Hlavní navigace

Softwarová sklizeň (26. 4. 2000)

26. 4. 2000
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Pravidelná sonda do světa (převážně) open source softwaru. Dnes extra extra dlouhá, nejdelší v dosavadní historii. Má skoro 14000 znaků. A hele, to by byla škoda, tuhle hranici nezlomit. Tak, ještě pár znaků a je to. Dnešní Sklizeň má přesně 14061 znaků!
úterý 25. 4.

Nvidia zveřejnila první beta verzi ovladačů pro svoje chipsety do XFree86 4.0. Ovladače jsou určeny pro karty s čipy TNT, TNT2, TNT Ultra, GeForce a Quadro. Nyní se tedy ukáže, zda se potvrdí původní předpoklady, že teprve nová architektura XFree86, kterou verze 4.0 přinesla, umožní plné využití akceleračních funkcí zmíněných karet. Doposud byl výkon ve srovnání s Windows nižší řádově o desítky procent.
Vyšla nová verze webserveru Roxen, která přináší několik podstatných změn. V podstatě je jich tolik, že nevím, kterou považovat za nejdůležitější. Posuďte sami. Nový Roxen podporuje Javu 2, Java Servlety 2.2, standardy XML a XSLT, má zabudovaný interpretr PHP4, nativní ovladače pro pět SQL serverů + ODBC ovladač pro ty ostatní a rozumí si s unicode. Zajímavý je nový modul fast-HTTP pro extrémní požadavky na rychlost. Musím konstatovat, že mě tyhle novinky notně navnadily a určitě se na Roxen Webserver podívám v nejbližší době důkladněji. Zvláště připočtete-li k tomu všemu již dříve implementované funkce, jako je podpora modulů či 128– a 168bitové šifrování.
Xmars je program, který dělá totéž, co xearth, tedy generuje obrázek planety podle zadaných parametrů, ovšem není to Země, ale Mars (nečekané, že :). Oproti xearthu je bohužel výsledek poněkud méně vyvedený po grafické stránce, ovšem to je důsledek faktu, že textura Marsu se (narozdíl od textury Zeměkoule) neválí na každém (internetovém) rohu. Na obrázku, jehož vzhled ovlivňuje množství voleb, od pozice pozorovatele či Slunce až po množství „hvězd“ v pozadí, můžete pak při vhodné konstalaci vidět místa přistání amerických sond či zřejmě nejpopulárnější lokalitu této planety, tedy známou Tvář Marsu.

Pondělí 24. 4.
Zejména při tvorbě firemních prezentací často narazíte na požadavek vícejazyčných stránek. A protože se stále častěji používá PHP i pro tvorbu statického obsahu, neboť se tak zjednodušuje údržba designu, lze si tvorbu jazykových mutací usnadnit pomocí skriptu phpLang. Ten si poradí s volbou jazyka podle nastavení prohlížeče i s jeho manuálním výběrem.
Odesílání emailových zpráv s přílohou (nebo přílohami) z příkazové řádky, to je častý dotaz v linuxové konferenci. K několika různým řešením (metasend, uuenview, mutt, …) se nyní přidává další: skript MFMail napsaný v Pythonu. Jeho výhodou je zejména jednoduché a přímočaré použití, kdy uživatel není nucen předat stopadesát parametrů pro každou přílohu. Koneckonců, na stránce programu najdete několik příkladů použití, tak posuďte sami.
Gdcalc je Gtk+ kalkulátor s reverzní polskou notací (RPN), který vychází ze staršího (asi o 17 let :) projektu stejného autora s názvem dcalc. Kromě finančních, programátorských a vědeckých funkcí obsahuje také nástroje na konverzi jednotek, které umí vše, co program units, neboť z něj převodní funkce vycházejí. Najdete zde délkové, plošné, objemové, váhové či teplotní jednotky, z těch méně obvyklých pak program zvládá např. jednotky tlaku či spotřeby paliva.
Když vám řeknu, že jsem objevil HTTP server, který má pouhé 4 kilobajty a je napsaný v PostScriptu(!), pomyslíte si o mě možná, že jsem blázen. Ale nejsem. Jsem totiž letadýlko. Ale to sem teď nepatří :), to, co jsem popsal opravdu existuje a jmenuje se to PS-HTTPD. Jde o jediný postscriptový dokument, který těží z možnosti tohoto jazyku číst ze souboru, v tomto případě standardního vstupu a požadovaného souboru. Samozřejmě, že PostScript sám neumožňuje implementovat nějaké TCP/IP funkce, takže je nutné PS-HTTPD používat přes inetd a také musíte počítat s tím, že výkon bude dosti mizerný, neboť se pokaždé musí spustit ghostscript, ale jako perlička je to zajímavé :). Server si poradí pouze se statickými stránkami a neumožňuje ani funkce, jako je procházení adresářů a podobně.

