Hlavní navigace

Ubuntu 17.04: konec swapových oddílů a podpory PowerPC

Roman Bořánek

Kromě toho nové Ubuntu zvané „energická myška“ láká na tisk bez ovladačů, linuxové jádro 4.10 nebo GNOME 3.24 (ale Unity je stále výchozí). Přibyl nám také nový oficiální derivát s povedeným prostředím Budgie.

Ubuntu se teď otřásá v základech, když Canonical oznámil ukončení projektu Unity 8 a návrat ke standardnímu GNOME. To však nic nemění na tom, že je tu polovina dubna a tedy nemůže chybět nové vydání Ubuntu. Verze 17.04 s přezdívkou Zesty Zapus (volně přeloženo energická myška) samozřejmě ještě používá Unity 7, které je za posledních několik verzí prakticky beze změn.

Ubuntu 17.04: finální obrazy ke stažení, poznámky k vydání

Dalšími základními komponentami jsou GNOME 3.24, linuxové jádro 4.10 a grafický stack skládající se ze zobrazovacího serveru X.Org 1.19.2 a knihoven Mesa 17.0.1. Nové verze softwaru jsou samozřejmostí, jako obvykle zmiňme hlavně kancelářský balík LibreOffice 5.3.

Swap: z oddílu do souboru

Linuxové distribuce pro odkládací prostor používají tzv. swap oddíly souborového systému. Ubuntu s tím končí a pro odkládání paměti z RAM nově bude využívá swap soubor ukládaný normálně do systémového oddílu. Takto odkládací prostor funguje např. i ve Windows a macOS. Nutno dodat, že pokud pro Ubuntu swapový oddíl vytvoříte ručně, bude ho používat. Oddíl se také vytvoří tehdy, když Ubuntu nainstalujete jako LVM.

Už žádný oddíl, namísto toho jen swapfile

Už žádný oddíl, namísto toho jen swapfile

Swapové soubory jsou sice trošku pomalejší, ale jejich hlavní výhodou je flexibilita. Zabírají na disku zkrátka jen tolik místa, kolik je třeba, a zároveň nejsou omezené shora. Dnes má navíc řada strojů tolik operační paměti, že systém do swapu sáhne jen málokdy. Pokud tedy nevyužíváte uspávání na disk, která už ale ani Ubuntu nenabízí, alespoň ne v grafické nabídce. Nové řešení je také snesitelnější pro méně zkušené uživatele, které už nebude mást další zbytečný oddíl na disku.

Konec podpory PowerPC

Staré Macy mají utrum. Debian ukončil podporu 32bitové architektury PowerPC a Ubuntu jej samozřejmě následuje. Samotné Ubuntu pro tuto architekturu už nějaký rok vycházelo jen v serverové variantě, ale některé deriváty vycházely i pro desktop. Povedené bylo zejména Ubuntu MATE. Malou útěchou může být možnost nadále využívat verzi 16.04 LTS s prodlouženou podporou, teoreticky až do roku 2021.

Na tomto fešákovi (?) už nové Ubuntu ani deriváty nerozběháte

Na tomto fešákovi (?) už nové Ubuntu ani deriváty nerozběháte

Tiskneme bez ovladačů

Zesty Zapus přidává také podporu technologie IPP Everywhere. Dost možná jste o ní ještě neslyšeli, ale je ve vývoji už řadu let. IPP je zjednodušeně řečeno standard, který zajistí komunikaci operačního systému a tiskových zařízení bez jakýkoliv dalších ovladačů (minimálně pro základní funkce). Novinku bohužel zatím podporují pouze některé tiskárny HP, především řady OfficeJet, takže jsem ji ani neměl jak otestovat. Ale ono ani není co testovat – pokud bude fungovat, poznáte to tak, že komunikace s tiskárnou zkrátka bude fungovat.

Ve skupině, která vyvíjí IPP Everywhere, působí ještě několik dalších významných výrobců, např. Epson, Xerox, Brother, Sharp nebo Canon. Tak doufejme, že se k podpoře standardu přidají. V současnosti možná bude lépe využitelná další novinka – podpora Apple AirPrint. Tato technologie se konceptem podobá IPP, byť je určena především bezproblémový tisk z iPhonů a iPadů. Nově tento komunikační kanál dokáže využívat i Ubuntu.

