Hlavní navigace

Ubuntu dostává podporu ZFS, Google má vlastní AV1 dekodér

6. 10. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Advanced Micro Devices, Inc.
Vyšel MX Linux 19 Beta 3, vyšlo FreeBSD 12.1-BETA3, AMD je na vzestupu i v enterprise segmentu a možná chystá Zen 3 s 4×SMT, TSMC rozjede 5nm proces v březnu.

FreeBSD 12.1-BETA3

Tým projektu FreeBSD pozvolna finišuje práce na prvním aktualizačním vydání v rámci nejnovější řady 12. Čekat tak sice nemůžeme převratné novinky, ale „jedničkové“ aktualizace jsou typicky tím, na co mnozí admini čekají – vychytané chyby a pár drobností navíc. Zde dochází k několika opravám, jejichž stabilitu je možno v rámci třetí beta verze testovat.

Ze všech vylepšení jmenujme například opravu v ovladači ixgbe(4), která řeší potenciální padání s některými 10Gbit/s síťovkami Intel. Všechny podrobnosti rozebírají poznámky k vydání této beta verze.

MX Linux 19 Beta 3

Pomalu se také blíží vydání distribuce MX ve verzi 19. Ta vychází z Debianu, což znamená mimo jiné přítomnost posledního kernelu 4.19, který Debian používá a příslušně aktualizované balíčky ovladačů a firmwarů plus třeba MESA 18.3.6.

Dále jmenujme desktopové prostředí Xfce 4.14 či GIMP 2.10.12, Firefox 69, VLC 3.0.8, Clementine 1.3.1, Thunderbird 60.8.0, LibreOffice 6.1.5 (plus bezpečnostní opravy) a mnoho dalšího v repozitářích.

Samotné aplikace MX také doznaly vylepšení. Instalátor má např. opravenu přetrvávající chybu s automatickým mountováním, instalátor balíčků nyní zobrazuje vezi u flatpaků, aktualizační nástroj konečně nevyžaduje heslo, aby mohl zkontrolovat aktualizace (pro instalaci jej samozřejmě nadále vyžaduje) a najdeme zde konečně třeba také nástroj formatusb pro formátování USB úložišť, aktualizované téma desktopu a mnoho dalšího.

Dalších aktualizací doznal live systém antiX (včetně vylepšené podpory Hyper-V a KVM), došlo na vylepšené překlady. Nadále pak platí, že výchozím init systémem je sysVinit (systemd je k dispozici, ne však na live verzích). Qt aplikace by měly ctít škálování nastavené v GTK samotném.

AMD je na vzestupu i v enterprise segmentu

Vedle nadále trvajícího vzestupu v prodeji procesorů koncovým zákazníkům (německý obchod MindFactory hlásí, že už přes 80 % prodávaných CPU nesou logo AMD, Intel spadl pod 20% podíl) roste AMD i ve finančně důležitějších segmentech, které se Intel snaží držet zuby nehty.

AMD v současnosti spolupracuje s Acerem a Hewlett-Packard na použití svých CPU v jejich Chromeboocích. Dále pak s HP a firmami Dell a Lenovo připravuje uvedení nových strojů pro podnikovou sféru (ponesou k tomu určené procesory Ryzen Pro či Athlon Pro). V běžných spotřebitelských počítačích velkých výrobců jsou již Ryzeny k vidění v některých strojích od Aceru, HP i Lenova a tento trend bude také pokračovat (mj víme o herních noteboocích Asus).

Největší peckou ale je již dříve avizované nasazování 7nm procesorů EPYC, které najdeme do budoucna v enterprise serverech nejvyšších tříd a obecně v datových centrech největších intenetových poskytovatelů a provozovatelů jako Google či Twitter, stejně jako v datových centrech menších hráčů na trhu. Dle odhadů by AMD mohla v tomto segmentu dosáhnout na 10% podíl v horizontu 6 měsíců.

Nepotvrzeno: Zen 3 s 4×SMT

Když už jsme u AMD, zastavme ještě na chvíli u jedné informace, která momentálně hýbe částí internetu, ale není ze strany AMD ani potvrzena, ani vyvrácena. Hovoří se však o tom, že další verze architektury Zen, tedy Zen 3 (aktuálně jsou/přicházejí na trh procesory generace Zen 2), by mohla zvýšit počet vykonávatelných vláken na jedno CPU jádru na dvojnásobek (podobně jako to má třeba UltraSPARC).

Při současných parametrech, kde nejvyšší desktopový procesor AMD má 32 CPU jader bychom se bavili o 128vláknových procesorech, pokud Zen 3 přijde s dalším zdvojnásobením počtu jader v CPU, došlo by na 256vláknové procesory. Realizovat takovou věc samozřejmě jde, to dokazuje již právě UltraSPARC bez ohledu na to, že aktuálně nemá SMT / HT na růžích ustláno a ano, představuje určité bezpečnostní riziko, jsou nasazení, kde toto zvýšení počtu vláken povede k dalšímu zefektivnění běhu úloh (např. 3D rendering, zpracování videa apod.).

V této souvislosti se také sluší dodat, že u AMD se řeší i scénáře s vyšším počtem čipletů v CPU (připomeňme: dnes v EPYCech 8ks = 64 CPU jader 128×SMT) … s teoretickým nárůstem počtu CPU jader v čipletu 2×, počtu čipletů 2× a počtu vláken na jádro 2× nelze vyloučit, že nás nedělí jen několik málo let od 256×CPU = 1024× SMT).

5nm u TSMC

Kdyby se AMD takovou cestou nakonec skutečně vydávala, pak bude samozřejmě potřebovat pokrok ve výrobních procesech. TSMC v těchto dnech hlásí, že už za půl roku, v březnu 2020, spustí sériovou výrobu 5nm procesem.

Ten nebude představovat ani tak pokles spotřeby (zde lze čekat zhruba třetinový pokles), jako spíše možnost vyrábět čipy s vyšším počtem tranzistorů na ploše (až 1,8×, což je přesně to, co se bude hodit nejen AMD, ale i Applu, Qualcommu, výhledově Nvidii i dalším).

Instalátor v Ubuntu dostal podporu ZFS

Canonical nelení a dva týdny před vydáním Ubuntu 19.10 přidává do instalátoru Ubiquity podporu pro ZFS na kořenovém filesystému. Uživatelé tak budou moci testovat tuto do budoucna stěžějní funkcionalitu (i) v rámci asistovaného rozdělení disků.

Firma následně, pokud vše půjde hladce, připraví i na základě odezvy od uživatelů úpravy a vylepšení pro vydání Ubuntu 20.04 LTS, plánovaného k vydání v dubnu příštího roku. Jinak prozatím je nadále výchozím souborovým systémem Ext4.

root_podpora

Google vyvíjí vlastní dekodér pro AV1

Výhoda otevřenosti video formátu AV1 nespočívá jen v jeho ceně (připomeňme: 0 Kč), ale také v tom, že rozličné projekty mohou ve výsledku soupeřit o co nejlepší implementaci, z čehož jednoznačně bude těžit „zákazník“.

Vedle známého dekodéru AV1 videa DAV1D tak nyní přichází Google s vlastním projektem knihovny libgav1 (či zkráceně GAV1), která se zaměřuje nejen na x86 desktopy, ale zejména také mobilní zařízení s ARM SoC. V tuto chvíli dekodér podporuje videa uložení ve formátu IVF, pro převod z jiných formátů do IVF se doporučuje použít třeba ffmpeg.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.