Hlavní navigace

Zpovědnice: CZilla

23. 5. 2003
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Rozřešení mozilla.cz vs. czilla.org - know-how českých nadšenců pro Mozillu - kauza "Pták ohnivák" - mozillí klony - "standardy" a standardy. O tom všem jsem si povídal se členy CZilla týmu.

CZilla a její členové mají za úkol jediné: rozšiřování a popularizaci Mozilly, výborného webového browseru založeného na renderovacím enginu Gecko. Možná si mnozí z vás pamatují na kauzu kolem domény mozilla.cz, málokdo však ví, že právě tato kauza zapříčinila vznik tohoto sdružení nadšenců, díky kterým můžete právě vy používat lokalizovanou Mozillu a lokalizované instalační balíčky.

Předem ještě poznamenejme, že za CZilla tým odpovídali Pavel Franc, Martin Hassman a další.

JS: Ahoj kluci, mohli byste nám všem přiblížit, jaký má CZilla cíl a jakým způsobem vlastně vznikla?

CZ: Naším prioritním cílem je popularizace Mozilly u českých uživatelů a lokalizace Mozilly do češtiny. S tím souvisí i tvorba či překlad různých rozšíření, dokumentace, návodů atd. Naší snahou je vytvořit stránky, kde fanoušek Mozilly najde nejen její českou verzi, ale i pomoc v případě, když mu v Mozille nefunguje něco tak, jak by si představoval.

Tým CZilla vznikl jako reakce několika nadšenců na neúspěšné získání domény mozilla.cz, poté, co ji vloni v listopadu její současní vlastníci nabídli k odprodeji.

JS: Mohli byste vnést světlo do známé kauzy, kdy vlastně váš překlad Mozilly byl prohlášen za pirátský, a do situace kolem domén mozilla.cz a czilla.org?

CZ: Server czilla.cz v podstatě pokračuje v činnosti serveru czilla.org. Ten vznikl během srpna 2001 jako zdroj základních informací o Mozille v češtině spolu s konferencí. V té době totiž žádný takový projekt neexistoval (mozilla.cz se věnovala pouze lokalizaci programu) a Honza Urbánek měl snahu tuto mezeru zaplnit. Celá kauza „pirátského“ překladu započala, když 15. září 2002 vyšlo na czilla.org oznámení o počeštění Mozilly 1.0. Překlad byl založen na posledním veřejně dostupném beta překladu z mozilla.cz, který se vztahoval na Mozillu 0.9.7, a zbytek byl dokončen dle nejlepšího vědomí a svědomí Radka Vybírala. Vydání překladu mělo za následek, že nedošlo ke splnění podmínek (veřejně neznámých), které měli dohodnuty původní překladatelé (majitelé domény mozilla.cz) se svými sponzory. Označení překladu za pirátský odmítáme, jelikož lokalizační soubory Mozilly jsou licencovány MPL a tím pádem přístupné všem k dalším úpravám při zachování této licence.

Více informací – historie czilla.org, prohlášení czilla.cz, stránky mozilla.cz.

JS: Lokalizace Mozilly, údržba webových stránek, překlad dokumentů… To vše potřebuje spoustu lidí. Kolik členů má váš CZilla tým? Jakým způsobem spolupracujete?

CZ: Tak oficiálně je nás devět. A z toho cca tak čtyři něco aktivně dělají. Tady je nutno hlavně zmínit Radka, který dělá překlad Mozilly v podstatě sám – my ostatní mu jen radíme, kibicujeme a pomáháme řešit problémy. Samozřejmě také vylepšujme naše webové stránky a radíme ve fóru. A pak, když náhodou Radek odjede na hory a my ostatní najdeme v mailu zprávu, že do zítra máme vyrobit instalátory pro novou Mozillu a k tomu dostaneme přiložený návod – tak jsme z toho celí na větvi :-)) Každopádně, jak už to bývá, nápadů, co dělat, je víc než lidí (jestli to někdo pochopil jako skrytou výzvu, tak to pochopil správně :-).

JS: Před nedávnem jste spustili váš web naostro, kolik návštěvníků denně si ho prohlídne? A kolik downloadů přeložené Mozilly již registrujete?

CZ: Průměrně máme asi 250 sessions denně. Návštěvnost webových stránek sledujeme pomocí služby navrcholu.cz a tyto statistiky jsou přístupné všem, takže kdo má zájem, může se tam juknout. Zajímavé jsou zvláště statistiky používaných prohlížečů (hádejte, který vede) a operačních systémů (to nás trochu překvapilo, čekali jsme víc Linuxu).

