Základní sada aplikací a zálohování v distribuci Sabayon

Podobně jako způsob ovládání je sada základních aplikací poměrně individuální záležitostí a je těžké vytvořit nějakou obecně platnou. Určitě se ale dá provést krátký přehled toho, co je možné v rámci Entropy nalézt a použít. Kdo by měl zájem, může samozřejmě sáhnout i po aplikacích z Portage.

V popisu jednotlivých aplikací budu postupovat podle kategorií, které jsou v hlavní nabídce, aby se udržel alespoň základní přehled. V popisu pominu kategorii nastavení, i když je také svým způsobem závislá na uživatelských aplikacích. Jak její samotný název napovídá, jedná se přeci jenom o jiný typ aplikací a proto jí nebudu rozebírat.

Aplikace a programy

První popisovanou kategorií je tedy Grafika. Její jednoznačnou a jistě očekávanou hlavní aplikací je GIMP ( GNU Image Manipulation Program ). Instaloval jsem pouze základní balíček gimp a je možné použít ještě několik málo pluginů. Jedním z možných je i plugin na skenování. Já ale už dlouhou dobu používám přímo aplikaci XSane ( balíček xsane ). Mám inkoustovou barevnou multifunkční tiskárnu HP a její skener s tímto balíkem funguje bez problémů a k naprosté spokojenosti nenáročného uživatele.

Další aplikací z této kategorie je určitě jednoduchý, rychlý a příruční prohlížeč obrázků všeho druhu. Vyzkoušel jsem jich postupem času několik a skončil u GPicView (balíček gpicview).

Poslední skupinou v této kategorii jsou aplikace pro manipulaci s PDF soubory. Základem je samozřejmě příslušný prohlížeč. I zde je několik možností, které jsem vyzkoušel (ePDPView, xPDF, a Evince). Postupem času jsem zjistil, že nejpoužitelnější je pro mě Evince, a proto zůstává. Další aplikace zde nejsou viditelné, ale používal jsem ještě další nástroje a to hlavně pro kopírování obrázků z PDF souborů a dělení vícestránkových dokumentů na jednotlivé stránky. Pro kopírování jsem používal PDF Editor a pro dělení na jednotlivé stránky pak na Debianu grafickou aplikaci PDFsam.

Jak jsem ale zjistil, tak ani jedna z nich v nabídce Entropy není (pokud se nepletu, v Portage obě jsou). Byly tak dvě základní možnosti: instalovat z Portage a nebo použít jiné aplikace. Když jsem uvážil, že ani jednu z nich nepoužívám příliš často, tak jsem se rozhodl je nahradit pomocí terminálových aplikací. Pro dělení vícestránkových dokumentů (a mnoho dalších způsobů manipulace s PDF soubory) je možné použít PDF Toolkit (balíček pdftk). Pro kopírování obrázků je možné vyzkoušet buď GIMP nebo Open/LibreOffice. Kromě toho existuje i terminálová aplikace PDF2SVG (balíček pdf2svg), která uloží všechny nebo vybranou stranu dokumentu do souboru/ů ve formátu SVG. Ty je pak možné otevřít v GIMPu a nebo případně instalovat a použít Inkscape.

Další kategorií jsou Hry a to je u mě velmi jednoduché – instaluji pouze balíčky gnome-ganes a gnome-games-extra-data. Trochu mě ale překvapilo, že ve verzi pro Sabayon nejsou obsažené karetní hry AisleRiot Solitaire. Pokud někdo máte nějaký návrh na jejich získání či náhradu, budu vděčný za nasměrování.

Následující kategorie – Kancelář – je také velmi jednoduchá, hlavně ale z pohledu množství instalovaných aplikací, než tím, že by byla nezajímavá. Jsou zde pouze dvě aplikace – kalendář a kancelářský balík. Konkrétně se jedná o kalendář pro XFCE s názvem Orage (balíček orage). Nejedná se jenom o kalendář, ale i o malou aplikaci pro organizaci času, úkoly schůzky a podobně.

Nejdůležitější aplikací je zde samozřejmě kancelářský balík a to je konkrétně LibreOffice (balíčky libreoffice a libreoffice-l10n-cs pro českou verzi – slovníky je nutné instalovat extra podle návodu na webu OpenOffice). Přes Portage by bylo možné instalovat i OpenOffice, ale neviděl jsem k tomu žádný zásadní důvod. Při instalaci je třeba dbát na to, že LO i OO potřebují ke svému provozu Javu. Pokud ji tedy používáte i jinak, je lepší instalovat SUN, jinak se automaticky instaluje virtuální JDK a JRE a samozřejmě i IcedTea6 (tuhle variantu jsem ale nezkoušel a nezkoumal).

