Hlavní navigace

Sony Reader PRS-T1: čmárejte si beztrestně do knih

19. 7. 2012
Doba čtení: 19 minut

Sdílet

Před časem jsem se rozhodl koupit si novou čtečku elektronických knih – ani ne tak kvůli tomu, že by mi ta stará nestačila, ale proto, že se konečně rozšířilo dotykové ovládání, od kterého jsem si sliboval snadnější opravování chyb v e-knihách. Volba padla na čtečku PRS-T1, opět od Sony.

Na rozdíl od doby před třemi roky jsou už u nás e-inkové čtečky dosti běžné, takže nepochybuji o tom, že jste se s nějakou setkali – ať už přímo, nebo prostřednictvím recenze. Nebudu tedy zbytečně mařit čas obecným popisem technologie e-ink nebo vysvětlováním, k čemu čtečky slouží a k čemu neslouží, a skočím rovnou na vlastnosti specifické pro PRS-T1.

Technologie

Na prvním místě je třeba upozornit na to, že PRS-T1 se v dobrém i zlém přizpůsobila soudobým trendům: dobré je to, že používá displej Pearl (moje stará PRS-505 používá o generaci starší Vizplex), který disponuje lepším kontrastem, více stupni šedi a rychlejší odezvou. Samozřejmostí je také dotykové ovládání a připojení k internetu pomocí WiFi. Naopak negativně se moderní trendy projevily v maximálním osekání nákladů, takže vedle celokovového PRS-505 působí plastová PRS-T1 jako chudý příbuzný. Ale na všem špatném je i něco dobrého – aspoň je to lehoučký chudý příbuzný (170 gramů).

Kompletně se změnil software – místo speciálně upraveného Linuxu běží nová čtečka na systému Android. Zapomeňte na staré hackovací postupy, nyní už není třeba (ani to nejde) upravovat XML soubory a přidávat funkčnost pomocí javascriptu, místo toho lze – po mírné „domluvě“ – používat standardní androidové aplikace.

Nový software je, pokud jde o běžné čtení, docela slušně funkční. Pokud ale budete mít větší ambice, třeba knížky i opravovat, často v něm narazíte na záludnosti a/nebo nedomyšlenosti. O tom se ještě zmíním.

Pozitivní je, že Sony konečně vzalo na vědomí, že na Zemi jsou i jiné státy než USA, a poctilo je podporou přímo ve firmwaru. Česká republika pochopitelně v seznamu chybí, ale dobrá zpráva je, že zabudované fonty české znaky obsahují, takže české knihy jde číst „out of the box“ (přímo po vybalení z krabice). Totiž – pokud si vždy přepnete na jiné písmo než výchozí, protože zrovna to české znaky nemá.

Pokud jde o podporované formáty, nezměnilo se skoro nic: čtečka stále umí vedle e-knih i zobrazovat obrázky a přehrávat hudbu (nezkoumal jsem, na obojí mám vhodnější zařízení). E-knihy samy zůstaly téměř beze změn, jen zmizel formát BBeB ( *.lrf, *.lrfx), který už asi nikoho (kromě těch, kdo poctivě kupovali placené LRF, pochopitelně) nemusí mrzet od okamžiku, kdy se Adobe DE, použitý pro zobrazování EPUB a PDF, naučil zarovnání do bloku. Pokud jste na EPUB přešli už dříve, například v souvislosti s příchodem modelů PRS-350 a PRS-650, budete moci knihy prakticky beze změny – stačí je překopírovat do nové čtečky a už to jede. Pozitivní pro ty, kdo by snad na PRS-T1 přecházeli jako já z PRS-505, je zjištění, že Adobe DE za se ta léta trochu posunulo a většina výhrad, které jsem vůči němu měl, padla.

Ovládání

Pro ovládání se primárně používá dotyk, pro pět základních funkcí jsou k dispozici tlačítka: Na předchozí stránku, na následující stránku (obojí lze dělat i dotykově táhnutím stránky), na domovskou obrazovku (IMHO zbytečné, šlo by nahradit podržením tlačítka Zpět), zpět (zavře otevřené menu apod.) a menu. Tlačítka jsou při spodním kraji obrazovky, ve srovnání s PRS-505 mi chybí zejména tlačítka pro přesun po stránkách na boční straně čtečky.

