Hlavní navigace

Byrokracie, tlak na levná a rychlá řešení, rutina. Co vadí vývojářům?

 Autor: Depositphotos
Programátor je tvor nenáročný. Baví ho programovat, chce to dělat co nejlépe a své znalosti v této oblasti dále posouvat. Naopak ho nebaví papírování, korporátní procesy a tlak na výkon za cenu mizerného kódu.
15. 10. 2020
MarketVoice Co je to?

Sdílet

V půlce září vyšel na Root.cz dotazník, jehož cílem bylo zjistit, co lidem v oblasti informačního technologií nejvíce vadí. Nešlo o žádný sociologický průzkum, spíš o rychlý náhled do toho, co trápí skutečné lidi. Ukázalo se, že to není sledování docházky, špatné technické zázemí, ani běžná denní programátorská rutina. Celkem v dotazníku odpovědělo přes 600 lidí pracujících v IT.

Méně byrokracie, více práce

Třetina dotazovaných má největší problém s přebujelou korporátní byrokracií, komplikovanými vnitřními procesy a pomalým rozhodováním. Další třetina pak nemá ráda upřednostňování rychlých řešení na úkor kvalitního kódu. To jsou dva hlavní problémy, které pálí nejvíce lidí v prostředí IT.

Potvrzuje to i kodér Peter Ambrož, který změnil práci, protože mu vadilo sledování nepodstatných čísel místo důrazu na kvalitu kódu. Často jsem sledoval, že to není o tom, kolik kódu vytvořím, ale kolik minut na tom odsedím v kanceláři, stěžuje si. Musel jsem udržovat velmi starý kód. Nebyl čas ho zmodernizovat, bylo potřeba dodržovat časový limit a včas výsledek odevzdat.

Přílišný tlak vedení je pro programátora demotivující. Pokud ví, že odevzdává nekvalitní kód jen kvůli plnění firemních tabulek, nemůže být nikdy pro svou práci zapálený. Potvrzuje to i Peter Šimončič, který nebyl v předchozí firmě spokojený. Pořád se tlačilo, abychom chrlili nové funkce a nebyl čas na úklid a zlepšování našich procesů, vysvětluje Šimončič.

Přebujelá byrokracie obvykle znamená velké překážky v běžném pracovním procesu a komplikace v mnoha směrech. Programátor pak přemýšlí, proč tahle jednoduchá drobnost trvá půl roku a musí projít obrovskou pyramidou lidí. Když jsme chtěli zavést něco nového, trvalo to velmi dlouho, vystřídali jsme spoustu ticketů a bylo to neuvěřitelně složité, říká Šimončič.

Hlavní je kvalitní kód

Pro většinu programátorů je jednoduše tím hlavním kód. To je jádrem jejich práce, to podstatné, čím se chtějí zabývat. Až ve WebSupportu jsem se poprvé setkal s tím, že ke kodu píšeme hodně testů, necháváme je běžet automatizovaně a před nasazením do produkce můžu reálně vidět, co jsem udělal a jaký to bude mít dopad, pochvaluje si Peter Ambrož.

Práce by neměla být hotová, když se dosáhne předem stanovených byrokratických limitů. Když jsem svou práci udělal a kód funguje, můžu jít domů. Mám hotovo. Nebudu se dívat na to, jestli už je pět hodin. Spíš mě zajímá, zda je výsledek pro mě dostatečně uspokojivý, říká Ambrož.

Jak je na tom letos IT v Česku?

IT a telekomunikace patří spolu s částí finančního sektoru k těm šťastnějším odvětvím, kde (alespoň v Praze) nedošlo ke stagnaci, nebo dokonce poklesu platů poté, co rychle rozběhnutou ekonomiku a přehřátý pracovní trh zchladila pandemie koronaviru a série vládních opatření (nouzový stav a karanténa). Nabídka volných pozic se nicméně meziročně zmenšila o 20 %. Ukázal to průzkum agentury Grafton. Výsledky najdete zde.