Další kategorií jsou Multimédia. Zde jsou aplikace pro přehrávání multimediálních souborů a manipulaci s CD/DVD médii. Pro XFCE je sice defaultně určený a instalovaný vypalovací program XFBurn, já jsem ale zvyklý na jiný, takže jsem ho odstranil a instaloval Brasero (balíček brasero).

Pro přehrávání multimediálních souborů slouží tři aplikace: Decibel Audio Player, Gnome-MPlayer a VLC. Podle zatímních zkušeností můžu říct, že jsem nenarazil na žádný typ multimediálního souboru, který by tato trojice nezvládla. Je ale pravda, že jsem to příliš nezkoumal a zkoušel to jenom na tom vzorku souborů, co mám kde na disku k dispozici.

Následuje kategorie zvaná Network. V ní je hlavní položkou webový prohlížeč. Já již hodně dlouho dobu používám Firefox a určitě nebyl důvod to měnit. Proto jsem instaloval balíčky firefox a adobe-flash.

Zatím jsem nenašel důvod ani proto, abych používal k nějakým specifickým účelům další prohlížeč, i když jsem zkoušel Chrome, Chromium, Operu, Epiphany, Aroru a další. Pokud bych ale časem nějaký důvod našel, tak bych se spíš zaměřil na nějaké lehčí varianty, jako je třeba Midori nebo Dooble.

Důležitou aplikací je pro mě i poštovní klient a je asi zřejmé, že používám Thunderbird. Zkoušel jsem sice i ClawsMail, ale zatím zůstávám věrný TB (balíček thunderbird).

Pak následují aplikace pro Instant Messaging. V současné době používám dva, a sice Pidgin a Skype. V Archu jsem sice měl nějaký čas Empathy, ale byly na něm větší problémy s připojováním než u Pidginu, takže jsem ho nově už ani neinstaloval. Obě aplikace jsou přímo v repozitáři, takže stačí instalovat balíčky pidgin a skype.

Vzhledem k tomu, že používám NAS úložiště s FTP serverem, potřebuji nějakou aplikaci, která bude zajišťovat služby FTP klienta. Je sice možné na tento účel použít správce souborů, ale já mám lepší zkušenost se samostatným programem. Nějakou dobu jsem používal FileZillu, ale nakonec jsem skončil u gFTP. Nabízí poměrně dost velké možnosti nastavení a využití a je docela rychlý ( balíček gftp ).

Posledním zástupcem je pak program na odesílání SMS zpráv z PC, kde už dlouhou dobu používám aplikaci Esmska. V repozitářích Entropy ale není a pokud vím, dá se najít pouze v Portage Overlays. Proto jsem musel volit stažení komprimovaného balíku ze stránek aplikace, jeho rozbalení do samostatného adresáře a vytvoření a nastavení souboru /usr/share/ap­plications/ Esmska.desktop. Je samozřejmě možné spouštění řešit i jinak, např. vytvořením spouštěče Wbar a jeho umístění do panelu.

Dále následuje kategorie Příslušenství. V té je docela velké množství aplikací, ale to už vychází z jejího názvu a zřejmého účelu.

Najdeme zde defaultního správce souborů Thunar včetně aplikace pro hromadné přejmenování souborů Bulk Rename. Já Thunar instaluji se všemi rozšířeními ( balíčky thunar, thunar-archive-plugin, thunar-shares-plugin, thunar-vfs a thunar-volman. Pokud chcete, aby se vám ve správci zobrazovaly náhledy souborů, je nutné instalovat ještě balíček tumbler.

Kromě správce typu Thunar ( nebo Nautilus, PCmanFM a jim podobných ) jsem coby odchovanec Nortonu zvyklý používat i klasické dvoupanelové správce souborů. Na Archu jsem používal muCommander, ale ten v základní repozitáři Entropy není. Další možností byl Gnome Commander, který tu je a nebere s sebou ani žádné závislosti z Gnome. Problém nastává v momentě, kdy si ho chcete upravit a nastavit mimo Gnome. Je v tomhle ohledu dost neohebný, takže jsem ho velmi rychle zavrhl. Nakonec jsem se rozhodl používat Tux Commander (balíčky tuxcmd a tuxcmd-modules). Ve standardním nastavení toho sice moc neumí, ale dá se velmi dobře a detailně nastavit přesně podle potřeb a požadavků uživatele.

Následují dvě aplikace pro emulaci terminálu. První je již výše zmíněná Sakura, jako druhou variantu používám Guake (balíček guake).

Rovněž dvě jsou kalkulačky – jednoduchá varianta GCalcTool (balíček gcalctool) a velmi propracovaný systém Qalculate (balíček qalculate).

Dále je zde aplikace pro nastavení a ovládání multifunkční tiskárny HP Device Manager (balíček hplip), jednoduchý textový editor Leafpad (balíček leafpad) a archivační manažer Squeeze (balíček squeeze).