Dotykové ovládání funguje na prst nebo na stylus (nebo na cokoliv podobného, třeba na párátko) a má spoustu variant – rozlišuje se kliknutí, kliknutí a držení, kliknutí a táhnutí, navíc různé oblasti displeje mají různé funkce, tzn. je nanejvýš vhodné si přečíst manuál.

Proti PRS-505 mě dost mrzí, že řada funkcí buď zmizela úplně, nebo se přesunula do míst, kde nejsou moc dostupné. Například pro smazání dočtené knihy je podle všeho nutné jít do hlavní obrazovky, z ní do seznamu knih, v něm najít knihu, podržet na ní prst a z menu vybrat „Smazat“ – strašně moc operací pro tak jednoduchou věc, kterou jsem v PRS-505 udělal třemi kliknutími.

Obdobně se chovají i další funkce – vesměs se dají najít a použít, ale mnohdy jsou značně neohrabané.

Navigace mezi stránkami

Zobrazovací aplikace většinou funguje dobře, sem tam ale vykazuje zvláštní nestability. Už několikrát jsem například narazil na to, že si v určitých momentech poplete návaznosti stránek, takže po stisknutí tlačítka „na další stránku“ zobrazí stránka, kterou už jste dávno četli, ovšem s novým číslem, takže vypadá jako správně v pořadí. Případně zůstane zobrazená ta samá stránka a nedá se z ní dostat. Řešení je v obou případech stejné, pomocí navigate page skočte o několik stránek dopředu a pak se tlačítkem „o stránku zpět“ vraťte – pak už bude fungovat i „na další stránku“ dobře.

Když už mluvím o stránkování, tenhle nedostatek bohužel zůstal – Adobe DE stále neumí číslovat stránky tak, aby každá stránka měla svoje vlastní číslo, ale místo toho používá číslování typu „101“, „101–102“, „102“, „102–103“, „103–104“, „104“… Zdálo by se, že stačí číslo stránky v hlavě vynásobit dvěma a je hotovo, ale takhle relativně přijatelně to vypadá jen v normálním textu; pokud budete mít část textu, kde je hodně mezer mezi odstavci (například u mě to jsou poznámky pod čarou, které jsou často jednoslovné, ale zobrazuji jen 3 na stránku, aby se nepletly), tak se vám klidně stane, že bude mít 20 po sobě jdoucích stránek stejné číslo.

Skákání po odkazech (např. právě na poznámky pod čarou) funguje výborně a je i velmi rychlé, což jsem o tom samém na PRS-505 říci nemohl. Uživatelské rozhraní čtečky se navíc chová inteligentně, takže když prokliknete nějaký odkaz, tak automaticky zobrazí v dolních rozích tlačítka „Zpět“ a „Dopředu“ pro snadnou navigaci na původní místo.

Poznámky

Velikého zlepšení se dočkáte, pokud jsou pro vás důležité poznámky (třeba já je používám pro oznamování chyb). Z původní jediné chudé možnosti označit si celou stránku se nabídka podstatně rozšířila: Kliknutím a držením na slově si můžete toto slovo (a dalším tažením třeba celou větu) označit zvýrazněním, připsat (na virtuální klávesnici) nebo přikreslit si k němu poznámku, po výběru z menu pak můžete čmárat po stránce zcela volně (doplňovat čárky, škrtat, atd. atd.). Plus je tu pořád možnost označit stránku (kliknutím do pravého horního rohu). K možnostem označování nemám výhrad.

Všechny typy poznámek se zobrazí v jednom společném menu, kde je ikonkou vyznačen typ poznámky a vedle ní nějaký text – u zvýrazněného slova to slovo, u označené stránky první věta na stránce, u čmáranice nějaká náhodná věta, která se vyskytuje někde poblíž místa, kde jste kreslili. Kliknutím se otevře stránka s poznámkou, podržením lze poznámky mazat (tlačítkem menu je jde mazat i hromadně).