Mezi nejžádanější odborné dovednosti patří podle průzkumu JSON, Analytics, TypeScript, projektová koordinace, Docker, React.js nebo Node.js.

Mezi nejžádanější obecné vlastnosti uchazečů patří schopnost se přizpůsobit, strukturované a logické myšlení, analytické a strategické uvažování, kreativita a ochota učit se novým věcem.

Snahou celé firmy by mělo být, aby práce programátorů byla moderní a udržitelná. Jen tak je možné udržet konkurenceschopnost a produktivitu i do budoucna.

Ve WebSupportu se snažíme dělat kód co nejkvalitnější a nejmodernější, je tu ještě taková startupová mentalita, vysvětluje Peter Šimončič. 

Prostor k vlastnímu rozvoji

Svět informačních technologií letí obrovským tempem dopředu, pět let staré technologie jsou pravěk, deset let staré už jsou často zapomenuté. Programátor musí sledovat aktuální trendy, učit se neustále nové věci a posouvat se kupředu. Náš průzkum ukázal, že více než čtvrtina dotazovaných ocení v nové práci prostor k sebevzdělávání. To zahrnuje odborné kurzy, školení, ale i firemní politiku nakloněnou inovacím.

Některé firmy na to bohužel stále ještě neslyší a zuby nehty se drží zaběhnutých pořádků a starých kolejí. Na předchozí práci mě ubíjel technologický dluh na projektech. Neochota používat nové technologie a knihovny, která mě brzdila v dalším rozvoji, říká Jozef Pištej, který dnes pracuje ve společnosti WebSupport.

Čtvrtina respondentů také odpověděla, že ve firmě oceňuje implementaci nových trendů. Jen tak se mohou vzdělávat a posouvat svůj projekt dopředu jako celek. Rád pracuji na dlouhodobých projektech a podílím se na celém jeho životního cyklu od návrhu přes implementaci až po nasazení klientovi, říká Pištej.

Také on oceňuje prostor k sebevzdělávání, který v nové firmě má. Když najdu nějakou knihovnu nebo kód, který by nám mohl pomoct, dostanu čas pochopit, jak kód funguje a jak by mohl zlepšit naše interní systémy, pochvaluje si lepší přístup.

Programování by mělo být tvůrčím procesem, do kterého každý programátor přispěje svými schopnostmi. Máme hrubou vizi toho, jak by měl výsledek vypadat, ale jsme v neprobádaných vodách. Bude to velká výzva, říká Šimončič.

Pracovat, když chci já

Více než třetina respondentů ve výše uvedeném průzkumu také odpověděla, že chce mít volnou pracovní dobu nebo pracovat z domova. Svobodnější přístup oceňuje také Jozef Paulišin, který nebyl v předchozí firmě spokojený se stereotypní stále se opakující prací. Teď to mám opravdu volné. Člověk je v úplném souladu: totální zodpovědnost, zároveň s totální svobodou, vysvětluje Paulišin.

Často není podstatné, jak se dojde k výsledku, ale podstatný je výsledek samotný. Je víceméně jedno, kdo a jak dělá, důležitý je výsledek, vysvětluje. Důležité je, aby byli všichni spokojení. To tu je a to mě na tom velmi baví.

U většiny programátorských pozic je jedno, zda se pracuje v kanceláři, vzdáleně, během dne nebo večer. Pokud dodáš to, co je potřeba dodat a neblokuješ ostatní lidi v týmu, je jedno kdy a jak svou práci děláš, říká Paulišin.

Jeho slova ostatně potvrzuje i průzkum tuzemské náborové společnosti Nymble, která letos v srpnu zkoumala, jaký vztah mají specialisté v IT v práci na dálku. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo na 300 IT respondentů, vyplynulo, že 81,5 % dotázaných vyhovovala práce na dálku. A přes 73 % respondentů věcí, že remote work jsou produktivnější než při práci z kanceláře.