Stahovanost nesledujeme, takže nevíme, ale doufáme, že hodně.

JS: Mozilla je známá jako přenositelný prohlížeč dodržující standardy, důležitý milník jejího vývoje, verzi 1.0, již máme na světě poměrně dlouho. V čem vidíte budoucí vývoj?

CZ: 5. července tomu bude rok, co vyšla ona důležitá verze 1.0. Nyní je očekáván další výrazný krok kupředu. Tím bude rozbití onoho vše-integrujícího aplikačního balíku Mozilla na několik samostatných částí. Nejdůležitější a pro běh jakékoliv Mozilla-aplikace nezbytné bude prostředí GRE, což je balík základních knihoven okolo renderovacího jádra Gecko. Dále to pak budou samostatný prohlížeč, samostatný poštovní klient a řada jednoduše instalovatelných rozšíření.

Oddělení GRE je už v nyní připravované verzi 1.4. Základem pro samostatný prohlížeč se stane prohlížeč Firebird/Phoenix. Tento nový prohlížeč by se měl vyznačovat především větší rychlostí a menšími paměťovými nároky (stejně jako Firebird/Phoenix). Bohatá nabídka různých vychytávek současného prohlížeče Mozilla bude řešena možností přidání řady užitečných rozšíření. Mezi takováto rozšíření budou například patřit současný IRC klient (Chatzilla), JavaScript Debugger (Venkman) čiDOM Inspector. Základem pro poštovní klient se stane projekt Thunderbird/Mi­notaur.

JS: Kde se vzala, tu se vzala kauza Firebird. Před Firebird/Phoenix tu totiž existovala SQL databáze Firebird jako GPL pokračovatel borlandí Interbase. A právě jejím vývojářům nebyly nové názvy moc po chuti…

CZ: Celé by se to dalo shrnout názvem jedné Shakespearovy hry: „Mnoho povyku pro nic“. Když tým mozilla.org začal připravovat rozdělení balíku na samostatné aplikace, byl si vědom toho, že by bylo dobré mít pro ony aplikace, ač oficiálně pojmenované Mozilla Browser a Mozilla Messenger, nějaké kódové označení. Logicky se nabízelo použití jména prohlížeče – Phoenix. To však nebylo možné kvůli nárokům firmy phoenix.com. Po dlouhých diskusích vybrali vývojáři (spolu s aktivními uživateli) nové jméno Firebird. Nechali si právníky ověřit, že toto jméno je v pořádku (tj. neexistuje žádná firma, která by jej měla registrované jako ochranou známku pro svůj software) a zaregistrovali jej. Problémem se jim nezdálo ani množství projektů, které se už Firebird jmenují, a to právě pro toto množství – nikomu to doposud nevadilo. Ukázalo se však, že projekt Firebird zabývající se tvorbou SQL databáze nesl tuto změnu více než nelibě. Jeho příznivci začali vášnivě jednat – spamovali poštovní schránky týmu mozilla.org, zahlcovali konferenci na mozillazine.org. Celá tato aféra skončila omluvou z jejich strany, která následovala po oficiálním prohlášení týmu mozilla.org, že v současnosti je Firebird pouze nový název pro prohlížeč Phoenix a v budoucnu to bude pouze kódové jméno pro Prohlížeč Mozilla (Mozilla Browser).

Více informací – diskuse na mozillaZine, oficiální pojmenování Mozillyna mozilla.org.

JS: Jak se díváte na ostatní prohlížeče založené (nejen) na Mozille? Je dobré, že se vývoj browseru tříští mezi několik různých projektů, které pracují na stejném renderovacím jádru, ale kudrlinky kolem si každý programuje sám?

CZ: V Open Source to není nic neobvyklého. A v zásadě to je, myslíme, dobře. Je třeba vyzkoušet mnoho (i slepých) cest, než se najde nejlepší řešení :-). A jednotlivé projekty se od sebe mohou učit. Třeba Phoenix měl úspěch, protože byl malý a rychlý, a to vedlo k současné změně vývoje Mozilly. Líbily se panely postranní lišty a byly implementovány do Konqueroru.

Jinak snad brzy nastane doba (tedy vlastně už nastává), kdy bude snadné zakomponovat Mozillu do své aplikace tak, jako to je dnes pod Windows možné s Internet Explorerem. Takže podobných klonů a nadstaveb jistě přibude.