Ovšem není všechno tak růžové, jak se to možná zdá. Že navigace na poznámky u konce textu je pomalejší, a to i výrazně, než na začátku, to bych ještě pominul, protože dokud se držíte jen zvýrazňování chybných slov (sousloví), není potřeba na ty stránky skákat, protože chybu vidíte rovnou v seznamu poznámek. Horší je nedomyšlenost v umístění ovládacích prvků: Pokud podržíte kurzor na nějakém slově, vyskočí nabídka možností, co s tím slovem dělat (zvýraznit, vyhledat ve Wikipedii apod.); tato nabídka i inteligentně uskakuje, aby šlo označit každé slovo. Totéž bohužel nejde říct o dalších souvisejících prvcích – ikonka pro kreslení je vždy v levém horním rohu, tudíž v levém horním rohu se nedá kreslit, a to samé, jen v ještě horším provedení, platí o okénku s dohledaným významem označeného slova – možnost vyhledání slova v jednom z mnoha integrovaných slovníků je super, ale to, že okénko vždy zabírá poslední tři nebo čtyři řádky textu a nedá se skrýt, takže je prakticky vyloučeno na spodní části obrazovky označit víc než jen jedno slovo, je velký problém.

Ještě jednou k ovládání

Stížnost výše myslím docela dobře vystihuje obecný problém s PRS-T1: Čtečka vesměs má všechny potřebné funkce, ale často je uživateli nabízí v pojetí, které je těžce nepohodlné. A jde i o základní funkce: Čtečka například hned od výrobce umožňuje zobrazit knihu v jednom z asi osmi různých fontů, stačí si vybrat. Nelze ovšem vybrat jeden z fontů jako preferovaný, aby se v něm otvíraly všechny knihy – výchozí font je napevno daný a pokud se vám nelíbí (což by mě až tak nepřekvapilo, protože zrovna ten shodou okolností neumí česká písmenka), tak prostě po každé otevřené knize musíte rozkliknout menu a vybrat si jiný font. A nebo použít vhodný hack.

Obdobně je to se spoustou dalších nastavení – pokud už je čtečka má (a třeba vyhledání slova ve slovníku zřejmě vypnout nejde), tak je nelze přednastavit a musíte se k nim doklikat. Mě třeba dost mrzí, že nejde čtečku nastavit tak, aby byla standardně v kreslícím módu a teprve výběrem z menu by se přepnula do označovacího. Víceméně jediné, co se tak dá dopředu nastavit, je výchozí velikost písma a to, jestli se stránka přetáčí na následující tažením zleva doprava nebo tažením zprava doleva.

Naprosto nepochopitelná mi je nedůslednost v těch nastaveních, která už k dispozici máte. Vezměte si třeba takový seznam knih – jde v něm řadit podle autorů nebo podle názvu knihy, ale to řazení je maximálně jednoúrovňové (nelze seřadit podle autora a v rámci autora podle abecedy). Skoro každý seznam má k dispozici filtr, kterým můžete ten seznam omezit, ale zdaleka ne každý filtr obsahuje všechny možné hodnoty (takže např. v seznamu poznámek jde filtrovat záložky nebo kresby, ale nejde filtrovat poznámky). Atd.

Obecně bych řekl, že se Sony zcela zjevně inspirovalo u Applu a navrhlo ovládání tak, že dokud budete dodržovat způsob práce, který byl předurčen, budete spokojeni, ale se zlou se potážete, jakmile začnete chtít čtečku používat jinak. Takže například taková hlavní obrazovka zobrazuje poslední čtenou knihu (bez výhrad), tři posledně přidané knihy a pár tlačítek (seznam knih, seznam sbírek, seznam poznámek, slovník a skok na další stránku, kde jsou další nastavení). Pokud budete číst tak, jak řeklo Sony, tzn. v jednu chvíli jednu knihu, a když ji dočtete, tak se pustíte do nejnovější, je to super; pokud ovšem chcete číst současně několik knih (třeba mít rozečteného Homéra v originále a jednou denně to proložit pár stripy z Dilberta), tak máte docela smůlu. Naštěstí na to existuje docela jednoduchý hack, spočívající v drobné změně triggeru v SQLite databázi knih.

A když už jsem zmínil sbírky – ne, ani PRS-T1 neumí zobrazit knihy v hierarchické struktuře, jediné rozvětvení plochého seznamu je právě přes sbírky. Jsem si ale jistý, že po hacknutí čtečky půjde nainstalovat nějaký souborový manažer, který tu strukturu adresářů zobrazit dokáže.

