Hlavní navigace

Tranzitní taktika: obchodní triky a manipulace s připojením

Redakce

Existuje několik taktik, kterých může společnost nakupující tranzit využít. Některé z nich můžete považovat za pochybné či přímo neetické. Velmi dobře ale objasňují paradigma IP tranzitu.

Představte si sama sebe v kůži zákazníka kupujícího si IP tranzit. Jaké chytré manipulace byste použili na základě informací, které jste se dosud dozvěděli? Jak byste optimalizovali svou koupi IP tranzitu? Jak byste minimalizovali své náklady na tranzit?

Je velmi důležité, abyste se před dalším čtením zamysleli a zapsali si několik strategií, které snižují měsíční náklady na tranzit a/nebo zlepšují jeho výkon.

Zde je několik obchodních triků sesbíraných v terénu.

 
Tato kapitola je součástí knihy Williama B. Nortona, kterou pod názvem Peering od A do Z připravuje k vydání neutrální propojovací uzel NIX.CZ. Kniha by měla být k dispozici do konce tohoto roku. Bližší informace o ceně a možnosti, jak publikaci získat, budou zveřejněny také na Root.cz.

Čarování s 95. percentilem

Při použití této taktiky může ISP (teoreticky) získat cenu služby IP tranzitu za 0 USD tím, že využije dvou vlastností cenového modelu IP tranzitu, které jsme dosud probírali:

  • Metodika měření 95. percentilu vám umožňuje vystřelit nad 95. percentil bez jakýchkoli dalších nákladů
  • někteří ISP prodávají službu IP tranzitu s nulovými závazky.

Uhodnete na základě těchto dvou vlastností, v čem tato taktika spočívá? Zahrnuje „nákup“ IP tranzitu od přibližně 25 poskytovatelů tranzitu, z nichž každý prodává službu IP tranzitu s nulovými závazky a má dostatečnou kapacitu k odbavení celého nabízeného provozního zatížení. ISP, který tuto taktiku používá, „naloží“ celý svůj provoz postupně na každého z poskytovatelů tranzitu na dobu o něco kratší než 36 hodin a po zbytek měsíce tomuto poskytovateli posílá nulový provoz (viz Obrázek 3–2).

Tato taktika využívá skutečnosti, že 36 hodin představuje pět procent měsíce – množství času za měsíc, které se nachází nad 95. percentilem (kdy je provoz zdarma). Takže když se podíváte na sbírku 5minutových vzorků za měsíc, 95. percentil bude nulový! Počínaje 96. percentilem a více bude provozní zátěž představovat celou poskytovanou zátěž.

I když už bylo ve službách IP tranzitu a výměnách šířky pásma vyzkoušeno mnoho odvozenin této taktiky, ti, kteří ji praktikují, musejí být velmi opatrní. Existuje několik příběhů o ISP, kteří tuto taktiku použili a později zjistili, že si 95. percentil vypočítali jinak, než jejich poskytovatelé. Výsledkem bylo, že jim plné zatížení naúčtovalo několik ISP! V jejich případě platili místo 0 USD dvojnásobnou cenu.

Tato taktika se v čisté formě v ekosystémech internetového peeringu již téměř nevyskytuje. Přesto by ji každý ISP měl znát a umět rozpoznat.

Klíčem k tomu, aby čarování s 95. percentilem fungovalo, je nulový závazek k provozu a účtování podle 95. percentilu – což je jedním z důvodů, proč dnes většina ISP požaduje minimální závazky.

Obrázek 3–2. Při čarování s 95. percentilem se zatížení rozdělí mezi přibližně 25 ISP, přičemž je maximálně vytíží po 4 % doby a po 96 % času zůstanou nečinní.

Multihoming

Většina společností a ISP začíná s jedním dodavatelem upstram ISP. Platí vyměřené poplatky a získávají přístup k Internetu – a prostě to funguje. Dokud to fungovat nepřestane.

