Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od A. S. Pergill - 1. To, že jazyk ovlivňuje myšlení, se vědělo...

1. To, že jazyk ovlivňuje myšlení, se vědělo dávno před nacismem a ví se to i teď. I v jazykovce na vás budou křičet "nepřekládejte, myslete v angličtině".
A jedním z důvodů zavádění latiny a řečtiny na gymnázia byla právě podpora rozvoje myšlení, dávno před vznikem nacismu.
A je jasné, že kvalita myšlení populace stimuluje vědecký a technický rozvoj (pochopitelně spolu s mnoha dalšími faktory).

2. Nefonetický pravopis pochopitelně negativní dopad na rozvoj jazykové zásoby má, protože jeho uživatelé nemohou čerpat nová slova zcela mimoděk čtením náročnějších a náročnějších textů (jak je tomu třeba u uživatelů češtiny a mnoha dalších jazyků s +- fonetickým pravopisem).
Výsledkem je, že anglicky píšící autor, chce-li knížku prodat, musí používat simplifikovanou verzi jazyka, čímž se ovšem podílí na roztáčení zpětnovazebného procesu, protože populace s takovouto nabídkou textů bude svůj jazyk dále simplifikovat a to si bude vynucovat ještě větší simplifikaci textů k ní směřujících ... (až se to celé nějak sesype).
Druhým výsledkem je vyšší procento negramotných v anglicky mluvících zemích, než odpovídá jejich socioekonomickému statutu (USA by měly mít na základě socioekonomických parametrů daleko méně negramotných dospělých než my, ale opak je pravdou; dá se to dohledat v různých statistikách, které vystavuje např. OSN, ale je to obecně známý fakt).

3. Němčinu vám nevnucuji, naopak jsem explicitně uvedl, že proti češtině prakticky žádné výhody (s výjimkou vyššího počtu potenciálních čtenářů pro spisovatele, a za to nemůže jazyk jako takový) nemá.

4. Faktem je, že EU mělo možnost zavést esperanto (nebo jiný umělý jazyk) do škol, jako byla v rámci RVHP zavedena ruština. A nemuseli jsme teď řešit např. problém, že na balení potraviny mají být údaje ve všech jazycích EU (podle příslušných předpisů dosti podrobné), a ony se tam prostě nevejdou, nebo jsou psány tří až čtyř bodovým fontem, se kterým má potíže i osoba se stoprocentně zdravýma očima (a důchodci, ale i další kupující, jak ukazují průzkumy, tyhle informace ignorují právě proto, že je nepřečtou).
Jedním ze side effects tohoto problému je známá hysterie kolem "éček", které měly nahradit ty texty v různých jazycích EU jednotným číselníkem látek, které se mohou vyskytovat v potravinách. Jistěže k tomu přispěla i stupidita bruselských úředníků, podle nichž když dáte do nápoje 1 % kyseliny citronové, tak na obalu musí být příslušné "éčko", zatímco když tam to samé množství této kyseliny vnesete třeba sušenou citrónovou šťávou, tak na obalu "éčko" být nemusí.
Nicméně EU je obecně přehlídka nevyužitých příležitostí, a mnohdy naprosto nesmyslně.