Výdrž baterie

Sony uvádí u PRS-T1 ještě mnohem delší výdrž baterie než u PRS-505: Zatímco u staršího modelu psal o cca 7500 otočených stránkách, u T1 si jich prý užijete až 14000. I se zapnutým WiFi má čtečka vydržet přes tři týdny. Toto optimistické tvrzení nemohu bohužel potvrdit, spíš naopak – momentálně považuji za štěstí, když mi nová čtečka vydrží týden. Je možné, že je to jenom dočasná záležitost (špatně zkalibrovaný ukazatel zbývajícího stavu baterie), ale zrovna tak je možné, že při mém způsobu použití, kdy často označuji slova i věty, prohlížím poznámky a opravené mažu, skáču v dokumentu sem a tam apod., baterii čerpá nevídaným tempem.

Pozitivní je, že na PRS-T1 je možné číst, i když je čtečka připojena do USB portu a nabíjí se; to u 505 nebylo, tam na to musel být externí adaptér.

Nahrávání knih

Knihy jde do čtečky nahrávat třemi způsoby: tradičně zkopírováním přes USB (čtečka se jeví jako USB Mass Storage zařízení), nákupem a nebo stáhnutím z webu. Zvlášť ta poslední možnost je zajímavá – pokud si na svém počítači rozchodíte webserver, který bude nabízet knížky (například Calibre to umí „sám od sebe“), stačí na knížku v browseru čtečky kliknout a ona se stáhne do paměti, odkud ji pak jde rovnou číst.

Nepodařilo se mi najít žádný způsob, jak knihy do čtečky „tlačit“, jako to umí třeba Kindle s e-mailem – buď musíte čtečku připojit USB kabelem, nebo musí iniciativa vzejít od ní; podle všeho nejde mít v počítači nějakou naplánovanou úlohu, která by každé ráno nahrála do čtečky nejnovější noviny. Možná v hacknuté čtečce?

Browser

Když už jsem nakousl browser – PRS-T1 jeden zabudovaný má a jakkoliv ho považuji spíš za nouzovku, dá se používat docela dobře. Velice mě překvapila rychlost zobrazování, skutečně jsem neočekával, že by čtečka mohla celkem přijatelně zobrazit i animované GIFy…

Hacky a opravy

Dobrá zpráva je, že PRS-T1 bylo už dávno hacknuto, a to na několika úrovních: Za prvé, do jisté míry jde přímo upravovat soubory v uživateli přístupné části čtečky (viz výše hack pro zobrazení posledních třech čtených knížek místo posledních třech nahraných knížek). Za druhé, čtečku lze nabořit tak, aby se chovala jako plnohodnotný Android tablet a byla schopná provozovat většinu software pro Android určeného. Za třetí, jsou k dispozici postupy, co dělat, pokud váš hack selže a čtečka přestane fungovat.

Osobně jsem se zatím zabýval jen první skupinou hacků, a to ještě jen z rychlíku, protože na víc nebyl čas, ale obecně jde o dost slušně prozkoumanou oblast. Pro podrobnosti bych vás zatím odkázal na příslušnou stránku na MobileRead.

Další drobné postřehy

Součástí dodávky je pouze čtečka, USB kabel (standardní mikro USB) a stručné návody na ovládání. Pokud máte zájem o pouzdro, je třeba ho koupit zvlášť. Což se jeví jako velmi rozumné i proto, že…

… Stylus je úplně samostatný a na čtečce není nic, k čemu by se dal připevnit. Pokud ho chcete nosit s sebou, což je pro označování slov docela nutnost, musíte investovat do nějakého pouzdra s držátkem. A nebo s sebou nosit třeba párátka nebo propisku, na ty čtečka reaguje také.

Zatím se mi nepodařilo najít nepromokavý obal, přes který by šlo PRS-T1 dotykově ovládat. Takže na čtení v bazénu nebo ve vaně i nadále doporučuji PRS-505.