Využívání strategie multihomingu (několika dodavatelů) spočívá v připojení se ke dvěma či více upstream ISP. Většina velkých společností svůj provoz rozděluje mezi dva či více ISP, aby zlepšila výkon a odolnost a snížila náklady na konkurenčním trhu (viz Obrázek 3–3).

Obrázek 3–3. Zákazník IP tranzitu s multihomingem.

Je zde ale několik překážek, které musejí překonat.

Mnoho z těchto společností nemá vnitřní síťové zdroje k tomu, aby mohly využívat multihouming. Přestože se nejedná o náročnou operaci, může být pro systémového administrátora první nastavení rozdělení dodavatelů náročné, jelikož vyžaduje dostatečné povědomí o sítích.

Poznámka z terénu: Obsahové společnosti a konceptuální síťové překážky

Vedl jsem konzultaci s poskytovatelem obsahu, který mi popsal svůj postup při vytváření obsahu. Měl k dispozici autory, grafické designéry, marketing a reklamu, prodeje apod. Technický personál tvořili primárně lidé okolo webových stránek a několik systémových administrátorů. Jeden ze systémových administrátorů sdělil, že měl ze svého týmu nejvíce zkušeností se sítěmi, proto byl určen ke zprovoznění multihomingu. Tento proces popsal jako „otřesný“.

Nakonfiguroval sekundární službu IP tranzitu a pak „ani nedýchal“, když převedl nabízené zatížení na zálohu. Nefungovalo to a společnost se ocitla na suchu! To bylo děsivé. Převedl vše zpět na primární službu a znovu prošel všechny knihy, aby zjistil, kde udělal chybu. Když konečně router nakonfiguroval na záložního poskytovatele služeb, nakonfiguroval primární zálohu a použil primárního poskytovatele. Když vše běželo a fungovalo správně (jak doufal), všechno zamkl a nikdo už se nikdy neodvážil se konfigurace dotknout.

„Je to nebezpečné školení za provozu – multihoming by asi měli dělat ti, kteří už to někdy předtím dělali,“ dodal.

Jednou z výhod multihomingové taktiky je možnost připojit se do dobře obsazeného kolokačního centra – datového centra zastřešující otevřený trh služeb IP tranzitu. Zaplatíte za to, abyste se do něj dostali, ale efekt otevřeného trhu může cenu IP tranzitu snížit o 30 i více procent, oproti tomu, aby musel poskytovatel tranzitu budovat přípojku do vašeho místa.

Poslední výhodou multihomingu je, že velmi zjednodušuje cestu k volné výměně provozu („peeringu“). Trik spočívá v identifikaci vhodného kolokačního centra k tranzitu a budoucímu peeringu, a vhodných ISP pro multihoming. O tom si budeme povídat v jedné z dalších kapitol.

Opětovné vyjednání několikaletých smluv

Zákazníci kupující IP tranzit, kteří používají tuto taktiku, před vypršením smlouvy znovu vyjednávají podmínky tranzitu, jak ukazuje Obrázek 3–4.

Obrázek 3–4. Opětovné vyjednávání smluv i IP tranzitu uprostřed platnosti smlouvy.

Při použití této taktiky zákazník (uprostřed platnosti smlouvy) uvede, že je třeba znovu vyjednat podmínky smlouvy, aby jednotková cena za IP tranzit odpovídala aktuální tržní ceně. Pokud zákazník narazí na odpor, obvykle veřejně prohlásí daného ISP za přehnaně drahého, pomluví jeho služby a přijme riziko, že za několik let může proběhnout soudní spor. Protože si upstream ISP nepřeje, aby byla poškozena jeho reputace, souhlasí s obnovením vyjednávání. Prodejní tým ISP si toto opětovné vyjednávání interně racionalizuje jako nový prodej s prodlouženou dobou trvání smlouvy.

Tato nová smlouva na několik let bude samozřejmě příští rok opět předmětem obnoveného vyjednávání.

Obehrání trhu

Při použití této taktiky používá ISP jednoho poskytovatele tranzitu, aby z druhého poskytovatele dostal co nejnižší cenu, ale celý proces dovádí do neetického extrému.

