovolník, který tento editor jménem Cooled z mc vypreparoval a lehce ho upravil tak, aby mohl fungovat i osamoceně. Připomínám, že tento editor umí zvýraznění syntaxe, podporuje práci s myší a užívá klávesové zkratky, které hodně uživatelů zná například z Norton Commanderu z DOSu.
Vyšla nová verze BINDu, která opravuje čerstvou chybu umožňující shození démona vhodně formulovaným dotazem na přenos zóny.
Spouštíte-li více instancí jednoho programu, občas se asi dostanete do situace, že byste jednu z nich chtěli ukončit, ale ve výpisu procesů je od sebe prostě nerozlišíte. Pro tyto případy může dobře posloužit program rname, který dokáže jméno spouštěného procesu změnit.

Čtvrtek 9. 11.
PyHP není PHP, ale oba tyto produkty mají hodně společného. Oba jsou určeny pro generování WWW stránek, oba zpracovávají kód vkládaný přímo do HTML a jistá podoba je i v režimu práce – PyHP stejně jako PHP může fungovat jako samostatná aplikace i v rámci webového serveru. Drobný rozdíl tu ovšem je. Většina z vás již asi pochopila, že jazykem PyHP je Python a onen rozdíl spočívá v tom, že o běh v rámci serveru se nestará program sám, ale realizuje se spuštěním interpretu pod modulem mod_python (což je také hlavní zamýšlený způsob jeho použití).
Kino je nelineární editační video systém určený hlavně pro práci s digitálními kamerami. Jeho předností (ovšem asi ne pro všechny uživatele :) je klávesovými povely řízená editace. Ačkoliv je program vybaven grafickým rozhraním s menu a dalšími vymoženostmi, zaměřuje se hlavně na uživatele, kteří neváhají na počátku investovat trochu času zvládnutí programu, což jim ovšem umožní pracovat efektivněji.
Německý šifrovací stroj Enigma z druhé světové války je notoricky známou záležitostí. Je také dobře známo, že jeho šifru spojenci prolomili. Jak to tehdejší kryptoanalytici měli těžké a zda byste také uspěli, to si můžete ověřit na emulátoru Enigmy nazvaném prozaicky Software Enigma.
Nevrax library, zkráceně NeL, je dalším pokusem o vytvoření systému pro tvorbu online her. Kromě vlastního serveru (pro Linux) a klientské aplikace (Linux a Windows) pracují tvůrci systému na hře 3D MMORPG (Massive Multiplayer Online Role Playing Game), jejíž název napovídá, že hráč by se měl pohybovat ve 3D virtuálním světě. Ačkoliv za projektem stojí komerční firma, licence všech komponent je GPL. Kdokoliv může samozřejmě podle chuti vytvářet i další hry.

root_podpora

Středa 8. 11.
Sethi GuestBook je jednoduchá kniha návštěv napsaná v PHP. Její výhodou je jednoduchá instalace a fakt, že k jejímu provozu nepotřebujete žádnou databázi.
LDAP je často používaným prostředkem pro realizaci virtuálních emailových účtů a podobných služeb. Skript addluser realizuje přidávání nových uživatelů do LDAP serveru zcela ve stylu programu adduser (nebo useradd) pro přidávání systémových uživatelů.
Hodně lidí naráží na problém, že používají více prohlížečů na různých místech a tím pádem dochází k nekonzistenci záložek. Například v práci si něco přidáte do svých bookmarků a v okamžiku, kdy to budete potřebovat doma máte v podstatě smůlu, musíte hledat znovu. Již existuje několik projektů, které se to snaží řešit a další vznikají. Jedním z nich je i XBELette, který je založen na protokolu XBEL (XML Bookmark Exchange). Záložky se ukládají na zvoleném vzdáleném serveru a jsou tak odkudkoliv dostupné klientské aplikaci. Server XBELette je napsán jako servlet a rovněž specializovaný klient je napsaný v Javě. Další možností, jak k záložkám přistupovat je použití webového prohlížeče.
Malá utilitka SyncDesktop udělá radost všem, kdo potřebují používat střídavě KDE i GNOME, případně chystáte-li se na přechod z jednoho desktopu na druhý. Tento prográmek totiž synchronizuje hlavní menu KDE 2.0 a GNOME 1.2.

A to je pro dnešek vše…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku