Koncept bubnové paměti (na fotografii verze pro polské počítače ZAM-41) vyvinul již v roce 1932 ve Vídni Gustav Tauschek – ten shodou okolností pracoval pro německý Rheinmetall a navrhl dokonce kompletní účetní systém využívající děrnoštítkové stroje (ten se nicméně nikdy nedostal do výroby), později pracoval Tauschek pro IBM, která od něj zakoupila celkem 169 patentů. Bubnovou magnetickou paměť lze označit za předchůdce pevných disků – každá záznamová stopa měla vlastní čtecí a zápisové hlavy a počet stop obvykle odpovídal šířce slova s níž daný počítač pracoval.