Obrázek 3–5. Poštvání účastníků trhu proti sobě.

Například na základě ústní dohody a potřesení rukou začne proces, kdy hraje jeden ISP proti druhému. Ve hře je několik současně probíhajících kol vyjednávání (viz Obrázek 3–5) vedoucích až k podpisu smluv. Během tohoto procesu je k vyjednání lepších podmínek s jiným ISP použito těchto cenových nabídek, ačkoli jsou chráněné smlouvami o mlčenlivosti (NDA), nebo se použije blafování. V některých případech dokonce ještě po podpisu smlouvy pokračuje vyjednávání o ceně, když se objeví alternativní nabídky z paralelně vedených jednání.

Při této taktice využívá kupující otevřeného trhu k paralelním jednáním, informační asymetrii a blafování, aby dosáhl nejnižších možných cen za tranzit.

Přeprodej tranzitu

I kdysi v raných internetových dobách (90. léta) se mnoho společností zavázalo k vyššímu IP tranzitu, než jaký potřebovaly, aby získaly nižší cenu za jednotku. Poté mohly nadbytek přeprodávat dál, a tak snížit svou průměrnou jednotkovou cenu (viz Obrázek 3–6).

Obrázek 3–6. Prodej IP tranzitu přátelům.

Muzea a malé městské univerzity se formálně či neformálně slučují ke koupi internetového přístupu. Protože internetové operace nikdy nepředstavovaly jejich primární aktivitu, byla dostupná zákaznická podpora minimální. Přesto se tato taktika používala ke snížení celkové ceny tranzitu.

Tranzit podle tajného receptu

Protokol BGP (Border Gateway Protocol) používá mnoho různých metrik pro výběr trasy, ale nepočítá s náklady či výkonem, které souvisí s posíláním provozu po konkrétní cestě. Několik specializovaných ISP během let vytvořilo „tajný recept“ upravení tras, které s těmito proměnnými počítají (viz Obrázek 3–7).

Obrázek 3–7. Trasy k minimalizaci nákladů a zlepšení výkonu.

Tato taktika směrování podle nákladů a výkonu může optimalizaci přinést velmi rychle a řeší tak problém reálného života. Její zavedení však vyžaduje rozsáhlé odborné znalosti. Řešení služby v tomto prostoru, ačkoli jsou atraktivní, vyžadují vzdělané perspektivní zákazníky, kteří rozumějí sítím, aby mohli hodnotu tohoto řešení ocenit. Proto je prodejní cyklus těchto služeb dlouhý; toto řešení není na trhu příliš úspěšné.

Rozšíření sítě do místa s levným tranzitem

Některé trhy s IP tranzitem jsou drahé. Například v roce 2010 se cena za IP tranzit v Jižní Africe a Keni blížila 400 USD / Mb/s, zatímco IP tranzit v Londýně bylo možné koupit za 2–4 USD / Mb/s. Otázka zní: dokážete ušetřit dost peněz, aby se pokryly náklady za rozšíření do Londýna z těchto míst?

Tato dynamika je shrnuta na Obrázku 3–8. Pro nově se objevující skupinu ISP z nových ekosystémů v Africe, východní Evropě a na Blízkém východě zní odpověď „Ano“, obzvláště když je jejich cílem snížit závislost na poskytovatelích tranzitu ve svém domácím internetovém regionu.

Například společnost s názvem SEACOM připojuje transoceanická optická vlákna do každé země po obvodu Afriky. Tato vlákna nahrazují nákladné a složité získávání okruhů napříč hranicemi sousedních zemi a vede rovněž do Evropy. Tuto skutečnost zmiňuji proto, že použití těchto oceánických vláken umožňuje hraní této hry mnoha ISP v Africe.

Obdobně jeden evropský IXP uvedl, že je tato taktika oblíbená i u ISP přicházejících do západní Evropy z východní Evropy a Blízkého východu. Levný tranzit (5–10 USD / Mb/s) je silným lákadlem pro ty, kteří platí 400 USD / Mb/s.