Postřehy po čtvrt roce používání

PRS-T1 je čtečka elektronických knih, nepřekvapí tedy, že si na pohodlném čtení dává záležet. Možná překvapením pro uživatele konkurenčních čteček je drasticky osekaný seznam podporovaných formátů – rozumně se dá pracovat pouze s formátem EPUB, do počtu (aby se neřeklo) je k dispozici ještě čistý text a samozřejmě PDF. Žádné jiné formáty podporovány nejsou, pokud máte knihu v něčem jiném, musíte si ji zkonvertovat. V době, kdy Calibre celkem spolehlivě konvertuje mezi snad všemi používanými formáty, to nepovažuji za zásadní nevýhodu, je ale třeba s tím počítat, pokud máte sbírku knížek postahovanou z všemožných zdrojů.

Vykreslovacím programem je osvědčený Adobe Digital Editions, podporovány jsou tak jak „obyčejné“ nechráněné PDF soubory, tak i soubory s DRM systémem Adept. To by mělo pokrýt drtivou většinu chráněných formátů, jedinou podstatnou výjimkou je Amazon.

Během čtení jsem nenarazil na skoro nic z toho, co mě iritovalo na starší verzi ADE, která byla v PRS-505: zarovnání do bloku funguje, písmena „j“ na začátku řádku se nedeformují, přechody mezi odkazy jsou rychlé. ADE má daleko nejkompletnější implementaci standardu EPUB, z míry ho nevyvedou dokonce ani takové speciality, jako je víceúrovňová tabulka obsahu; prý umí i javascript a vektorovou grafiku (nemohu potvrdit, to mi do knih nesmí). Asi jediné, co mi vysloveně chybí, je podpora pro obsah generovaný pomocí CSS – ani na T1 nelze vytvářet uvozovky pomocí HTML tagu <q> a pak je pomocí CSS vykreslovat.

Stále jsem si nezvykl na podivné číslování stránek, kdy čtečka nějak odhadne počet stránek na celou knihu a pak tyto stránky víceméně rovnoměrně rozdělí mezi to, co prezentuje jako stránky uživateli. Fakticky to znamená, že pokud má kniha třeba 200 stránek, tak ji nepřečtete celou na 199 otočení stránek, ale třeba na 300 nebo 400 otočení. Nebo naopak jen na 180, protože některá čísla se „přeskočí“. Výhody tohoto řešení mi zůstávají utajeny.

Ergonomie

Velkou výhodou a současně také velkou bolestí PRS T1 je ergonomie ovládání. Čtečka se většinu času chová inteligentně a přepíná se z režimu do režimu, podle toho, co zrovna děláte. Takže když kliknete na odkaz, tak se automaticky zobrazí tlačítka pro Zpět a Dopředu, která fungují jako v klasických browserech – vrátit se na místo, odkud odkaz vedl, je tak hračkou (což se o některých konkurenčních čtečkách zrovna říct nedá).

Super je, že podržením stylusu na slovu se označí celé slovo, není třeba zběsile šachovat, abych ho „chytil“ celé. V té souvislosti musím zmínit, že postupem času jsem se také docela smířil s nabízeným výkladem slova ze slovníku; výklad sice nejde vypnout, ale aspoň jde zvolit jeden z několika slovníků. A ne, nevím – nevím, jestli se do čtečky dá nahrát nějaký anglicko-český slovník.

Možná to pro někoho, zejména toho, kdo četl dokumentaci, bude překvapení, ale pro otáčení stránek stačí úplně kraťoučké táhnutí, takové 3–4 milimetry jsou až až. Není třeba táhnout stylus přes celou stránku, jako to vypadá z dokumentace.

Současně ale čtečka vykazuje spoustu nepochopitelných chyb v ovládání:

  • Čtečka má dost nerada zvětšování nebo zmenšování výběru (provádí se tažením za „zarážky“ na začátku a konci označení) o jednotlivé znaky. Pokud chcete přidat jedno písmeno, osvědčilo se mi opatrně popotáhnout o 2–3 milimetry požadovaným směrem a hlavně to nepřehnat, protože po počáteční nechuti se naopak označení rozběhne jako splašené a přidáte půl odstavce, ani nevíte jak.

  • Nepodařilo se mi najít spolehlivý způsob, jak protáhnout označení až do konce odstavce – čtečka sice poslušně zobrazí blok přes celý odstavec, ale jen co stylus uvolníte, tak hned skočí o jeden znak zpátky. Vím o jediném způsobu, jak označit konec odstavce – skončit na začátku odstavce následujícího.

