Řadový uživatel Linuxu
Rovnou úvodem se zbavme jedné podstatné věci. Je jedno, jestli zrovna používáte nějakou konkrétní obskurní funkcionalitu X.Org, za kterou nemá Wayland náhradu. Je jedno, zdali zrovna jste naprosto spokojen s Waylandem, protože těch tisíc věcí, které neumí nebo umí špatně, se vás netýkají. Podstatné je toto: X.Org je mrtvá záležitost, nikam se už nevyvíjí a Wayland je jeho nástupcem. Je tomu tak proto, že ti, kdož udávají v „linuxových technologiích“ směr, se rozhodli dále nerozvíjet X.Org, ale přinést novodobou alternativu jménem Wayland.
Je to stejné jako kdysi s PulseAudio, případně dnes PipeWire. Je to stejné jako nostalgie nad GTK2/Mate či Qt3/TDE či ne-systemd inity. Ty věci stále existují, mají určitou základnu uživatelů, ale majorita je jinde. Já také fotím na svitkový film, který vyvolávám v temné komoře v Rodinalu a vidím, jak na mě lidé na horách koukají jako na blázna, když vytáhnu měcháč Carl Zeiss Ikonta z roku 1930 a začnu fotit. Také rád tu a tam vytáhnou LP desky s Pink Floydy apod. Také se ještě občas „pomazlím“ s VHS kazetou, nebo zajedu na festival 70mm filmu. Ale realita 99,99% lidí je fotit smartphonem, poslouchat Spotify a filmy řešit na Netflixu.
Řadový uživatel Linuxu ani nepotřebuje vědět, co je to X.Org a že jej pomalu nahrazuje Wayland, natož aby věděl něco o XLibre. Ostatně krásnou ukázku toho, jak brutální umí být setrvačnost, v otevřeném světě máme: podívejte se, kolik lidí pořád používá OpenOffice.org, namísto LibreOffice. Nebo jinak: kdo si dnes vzpomene, že samo X.Org je forkem XFree86?
Quo vadis, XLibre?
XLibre Xserver je tedy nový projekt, který vznikl z nespokojenosti jednoho uživatele se stavem projektu původního. Já si osobně tuto kategorii „truc-projektů“ oblíbil, protože často z nich vzejde nějaký zajímavý podnět a ačkoli ty projekty vzniknou a nějakou dobu třeba u existují, hlavní proud ovlivní jen touto sekundární cestou. Mezi nimi vzpomeňme projekt Glimpse, poměrně zajímavý fork GIMPu, nebo Ansel, velice zajímavý fork darktable. Ještě jsem se osobně nerozhodl, jestli bych do této kategorie zařadil i Art, jakožto fork Rawtherapee, momentálně jsem ve fází zkoumání jeho vlastností, ale tak nějak v těchto mantinelech se věcí pohybují. Co tedy ke vzniku XLibre vedlo? Podívejme se na GitHub projektu.
Autor forku a významný přispěvatel do X.Org Serveru, Enrico Weigelt, konstatuje, že Xlibre je fork, který přináší velké pročištění kódu a vylepšenou funkcionalitu. Vznik forku označuje za nezbytný s ohledem na toxické prvky v X.Org, kde různí krtci z BigTech korporací bojkotují jakýkoli významný pokrok s cílem projekt zničit, eliminovat konkurenci na trhu jejich vlastního produktu (eg. Wayland), prostě klasická taktika „embrace, extend, extinguish“.
Projekt XLibre je tak dle jeho slov nezávislý, není spojen s žádnou velkou korporací či její dceřinkou, jakýmikoli nástroji pro vyhýbání se danění či jakýmikoli aktivistickými skupinami s politickou agendou, státními hráči apod. Explicitně je prost jakékoli DEI politiky (diversity, equity, and inclusion) či jiných diskriminačních politik. Vítán je kdokoli, kdo chce přispět a chová se slušně.
Jedna časová osa za všechny
S posledními událostmi se váže epizoda, kdy po oznámení forku – jak uvádí Enrico – začali zaměstnanci Red Hatu promazávat jeho příspěvky v GitLabu freedesktop.org, smazali jeho Git repo, tickety, merge requesty atd. Pravdou je, že v X.Org bylo v poslední době revertováno hodně změn. Od technických týkajících se RandR, až po licenční řešící rozdíl mezi „MIT a X11“ versus „MIT nebo X11“. Jak uvádí Phoronix, jeden z revertů se týkal kódu, který rozbíjel fungování ovladače Nvidia s tím, že Nvidia avizovala, že přibudou požadavky na revertování dalších změn.
Pravdou je, že v rámci X.Org byl Enrico za loňský rok suverénně největším přispěvatelem změn do projektu. Jedna věc ale je, kolik lopat přeházíte, zcela něco jiného je, jestli házíte na správné místo. V jeho případě do určité míry asi převážila kvantita nad kvalitou, za posledních mnoho měsíců jeho kód často X.Org rozbil a ostatní vývojáři s tím měli víc práce, než kdyby jeho merge requesty nebyly začleněny. Postupem se tak Enrico dopracoval do situace, kdy ztratil důvěru v kvalitu odváděné práce. Jak totiž ti vývojáři z Red Hatu uvádí, Enrico v době, kdy byly odstraněny některé jeho změny rozbíjející X.Org, na toto nereagoval a naopak tlačil do projektu další / jiné změny, tvrdí v diskusi u jednoho problému jiní vývojáři (konkrétně Michael Dänzer z Red Hatu).
Jenže je tu jedno velké jenže: každý, kdo čte nedělní shrnutí novinek a vidí, po jak dloooouhé době se třeba ve Wine opravují chyby. Totéž platí pro X.Org. Ono to vůči Enricovi není férové. Enrico není plně zaměstnán nějakou společností, aby pracoval na X.Org. Jak uvádí, do projektu přispívá jako nezávislý vývojář a tak jen těžko od něj lze očekávat, že bude opravovat chyby do hodiny. Sám se proti tomuto obvinění ohradil a podpořil jej i nahlašovatel dané chyby (a onen vývojář z Red Hatu, o kterém bude ještě za chvíli řeč, se za to pak omluvil). Při této příležitosti konstatoval možná nejdůležitější bod své argumentace: toto vše by se nedělo, kdyby X.Org vydával pravidelně nové verze a distribuce tak nemusely spoléhat na sestavování z Master větve, která je v principu spíše součástí vývoje, nikoli ostrého nasazení. Když odbočím: toto je důsledek úbytku vývojářů a úsilí věnovaného umírajícímu X.Org. Je to vlastnost končícího projektu, kterou nyní zkusili někteří omlátit Enricovi o ústa.
Ale zpět: když poté Enrico stvořil fork X.Org Serveru, který hostoval přímo na GitLabu freedesktop.org s ne úplně sluníčkově-korektními komentáři na adresu lidí kolem X.Org Serveru, porušil nepsané pravidlo kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Byl mu odebrán účet na GitLabu, což spustilo zmíněnou vlnu revertů jím zaslaných změn.
Spíše konspirační teorie, nebo staré dobré osobní antipatie?
Může být poměrně validní úvahou ta, která říká, že Red Hat nemá zájem posouvat projekt X.Org dál. Red Hat se vydal cestou Waylandu, který už mnoho let vyvíjejí, třeba proto, že v X.Org neviděli budoucnost. Potud je to logická úvaha, konspirační teorie se z toho stává ve chvíli, kdy bychom Red Hat začali vinit z toho, že aktivně škodí projektu X.Org, aby uspěl jeho konkurenční projekt Wayland. To smysl dává už poněkud méně. Kdokoli může převzít financování vývoje projektu X.Org a vyšperkovat jej tak, že Wayland zašlape v prach. Nikdo to ale neudělal a zdá se, že neudělá. Vždyť i Canonical se rozhodl před lety od X11 odejít a pracoval na vlastním systému Mir, aby jej po čase předělal na Wayland kompozitor.
Další možností je, že se toho chopí komunita XY vývojářů, kteří po večerech z ryzího altruismu budou X.Org dále rozvíjet. To je možná to, o co se nyní Enrico pokouší. A je jasné, že zájem Michaela Dänzera (to je ten vývojář) na X.Org je jiný, než zájem Enrica Weigelta.
Neoddiskutovatelným faktem je, že když se kolem X.Org Serveru něco děje, je to v podstatě jen informování o dalších chybách a jejich záplatách. Nikdo už nemá tendenci schopnosti X.Org dále posouvat, pokračovat v tradičním projektu. Všechny síly míří do Waylandu. A když se náhodou objeví vývojář, který se toho chopí, naráží na takový součinitel vstupního odporu, až raději založí fork a poté jej exkomunikují z X.Org církve, až musí na GitHub. I takto lze na věc nahlížet.
Malá osobní poznámka
Vím, jak dnes běhá typický Waylandí desktop. Ať už jde o GNOME 44 v Mageie bootované s rEFInd na jádru 6.6, nebo GNOME 48 v Manjaru či openSUSE bootované klidně přes systemd-boot s jádrem 6.15, běží to na Ryzenu + Radeonu v 1920×1200 skvěle za všech okolností.
Jenže když na tomtéž železe nahodím Devuan bez systemd, bez PipeWire, bez Waylandu, bez GNOME, prostě a jednoduše X11 desktop s LXQt, běží to stejně tak skvěle. Jakkoli tedy po léta tvrdím, že Wayland je super a běží výborně, měl bych totéž tvrdit i o X.Org. Nepotkal jsem na této konfiguraci v Devuanu žádné problémy, které jsem potkával před 10 lety, což mě samotného překvapilo.
Má tedy X11 i dnes určitou relevanci? Ač v okolních odstavcích poskytuji nihilističtější pohled na věc, tak musím konstatovat, že i bez systemd, Waylandu a PipeWire se dá stále provozovat plnohodnotný současný linuxový systém se vším všudy.
Bouře ve sklenici vody, hodně staré, hodně popraskané sklenici
XLibre je v tuto chvíli překlopen do vlastního GitHub repozitáře, má nasazeny změny, které X.Org odmítl, má připraveny všechny ovladače (od s3virge po nouveau, od synapticsu po keyboard, od cirrus po amdgpu atd.) a tudíž by teoreticky bylo možné ho někde experimentálně nasadit. Diskutuje se to na fóru u Mintu, diskutuje se podpora na fóru u Nvidie, nicméně vyznění je spíše zamítavé (což se není čemu divit – to, že někdo vznese v principu nesmyslný dotaz někde na fóru, neznamená v reálu vůbec nic).
Navzdory tomu, co píšu výše, lze o X.Org Serveru jako poslední velké implementaci X11 říci, že jde o umírajícího velikána. Umírá už nějakou dobu a ještě řadu let umírat bude. Dokud bude poslední enterprisové distro muset udržovat jeho podporu, bude tak činěno. Pak už nejspíš bude jen „prostě žít“. Ale jeho doba minula. Náhrada v podobě Waylandu není 100% a vždy budou existovat lidé, kteří potřebují funkcionalitu na Waylandu nenabízenou či nabízenou v horší kvalitě, ale to nic nemění na faktu, že většině lidí je to ukradené.
A tak jako stále existují projekty typu MATE a TDE a stále existují lidé spokojeně provozující ALSA či OSS, bude s námi X.Org Server – či jakýkoli jeho fork – i nadále.
Opravdu mi to celé připomíná Aureliena Pierra s Anselem. Tento vývojář má v mnoha věcech svatou pravdu, nelze mu upřít entuziasmus, nicméně Ansel je stále ve fázi nestabilní alfa verze, zatímco masy jdou dál a prostě používají darktable. U Anselu tvrdím, že je velká škoda, že se kolem něj nerozjela větší vývojářská základna, která by přilákala uživatele. O XLibre lze zatím říci totéž: i zde půjdou masy dál, ať už Enrico zakončí svých 15 minut slávy rychle, nebo bude ve vývoji XLibre pokračovat a třeba se k němu další přidají.
Přece jsou i úspěšné truc-projekty. Doufám, že teď spoustu z vás nenaštvu, když takto onálepkuji ten asi největší: Devuan. Ať už s námi bude tento fork Debianu už jen chvíli, nebo dalších 100 let, jeho podstatou je, že dává alternativu těm, kteří o ni stojí, jakkoli majorita světa jde cestou novou, odlišnou. Uvidíme, jestli to nebude třeba právě Devuan, který jednoho dne přepne na XLibre, protože cesta, na kterou se dal kvůli systemd, jej časem bude připravovat i o některé další prvky operačního systému. Ono to provázávání Waylandu, PipeWire, GNOME, GTK, systemd vč. systemd-boot je logické, pragmatické, lákavé, ale … unifikující. A jestli něco svět nepotřebuje, tak je to unifikace nad jedinou správnou ideologií, kterou zde reprezentuje Wayland. I kdyby tato ideologie ovládala 99 % světa, je dobré mít to 1 % rebelů.
Možná Enrico Weigelt přibil svých 95 tezí na vrata kostela. Jestli pohne světem, se teprve ukáže.
ČLÁNKY DO MAILU