Jako poslední uvedu dvě aplikace, které patří do XFCE – snímek obrazovky a správce schránky (balíčky xfce4-screenshooter a xfce4-clipman-plugin).

V kategorii Systém je několik aplikací, která jsou v systému standardně a byly instalovány spolu s jinými – Diskový nástroj (spouštěcí skript se ukrývá pod názvem palimpsest), Entropy Store (grafická nástavba Sulfur) a manage Printing (nastavení tiskového systému CUPS).

K tomu jsou dvě další instalované uživatelsky – výše uvedené Sledování systému (gnome-system-monitor) a potom Oracle VirtualBox (balíček virtualbox-bin).

Poslední kategorií je Vývoj. V ní jsou dvě aplikace na porovnávání rozdílů mezi textovými soubory – Meld a Diffuse Merge Tool (balíčky meld a diffuse). Ty ještě doplňuje programátorský editor Geany (balíčky geany a geany-plugins).

Samotný vývoj je zastoupen aplikacemi QtAssistant, Designer a Linquist, který sice nepoužívám, ale byly instalovány spolu s dalšími aplikacemi automaticky. Mým hlavním vývojovým nástrojem je JetBrains IntelliJ IDEA.

Jako poslední jsou zde aplikace pro administraci databází – MySQL Workbench, PgAdmin III a SQLite Database Browser (balíčky mysql-workbench, pgadmin3 a sqlitebrowser).

K nim samozřejmě přísluší i odpovídající databázové servery. Co se týká SQLite, tak stačí pouze instalovat a používat bez dalších nutných kroků a nastavení. U MySQL a PostgreSQL už to tak jednoduché není. Na různých stránkách jsem našel velké množství návodů, jak obě databáze zprovoznit. Některé kroky ale nebyly funkční vůbec a nebo nevedly ke kýženému výsledku. Byl jsem tak nucen je vyzkoušet a předkládám výsledek svého snažení. Určitě nebude jediný možný a zřejmě ani ne úplně optimální, ale je relativně jednoduchý a hlavně funkční.

Po instalaci serverů (balíčky mysql, postgresql-server a postgresql-base) se vytvoří skupiny mysql a postgres. Do obou se přidá aktuální uživatel systému.

Postup pro MySQL – všechny příkazy je nutné provádět jako root:

• spustit příkaz /usr/bin/mysql_in­stall_db – vytvoří se základní systémové databáze
• nastavit automatické spuštění serveru při startu systému příkazem
• rc-update add mysql default
• restartovat stroj
• nastavit heslo uživatel root příkazem
• /usr/bin/mysqlad­min -u password nové_heslo
• spustit Workbench a nastavit další potřebné uživatele hesla atd.

Postup pro PostgreSQL – všechny příkazy je nutné provádět jako root:

• změnit oprávnění k adresáři příkazem
• chmod 777 /var/run/postgres­ql
• instalovat základní systémové databáze příkazem
• emerge –config dev-db/postgresql-server:9.0
• nastavit automatické spuštění serveru při startu systému příkazem
• rc-update add postgresql-9.0 default
• restartovat stroj
• spustit PgAdmin (uživatel postgres je bez hesla), změnit jeho heslo, nastavit další potřebné uživatele, hesla atd.
• heslo uživatele postgres je možné nastavit i z terminálu příkazem
• passwd postgres

Tímto uzavřeme kapitolu o základní sadě aplikací a poslední, co zbývá do konce článku, je kapitola o zálohování.

Zálohuji, tedy jsem

O tomto tématu by se daly vést dalekosáhlé a velmi zasvěcené debaty a spory o tom, jaký systém, aplikace, způsoby a časování je pro zálohy nejlepší. Já to celé zkrátím suchým konstatováním: kdo to s prací na PC a vlastními daty a dokumenty myslí alespoň trochu vážně, nějaký systém zálohování nutně potřebuje!

V minulém článku jsem prováděl krátký rozbor a přehled možností se závěrem, že budu používat (a skutečně jsem i používal k plné spokojenosti) dvě zálohovací aplikace – rdiff-backup a SimpleBackup (v Debianu je to balíček sbackup). Rdiff zajišťoval časté (1× za hodinu) zálohy vybraných adresářů tak, aby byly k dispozici „čerstvé a kompletní“ kopie aktuálních dat. Záloha probíhala na vyhrazený oddíl disku. SimpleBackup prováděl dva typy záloh – inkrementální zálohy 1× za 4 hodiny s tím, že 1× za 7 dnů se provádí úplná záloha. Inkrementální zálohy se mažou po vytvoření další úplné zálohy a úplné zálohy se ukládají po dobu 6 měsíců. Zálohy se provádějí na FTP server domácího NASu ( dva disky v RAID1 ).

