Hlavní navigace

Vivaldi 2.0 je slibný krok na cestě k vynikajícímu prohlížeči

Autor: Vivaldi
David Ježek

Je to malý krůček pro prohlížeče, ale obrovský důvod k radosti pro fanoušky staré dobré Opery. Ta sice ještě není zpátky plně, ale druhá velká verze jejího morálního nástupce jménem Vivaldi je na dobré cestě.

Doba čtení: 5 minut

Jaké je Vivaldi 2.0

Úvodem mi dovolte připomenout, co Vivaldi je a jak vznikl(o). Vivaldi je webový prohlížeč, který se „zrodil z popela staré dobré Opery“ s Presto jádrem. Původně vznikl jako virtuální komunita na webu My Opera, která byla vypnuta Operou někdy na jaře 2014. Jon Stephenson von Tetzchner, který stál u zrodu Opery, tím byl eufemisticky řečeno rozezlen, založil Vivaldi Community. Začátkem roku 2015 pak přichází první technické preview nového prohlížeče Vivaldi pod křídly společnosti Vivaldi Technologies.

Vivaldi přichází do světa, kde Opera po své přeměně v de facto upravený klon Chrome (a následně také prodeji do Číny) rezignovala na většinu původních hodnot, s ambicemi tyto hodnoty navrátit. Pochopitelně ale nemohl projekt v menším množství lidí a s menšími financemi než i tak ztrápená Opera (vzpomeňme na zoufalé pokusy o nabytí podílu na trhu v podobě Ballot Screen) pokračovat v samostatném vývoji jádra Presto a dalších souvisejících projektů – včetně třeba přítomnosti e-mailového klienta v prohlížeči (či ve své době zajímavé možnosti stahování torrentů).

Proto je aktuálně Vivaldi projektem prostého webového prohlížeče nad všeobecně používaným jádrem Blink, do kterého sype peníze na vývoj (nejen) Google. Proto Vivaldi přidává další původně Operáckou funkcionalitu pozvolna, po jednotlivých menších krocích.

A proto by nebylo fér projektu vyčítat, že zatím stále neplní ty možnosti, které měla Opera ve své zlaté éře.

Dvojka podrobněji

Následující pasáže textu soudí prohlížeč Vivaldi optikou hardwarovou a softwarovou. Hardware, který posloužil při tvorbě článku stál na PC s Core i7–4790 + HD 4600, poměrně rychlém SSD a 12Mbit/8Mbit bezdrátové konektivitě. Prohlížeč běžel ve verzi 2.0.1309.29 v operačním systému openSUSE Tumbleweed s „KDE 5“ / X11.


Autor: David Ježek

Rychlost spuštění prohlížeče je na SSD prakticky nerozlišitelná od jiných, rozhodně však není nižší. Rychlost běhu jednotlivých prvků (načítání záložek, otevírání nových atd.) je stejná. Stránky náročné na JavaScript jsou viditelně o trochu rychlejší než v případě Firefoxu (ověřováno na hře Cookie Clicker), avšak shodné s Chrome/Chromium. Unifikace světa webových prohlížečů v podobě jádra Webkit/Blink a JavaScriptového enginu V8 zkrátka dělá svoje a minimálně v SUSE / u Packmanu sestavují balíčky dobře. Svůj vliv na okamžité načtení dříve načtených postranních stránek (viz dále) bude jistě mít dostatek RAM (8GB v testovacím stroji), resp. přítomnost SSD – stránky buď nejsou „odswapovány“ pryč, resp. načtení z SSD cache je velice rychlé.

Každopádně zobrazení stránek v postranní oblasti je rozhodně funkcionalita, na kterou se zvyká rychle. Zajímavé je, že například při zprovoznění facebooku v této postranní části přijde e-mail, který upozorňuje na novou aktivitu s účtem (což je v pořádku) s tím, že se tak stalo z telefonu Samsung Galaxy S9+ (klidně řekněte wow, ale zjevně se takto postranní oblast Vivaldi identifikuje, alespoň v mém případě na monitoru s běžným rozlišením 1920×1080).


