Hlavní navigace

Začátečníkův rádce – internetové prohlížeče

31. 8. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ve druhé fázi našeho začátečnického seriálu se pokusíme věnovat tomu, jaké aplikace máme v Linuxu k dispozici k plnění určitých úloh, protože přesně tak začátečníci pracují. První úlohou určitě bude prohlížení internetu. Stále více a více služeb je dnes dostupných na internetu a online a bez prohlížeče se neobejdeme.

Každý začátečník dříve či později uslyší slovní spojení, které pravověrným linuxákům a vývojářům webových aplikací určitě ježí chlupy na těle – Internet Explorer (zkráceně IE). Jedná se o masivně používaný a rozšířený program, jeho rozšířenost samozřejmě pramení z toho, že je to výchozí prohlížeč operačního systému Microsoft Windows. Jako základní tezi musíte přijmout fakt, že výrobce, tedy Microsoft, nenabízí žádnou verzi určenou pro Linux. Pro účely vývojářů však existuje možnost provozu IE pod prostředím Wine a zdá se, že to vcelku funguje. Nicméně to primárně není určeno koncovým uživatelům a nelze na to spoléhat.

I tak však není Linux nějak ochuzen tím, že na něm nativně IE neběží. Existuje totiž docela dost úspěšných prohlížečů, které lze použít. Začněme tím, jaký prohlížeč máte k dispozici po čisté instalaci linuxové distribuce. Obvykle to není linuxová distribuce, která určuje výchozí prohlížeč, spíše se o to postará vaše desktopové prostředí. Zjednodušeně řečeno – pokud máte KDE, bude výchozí Konqueror, pokud používáte GNOME, bude to s největší pravděpodobností Epiphany.

Konqueror je internetovým prohlížečem a zároveň správcem souborů v jednom, samozřejmě s dostupným zdrojovým kódem. Podporuje řadu nejmodernějších technologií a při jeho použití nebudete obvykle moc limitováni. Navíc umí používat některé doplňky původně napsané pro legendu jménem Netscape Navigator. Jako zvláštnost můžeme uvést integrovaný modul AdBlock, který dokáže blokovat zobrazování reklamy (což majitelé stránek, které si takto vydělávají na svůj provoz, nevidí rádi).

Epiphany je nástupcem jiného úspěšného projektu – Galeon. V jistém čase se oddělila skupina vývojářů, která již nechtěla vyvíjet Galeon tou cestou, jak bylo navrženo, a přišla s vlastním řešením. Nakonec se vývojáři dohodli, že nebudou tříštit své síly a vývoj Galeonu byl zastaven. Epiphany je čistě GTK+ aplikací se všemi výhodami a nevýhodami, které tato knihovna přináší. Podporuje všechny moderní funkce, mezi které řadíme například možnost rozšiřování pomocí zásuvných modulů, přímá práce s grafickým formátem SVG či třeba záložky.

Po představení dvou výchozích „kousků“ je čas zmínit podle mne číslo jedna linuxového světa – Mozilla Firefox. Jeho historie sahá až do doby, kdy se firma Netscape vyvíjející svůj Navigator rozhodla vytvořit open source odnož svého v té době komerčního prohlížeče. Vznikla Mozilla. Původně to byl balík integrovaných programů, který obsahoval internetový prohlížeč, program na čtení e-mailů a zpráv a také skromný editor HTML stránek. V určité době bylo rozhodnuto, že vyvíjet jeden všeobsažný balík je kontraproduktivní a že se bude oficiální vývoj soustřeďovat spíše na samostatné aplikace. Tak vznikly „odnože“ dnes známé jako Mozilla Firefox (prohlížeč), Mozilla Thunderbird (poštovní klient) a NVU (HTML editor, dnes již jeho nástupce Kompozer). Protože ne všem tento stav vyhovoval, rozhodli se vývojáři přece jenom jednotný balík vytvořit. Dnes jej známe pod názvem SeaMonkey.

