Hlavní navigace

Tuxedo InfinityBook S14 v5: elegán s dlouhou výdrží určený pro Linux

4. 11. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Měl jsem možnost otestovat notebook InfinityBook S14 v páté generaci. Na tom by patrně nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o zařízení z dílen malé německé firmy Tuxedo a kdyby notebook nebyl určen pro linuxové operační systémy.

Osobně musím říct, že už prvotní komunikace se zástupci společnosti Tuxedo byla nadmíru vstřícná. Dokonce jsem nevyužil standardní kontaktní formulář na webových stránkách firmy, ale naopak sociální sítě Twitter. Zástupci firmy rychle reagovali a domluvili jsme se, že pošlou k otestování zajímavou variantu svého ultrabooku InfinityBook 14 s přídomkem S. Ten značí tenčí provedení, ale také slibuje velkou výdrž na baterii.

Notebook nakonec přišel poměrně rychle a mé obavy z kombinace přepravních společností DHL a PPL byly zažehnány. Po třech dnech se tak na stole objevila hnědá krabice s logem Tuxedo Computers.

Předem chci říci, že jsem primárně uživatel Apple zařízení a tedy MacBooků Pro. Občas se tudíž nevyhnu srovnání, ačkoli se jej budu snažit vystříhat, co to půjde.

Co skrývá balení

Krabice z recyklovaného papíru ukrývala plakát s roztomilým logem tučňáka a spoustou tipů pro terminál (ač německy). Dále byl už v pěně zabalený samotný notebook a pod ním se skrývala menší krabička s nabíjecím adaptérem. V dalším sáčku se nacházely propisky, nezbytná papírová dokumentace a k mému překvapení i CD. Podivil jsem se zejména z důvodu, že notebook není vybaven mechanikou.

Po rozbalení černé fólie už na vás vykoukne samotný InfinityBook S14. Poslední kousek plastu kryje vrchní víko a displej. Následně před sebou máte notebook v celé své kráse. Šedé magnéziové šasi působí decentním dojmem bez zbytečných křiklavých prvků. V momentě, kdy jej vezmete do ruky, vás také zarazí hmotnost. S váhou 1,1 kg InfinityBook v batohu ani tašce rozhodně nepocítíte, a i můj současný MacBook Pro 13" se svými 1 400 g působí těžce. Samozřejmě Apple používá hliník, ale srovnání se nedá ubránit.

Horní víko zdobí pouze logo Tuxedo Computers. Ve spodní části najdete samolepky s údaji od výrobce a větou „Made in China – Assembled in Germany“, která sama o sobě napovídá, že jde částečně o lokální produkt z Evropské unie. Po stranách jsou dva malé a dosti nepatrné průduchy.

Na levém boku najdete port pro napájení, plnohodnotné HDMI 1.4b, USB 3.1 s konektorem typu A a USB-C 3.2 s Power Delivery a DisplayPortem 1.2. Pravý bok pak nese zámek kensington, další USB 3.1, kombinovaný sluchátkový a mikrofon port, čtečku microSD a zapínací tlačítko.

Po otevření vás zaujme poměrně velká matná 14" obrazovka s velmi úzkými rámečky nahoře a po stranách. V horním rámečku se skrývá integrovaná kamerka a senzor jasu. Spodní rámeček naopak dosahuje velikosti přes dva centimetry a trochu připomíná design ThinkPadů. Uprostřed uvidíte nápis Tuxedo v tmavě šedé barvě. Notebook lze s trochou cviku otevřít jednou rukou a dovoluje úhel rozevření o 180°. 

Jas displeje při maximálním nastavení sahá až ke 350 nitům, čehož jsem se zmlsaný MacBookem s 500 nity bál. Zcela zbytečně. Obrazovka je skutečně velmi jasná a troufnu si tvrdit, že na notebooku lze pracovat i za mírného svitu slunce. Papírové specifikace tak není vždy nutné brát vážně.

Klávesnice s českými popisky a tučňákem

Jak jsem zmínil na začátku, klávesnice má české popisky a rozložení. Objednat si lze u Tuxedo mnoho různých variant včetně méně tradičních rozložení a popisků. Osobně mi vyhovuje velký Enter ve tvaru obráceného L, takže toto rozložení kvituji.

