Hlavní navigace

ttylinux: mikro distribuce se vším všudy

28. 2. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Většina z nás si ještě určitě pamatuje disketové live distribuce. Byly ukázkou toho, že je možné funkční systém dostat i na 1,44 MB prostoru. Distribuce ttylinux je jakýmsi pokračovatelem této tradice. Nabízí řadu zajímavých funkcí a má méně než 4 MB. Co všechno umí?

Co je ttylinux?

Distribuce ttylinux je opravdu minimalistická live distribuce, kterou je možno nainstalovat na libovolné diskové zařízení a používat jako klasický systém. Heslem ttylinuxu je nabídnout co nejvíc na co nejmenším prostoru. Nabízí všechny běžné vymoženosti jako multi-tasking, síťové aplikace, multiuživatelské prostředí, a to vše na méně než 4 MB diskového prostoru.

Distribuce je provozovatelná z CD, pevného disku, flash disku a vůbec jakéhokoliv média, ze kterého jste schopni nabootovat. Součástí live CD je také instalační skript, který za vás provede veškeré potřebné kroky.

Systém ttylinux není rozhodně vhodný pro začátečníky, ale je určen zkušeným uživatelům, kteří si chtějí vyzkoušet minimalistický systém nebo použít něco malého a rychlého na záchranné akce.

Distribuce samozřejmě neobsahuje vývojářské nástroje a žádné grafické aplikace. I přesto je to běžný linuxový systém. Požadavky na hardware jsou naprosto minimální. Systém vyžaduje alespoň procesor 386SX a 10–12 MB paměti. Pokud sáhnete po CD verzi, budete potřebovat paměti o něco více: 12–14 MB. Po instalaci na disk vám bude naopak stačit asi 8–10 MB. Podle autorů je možno se po úpravách jádra možno dostat až na 5–6 MB paměti, což je skutečně hodně malé číslo. Mimochodem ttylinux se celý nahrává do operační paměti.

Stahujeme

Zmínil jsem se o dvou verzích systému. Z domovské stránky projektu je možno stáhnout dvě odlišné varianty. Jsou označeny jako Tarball a ISO. V prvním případě stáhnete soubor obsahující dokumentaci a především obraz celého systému v souborovém systému ext2. Ten má přesně 4194304 bajtů (komprimovaný jen 1873183), ale neobsahuje jádro, a proto neumí přímo bootovat.

Ve druhém případě se jedná přímo o komprimovaný ISO obraz, který má 6422528 bajtů a je možno jej rovnou vypálit na CD a nastartovat. Tento obraz obsahuje jádro (v poslední verzi 2.6.16) a je připraven k běhu. Doporučuji stáhnout právě ten.

Co ttylinux obsahuje?

Systém obsahuje řadu různých balíčků získaných z mnoha zdrojů. Liší se také jejich licence, které jsou ale samozřejmě všechny svobodné. Jedná se konkrétně o čtveřici: GPL, LGPL, MIT a BSD. Samotný skript, který dokáže distribuci sestavit, je pod GNU GPL.

Konkrétní verze některých balíčků a jejich licence shrnuje následující tabulka získaná z dokumentace k ttylinuxu:

Balíčky a licence v ttylinuxu
Balíček Verze Licence
bash 3.2.9 GPL
busybox 1.3.1 GPL
dropbear 0.48.1 MIT
e2fsprogs 1.39 GPL
glibc 2.3.6 LGPL
iptables 1.3.7 GPL
isdn4k-utils 3.2p1 GPL
lilo 22.7.3 BSD
ncurses 5.6 GPL
ppp 2.4.4 BSD
retawq 0.2.5c GPL

Z uživatelského hlediska pak ttylinux obsahuje editor vi, ppp démona pro použití vytáčeného spojení, SSH server (!) i klient, firewall, balíčkovací systém pacman a další aplikace. Spoustu toho můžete doinstalovat později.

Samozřejmě jsou k dispozici také běžné aplikace jako zip, tar, gzip, hdparm, fsck, síťové programy jako traceroute, nc, scp, telnet a další. V základní sestavě je k dispozici 273 různých příkazů, jak hlásí Bash po dvojitém stisku tabulátoru.