Obrázek 3–8. Kupte si IP tranzit v lepším internetovém regionu.

Body nejnižšího využívání IP tranzitu

Rozložení využití Internetu lze většinou předvídat. Zatížení služby IP tranzitu obvykle opisuje sinusoidu, pokud se primárně používá během pracovní doby. Jiná zatížení vykazují křivku se dvěma vrcholy, protože lidé tuto službu využívají ráno po probuzení a poté večer, když se vrátí z práce. Při této taktice společnosti poskytující internetové služby používají body největšího propadu zatížení sítě – „dna“.

Například mnoho rezidenčních přístupových sítí v USA dnes prodává také IP tranzit obchodním zákazníkům (viz Obrázek 3–9). Obchodní zákazníci používají tuto síť primárně během dne, zatímco rezidenční zákazníci jsou v práci, což přístupové síti umožňuje vydělat další peníze, aniž by síť přetížila ve špičce. Přidání tohoto obchodního provozu může zvýšit zisky, přičemž nemá vliv na jejich výdaje na IP tranzit.

Obrázek 3–9. Rozložení provozu umožňující využití doby mimo špičku.

Poskytovatelé obsahu rovněž využívají toto rozložení provozu. Jeden poskytovatel obsahu, který prodává přístup k videoobsahu „přesahujícímu jazykové bariéry“ uvedl, že vykazuje rozložení využití se dvěma vrcholovými body, okolo poledne a kolem 22. hodiny. Protože tento poskytovatel má delší doby, kdy je síť zatížena velmi málo, hledá chytrý způsob, jak využít dlouhá období nízkého zatížení.

Jedním ze způsobů, jak rozložit provozní zátěž i přes „dna“ je pomocí taktiky „pomalého krvácení“. Poskytovatel obsahu očekává, který obsah bude požadován, a preventivně jej odešle a předem nahraje do vyrovnávací paměti stroje koncového uživatele (nebo jeho topografické blízkosti). Tyto videoobjekty jsou distribuovány několik týdnů před „vysíláním“, ale pouze během období „dna“ provozu, která prakticky nijak nezvyšují 95. percentil. Poté se odešle malý distribuční klíč, který „aktivuje“ videoobjekt, aby jej lidé mohli sledovat. Tato optimalizace používá dna tranzitní zátěže ke snížení distribučních nákladů.

Získání obsahových a přístupových zákazníků

Při této taktice se ISP snaží udržet provoz ve svých sítích pomocí strategií získávání zákazníků. Získávají jak obsahové, tak sledující zákazníky.

Existují tři možné scénáře zobrazené na Obrázku 3–10.

  1. Platí vás pouze obsahová strana. Scénář č. 1 nastává tehdy, když provoz vašich obsahových zákazníků prochází skrze váš upstream poskytovatele tranzitu. Pokud je tento směr hlavním směrem, kudy proudí váš provoz (tj. máte hodně obsahu), pak platíte za to, aby byl tento provoz doručen. Zároveň vás vaši obsahoví zákazníci platí za to, aby byl tento obsah doručen. Rozdíl v cenách si můžete ponechat.
  2. Platí vás pouze sledující strana. Scénář č. 2 nastává, když vaši sledující zákazníci požadují obsah, který prochází vaším upstream poskytovatelem. Pokud máte „hodně přístupu“, pak za tento provoz platíte. Zároveň vás vaši sledující zákazníci platí za to, aby jim byl tento obsah doručen. Rozdíl mezi těmito cenami si opět můžete ponechat.
  3. Platí vás jak obsahová, tak sledující strana. Scénář č. 3 je tím nejlepším možným scénářem, protože vás platí sledující zákazníci za to, aby dosáhli obsahu, u kterého jste rovněž placeni za jeho doručení. Dostáváte zaplaceno na obou stranách a zároveň snižujete své poplatky za tranzit. Jedinými náklady jsou náklady na infrastrukturu, která má tento provoz přes vaši síť přenášet. Ekonomové tomuto scénáři říkají dvoustranný trh.

