Hlavní navigace

Seriál Úsvit hackerů

Jaká je vlastně historie hackingu? Asi vás překvapí, že začíná mnohem dříve než kam sahá historie internetu, procesorů a DVD. Tento seriál vás provede celou historií hackingu.

Edward O. Thorp: jak „hacknout“ kasíno

Dlouho před tím, než se „hackeři“ stali hackery, dlouho před první píšťalkou v balíčku s cornflaky, kterou šlo oblafnout ústředny, v době, kdy běžný počítač zabíral přinejmenším jednu místnost, se dvojice geniálních matematiků rozhodla oblafnout kasína pomocí počítače, který jste si prostě a jednoduše oblékli.

Doba čtení: 8 minut

Úsvit hackerů: závěr s Claudem Shannonem

Každý správný příběh by měl vyvrcholit spojením všech důležitých nitek a linií v jediné rozuzlení. I ten náš tak končí (ale nebojte, budou další). Většina nitek, které jsme sledovali, se totiž během prvních několika let po druhé světové válce spojila ve vznik oborů, díky nimž se můžeme potkat na webu.

Doba čtení: 7 minut

Úsvit hackerů 12: od INO k páté sekci NKVD

Když v létě 1941 napadla německá vojska Rusko, nebyla to jen rudá armáda, komu chyběli zkušení velitelé. Také sovětské tajné služby – zahraniční oddělení INO, rozvědka OGPU i samotná NKVD prošly čistkami v období teroru. Přesto se jim dařilo shromažďovat (a dešifrovat) obrovské množství materiálů.

Doba čtení: 10 minut

Úsvit hackerů 11: Čeka, OGPU a soudruzi hackeři

Doposud jsme se v našem příběhu pohybovali takřka výhradně na „západních“ frontách. Přišel tedy čas podívat se, jak vypadal úsvit hackerů v zemi, kde zítra znamenalo již včera, v Sovětském svazu. Spíše než do života geniálních matematiků se ale ponoříme do prehistorie KGB a příběhů rezidentů, agentů a špionů.

Doba čtení: 9 minut

Úsvit hackerů: Venona, Manhattan a atomoví špioni

Že historii píší vítězové, platí i v dějinách úsvitu hackerů. Dosud jsme se věnovali úspěchům spojeneckých kryptoanalytiků při luštění německých, italských či japonských zpráv. Snaha o luštění kódů „nepřítele“ ale probíhala i mezi spojenci. Pro hackery začala studená válka dlouho před tím, než skončila ta horká.

Doba čtení: 7 minut

Úsvit hackerů: japonská „Enigma“, kód JN-25 a „plán AF“

Další díl seriálu o začátcích strojového šifrování a kryptoanalýzy. Podobně jako v Evropě, i v Tichomoří to byli první hackeři, tedy kryptoanalytici, kdo pomohl vyhrát, nebo alespoň zásadně změnit běh války. Místem, kde prolomení nepřátelských depeší rozhodlo od dalším vývoji, byl atol Midway a šifrou JN-25.

Doba čtení: 8 minut

Úsvit hackerů: Lorenzova šifra, Tuňák a Kolos

Nebyla to slavná Engima, ale méně známá Lorenzova šifra, používaná německým vrchním velením. Právě kvůli ní spatřil světlo světa první elektronický počítač Colossus. Ten byl ale vlastně jen tečkou za příběhem o „Tuňákovi“.

Doba čtení: 10 minut

Úsvit hackerů: Bombe Alana Turinga

Dnes naposledy zůstaneme u příběhu Enigmy a jejího britského „hackera“ Alana Turinga. I když polská Bomba a britská Bombe neměly s počítači vlastně nic společného, jejich americké verze jsou tak trochu oslím můstkem do světa počítačů. I proto, že vznikly v závodech NCR, jednoho z pozdějších počítačových gigantů.

Doba čtení: 8 minut

Úsvit Hackerů: Enigma a Ultra

Enigma a Ultra. Dvě nejdůležitější části příběhu úsvitu hackerů. Nejen proto, že německý elektromechanický stroj a jeho rozluštění významně ovlivnilo průběh a možná i výsledek druhé světové války, ale také proto, že Enigma a její dešifrování v Bletchley Parku úzce souvisí se samotným vznikem počítačů.

Doba čtení: 9 minut

Úsvit hackerů: steganografie a kouzla s neviditelným inkoustem

Přestože v úsvitu hackerů měly hlavní roli technologie, matematika a na jeho samotném konci i rodicí se výpočetní technika, od starověku až po začátek jednadvacátého století byla a stále je používána jiná prostá technika spočívající ve skrývání nebo nepozorovatelném předávání vzkazů a zpráv: steganografie.

Doba čtení: 7 minut

Úsvit hackerů: Herbert Yardley a Černá Komora (1917-1929)

Ještě než se v našem seriálu vydáme po dalších stopách příběhu Enigmy, který jsme otevřeli minule, uděláme malou odbočku za oceán. Zaslouží si ji jedna z nejslavnějších knih o kryptologii „Americká Černá Komora“, organizace MI-8, jejíž příběh vypráví i její autor a zakladatel MI-8, Herbert Osborne Yardley.

Doba čtení: 10 minut

Úsvit hackerů: Marian Rejewski a Enigma

Příběh prolomení šifrovacího stroje Enigma je znám zejména díky stejnojmennému filmu. Ve skutečnosti se ale začal psát ještě dříve, než se Německo změnilo ve Třetí říši a mnohem blíže než v Bletchely Parku. Bezmála sedm let před začátkem války totiž tajemství neodhalili Britové nebo Francouzi, ale polští matematici.

Doba čtení: 8 minut

Úsvit Hackerů – 1917: místnost 40 a Zimmermannův telegram

Německý říšský ministr zahraničí Arthur Zimmermann zaslal v roce 1917 na německé velvyslanectví ve Washingtonu zašifrovaný telegram. Jeho obsah se ale do britských rukou dostal ještě dříve, než jej dostal německý velvyslanec v Mexiku. Šifranti, předchůdci dnešních hackerů, tak začali psát světové dějiny.

Doba čtení: 5 minut

Úsvit hackerů - 1903: Maskelyne vs. Marconi

Příběh prvního „hackera“ Nevila Maskelyna sice odehrál před více než sto lety v době obloukových lamp, telegrafu a mosazných projektorů, přesto se vlastně vůbec neliší od dnešních „hackerských“ historek. Seriál Úsvit hackerů vás zavede do dalších zákoutí dlouhé historie toho, čemu říkáme hacking.

Doba čtení: 5 minut

Úsvit hackerů – prolog: Al-Kindi a zrození kryptoanalýzy

Zlaté časy internetu jsou dávno za námi. Byla to doba, kdy Síť ovládali lidé, kteří jí skutečně rozuměli a věděli, co je pro ni nejlepší. Pojďme společně po stopách těch, kteří tvořili historii internetu, ať už v tom dobrém či špatném slova smyslu. Začíná nový historický seriál Úsvit hackerů.

Doba čtení: 5 minut