Na co jsem si však dosud nezvykl, jsou malé šipky, a to zejména levá a pravá. Nad nimi jsou totiž klávesy Page Up (nad levou šipkou) a Page Down (nad pravou šipkou). Možná mám nešikovné prsty, ale velmi často místo směrové šipky zmáčknu Page Up a naopak. Vše je zřejmě otázkou zvyku, na druhou stranu já si už zvykám měsíc a stále dělám přehmaty.

Klávesnice nabízí dva stupně podsvícení. Neshledal jsem větší problémy s nerovnoměrností, ačkoli lze vidět nepatrný prosvítající obrys okolo každé klávesy. Zdvih kláves je příjemný a psaní mi šlo lépe od ruky než na applovské nechvalně proslulé „motýlkové klávesnici“.

Pod klávesnicí najdete slušně velký touchpad, který se může směle měřit s kvalitou trackpadů MacBooků. Patrně jsem zaujatý, ale jestli něco Apple umí, pak to jsou trackpady. Na druhou stranu musím říct, že tento je svou kvalitou velmi blízko. Prsty po něm kloužou jedna radost a v závislosti na systému fungují i různá gesta.

Každé oko určitě ještě zaujme klávesa Super. Na té místo obligátního loga Windows najdeme „tučňáka z plakátu“ a vše tak dotváří dojem pravého linuxového notebooku.

Drobnou výtku bych měl pouze k nabíjecímu adaptéru. Délka kabelu z adaptéru směrem do notebooku způsobuje, že samotný adaptér často visí ve vzduchu anebo překáží různě po stole. Na druhou stranu jej při výdrži na baterii zase tak často potřebovat nebudete.

Vlastní systém Tuxedo_OS

Tuxedo do svých notebooků instaluje speciální upravenou distribuci Tuxedo_OS vycházející z LTS verze Ubuntu a s grafickým uživatelským rozhraním Budgie. Před experimenty se svými oblíbenými distribucemi jsem tedy nějakou dobu využíval tento operační systém.

Při testování InfinityBooku S14 jsem se snažil vžít i do role „obyčejného“ uživatele. Zatímco k hardwaru mám minimum připomínek, sžít se s Tuxedo_OS bylo trochu komplikovanější. Ačkoli systém přepnete do české jazykové mutace, stále mnoho popisků zůstane v angličtině a systém tak působí nedodělaně. Místy se pak české popisky nevejdou do dialogového okna nebo působí všemožné grafické artefakty. Rozumím tomu, že zkušený uživatel tyto problémy neřeší a systém přepíná do angličtiny nebo rovnou instaluje svou oblíbenou distribuci. Okem laika to však nepůsobí příliš profesionálně.

Nadšený nejsem ani z rozložení GUI. Celé na mě subjektivně působí jako mišmaš mezi Windows, macOS a například Ubuntu či dalšími odnožemi. Spodní lišta v sobě skrývá informační a stavové ikony stejně jako jednotlivé zástupce aplikací. Z nějakého důvodu je ve výchozím stavu po levé straně i dock, který rovněž supluje funkci spouštění aplikací. Systémová nabídka je rovněž místy neučesaná a aplikace jsou všelijak roztodivně tříděny do různých kategorií. Domnívám se tedy, že na operačním systému budou muset autoři ještě hodně zapracovat.

Následovala instalace mnou upřednostňovaných distribucí Manjaro a Pop!_OS. Obě proběhly zcela hladce a naprosto bez potíží. Tuxedo rovněž nabízí grafickou aplikaci Tuxedo Control Center, jež pomáhá s jednoduchou správou napájení, ovládání ventilátoru a výkonu počítače. V prostředí na Ubuntu založeném Pop!_OS stačí přidat nezbytné PPA klíče a instalovat z terminálu, naopak u Manjaro je potřeba o pár kroků navíc. Jakožto člověk rozmazlený „klikacími udělátky“ musím říci, že aplikace je povedená, přehledná a jednoduchá. Funguje samozřejmě i na dalších noteboocích mimo těch z dílny Tuxedo Computers.