Výhodou ttylinuxu je možnost jeho velmi snadné úpravy. Máte-li zájem, můžete si souborový systém připojit a provést libovolné úpravy. Je možno změnit konfiguraci, odebrat balíčky, přidat vlastní programy a podobně. V příručce je pak popsáno, jakým způsobem můžete z obrazu udělat bootovací CD.

Spouštíme

Pokud jste stáhli zvolenou variantu a případně provedli vlastní úpravy, můžete se pustit do samotného zprovoznění. Pro ukázku nebo do virtualizačního nástroje (zkoušel jsem v Qemu) se samozřejmě lépe hodí CD obraz, který rovnou poběží. Druhý soubor ale můžete krásně použít se stávajícím systémem a použít jej jako záchranný disk. Vůbec k tomu nebudete potřebovat samostatný diskový oddíl, protože můžete soubor využít jako inicializační ramdisk.

Postup je velmi jednoduchý a využijeme při tom stávající jádro vašeho systému. Pokud používáte LILO, stačí soubor rootfs.gz s distribucí nahrát do /boot a pak do /etc/lilo.conf přidat následující sekci:

image=/boot/vase_jadro
    label=ttylinux
    initrd=/boot/rootfs.gz
    root=/dev/ram0
    read-only 

Pak samozřejmě musíte znovu zapsat LILO na disk, takže jako root napište v konzole jen

$ lilo

A je hotovo, při příštím bootu byste měli v nabídce najít novou položku ttylinux, po jejímž zvolení se během okamžiku octnete v prostředí ttylinuxu. Velmi podobně pak můžete postupovat i v případě dalších bootovacích zařízení.

Běžíme

Start je opravdu poměrně svižný, v podstatě se jen připraví základ systému, nahodí síť, spustí logovací démoni, vygenerují DSS a RSA klíče a nakonec spustí SSH a inetd démoni. V tu chvíli se dostaneme k přihlášení.

ttylinux 1

V systému jsou standardně vytvoření uživatelé root a guest se stejnými hesly a systémoví uživatelé daemon a nobody, kteří se přihlásit nemohou. Podle informací ze systému má ramdisk po startu skutečně jen 3,9 MB:

root@tiny ~ # df -h
Filesystem      Size    Used    Available   Use%    Mounted on
/dev/ram0       3.9M    3.8M    120.0k      97% /

Jsme tedy v plnohodnotném systému s jádrem 2.6.16:

root@tiny ~ # uname -a
Linux tiny.local 2.6.16 #1 Wed Mar 22 01:16:51 CET 2006 i686 unknown

SSH server běží a je možno se k němu normálně přihlásit. Pozor na nezvyklé označení některých programů. SSH klient se například jmenuje  dbclient.

ttylinux 3

I firewall (iptables) je připravený a jsou v něm nějaká ta pravidla.

ttylinux 2

Pokud jste nabootovali z CD, můžete využít služeb automatického instalátoru a provést instalaci na disk s ním. Jmenuje se naprosto standardně installer a jeho parametry jsou

installer [mbr] zdroj cíl

Volitelný parametr mbr určí, zda se má LILO zapsat do master boot recordu. Za ním pak následují povinné parametry určující zdrojový (instalační) a cílový disk.

Závěrem

Použití ttylinuxu vidím především při nasazení na malý server, který bude zajišťovat základní služby souborového serveru, firewallu a podobně. Neuvěřitelná nenáročnost svádí právě k takovému použití.

root_podpora

Stejně tak dobře poslouží jako záchranný systém. Dokážu si docela dobře představit použití ttylinuxu na flash disku. Při dnešních gigabajtových kapacitách nezabere skoro žádné místo a přesto jej můžete mít vždy v kapse i s velkým úložným prostorem, na který můžete rovnou zapisovat.

Distribuce ttylinux je samozřejmě také velmi dobrou ukázkou flexibility GNU/Linuxu jako takového, takže ji můžete klidně předvádět kamarádům jako malého domácího mazlíčka.

Váš názor na ttylinux?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.