Hlavní navigace

Thimbleweed Park: klasická klikací adventura ve stylu Lucas Arts

Daniel Novotný

Pamatujete na Monkey Island nebo podobná dobrodružství? Použij, mluv, otevři, zavři, daruj… kurzor vysvítí objekty, s nimiž lze něco dělat. Thimbleweed Park je nová hra od Rona Gilberta, který dříve pracoval v Lucas Arts.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Základní, ale ne celý, příběh

Píše se rok 1987. Do malého amerického městečka Thimbleweed Park přijíždí dva agenti FBI, aby vyšetřili vraždu. Městečko je trošičku podivné: vévodí mu spousta automatů pojmenovaná vždy „Něco-Tron“, které si nezadají s informačními systémy z roku 2017, kdy byla hra vytvořena, ba je svou umělou inteligencí předčí.

Spousta obchodů je zavřených. Zdá se, že šerif a koroner (a ještě recepční hotelu, což zjistíme později), jsou jedna osoba, lišící se pouze různým slovním tikem v řeči. Agenti, které ovládáte, neustále mumlají něco o tom, jak vyšetřování vraždy je pouhou zástěrkou k něčemu, co tu opravdu chtějí provést a ještě k tomu každý z nich (mladý agent Reyes a seniorní agentka Ray) má tento svůj zájem samostatný, nesdílený s tím druhým.


Jedeme dál

Vyšetřením vraždy hra nekončí. Postupně se rozšíří počet lokalit, které můžete navštívit. Rozšíří se i počet postav: kromě dvou agentů budete ovládat ještě naštvaného „nadávajícího“ klauna, mladou brýlatou počítačovou nadšenkyni, která je programátorkou her, a jednoho ducha. Na duchovi je zvláštní to, že portfolio akcí (takové to typické „jdi“, „otevři“, „zavři“, „použij“) je tu najednou jiné: může třeba věci zmrazit, kvílet nebo použít elektrický výboj.

Z postav, které neovládáte, jsou tu třeba sestry v kostýmech holubů, které mají na dodávce napsáno, že jsou bratři, protože jejich otec dodávku pomaloval před jejich narozením, paranoidní moderátorka rádia, která hraje jednu a tu samou písničku stále dokola, esoterická voodoo lady, různí prodavači a zaměstnanci podniků, které ještě nestihly zkrachovat, a tak dále.


V hotelu se časem dostanete na con (asi nemusím čtenářům Roota vysvětlovat, co to je, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, tak jde o setkání počítačových, sci-fi a fantasy nadšenců), budete trochu bloudit ve stokách pod městem – a na konci hry se dostanete do továrny na polštáře, která je jistým smyslem ústřední pro celou hru: tam nastane překvapivý konec, který samozřejmě nebudu prozrazovat.

Jak se to hraje

Hádanky jsou inteligentní a ne tak úplně snadno řešitelné. Hra nabízí dvě úrovně obtížnosti, z nichž velmi doporučuji zvolit tu těžší, protože budete mít více hádanek, předmětů a lokací k dispozici. Upřímně nejsem moc přesvědčený o užitečnosti té „ořezané“ lehčí verze, ale třeba chce někdo při hraní procházku růžovým sadem s minimem obtíží.

Pokud byste se zasekli, z telefonů, které jsou k dispozici přímo ve hře, je možno zavolat na linku s nápovědou, kde vám robotický hlas (další „Tron“) pomůže: většinou napřed naznačí řešení obecněji a až pokud naléháte, „vyspoiluje“ vám rovnou celý postup. Samozřejmě v době Internetu se řešení „povalují“ i na různých fórech.


K dobré praxi tohoto druhu adventur patří to, že nemůžete (pokud nenarazíte na chybu ve hře) hru přivést do nějaké situace, ze které byste nemohli dostat ven: takže i když situace vypadá beznadějně, vždy je možno jít dál.

Co mě ještě potěšilo: pamatujete, že v Monkey Islandu 2 byla knihovna? Pokud si hrdina hry vypůjčil knihu, mohl o ní říct tak řádek dva textu. V Thimbleweed Parku je knihovna taky: stránky z knížek napsali dobrovolníci a jsou docela vtipné. Mám jednu uloženou pozici v knihovně s tím, že se tam vrátím a někdy všechno přečtu, z každé knihy jsou vidět dvě stránky. Knihovna se nachází v domě počítačové nadšenkyně – jak případné.

Další příjemná drobnost: někdy, když se dvě vámi ovládané postavy potkají, tak se pozdraví a pokaždé trochu jinak: to dodá hře takový „lidský“ rozměr. Vámi ovládané postavy se mohou klasickými rozhovory bavit i mezi sebou a tak zjistíte, která je které sympatická a kdy je tomu naopak. Každá vaše postava má svůj „seznam úkolů ke splnění“, podle něhož je pěkně přehledně poznat, o co se vlastně snaží a co se jí už povedlo.

Jak to vypadá a kde to sehnat

Grafika je poněkud „pixelatá“, což je záměr vycházející z retro koncepce hry. Ale když autoři chtějí, dokáží se „vybičovat“ k nějakým těm efektům, například když hrajete za ducha, celá obrazovka se vlní, protože se pohybujete v oblasti někde mezi světem živých a posmrtným životem.

Verze pro Linux, Windows a macOS se dají pořídit buď na GOG nebo na Steamu. Také existují porty pro další platformy: Nintendo Switch, Android, PS4 a další. Kompletní seznam poradí Wikipedie.


Já jsem hrál GOGovou verzi na Xubuntu 16.04 a nenarazil jsem na žádné problémy s instalací ani kompatibilitou: instalátor sám vytvoří ikonku v menu a na ploše. Myslel jsem si, že fullscreen, který hra ve výchozím stavu zapíná, způsobí nějaký problém při típání screenshotů, ale normální PrintScreen mi fungoval jako hodinky.

Root obecný tip

Něco o autorovi hry

Jméno Ron Gilbert vám možná nebude úplně neznámé. Tento muž pracoval v devadesátých letech v Lucas Arts a podílel se například na hrách Monkey Island 1 a 2 (což je mimochodem moje oblíbená adventurní série od této firmy). Monkey Island 3 byl vytvořen až po Ronově odchodu. V současnosti dal dohromady firmu Terrible Toybox a na Kickstarteru vybral peníze pro vývoj Thimbleweed Parku jakožto „retro adventure“.

Pokud jste, podobně jako já, v devadesátých letech byli přímo unešeni z her jako Monkey Island, Day of the Tentacle, Sam & Max a podobně, nemůžete si nechat ujít retro hru, která je vytvořena v tomto duchu: Thimbleweed Park Rona Gilberta.