Když vidím, co snese ženin deset let starý Air, upřímně nad tím žasnu. Dvacáté okno prohlížeče se stopadesátou záložkou (a to ještě předtím, než Chrome zavedl to automatické zabíjení) a kupodivu se to stále hýbalo a bylo to normálně použitelné. OS X má správu paměti napsanou tak, že si člověk skoro ani nevšimne, že něco někam odswapovává. Mé linuxové desktopy by tou dobou byly dávno mrtvé.
To je to.
No nesoudil bych tak příkře. Spoustu let jsme "vychovánváni" dvojicí WinTel. Z jejich pojetí architektury se tady stalo dogma a úplně se vytratilo povědomí o tom, že může úspěšně existovat, nebo vzniknout, i něco dost jiného. Chip od Apple je architektonicky tak jiný, jak jen to jde a to včetně paměťové architektury. Hardwarově. Nad tím jsou služby OS, které jsou v případě OSX opravdu dobře odladěné. Já sám na práci používám relativně starý MacPro 5.1 (r.v. 2010) v jednoprocesorové variantě, dovybyvený NVME úložištěm. Docker i vývojové prostředí na IntelliJ běží naprosto svižně.
Jenomže o to vůbec nejde. OS X má prostě správu paměti implementovanou tak, že swapuje natolik plynule, že se to na použitelnosti projevuje narozdíl od Windows nebo Linuxu jen poměrně málo. Pro uživatelský komfort je pak ve výsledku potřeba podstatně méně paměti než na ostatních systémech, které swapují tak nějak ad hoc až když je to vážně potřeba a ve výsledku v tu chvíli přestávají být použitelné.
S Linuxem na desktopu zkušenost nemám (kromě dávné a tedy irelevantní), ale na Windows 10 žádný problém se swapováním nevidím. IMHO když má člověk výkonný procesor (M1/Tiger Lake), GPU (dtto) a rychlé SSD, tak výkonnostní rozdíly mezi M1/Intelem a Windows/macOS uvidí jen ve specifických případech (kde se projeví HW akcelerátory, těch má M1 požehnaně).
Já osobně taky ne, leda že bych ve svých výletech do historie zabrousil i tam, ale konzole mne nikdy moc nebraly. Jinak teď nechci kecat, protože nemám nastudované technické detaily té konzole, ale jestli se nemýlím, tak RAM byla skutečně jen 128 bajtů. (teď koukám, že pan Tišnovský píše také jen 128 bajtů: https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-7-cast-osmibitova-herni-konzole-atari-2600/). V cartridgích byla pouze ROM s kódem hry (od 2kB po 4/8/16kB, tady si opravdu nejsem jist a nechce se mi to hledat). Ona ta konzole toho moc neuměla, HW byl opravu extrémně chudý. Ale tenkrát nic moc univerzálnějšího a dostupnějšího nebylo, tak i tak to byl pro Atari obří úspěch.
Já vás nechci opravovat, protože sám nevím, nemám tuhle konzoli prozkoumanou. Ale vycházím z toho, že všude jsem vždy četl 128 bajtů RAM a cartridge pouze ROM. Ono je také možné, že je opravdu možné RAM rozšířit přes slot, jen to třeba (skoro) nikdo nepoužíval....to je asi jako POKEY chip u Atari 7800, ten mohl být součástí cartridge, ale vyšly pouhé dvě hry, které to takto měly.
Ono jestli se nemýlím, tak tohle je taková urban legend. Gates tohle nikdy neřekl. Nebo spíš jak jsem kdysi dávno někde četl, tak o tématu paměti mluvil, ale vyjádření „640kB stačí všem" je silně upravené vyznění.
Ale zdroj dávno nevím, ruku do ohně za to nedám. Nicméně takových prohlášení, které se staly podobnými hláškami po určité „komunitní" úpravě je pravděpodobně vícero. Kdyby někdo měl chuť prozkoumat záhyby internetu (jestli se takové informace dají vůbec regulérně dohledat), byl by to námět na docela zajímavý článek/blog. :-)
On popírá, že by cokoliv takového řekl. Údajně to řekl po uvedení Intel 8088, který měl limit právě 640 kB. Začalo si to žít svým životem a pak se z toho stala hláška, která tvrdí, že by 640 kB mělo stačit napořád.
To je asi, jako kdyby teď Tim Cook odpověděl na výtky, že iMac může mít jen 16 GB RAM, že to musí stačit každému, a za 30 let, kdy tu budeme mít paměti v řádu TB, by se tomu lidi smáli.