  • Pokud chcete měnit rozsah označení a shodou okolností se vám podaří dostat do pozice, kdy začátek i konec jsou skoro nad sebou (na různých řádcích, ale horizontálně na podobné úrovni), jeví se jako nejspolehlivější napřed označení roztáhnout moc a potom zmenšit, protože jinak má čtečka nesmírně otravnou tendenci hýbat tím druhým koncem, než na který klikáte.

  • Ve spodní části čtečky (cca poslední čtyři řádky, zabrané výkladovým slovníkem) je třeba označit napoprvé, protože jakmile stylus pustíte, tak označení překryje výkladový slovník a vy už rozsah označení neupravíte. Speciálně v této oblasti se mi osvědčilo označovat zprava doleva a ne zleva doprava, jak je pro mě přirozenější.

  • Pokud chcete označit něco v pravém horním rohu, je nejlepší začít tak ve třech čtvrtinách řádku, roztáhnout označení až na konec, a pak výběr zúžit. Čtečka totiž jinak všechny kliknutí v dané oblasti chápe jako kliknutí do rohu a snaží se vytvářet záložku stránky.

  • Pokud používáte volné kreslení po stránce, rozlučte se s myšlenkou, že si nakreslíte něco smysluplného v levém horním rohu, kde jsou ikonky pro výběr mezi režimem kreslení a gumování. Do jisté míry to jde, ale musíte začít mimo obě ikonky a pod nimi kreslit podle odhadu.

  • Zatímco horizontální táhnutí slouží k otáčení stránek, vertikální teoreticky nemá žádnou funkci. Prakticky se chová také jako otáčení stránek, a to dopředu nebo dozadu podle toho, jestli čtečka usoudí, že jste skončili vlevo nebo vpravo od startovního bodu.

  • Vyhledávání spolehlivě funguje jen pro angličtinu, respektive pro anglická písmenka. S diakritikou se vyhledávat nedává, a i když čtečka teoreticky podporuje vyhledávání s odstraněním diakritiky (pokud příslušné záznamy vhodně připravíte, tak umí najít „žluťoučký“, když naťukáte do vyhledávače „zlutoucky“), nefunguje to spolehlivě; jeví se mi to tak, že ve jménech autorů vyhledávat lze, ve jménech knih ne. V textu knih rozhodně vyhledávat nejde, leda že najdete kousek, který diakritiku neobsahuje.

  • Výběr ze seznamů překresluje jen část stránky, pokud kliknete v horní části obrazovky, ale celou stránku, pokud kliknete na poslední asi tři řádky.

O dalších nedomyšlenostech, jako je nemožnost určit na standardní čtečce výchozí font (ještě že máme ty hacky!) nebo rychle smazat dočtenou knihu, už jsem psal v dubnu.

Poznámky

V čem PRS-T1 skutečně září, to je práce s poznámkami. Můžete označit stránku (kliknutím do rohu, pokud stylus podržíte, lze k záložce přidat i psanou nebo kreslenou poznámku), slovo nebo odstavec (vyznačením bloku a volbou Highlight; pomocí Add Note lze přidat psanou nebo kreslenou poznámku), do stránky lze volně čmárat (např. si zakroužkovat místo, ke kterému se chcete vrátit), plus lze vytvářet obecné (na knize nezávislé) poznámky psané i kreslené. Všechny poznámky se ukládají do SQLite databáze a existují nástroje, které je odtamtud umí vyexportovat (PRS-T1 Annotations Exporter).

Výborně se funkce hodí zejména ke korekturám v knížkách: Normálně čtete, a když narazíte na chybu, jak ji podle jejího charakteru označíte zvýrazněním (highlight), poznámkou nebo čmáranicí. Z hlediska dalšího zpracování je nejlepší zvýraznění, protože pak je příčina chyby jasně vidět už v seznamu poznámek a vy kvůli tomu nemusíte přímo otvírat označené místo v knížce. Abyste měli srovnání: Na PRS-505, kde šlo označovat jen celou stránku, pro mě byl snesitelný limit na počet poznámek někde kolem třicítky (jakmile bylo poznámek víc, už to bylo tolik práce, že se mi do toho vůbec nechtělo a měl jsem tendenci to odkládat); na PRS-T1 celkem bez skřípění zubů zvládám i 150 poznámek, a většinou je dokážu zpracovat rychleji než 30 poznámek na PRS-505. (Ale i na T1 jsou limity: Knížku s 340 poznámkami, které jsem nasekal během cesty z Rakouska, jsem musel dělat nadvakrát.)