Nově jsem provedl určité změny, které byly způsobeny několika důvody. Prvním požadavkem na změnu bylo rozšíření počtu adresářů, které se zálohují pomocí Rdiff. Další změna musela nastat v momentě, kdy jsem zjistil, že v repozitářích Entropy se SimpleBackup nebo jemu podobná aplikace nevyskytuje. Poslední změnou bylo zvýšení frekvence vytváření inkrementálních zá­loh.

Jako první bylo nutné řešit náhradu SimpleBackup. Odpovídající grafickou aplikaci se mi najít nepodařilo, takže jsem se rozhodl použít textovou, a sice Duplicity. Obě zvolené aplikace se ovládají jednoduše přes konzolové příkazy, ale jejich možnosti jsou velmi mocné. Pro spuštění funkce záloh je nutné udělat tři kroky:

1. instalovat příslušné balíky – rdiff-backup, duplicity a ncftp
2. vytvořit konzolové příkazy pro spuštění příslušných záloh
3. vložit termínové příkazy ke spuštění do časovače Cron pro automatické spuštění

Bod 1 je jasný a není třeba k němu snad už víc dodávat.

V bodě 2 jsem vytvořil tři spouštěcí skripty – jeden pro spouštění rdiff-backup, druhý pro spuštění inkrementální zálohy Duplicity a poslední pro spuštění úplné zálohy Duplicity. Vzory příkazů jsou zřejmé z obsahu souborů v příloze – rdiff, dupin­c a dupfull.

Příkaz pro Rdiff je jednoduchý – zálohuje vybraný adresář do stejnojmenného adresáře na vyhrazeném oddíle disku. Příkazů pro inkrementální zálohy Duplicity je o něco víc, ale jsou také jednoduché. Jako první se nastavuje systémová proměnná pro heslo k FTP serveru. Já používám anonymní přihlášení, proto je heslo prázdné. Pak následuje příkaz pro zálohu vybraného adresáře na FTP úložiště do stejnojmenného adresáře. Log této akce je uložen do souboru, kde se logy hromadí zatím bez dalších zásahů. Nakonec se zruší systémová proměnná s heslem.

Nejsložitější je úplná záloha Duplicity. Stejné je jako v předchozím bodě nastavení a zrušení systémové proměnné. Vlastní záloha má tři fáze. V té první se provede záloha vybraného adresáře do stejnojmenného adresáře v NAS. V druhé fázi se provede verifikace uložených souborů. V této fázi bych chtěl upozornit na to, že je dobré v době úplné zálohy na stroji neprovádět žádné zásadní změny a akce. Stačí nechat běžet Thunderbird, který stáhne poštu, a už je rozdíl ve verzi souborů. Není to sice žádná tragédie, ale je lepší na to myslet. V poslední fázi se provede odmazání starších úplných záloh – ukládají se šest měsíců. Všechny tři fáze jsou opět logovány do extra souborů.

Soubory se uloží pod zvoleným názvem do uživatelského adresáře a povolí se jejich spuštění jako skriptu. Je samozřejmě možné jejich spuštěním z terminálu vyzkoušet funkčnost. Dalším krokem je potom nastavení časovaného spouštění tohoto skriptu. To je možné udělat dvojím způsobem. Prvním je nastavení uživatelské tabulky aplikace vixie-cron:

# crontab -e

Do tabulky se přidají a uloží příkazy, které mohou vypadat následovně:

0 */1 * * * ./rdiff
10 */2 * * * ./dupinc
20 10 * * sun   ./dupfull

Tyto příkazy pak zajistí spuštění Rdiff každou celou hodinu, inkrementální zálohy každou sudou hodinu v HH.10 a úplné zálohy každou neděli v 10.20. V pos­ledním příkazu bych chtěl udělat změnu v tom smyslu, že by se skript nespouštěl v přesnou hodinu. Měl by se spouštět v nějakém rozmezí času, třeba od 10. do 18.hod, ale vždycky jenom jednou v daný den. Zatím jsem ale nepřišel na to, jestli to je možné a případně jak. Žádám tímto zkušenější uživatele o případnou radu či pomoc.

Teď už jen používat…

Tím by asi bylo možné považovat poslední díl i celý článek za ukončené v dostatečném rozsahu. Na závěr tohoto bloku bych chtěl pronést výzvu ke čtenářům a hlavně uživatelům Sabayon či Gentoo: připojte svoje názory, zkušenosti dobré i špatné, příklady programů a aplikací, které používáte, vyzkoušené postupy pro zprovoznění různých HW součástek a vůbec všechno, co by začátečníkům i mírně pokročilým umožnilo svůj Sabayon lépe využít a nebo si ho dokonce zvolit za svůj „domovský“ operační systém.