Autor: David Ježek

Motivy vzhledu a možnosti přizpůsobení rozložení prvků prohlížeče jsou spíše věcí osobního vkusu. S určitostí lze říci, že pokud i do případné budoucí verze pro mobilní telefony (zatím neexistuje) bude zachována možnost umístit lištu panely do spodní části displeje, bude to některými uživateli kvitováno s povděkem.

Synchronizace

Synchronizace skrze Vivaldi Sync funguje, ale počítejte raději s počátečními problémy. Mně vytvoření účtu (klepnutí na odkaz v potvrzovacím mailu) proběhlo až napopáté, a to jen ve Firefoxu. Klidu nepřidá, že samo Vivaldi se na stránce a vytvářením synchronizačního profilu a jeho potvrzením tváří, že spojení není zabezpečené.


Autor: David Ježek

Hodnocení po pár hodinách

Nemohu předstírat, že jsem stálým uživatelem Vivaldi. Osobně vyznávám spíše spartánskou jednoduchost, pročež jsem spokojen s Firefoxem. Doby, kdy jsem preferoval prohlížeč typu Opera, jsou dávno pryč. Přesto na Vivaldi osobně oceňuji možnost postranních panelů se stránkami (zejména pro sociální sítě) – zejména na PC s širokoúhlým monitorem se to dobře uplatní. Chybí zde však možnost obnovit tento postranní panel – tlačítko či obecně refresh panelu pochopitelně obnoví hlavní panel, nikoli postranní. Jak nastavit funkcionalitu tohoto postranního, tedy řekněme „náhledového“ panelu, na tom budou muset ve Vivaldi ještě trochu pouvažovat.

Seskupování panelů je jistě zajímavé pro uživatele s typicky otevřenými desítkami panelů, přišlo mi však, že přetažení panelu do skupiny vyžaduje více cviku (oddělení přetažení do skupiny od přetažení na pozici vedle skupiny je velmi malé a ze začátku se hůře trefuje).

Stahování souborů je rozhodně lepší než ve Firefoxu či Chrome. V dialogu přímo přítomná možnost prostě stáhnout či zvolit stažení do jiného („nevýchozího“) adresáře je věc, kterou bych si přál vidět ve Firefoxu.

Vivaldi má mnohé výhody. Tím jak principiálně navazuje na klasickou původní Operu, ač za použití jádra Blink, přitáhla rychle spoustu fanoušků Opery před jejím „zChromovatěním“. Mnohé funkce evokují dobu i hodně dávno minulou, například dlaždicové uspořádání oken i léta devadesátá.

Má ale i své nevýhody. Nejde o otevřený software, nýbrž o uzavřený freeware, takže je napůl cesty mezi dvěma světy a z tohoto hlediska by jej jistě lidé jako RMS neváhali přirovnat třeba k Microsoft Edge. Nenulové množství lidí je také alergické na cokoli od Googlu, což je pověst vlekoucí se i s enginem Blink. A v neposlední řadě můžeme sice říci, že Vivaldi je na hlavních desktopových platformách (tedy Windows, macOS a Linux), ale nenajdeme jej ani v BSD světě (to je z hlediska uživatelské základy hodně minoritní problém), ale ani na Androidu.

A to je problém poměrně velký, zejména s ohledem na novou možnost synchronizace, se kterou dvojková řada konečně přišla. Dokud nebude k dispozici Vivaldi pro Android, půjde z hlediska typického většinového uživatele o polovičatý prohlížeč. Zásadním problémem by vznik takové verze nemusel být, vždyť jakous-takous androidí variantu má třeba i Brave spojené s Brendanem Eichem.

Celkově je Vivaldi 2.0.x slibným prohlížečem, který oproti jedničkové řadě přidává spoustu nových zajímavých věcí. Ale současně ukazuje, že i na vydání Vivaldi 3.0 se můžeme těšit neméně podobně jako na toto.

Našli jste v článku chybu?