Obrázek 3–10

Mnoho ISP nabízí levný tranzit jak přístupovým, tak obsahovým sítím zároveň. Okolo přelomu století měl například ISP s názvem Level 3 jako downstream zákazníky většinu kabelových společností Severní Ameriky, a zároveň získal některé z největších obsahových zákazníků, kteří chtěli získat doručování svého obsahu těmto sledujícím zákazníkům. Získání zákazníka tak, že „to naúčtujete druhé straně“ je v průmyslu běžnou taktikou.

Krátkodobý tranzit

Při využití této taktiky zákazníci každý měsíc tlačí na vyjednané ceny a volně tak kopírují pokles tržních cen za tranzit. S touto strategií je nepravděpodobné, že by zákazník zůstal svázán smluvenou cenou za tranzit, který je podstatně vyšší než tržní cena za IP tranzit (viz Obrázek 3–11).

Obrázek 3–11. Koupě s žádnými nebo malými závazky pro krátkodobé smlouvy.

Některé z opravdu velkých společností vyjednaly stanovování cen z měsíce na měsíc bez jakéhokoli závazku. Mají ten luxus, že si mohou zvolit, kam svůj provoz posílat, aniž by musely sledovat, zda objemy jejich provozu odpovídají závazkům.

Použití zkušebního vybavení v produkčním prostředí

Jeden ISP použil zkušební, zapůjčené vybavení ve své produkční síti. Tímto způsobem tento ISP využil vybavení poskytnutého zdarma, bezplatné technické podpory a doručení zdarma nadšeným obchodním zástupcem.

Poznámka z terénu: Použití zkušebního vybavení v produkci

Navštívil jsem ředitelství velkého Tier 2 ISP (který je nyní v bankrotu). Viděl jsem jeho nainstalované technologie v obchodním domě poblíž Detroitu. Tento ISP několik měsíců odrážel obchodního zástupce společnosti Cisco, který se pokoušel získat od něj zpět vysokokapacitní router, jenž se měl nacházet ve vzdálené zkušební laboratoři tohoto ISP. Ve skutečnosti byl tento router nainstalován a 6 měsíců provozován v produkční síti. Hovořilo se o selháních karty, která vyžadovala opakování testů před zakoupením routeru, byla ohlášena zpoždění ze zkušební laboratoře, problémy s rozpočtovým cyklem apod. Než se tento router vrátil společnosti Cisco, sloužil v plném provozu více než rok. Takový scénář jistě pomáhá snižovat náklady.

Shrnutí

Jak jsme viděli, i jednoduché služby, jako je IP tranzit, mohou být zmanipulovány. Tato kapitola předkládá seznam různých taktik, které ilustrují paradigma IP tranzitu a část tržní dynamiky, která hraje roli:

  • Čarování s 95. percentilem, při kterém provoz pečlivě rozdělíte mezi mnoho ISP
  • Multihoming kvůli výkonu a ekonomickým přínosům
  • Každoroční vyjednání smlouvy na několik let
  • Obehrání trhu využívající informační asymetrii
  • Přeprodej tranzitu, který vám umožňuje vstoupit do vyššího závazku a získat nižší cenu na odstupňovaném trhu
  • Tranzit podle tajného receptu vytvářející další směrovací kontroly na
  • základě výkonu a nákladů
  • Rozšíření do regionu s levným Internetem využívající velkou nesouměrnost trhu v globálním měřítku
  • Body nejnižšího využívání IP tranzitu, které mohou být zaplněny zdarma
  • Zachycení obsahových a přístupových zákazníků, což umožňuje využívat dvoustranného trhu
  • Krátkodobý tranzit umožňující účast na klesajícím trhu s tranzitem bez závazků
  • Využití zkušebního vybavení v produkci minimalizující náklady na provozní síť

Znovu připomínám, že ne všechny tyto taktiky doporučuji. Jsou ale užitečné jako ilustrace paradigmatu IP tranzitu.

Našli jste v článku chybu?