Upgradovat či neupgradovat?

Zesty Zapus přináší několik docela zajímavých změn, ale rozhodně nejde o nic, kvůli čemu byste distribuci museli povyšovat  pokud tedy nejste velcí fanoušci Ubuntu. A ti ostatní už zřejmě stejně používají hlavně LTS vydání a nové verze každý půlrok neřeší. Aktualizujte tedy, pouze pokud vyžadujete aktuální software či kernel. Ale co se týče kernelu, tak ten bude brzy backportován do Ubuntu 16.04 LTS.

Otázkou zůstává, jak vlastně bude vypadat příští vydání Ubuntu 17.10. V plánu je sice přivést GNOME Shell až do vydání 18.04 LTS, ale je pravda, že jít s tak velkou změnou rovnou do LTSka není moc dobrý nápad. Možná tak nakonec GNOME Shell bude už za půl roku. Kromě toho neznáme ani název příštího vydání, ale Mark Shuttleworth ho zřejmě brzy oznámí. Zatím se objevily nějaké indicie, že se pojede od začátku abecedy a Ubuntu 17.10 tedy bude mít iniciály AA.

Novinky v derivátech

Ubuntu Budgie

(obrazy ke stažení, oznámení, poznámky k vydání)

Nejvíc pozornosti zaslouží bezesporu Ubuntu Budgie. Tato odnož vyjde už potřetí, ale poprvé jako oficiální Canonicalem posvěcený derivát. Jak si tušíte, distribuce používá prostředí Budgie postavené na GNOME a primárně vyvíjené pro distribuci Solus. A prostředí je to povedené, viz recenze Solusu. Od minulého vydání potěší hlavně nová uvítací obrazovka a to, že i aplikace napsané v Qt přebírají vzhled prostředí.

Ubuntu MATE

(obrazy ke staženípoznámky k vydání)

V poslední době zřejmě nejaktivnější derivát. Nová verze se nese téměř výhradně v povýšení prostředí MATE 1.18, což je vůbec první plně GTK+ 3 vydání. Jinak zaujme lepší ovládání při kopírování souborů, nová varianta rozhraní Pantheon (á la elementary OS) nebo další vylepšení notifikací.

Ubuntu GNOME

(obrazy ke stažení, oznámení, poznámky k vydání

Prostředí GNOME bylo povýšeno na verzi 3.24, stejně jako většina jeho aplikací. Nejatraktivnější novinkou je Night Light, což je systémový nástroj upravující teplotu barev podle denní doby (znáte z f.luxu). Ubuntu GNOME také jako první derivát ve výchozím stavu podporuje balíčkovací systém Flatpak.

Kubuntu

(obrazy ke staženíoznámenípoznámky k vydání)

Nejstarší derivát distribuce má nově prostředí KDE Plasma ve verzi 5.9. Novinek je tam celkem dost, jmenujme např. možnost zobrazení náhledů v notifikacích, globální nabídky (podobně jako v Ubuntu) nebo zbrusu nové nastavení sítě. Také vzhled prostředí byl opět trochu vyladěn.

Ostatní deriváty

Zbylé oficiální deriváty se změnily jen minimálně. Xubuntu i Lubuntu zůstávají u starých verzí prostředí Xfce respektive LXDE a došlo jen k drobným změnám. Přestože už se dlouho mluví o přechodu Lubuntu na nástupnické prostředí LXQt, ani tentokrát se to nepodařilo dokončit. Také Ubuntu Studio (derivát zaměřený na multimédia) přináší jen málo změn.

Našli jste v článku chybu?
13. 4. 2017 11:24

Linus měl v tomhle naprostou pravdu. Kdysi na konci 90 let se vedla debata (tuším hlavně kolem distribuce Mandrake) o tom, že správa driverů v Linuxu by měla být grafická a víc uživatelsky přívětivá. Linusova odpověď byla, že snažit se vyvíjet něco takového je blbost, protože uživatelsky přívětivý OS není ten, který má klikátko na drivery, ale ten, kde se uživatel nějakými drivery v životě nemusí zabývat.