Neděle 23. 4.
Sing Along Disk Player je zajímavý přehrávač CD s některými neobvyklými funkcemi. Pro fanoušky grafických efektů a možná i pro zvukaře či DJ je zde analyzér spektra a oscilátor (pracují nejenom se vstupem z CD, ale i z ostatních kanálů zvukové karty), přímo v programu je zabudovaný mixer, jsou podporovány lokální i vzdálené databáze CD. Navíc přehrávač rozumí částečně dodatečným informacím, které mohou na audio CD být (rozšíření Phillipsu a Sony) – momentálně lze zjistit název skladby, je-li na CD uložen. Není bez zajímavosti, že tohle vše můžete provozovat jak na konzoli, tak v X11, kde lze navíc s výhodou použít ovládání přes aplikační ikonu.
Pokud jste nuceni startovat Linux z Windows (respektive DOSu) díky programu loadlin, můžete si vše nyní usnadnit pomocí prográmku Winux. Jde vlastně o grafickou konfigurační utilitku, která umožňuje vytvoření více různých konfigurací a jejich snadné startování. Podstatnou výhodou je fakt, že program implementuje read-only přístup na váš ext2 oddíl a zajistí překopírování souboru s jádrem na FAT oddíl, z nějž loadlin spouštíte. Navíc lze stejným způsobem načíst i konfiguraci lila a vytvořit podle ní totožné nastavení pro loadlin.
Převážně pro majitele notebooků je určen GNOME applet GCardScheme, který slouží k jednoduchému přepínání mezi různými schématy pro ovladače PCMCIA karet. Pokud například používáte jiné karty doma a jiné v práci, je pak otázkou několika kliknutí vše přizpůsobit aktuálnímu prostředí.
Vyšla další verze ve vývojové řadě bitmapového editoru GIMP. Tato je již dvacátá v řadě a jde v ní převážně o opravy chyb verzí minulých. Není bez zajímavosti, že nese označení 1.2pre, takže se již zřejmě opravdu blížíme finálnímu releasu.

Sobota 22. 4.
Volně šiřitelný raytracer POV-Ray je velice oblíbený a nutno říci, že i velmi kvalitní nástroj pro vytváření renderované 3D grafiky. Ovšem daní za solidní výstup je poměrně dlouhá doba, kterou potřebuje pro výpočet komplexnějších scén, a to nemluvím o animacích se stovkami či tisíci snímků. To už může být pro jeden počítač práce na dny a týdny. Ovšem zrovna raytracing je algoritmus, který lze snadno paralelizovat, a to jak současným výpočtem více snímků animace, tak i rozdělením výpočtu jediného snímku mezi více počítačů. A právě této skutečnosti využívá patch MPI-Povray, který dokáže distribuovat výpočet na více uzlů pomocí (světe div se) MPI (Message Passing Interface). Zcela jistě to funguje na Linuxu a IRIXu, ale podporovány by měly být všechny un*xy, pro něž existuje implementace MPI.
SMS.pm je perlový modul, který umožňuje přímé odesílání SMS zpráv přes některé (zahraniční) poskytovatele. Zda to bude fungovat i do ČR, to nevím, ale myslím, že by mělo.
Myšlenka „vzdáleného“ ovládání není MP3 přehrávačům cizí, oba nejpopulárnější, tedy Xmms a FreeAmp, umožňují řídit přehrávání pomocí externího programu přes rouru nebo podobný mechanismus. A právě toho využívá utilita wmamp. Nejde vlastně přímo o aplikaci, ale o knihovnu, která implementuje univerzální „popředí“, tedy dokovatelnou ikonu pro Window Maker a samozřejmě i rozhraní pro propojení s takřka libovolným přehrávačem. Pokud tedy budete mít patřičný „mezikus“. Aktuálně existuje rozhraní pouze pro přehrávač FreeAmp, které nevyužívá způsob vzdáleného ovládání, ale přímo možnost tvořit alternativní rozhraní pomocí dynamických knihoven. Ona ikonka pak není ovládání FreeAmpu, ale FreeAmp sám. Lze očekávat, že rozhraní ke Xmms bude brzy následovat.

