Jedno se Elonu Muskovi nedá upřít, víc než kdokoli jiný v historii dokáže tvořit nové trhy tam, kde nikdy nebyly. Tu prosadil celosvětový přechod na elektromobily, tu nabídl opakovaně použitelné rakety, tu chystá obří kolonizační loď pro Měsíc a později Mars. Tu také protlačil skrze všechny regulační i jiné orgány celosvětově z orbity dostupný svižný internet.
Tam, kde spíše nostalgicky vzpomínáme na systém Motorola Iridium, dnes Musk nabízí běžnému smrtelníkovi přístupný systém pro svižný internet, který nejen zlepšuje život českému chalupáři mimo dosah LTE/5G vysílačů a vesnických Wi-Fi sítí, ale mění pravidla na bojišti, dnes zejména tom ukrajinském. Zkrátka a dobře, Starlink je tu s námi a i nadále bude, navzdory připomínkám astronomů a Donalda Kesslera.
Aktuální údaje Starlinku
Před pár dny informoval Starlink na X o počtu čtyř miliónů uživatelů ve více než 100 zemích světa. Soudě dle mapy na firemním webu se bude v příštím roce mezi podporované země zařazovat kupříkladu několik afrických států, některé post-sovětské republiky (Uzbekistán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán…), mnohé jihoasijské země (mnohde se jen čeká na schválení regulačních orgánů, včetně jedna-a-půl-miliardové Indie či dvousetmiliónového Pákistánu).
Na mapě obsluhovaných zemí z lehko představitelných důvodů stále zůstávají diktatury jako Rusko, Bělorusko, Čína, Severní Korea, případně jiné problematické země (Afghánistán, Írán, Sýrie). Speciální status má momentálně Ukrajina, kde lze přijímače objednat do vybraných lokalit.
U nás aktuálně vyjde standardní kit Starlinku (s WiFi 6, 802.11a/b/g/n/ac/ax a 2×LAN) na zhruba 8000 Kč + následně 1249 Kč měsíčně za neomezené připojení k internetu.
Problém mnoha družic
Nevýhodou Starlinku je skutečnost, že na orbitu Země vypustil už víc než 6 000 družic, z nichž 5 500 je v operačním provozu. Kromě skutečnosti, že zatímco účelem bylo provedeno téměř 200 raketových startů (což je trnem v oku každého odpůrce škodlivých emisí z raketových startů) představuje Muskův megaroj družic více než polovinu z celkového počtu umělých satelitů Země, kterých je aktuálně 10 833. Počet umělých satelitů na orbitě Země má tendenci růst exponenciálně (skoro bych dodal, že i to je pouhý eufemismus) a může za to právě a jen SpaceX s družicemi systému Starlink.
Na toto si ve stále větší míře stěžují zejména astronomové a astrofotografové, kterým bez ohledu na míru úprav Starlink družic pro snížení odrazů stále formace Muskových satelitů narušuje pozorování hvězdné oblohy a může se klidně stát, že učiní tuto vědeckou činnost značně obtížnější, až skoro nemožnou. Tedy pokud jednoho dne nedojde na Kesslerův syndrom, což je něco, čeho se Donald J. Kessler, dnes 80letý astrofyzik NASA, opravdu nechtěl dožít.
Převažují pozitiva, či negativa?
Záleží jakou optikou se na Starlink díváme. Jsme-li spokojeni s cenou a dostupností služby, pak jsou zde jasná pozitiva: svižný internet prakticky kdekoli na planetě a rozhodně v České republice. Nepochybně spokojeni jsou či byli i ukrajinští vojáci na Starlink do značné míry spoléhající, však také Rusko vyvíjí neustálé úsilí o rušení jeho provozu a Starlink zase musí bojovat s omezováním Starlinku na ruském území.
Principiální negativa by se ale našla i na této frontě. Když Musk vyřadil ukrajinské Starlinky, aby zamezil eskalaci konfliktu v podobě útoku na Krym, ukázalo se, jak velkou moc na touto sítí má: on, „nejvyšší pan železničář“ v ten moment rozhodl o průběhu války. Jeden člověk z druhého konce světa. Nicméně na opačnou stranu Muskova firma dodala Ukrajině od začátku války desítky tisíc terminálů Starlink, bez nichž si jen těžko představit vedení byť jen efektivní obrany proti početně i materiálně většímu nepříteli.
Tato mince má zkrátka obě strany, avšak o tom, jaká strana zrovna padne, „rozhoduje jeden člověk“ z opačného konce světa. Kromě toho je zde i již zmíněný aspekt narušení noční oblohy, který vede ke stále obtížnějším hvězdným pozorováním, což bude s dalšími vypouštěnými družicemi Starlink jen horší a horší.
Opomenout nesmíme ani aspekt, který může mít vliv nulový, stejně jako naprosto likvidační pro lidstvo: prozatím Starlink vypustil zhruba šest tisíc družic. V plánu jich má 42 tisíc. A podobné plány mají i další firmy či státy.
Jestli někdy Zemi stihne Kesslerův syndrom, může v tuto chvíli znít jako pomatené blábolení.Slepá víra v bezpečnost a schopnost expertů „ukočírovat permanentně splašeného koně“ platila kdysi i pro jadernou energetiku. Ale jak se v roce 1979 přesvědčili Američané, v roce 1986 Sověti a v roce 2011 Japonci, budoucnost se může takovému předpokladu od plic zasmát a zařídit chod světa zcela opačně.
Starlink je tu a i nadále bude. Spolu s ním i nekontrolovaná rozhodovací pravomoc jednoho člověka a různá potenciální rizika. Totéž u Muska ale platí i pro jeho snahy s elektroauty i opakovaně použitelnými raketami. Jak dobře víme, tak když přidáme víc pruhů na dálnice, k řešení dopravních zácp to nepřispěje – naopak o to více lidí vyjede na tyto nové dálnice. Stejně tak víme, že čím efektivnější jsou dopravní letadla, tím levnější jsou letenky a tím častěji lidé létají – tu na dovolenou v Egyptě, tu na víkendové nákupy do Paříže. A z hlediska emisí to nic neřeší.
Stejným problémem může být jednoho dne stižen i Starlink, nicméně jakmile budou jednou ty desítky tisíc družic na orbitě, bude svět plně závislý na schopnosti firem / úřadů / expertů ten složitý tanec na orbitě uřídit. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 v roce po desítky a desítky nadcházejících let.
Džin z lahve byl vypuštěn.
ČLÁNKY DO MAILU