Zpět k Mozille Firefox. Jedná se o multiplatformní internetový prohlížeč, který bych si troufl nazvat světovou dvojkou. Ze začátku to vypadalo, že se Microsoft nenechá Firefoxem moc rušit, ale jeho podíly klesají. Dnes je Firefox v některých zemích používán na 40 % počítačů, v Česku je to méně a spíše kolem 30 %. I tak je to dost s přihlédnutím k tomu, že do Windows si jej musí uživatelé nejdříve stáhnout a nainstalovat, což obvykle moc lidí nedělá (v absolutních číslech je nejvíce uživatelů Firefoxu právě na Windows, i když číslem jedna tam není). Firefox používá své vlastní vyvinuté tzv. renderovací jádro, které má na starosti vykreslování stránek, které se jmenuje Gecko . Podpora webových standardů je na vysoké úrovni, což se pro některé verze IE nedá moc říct (a vývojáři pak musí své stránky tzv. optimalizovat přímo pro konkrétní verzi IE). V počátcích s tím byly obvykle problémy, kdy se některé stránky nechtěly zobrazovat ve Firefoxu korektně, protože byly optimalizovány jen a pouze pro IE, v posledních letech se situace zlepšuje právě proto, jak se Firefox šíří mezi uživateli. I tak stále najdete dost stránek či spíše aplikací, které pro svůj chod vyžadují IE. Typicky třeba aplikace internetového bankovnictví některých českých bank atd.

Firefox je v Linuxu velmi populární. Jeho možnosti jsou takřka neomezené, neboť je k dispozici několik stovek různých rozšíření, které vlastnosti Firefoxu řádně změní. Firefox tak zůstává v základu celkem chudý na speciální funkce, ale mnoha uživatelům to vyhovuje. Pokud chcete něco speciálního, poohlédnete se po doplňku a je to. I tak je v základu samozřejmě hodně věcí jako třeba záložky, změna vzhledu, doplňky, ochrana před nebezpečnými stránkami atd.

Spousta uživatelů však nedá dopustit na prohlížeč nazvaný Opera. Jedná se taktéž o multiplatformní internetový prohlížeč (navíc má i speciální verzi pro mobilní telefony a PDA). Oproti Firefoxu se spíše podobá SeaMonkey, protože má taktéž integrovány další programy jako je e-mailový klient, IRC klient, RSS čtečka či Torrent klient. Navíc se chlubí i integrovanými doplňky, které je nutno u Firefoxu doinstalovávat zvlášť (třeba tzv. Mouse gestures – ovládání pomocí specifických pohybů myší, respektive kurzoru myši). V mnoha případech je to spíše otázka vkusu. Znám však i případy, kdy se ve výchozím stavu nainstalovaná Opera uživateli znelíbila právě tím, co všechno měla k dispozici. Jedna skupina uživatelů to bere s povděkem, jiná říká, že je to zbytečné. Opera byla svého času placeným produktem (a PDA verze stále je), k dispozici byla verze zdarma, která zobrazovala reklamy. V rámci konkurenčního boje se vývojářská firma rozhodla uvolnit Operu zcela zdarma, lze však v tuto chvíli říci, že se to na výraznějším přesunu uživatelů k Opeře neprojevilo. Uživatelská základna je však stabilní a Opera jako produkt určitě kvalitní také je. Záleží jen na vás, zda jí dáte šanci. Víte například, že s Operou se setkáte i na herních konzolách od Nintenda , konkrétně v modelu DS a Wii?

Již jsme zmínili renderovací jádro Gecko, sluší se ještě vzpomenout jiná jádra, protože Gecko není jediné. V současnosti se docela dost mluví o jádře WebKit . Existuje několik prohlížečů, které implementují více jader (třeba Epiphany nebo Kazehakase), jiné zase staví jen a pouze na WebKitu. Jedná se o aplikační rozhraní původně pocházející od Apple, takže nepřekvapí, že jej používá prohlížeč Safari. Setkáte se s ním také v mobilních telefonech jako je např. iPhone nebo v Nokiích řady S60 či na připravované platformě telefonů Google Android. Do povědomí některých lidí se WebKit dostal poté, co se jeho vývojové verzi provedlo projít populárním testem Acid3. Každopádně se jedná o moderní jádro, o kterém určitě ještě mnoho uslyšíme, a spousta prohlížečů jej bude využívat.

root_podpora

Dalším jádrem je i KHTML, které bylo vyvinuto pro potřeby desktopového prostředí KDE, používá jej tak Konqueror. Známou věci je třeba i fakt, že KHTML je rychlejší než Gecko, existují však stránky, které se s ním nemají rády. KHTML nakonec použil i Apple a na jeho základě vznikl WebKit.

Cílem tohoto článku samozřejmě není přinést vyčerpávající přehled všemožných prohlížečů, zaměřil jsem se spíše na ty, se kterými se obvykle setkáte. Mnohem obsáhlejší seznam naleznete třeba na Wikipedii.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.