JS: Ve světě jednoho komerčního operačního systému mnoho aplikací běží nad jádrem webového browseru a využívá jeho renderovacích schopností. Je možné vyvíjet aplikace založené na Mozille? Myslíte si, že přijde doba, kdy si prezentace firem otevřeme pomocí Mozilly, kterou najdeme na stejném CD jako prezentaci?

CZ: Co se týče první otázky, tak v zásadě ano. A to buď aplikace využívající přímo renderovací jádro Gecko (ve Windows třeba za použití komponenty ActiveX), nebo využívající všechny možnosti GRE. Té první možnosti využívají převážně právě vývojáři různých Open Source nebo komerčních prohlížečů, popřípadě editory HomeSite či TopStyle. Naštěstí se situace zlepšuje, i co se týká programů využívajících plně všech možností jazyka XUL. Připravuje se rovněž prostředí XRE, které by umožnilo běh XUL-aplikací bez nutnosti instalovat některý program z balíku Mozilla.

Dnes už je dostupná docela slušná dokumentace, vyšla např. kniha „Creating Applications With Mozilla“ (mimochodem zdarma ke stažení). Domníváme se, že se blíží doba, kdy by mohla Mozilla sloužit jako platforma pro jednoduché (často web-based) aplikace. Grafické dialogy si navrhnete v pěkném GUI editoru, připíšete něco kódu v JavaScriptu a máte rychle a pohodlně multiplatformní aplikaci, kterou můžete umístit na webový server, kam k ní může klient přistupovat. Samozřejmě na složité programy se to vyloženě nehodí (viz projekt mozoffice, který byl mrtvý snad dřív, než začal), ale bude to pro Open Source programátory další možnost volby. Pěkným příkladem je například program MABsloužící k prohledávání katalogů na Amazon.com.

Počkejme si a uvidíme, zda se v konkurenci Tcl/Tk, Perlu, Pythonu aj. ujme, či nikoliv. Zatím se docela úspěšně ujímají různé rozšiřující moduly [add-ons] do Mozilly, které je docela snadné napsat. No a na tu druhou otázku: Samozřejmě. Je jen otázkou času, kdy.

Více informací – seznam prohlížečů postavených na Mozille, seznam dalších projektů. mozdev.org – rozšiřující moduly do Mozilly.

JS: O webmasterovi nejvíce vypovídá, jakým způsobem dodržuje platné standardy. Každou chvíli nás však nejeden „webmaster“ přesvědčí, že raději než standardy ctí proprietární formáty. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Jaký postup zastáváte proti těmto webům, myslíte si, že větší osvěta by přinesla lepší výsledky?

CZ: Osobní zkušenost říká, že osvěta je dobrá ve všech oblastech. Je k smíchu, když lidi říkají: " v PDF? Acrobat Reader? To nemám. Pošli mi to v doc." Fakt zajímavé, že je mnohem rozšířenější kradený program než program zdarma. Mnohem horší je situace, když se s takovými dokumenty setkáte na stránkách státní správy.

Stejné ignorantství platí i pro řadu tzv. webmasterů, kteří se jimi stali po přečtení návodu, jak psát v HTML v některém PC časopise, popř. využili exportu z MS Wordu.

K nápravě bychom chtěli přispět pomocí projektu Technická evangelizace, nicméně zatím jen stíháme monitorovat současné aférky vycházející na Rootu a @linux.cz. Pokud by někdo vlastnil pěkné napsané stížnosti s vysvětlením, proč je špatné mít stránky optimalizované pouze pro Internet Explorer, či prezentovat pouze dokumenty ve formátu MS Word, a byl by ochoten se o ně podělit, rádi je k nám umístíme jako návod pro psaní stížností.

JS: Na jakou událost se osobně nejvíce těšíte? Plánujete prezentaci Mozilly na nějakém veletrhu, případně na nějaké konferenci?

CZ: Velice by nás potěšilo, kdyby Mozilla, ale i jiné prohlížeče, dnes označované jako alternativní, přestaly mít minoritní zastoupení, a kdyby už konečně méně zkušení uživatelé pochopili, že Internet != modré éčko.

UX DAy - tip 2

V případě zájmu se můžeme samozřejmě na nějaký veletrh vypravit, ale spíše pouze jako součást prezentace některé významnější skupiny Open Source programů (Open Office, KDE) než samostatně. Zajímavější myšlenka je vystoupit na některé konferenci s příspěvkem o programování Mozilla-aplikací v XUL. Oboje je ale značně závislé na zájmu a časových možnostech. A ty, jak je tomu v takovýchto případech obvyklé, nebývají většinou veliké.

JS: Všem členům CZilla týmu děkuji za rozhovor.

Byl pro vás článek přínosný?