Pátek 21. 4.
Knihovna Mesa3D, Open Source implementace OpenGL rozhraní se dočkala své paralelizované verze s prozaickým názvem PMesa. Poněkud paradoxně vytěžíte větší výkon pouze pokud máte hardwarově akcelerovanou 3D kartu, protože PMesa se snaží řešit problém, kdy jedno CPU zvládá počítat méně transformací trojúhelníků, než dokáže akcelerovaný čip vyrenderovat. Implementace využívá multithreadingu a rozděluje na jednotlivé procesory vlastně pouze výpočty geometrických transformací. Výsledkem je podle benchmarků zrychlení o 60 až 80 procent.
Obnovení smazaného souboru je na ext2 oddílu poměrně dobrodružná záležitost. O něco to zjednodušuje Midnight Commander, ještě o úroveň jednodušší to je s programem recover a asi nejpohodlnější to bude s jeho grafickou nadstavbou GtkRecover. Funkce (a vlastně i výkonné jádro) je totožné s konzolovou verzí – vše je založeno na nastavení filtru za účelem zúžení okruhu potenciálních kandidátů na obnovení. Uživatel pouze nastaví rozmezí času, v němž byl soubor smazán, jeho velikosti, případně i vlastníka a pak už zbývá jenom vybrat ten pravý soubor ze seznamu nalezených. Nutno ovšem podotknout, že pokud jste vzápětí po smazání onoho souboru nepřemountovali disk jako read-only, je naděje na jeho záchranu v podobě, kterou měl před smazáním, poměrně mizivá. To je holt daň za multitasking a podobné vymoženosti.
Pro majitele digitálních fotoaparátů může být užitečný skript get-pictures. Ten totiž automaticky stáhne z fotoaparátu všechny fotografie bez interakce s uživatelem, což je užitečné, pokud chcete například download obrázků načasovat a nebo se vám prostě nechce obtěžovat s grafickým rozhraním. Pro vlastní stažení je používán program gPhoto v dávkovém režimu, takže skript je funkční s každou kamerou, kterou tento program podporuje. Navíc lze automaticky změnit velikost stahovaných obrázků.

Čtvrtek 20. 4.
NJAMD, neboli Not Just Another Malloc Debugger je nástroj pro programátory, který umožňuje vyhledávat a analyzovat chyby v alokaci a dealokaci paměti. Jeho výhodou je, že je tzv. threadsafe, takže jej lze použít k ladění multithreadových programů, dále pak umožňuje „posmrtnou“ analýzu procesu, samozřejmě odhaluje přetečení i podtečení bufferu, loguje všechna volání malloc(), včetně těch z dynamicky linkovaných knihoven a to vše bez nutnosti rekompilace programu. Navíc k němu existuje i ncurses rozhraní. Zní to celkem dobře.
A zase jsem našel něco pro příznivce vizuálních efektů. Program se jmenuje Bomb a „vyrábí " grafické efekty a variace na základě audio vstupu. Existuje pro různé platformy a může fungovat jako samostatný program, i jako šetřič obrazovky. Na un*xech podporuje navíc i esd.
Pokud si vytváříte vlastní MP3 soubory, mohl by vás zajímat encoder GOGO. On to vlastně není nový program, ale pouze patch, který vylepšuje populární encoder LAME o podporu instrukcí MMX, 3D Now! a SSE, čímž prý dosahuje až dvojnásobné rychlosti komprese při zachování stejné kvality. Je jasné, že zrychlení se dočkáte jenom pokud máte procesor, který uvedené instrukční sady podporuje.
Potřebujete občas monitorovat, co se děje na sériovém portu? Pak se podívejte na program interceptty. Ten se "pověsí“ mezi port a aplikaci a vše, co skrz něj proběhne loguje. Kromě sériových portů lze samozřejmě monitorovat i libovolné jiné zařízení tohoto typu, tedy například konzole.

root_podpora

Středa 19. 4.
Funkce Wake On LAN on umožňuje patřičně vybavené počítače spustit pomocí zaslání speciálního paketu po síti. Perlový skript stejného jména – wakeonlan – dokáže patřičný paket vygenerovat a poslat, takže pokud máte počítač s ATX zdrojem a síťovou kartou, která tuto funkci podporuje, můžete jej startovat i na dálku. Už vidím, jak se ve velkých firmách budou všechny počítače nahazovat najednou ve stanovenou hodinu přímo ze serveru, a když se uživatel do minuty po nabootování OS nezaloguje, nabonzuje jeho počítač, že přišel pozdě :)
Xmessage je utilitka, která zobrazí zadaný řetězec v grafickém dialogovém boxu s volitelnými tlačítky, timeoutem pro zmizení okna a dalšími funkcemi, které z ní činí šikovného pomocníka pro skriptování. Můžete se například nechat upozornit na nějakou událost z cronu a dokonce podle stisknutého tlačítka rozhodnout, co dál (třeba zobrazit dialog znovu za minutu). Potud je to hezké, ovšem jeden velký zápor xmessage má – používá totiž jenom knihovnu Athena, což sice znamená malou velikost a rychlost, ale na druhou stranu také fakt, že program vypadá ohavně. Proto vznikla alternativa nazvaná gmessage+ umožňující totéž, ovšem v pohlednějším hávu GTK+.
Kytaristy by mohl potěšit program xtune. Jde vlastně o poslechovou ladičku. Po zvolení žádané struny program ukáže, kde a co zmáčknout a začne vydávat zvuk o patřičné frekvenci. Pak už je jenom na vás, jestli se dokážete do onoho tónu trefit. Šikovné, ale myslím, že hodně lidí by spíše uvítalo, kdyby byl program schopen „poslouchat“ z mikrofonu a zobrazovat odchylku zvuku struny od optimálního naladění. Velký problém by to nejspíš být neměl.

A to je pro dnešek vše…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku