Hlavní navigace

Názor k článku Xubuntu 11.10: dokonalý náhradník bez Unity od J. M. - Jediné, s čím bych mohl souhlasit, je to,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 1. 2012 20:18

    J. M.

    Jediné, s čím bych mohl souhlasit, je to, že je to tím, že vývoji není věnována pozornost. Bohužel. Zoufale se to nezvládá. Nejsou lidi. I sami vývojáři X.org to říkají. Bohužel nízkoúrovňová grafika je dnes to zdaleka nejsložitější na programování, a málokdo je schopen k tomu přispět (obzvlášť při složitosti projektů jako X.org, Cairo, GTK+ atd.) Proto linuxová grafika hnije a i když na ní malá hrstka statečných neustále pracuje, jako např. na ovladačích grafických karet, tak to je dnes tak nesmírně komplikovaný a rozsáhlý úkol, že než se zapracuje na jedné věci stávající technologie (např. podpoře nějaké akcelerační vlastnosti nějaké konkrétní karty), už jsou tady nové technologie (např. nové karty, nové akcelerační funkce). Čili jsme cíli a kýžené funkčnosti každým rokem čím dál dál a je to čím dál složitější.

    Jinak se zbytkem příspěvku vůbec nesouhlasím.

    *Existenci* ekonomické krize nepopřu tím, že je venku hezky. To je to, o čem píšu. Všechny diskuse na toto téma mají vždycky neměnný průběh: nejdřív kategorické popírání faktu, že tam ta pomalost je a nařčení z trollování, poté, co se prokáže, že tam ta pomalost skutečně je, tak se to (aniž by tomu předcházelo sebezpytování) plynule překlopí na argumentaci tím, že na tom přece tak nesejde.

    K těm bodům:

    3. Zde v rychlosti Linux rozhodně nevyhrává, ale o rychlost spouštění mi nejde.

    4a. No a? Opět připomínám, že v tomto vlákně není a nikdy nebyla diskuse o ničem jiném než o GUI.

    4b. Naprostý omyl. Ta grafická architektura je v současnosti tak špatná, že v posledních letech drasticky zpomaluje *všechno* (i to, co před pár lety běželo mnohem rychleji). Každá maličkost v GUI pod Linuxem je tím ovlivněna, každý dialog, každý text, každý prvek v každém okně. Když už píšete o těch CLI programech, tak dokonce i textový výstup v emulátoru terminálu (xterm, GNOME terminál atd.) je mnohonásobně pomalejší než exkivalent pod Windows (takový Midnight Commander nebo vim v GUI emulátoru terminálu žere CPU jak prase, často víc než ekvivalentní GUI program. I pouhý výstup kompilátoru při kompilaci zpomaluje kompilaci, tím, jakou režii má pod X.org vykreslování textu). A ten GUI textový editor, který prý využívá jen 10 procent, je typický případ. Rychlost každého GUI textového editoru (zejména těch pod GTK+ nebo čímkoli, co GTK+ emuluje) pod Linuxem je primárně dána linuxovou grafickou infrastrukturou. Tedy nevyhnutelná obrovská režie vykreslování písem (např. emacs s GTK+ GUI se při vykreslování asi 10x-100x zpomalil po té, co ho "vylepšili" přechodem na moderní fontconfig), scrollování (to je chronická tragédie linuxové grafiky). Na 11 let starém pomalém rozbitém PC z roku 2001 mi jakýkoli textový editor pod Windows zvládá v pohodě s rezervou a flákající se části CPU scrollovat ve vštších souborech, kde se to v novém nadupaném dělu z roku 2011 (nebo na jakémkoli jiném, to opravdu není věc konkrétního počítače) v jakémkoli GTK+ editoru na Linuxu seká a posuvník má zpoždění za kurzorem myši a CPU je vytížené na 100 procent a při držení kláves nahoru a dolů se překreslování seká a procesor se vaří. Atd. atd. atd. atd. Já například čekám na dekádu, kdy bude vyvinut procesor tak mohutně silný, aby mi umožnil si pod Linuxem pohodlně v GUI editovat textový soubor, aniž by systém klekal vytížením a niž bych při spoustě prkotin viděl, co všechno to nezvládá v reálném čase vykreslit. Na Windows to bylo v pohodě možné už v 80. letech minulého století s tehdejším hardwarem. Tohle je prostě systémová věc, která je v linuxové grafice zažraná hluboko tak, že ovlivňuje úplně všechno, co se na obrazovce děje. (Proto už taky ze zoufalství autoři knihovny Qt na tuto zmršenou architekturu rezignovali a vykreslují si to sami svým specializovaným kódem čistě softwarově přes CPU, což je paradoxně výrazně rychlejší než beznadějně zmršená "hardwarově akcelerační" architektura X.org - sice to žere hodně CPU, několikanásobně víc než ekvivalent ve Windows, ale pořád je to výrazně lepší než ten zmršený linuxový standard).

    4c. Ano, bude. Což je docela tragédie, protože bych rád na Linuxu používal třeba pokročilé programy pro tvorbu hudby, vícestopé editory a tak, ale stále čekám, až za pár desítek let vyvinou procesor, který by to pod Linuxem utáhl. Zatímco na Windows jsem s tím neměl problémy ani v 90. letech minulého století, protože veškerý výkon procesoru šel jenom na to vlastní zpracování zvuku, i složitější GUI má pod Windows prakticky nulovou režii, tak pod Linuxem s GTK+ i dnes na současném počítači prakticky veškerý výkon CPU je spálen jenom vykreslováním složitějšího GUI programu, čímž se jaksi nedostává výkonu na vlastní funkčnost programu.

    4d. Žádný program s vlastní architekturou nemám a nevím, že by nějaký existoval. Opět podotýkám, že za grafickou architekturou nepovažuji GTK+, to by bylo příliš růžové a jednoduché. GTK+ je postavené nad celou složitou grafickou architekturou, která je pod ním. A to je ten průser. Dřív třeba čistý program, používající přímo xlib (tedy nepoužívající žádný toolkit jako GTK+) byl docela rychlý. Ale dnes už je X.org a všechno, co s ním souvisí, tak zmršené, že i čistý X program na 10x výkonnějším počítači žere při vykreslování 10x víc výkonu procesoru než před lety se starými Xky na 10x pomalejším počítači. I obyčejný xterm dnes žere tak 10x-30x víc výkonu CPU než ještě před pár lety.