Hardwarová výbava

Testovaná konfigurace je vybavená čtyřjádrovým procesorem Intel Core i7 10510U o základní frekvenci 1,8 GHz s možností TurboBoost až na 4,9 GHz. Dále 16 GB RAM, přičemž jeden 8GB modul je u varianty InfinityBook S14 bohužel napájený přímo na základní desku, zatímco druhý slot je stále vyměnitelný. Moje konfigurace pak má 500GB SSD Samsung 970 Evo Plus (NVMe PCIe). Celková cena se zastavila na 1360 eurech (zaokrouhleno nahoru), čili při aktuálním kurzu zhruba 37 tisících korunách.

Nad cenou se dá poměrně dlouze diskutovat. Subjektivně jsem zvyklý na jiné cenové hladiny, a tak mi přijde poměrně odpovídající. Dostanu počítač sestavený v Evropské unii s dvouletou zárukou, a navíc podpořím místní (ač německou) firmu. 

Jelikož jde o ultrabook, nepouštěl jsem se do nějakých výraznějších zátěžových testů. Pro znatelné vytížení notebooku stačil i upgrade systému, kdy se ventilátor nepříjemně rozezvučel, vyšší otáčky bylo možné slyšet přes celou místnost a notebook citelně hřál. Zkoušel jsem také hru Desperados III staženou přes Steam, která v rozlišení Full HD a na nízké/střední detaily běží celkem plynule, ale notebook se opět výrazně zahřívá a ventilátor se znatelně ozývá.

Naopak při běžné kancelářské činnosti, sledování videa ať formou stažených filmů, tak streamovaného obsahu z YouTube anebo dalších služeb, je InfinityBook S14 naprosto tichým společníkem. 

Zážitek ze sledování videa však kazí poměrně slabá reprodukce zvuku. Ten postrádá jakékoli prokreslenější basy a ani výšky nezní tak, jak bych očekával. Zvuk připomíná hraní „v plechovce“ a není nikterak probarvený. Srovnání s MacBookem zde raději zcela opominu.

Společník na dlouhé hodiny

Čím InfinityBook S14 válcuje všechny notebooky, které jsem dosud vlastnil anebo měl možnost otestovat, je výdrž. Na jedno plné nabití do kapacity 100 % zvládám v systému Pop!_OS s nainstalovaným Tuxedo Control Center a vyváženým profilem dosáhnout i 13 až 14 hodin výdrže. Po celou dobu buď aktivně surfuji v prohlížeči Firefox (prohlížení, místy YouTube, Spotify), využívám kancelářské aplikace LibreOffice, případně pracuji s terminálem přes SSH.

Jas mám obvykle nastavený na čtvrtinu, jelikož i tak displej dostatečně svítí. Podsvícení klávesnice pak mám zcela vypnuté. Osadit notebook 73Wh baterií byl správný krok, navíc je uživatelsky vyměnitelná, podobně jako SSD nebo RAM.

Notebook lze navíc nabíjet skrze 65W adaptér s USB-C od MacBooku Pro, který má přeci jen lépe vyvedený a univerzálnější kabel. 

Před koupí je tedy určitě nutné promyslet účel, za jakým notebook pořizujete. Hledáte-li přenosnou pracovní stanici, respektive notebook, který zastane kus práce, poohlédl bych se jinde. Naopak pokud pátráte po společníkovi na cesty, jenž musí vydržet dlouhé hodiny a vy pracujete na výkonově méně náročných úlohách, pak jste tady správně.

tip obecný root

Základní konfigurace InfinityBooku nenabízí příliš výkonu ani místa, ale nesporným benefitem je možnost časem počítač upgradovat a komponenty vyměnit. Osobně bych doporučil hlavně zvážit výměnu výchozího procesoru Core i5 rovnou za Core i7, což ale samozřejmě posune cenu o znatelný kus výše.

Závěrem musím dodat, že měsíční zkušenost s InfinityBook S14 v5 ve mně zanechala celkově pozitivní dojmy. Malá německá firma Tuxedo Computers dokáže vyrobit stroj, který co se zpracování týče konkuruje zavedeným výrobcům. Dokáže nadchnout výbornou výdrží na baterii a užitečnou portovou výbavou. I přes drobné subjektivní nedostatky tak jde o ultrabook, který bych se nebál komukoli doporučit.