Pokud máte ambici elektronické knížky nejen konzumovat, ale také vytvářet nebo aspoň opravovat, je PRS-T1 tou ideální čtečkou pro vás. Proti PRS-505 jde o úžasné zlepšení.

Stabilita

Stabilita PRS-T1 je značně proměnlivá. Většinu času běží spolehlivě, ale čas od času se zblázní a vykazuje zvláštní chování. O tom, že si občas poplete stránkování a začne se pohybovat v kruhu, už jsem psal minule, a tehdejší řešení stále platí – pomůže zvolit stránku číslem a pak se o kousek vrátit.

Méně často, ale už tolikrát, že to není jen náhoda, se mi stalo, že se čtečka po zmáčknutí tlačítka pro další stránku na několik sekund zamyslela a pak se buď vyresetovala, nebo dokonce vběhla do nekonečného cyklu resetů. Pokud se do takového cyklu dostanete, nemá smysl čekat, jestli se třeba náhodou časem nepřeruší; jediným řešením je ostrým předmětem šťouchnout do resetovacího otvoru (vedle USB konektoru) a pak zmáčknout zapínací tlačítko. Bohužel to občas zlikviduje všechny poznámky.

Baterie

Výkon baterií je velmi nevyrovnaný – většinou drží a drží a čtečka stále funguje i po třech týdnech, ale někdy se čtečka zblázní a poté, co ji jeden den plně nabijete, se klidně druhý den vypne, protože už nemá šťávu. Příčiny tohoto jevu se mi najít nepodařilo a jak ho včas poznat také ne. Každopádně se jeví jako rozumné nabíjet čtečku spíš častěji a po menších dávkách (tj. ne rovnou na sto procent), pak se tenhle efekt neprojevuje (respektive, zatím jsem ho v této situaci nepozoroval).

Užitečné aplikace a hacky

Můj návod pro zprovoznění vlastních fontů. Využívá Morklův hack vykreslovací aplikace a jeho výhodou je, že nevyžaduje plný jailbreak čtečky. 

Hack – naposledy čtené – velmi užitečný hack, který na titulní obrazovce zobrazí tři naposledy čtené knihy místo tří naposledy přidaných. Stačí k tomu otevřít si soubor books.db (v uživatelsky přístupné části paměti čtečky) v nějakém programu pro práci se SQLite databází a vytvořit tento trigger:

CREATE TRIGGER recently_opened_trigger AFTER UPDATE OF reading_time ON books
BEGIN
UPDATE books SET added_date = 0 WHERE _id = new._id;
UPDATE books SET added_date = reading_time WHERE reading_time NOT NULL AND _id <> new._id;
END

Pozn.: MobileRead střídavě tvrdí, že to s nejnovějším firmware nefunguje a/nebo že to není potřeba, protože to jde nastavit přímo ve čtečce. Takže: 1) Funguje. 2) Možná to jde nastavit, ale já jsem to nastavení nenašel. Podle mě si to autor tvrzení popletl s hacknutou čtečkou. 

Nedávno jsem upravil svůj starý ColBuild, aby podporoval PRS-T1. I pokud nechcete používat sbírky, může být velmi užitečný, protože dokáže vytvořit databázi z knih nalezených v paměti čtečky – tzn. čtečka si tu databázi nemusí vytvářet sama a je rychle připravena k akci. Zejména pokud máte na čtečce spoustu knih, vřele doporučuji. 

Několik různých jailbreaků, se kterými můžete z PRS-T1 udělat plnohodnotný, i když pomalý, tablet. Zatím jsem je nezkoušel, ale chystám se na to. Tenhle vypadá zajímavě. (Součástí každého rootovacího balíčku je i balíček, který zase čtečku vrátí do původního stavu. Doporučuji mít pohotově, co kdyby…) 

root_podpora

PRS-T1 Annotations Exporter – umí vytáhnout ze čtečky poznámky a zobrazit je v PC.


Článek byl původně napsán pro blog Pepak.net.

Byl pro vás článek přínosný?