Hlavní navigace

Stavíme privátní datový sál: bez šťávy by to nejelo

Zdeněk Brůna

V předcházejícím dílu seriálu o budování našeho privátního datového sálu jsem psal o chlazení. Dnes bych se zaměřil na další klíčový prvek datových center, a tím je napájení.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Napájení je část, která je (společně s budovou) nejvíce technologicky sdílená s provozovatelem datového centra. Ne, opravdu nebudeme mít pro svůj privátní sál svoje tři VN přívody od distributorů elektrické energie nebo svoje trafostanice. Dokonce ani nebudeme mít svoje dieselové agregáty nebo UPS pro zajištění nepřetržitých dodávek elektrické energie při výpadku dodávek od distributora. Ekonomicky to prostě pro naše potřeby nedává smysl a tyto části sdílíme s provozovatelem datového centra.

Ano, stávající jednotky UPS jsou již doplněny o dva 50 kW moduly (jeden pro napájecí větev A, druhý pro „Béčko“) a do nádrží dieselů provozovatel DC dolil „pár“ litrů nafty navíc, aby i při rostoucí zátěži dokázal garantovat 30 hodin kontinuálního provozu bez dodávek externích paliva (v případě výpadku napájení DC), ale to je vše, co bylo třeba udělat ve stávající energetické soustavě provozovatele datového centra. Ne, ani svoji jadernou elektrárnu si opravdu nestavíme.

Co máme logicky svoje, jsou dva nezávislé přívody napájení sálu, dva elektrické rozvaděče v sále pro napájení IT, tj. našich technologií v racích, a dva elektrické rozvaděče pro napájení non-IT (klimatizace, zvlhčovače, monitoring, atp.) Čistě pro nás je určeno i devět párů třífázových PDU pro zajištění dodávek elektrické energie k našim technologiím v racích.

Aby dával koncept dvou nezávislých napájecích větví smysl, v racích budeme používat výhradně dvouzdrojové technologie. Maximální příkon, který každé PDU k racku dokáže dovést je 11kW (tři fáze po 16 A), což je výrazně nad plánovanými potřebami sálu. Každé PDU obsahuje 36 zásuvek typu C13 (pro běžné rackové technologie – zejména servery a switche), šest zásuvek C19 (pro výkonově náročnější rackové technologie – například routery) a tři zásuvky UTE (to jsou ty kulaté, které používáte u běžných spotřebičů v domácnosti). PDU je rozděleno do tří sekcí dle jednotlivých napájecích fází. Každá sekce tedy obsahuje 12× C13, 2× C19 a 1× UTE. Pokud bychom v budoucnu potřebovali nějaké zásuvky ještě přidat, k PDU je možné sériově připojit další PDU s potřebným počtem a typem zásuvek nebo do racku přivést další dva napájecí kabely.

Důležitou součástí systému napájení je jeho monitoring včetně měření spotřeby. To je na našem sále řešeno měřicími transformátory, které jsou umístěny v sálových rozvaděčích. Přes rozhraní jsou pak informace předávány on-line do dohledových systémů provozovatele DC a uvidíme je spolu s dalšími parametry i na zákaznickém portálu. Máme tak pod neustálou kontrolou stavy napájení každého racku.

Privátní sál jsme zatím do běžného používání nepřevzali. S dodavatelem řešíme několik nedokončených nebo nedokonalých věcí. Některé potřebujeme doladit před instalací našich technologií, jiné (méně podstatné) může dodavatel dokončit za běhu. U tak rozsáhlé a komplexní akce není nic neobvyklého, že se instalace některých částí zpozdí.

My v každém případě pokračujeme v rozsáhlých přípravách instalace našich technologií. Nové (v provozu nezapojené) síťové prvky již konfigurujeme, pro stávající prvky naší infrastruktury dokončujeme plán přesunu do privátního sálu. Téměř každý prvek infrastruktury tak má v našem privátním sále, byť virtuálně, svoje místo. Ale o tom zase někdy příště.

(Původně napsáno pro blog CZ.NIC.)